Separační úzkost. Mají vaši drobečci?

4. dub 2021

Mají vaši drobečci taky separační úzkost? Moje malá (11 měsíců) to má teď každý den,hlavně večer nebo když jsme byli u mých rodičů. A ti to nemůžou vůbec pochopit 😣

honeya
4. dub 2021

Syn (14m) začal nedávno plakat, když odcházím z bytu. Jinak občas ještě natahuje při pohledu na cizí osoby. Jinak u tchýně je v pohodě, ale u mých rodičů by to bylo asi horší, ty tak často nevídá.

barulina
4. dub 2021

Separacka je naprosto bezny a do budoucna chteny vyvoj ditete. Ona starsi generace moc nechape, cest vyjimkam. Ale prectete si neco o sepqracni uzkosti. Problem je, kdyz neni 🙂

autor
4. dub 2021

@barulina Já jsem už o separačce četla, a přesně to sedí na moji dceru. Jen mi je líto, když si moje máma vzala malou do náruče, ta začala šíleně řvát, a ona místo aby pochopila co je separační úzkost, tak se jen urazila že u ní nechce malá být. Musela jsem jí mít v náručí, schovávala si hlavičku a jen občas opatrně koukla na prarodiče, kteří na ní koukali jako by to bylo nejzlobivější dítě. A když jsem mamce vysvětlovala co separačka je, a že takhle malá potřebuje cítit bezpečí maminky, tak akorát mi vmetla do obličeje, že přece není nic špatnýho na tom aby dítě bylo u babičky, že ona byla u babičky od narození velmi často, i každé víkendy, a že jí tam bylo líp než doma.

janapetrvalska
4. dub 2021

Dcera rok, a mame to tak uz dva mesice cizi lidi hysterak, babicky ktere vidi obcas celkove rodinu ted vsechny vidi obcas , tak prvnich 10min rev nez si zvykne a vidi, ze maminka a vsichni jsou ok 😂🙈

barulina
4. dub 2021

Jj, kdysi tontak asi bylo. Nesouhlasim s tim, ze to bylo spravne. Zkusila bych vasim rict, ze ne vse co bylo povazujete za spravne. Ze vyzkumy jdou dopredu a oni se taky nebranili novinkam.

amazonkajanik
4. dub 2021

Máme druhou vlnu. Syn 21měsíců a jakmile vidí, že se obouvam a jdu se psem (byť na 5min na nutné curani) je hysterický. O záchodu,nebo sprse ani nemluvím

terezia10
4. dub 2021

Ono záleží jak se vydáte moje holka je na mou mamku zvykla od miminka dost se nastevujeme a nikdy nebrecela za to u tchyně která přijde jednou za čas tak brečí

autor
4. dub 2021

@amazonkajanik Tak to se mám na co těšit 🙂

merope
4. dub 2021

Myslela jsem si, že tím, že byl dost s tátou jsme se tomu vyhli, ale raky, ne moc silná, ale stejně.

amazonkajanik
4. dub 2021

Mno, my ho necháme se vztekat,byť to trhá srdce. Je už "dost" velký, aby se naučil, že mamka za chvíli přijde a hlavně, že si to nevyvzteka. Potřebuji brzy k zubaři, pak bychom chtěli s tatínkem pár hodin pro sebe a to nepůjde, když bude zvyklý, že maminka po každé pribehne. Nechci dojít do stadia,jako u neteře, která ještě v 6letech plakala, že chce maminku,byť strašně moc chtěla spát u babičky. Takže ve 23h prevlekani z pyžama a předání rodičům 🙄

janule1940
5. dub 2021

U nas 17mesicu,přišla až nyni s ze poradna.někdy je uplne v poho a někdy je pořad jen “máma”.osvědčilo se mi neustupovat ze zajetych koleji-napr.jede s tátou na kolo na hodinu ven nebo s babičkou,co u nas bydli,na hodinku na procházku.jakmile ale začne hodně tesknit po mamince,řeknou mu,ze už za mami jedou,to trvá ještě tak půl hodiny,než dojdou domu.on neplace,protoze vi,ze maminku uvidi,ale zaroven se učí počkat a vydrzet.plakat ho nenechavame,nemá to cenu,to už zname od starší dcery.

autor
5. dub 2021

U nás je teď největší problém noční usínání. Strašně pláče když ji dám do postýlky, a usne jedině u mě v náručí.

janule1940
5. dub 2021

Jo tak to neřeším,spí u mě a vzhledem k tomu,ze roste jeden zub za druhým,tak se tak aspon trochu vyspime-pofnuka,pocuca si mlicko,na chvíli usne,přituli se...

cilkat
5. dub 2021

Zhruba půl roku jsem prvorozeného měla prakticky 24 h denně na těle, jinak brečel (nosila jsem v šátku, spal se mnou v posteli). A pak najednou jednoho dne lup a začal si hrát sám...

madeleine31
11. dub 2021

Dcerka bude mít za chvílí 5 měsíců a toto téma je u nás zrovna aktuální, až moc 🙂 Když měla asi 2,5 měsíce, měla jsem virozu a tak si ji naši na jednu noc vzali s tím, ať si odpočinu. Všechno bylo super, malá spokojená, posílali mi fotky. Teď už tak měsíc a půl, když vidí dědečka, mého tátu, a také prababicku, tak strašně moc pláče, až řve. Taťka je z toho samozřejmě smutný, protože ji má rád chtěl by ji ponosit, popřípadě pohlídat, ale není to možné. Teď jsme zrovna řešili, že potřebuji k zubaři, přítel musí být v práci, tak jsem si myslela, že malou pohlída taťka. Bohužel to není možné, protože ona prostě strašně křičí a pro tátu je to těžké. Takže nevím, jestli si ji vzít s sebou do ordinace, nebo co mám dělat... Napadlo mě, že bych ji spící dala tátovi, jenomže máme strach, že se vzbudí a bude vyvádět. Snažím se ty dva spolu opatrně seznamovat, ale zatím je to marné. Dá se tomu nějak pomoci? Dneska třeba křičela, i když jsem ji měla na sobě a táta na ni jen koukal.

autor
11. dub 2021

@madeleine31 Tohle znám, stačí aby na ni jen koukali nebo na ni mluvili a začne strašně plakat 😥

madeleine31
12. dub 2021

Strašně nás to vsechny mrzí, ale obávám se, že se s tím asi nedá nic moc dělat.

janapetrvalska
12. dub 2021

Nase mala to ma taky, ten covid nas dovela odříznut, tak ted kdokoli prijde prvnich 10min hysterak ,... psk se nejak uklidni narvu navsteve treba susenky nebo presnidavku v pytliccich a dela ze ji to dava jako darecek nebo ruzne šištice atd to co na rada a za chvili se smeje a pak uz je to ok, ale odejit nesmim ja ani tata, takze hlidani postupne ted jak se rozčilení tu bude babi casteji a snad si zvykne .. jinak zubare resime tak , ze se snazim uspat pred ordinaci a snazim se domluvit s dr a sestrou ze fakt me musi vzit na cas ... a venku spi v kocarku mala @madeleine31

madeleine31
12. dub 2021

@janapetrvalska To bych se bála, že se mi v tom kočáru probudí, začne křičet a já budu zrovna na zubarskem křesle. 🙂 Taky jsem se snažila dát tátovi nějakou její hračku, aby ji to jako dával, ale opravdu, jen ho vidí, tak spuli pusu a pak pláče. Zajímalo by mě, jak dlouho to bude trvat.

jako_mala_holka
12. dub 2021

Malá 10 měsíců někdy mívá takové vykyvy, že jen odejdu z místnosti a hned pláče a leze za mnou a podobně, stejně jako když vidí někoho, koho často nevídá (což je teď prakticky i rodina)... Podle mě je to normální a naopak ok