Šestinedělí. Jak zvládáte?

biomichell
23. pro 2020

Jak jste zvládali šestinedělí a ještě takhle o Vanocich? Jsme doma z porodnice od neděle a nezvládám nic. Sotva stíhám pít a jíst. Malá chce pořád chovat a s jednou ruku nic neudělám. Od středy, co se malá narodila, spím denně tak 2-4 hodiny a to ne v kuse. Brečím i kvůli reklamě na plenky, hystercim kvuli maličkostech. Ještě že mám muže, který je mi oporou a pomáhá mi zvládat moje stavy. První den mi musel připomínat, že mám jíst a pit a ohříval mi jídlo. Moje máma mi zase první den pomohla s potřebami pro malou a jak jí utěšit od prdiku a nějaký tipy triky. Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří jsou připraveni mi pomoct. Nicméně trpím na úzkostné stavy, beru na to antidepresiva, takže casto nevím, jestli moje vidění světa není přehnaně úzkostlivý a nebo je to normální.
Dneska Slavím úspěch, že mě malá nechala spát čtyři hodiny a cítím se o dist líp. Stejně je to vše pro mě nové, tak nezvyklé, jako by to nebyla realita.

vrabcak0007
23. pro 2020

@biomichell ja mela takove svoje prvni sestinedeli..a to nebyly Vanoce..zapomen, ze jsou...zkus se na to neupinat..a ano, je to tvym momentalnim videnim sveta..ten hormonalni koktejl je kolikrat maso..navic kdyz k tomu mas sklony..vyprdni se na vse..ono se to nejak zpytlikuje..navic, kdyz mas doma podporu, to je super...bala jsem se kvuli tomu toho druheho sestinedeli a to bylo tezce na pohodu..tak ti preji, at to brzy pomine 😉

jsme
23. pro 2020

@biomichell sice jsou Vánoce, ale jsi v šestinedělí. Nejlepší je jen ležet s mimi sbližovat se. Pořádně jíst a pít. Při prvním jsem se na to vyprdla a bylo to na nic. Při druhém jsem opravdu jen ležela kojila a tulila. Dělala jsem jen opravdu nutné věci když nebyl manžel doma. Zbytek prostě počkal až jsem byla zahojená a srovnaná.. Nic neuteče a i ty Vánoce to přežijí 😉

aselluska
23. pro 2020

Šestinedělí máš poprvé, vánoce už jsi zažila, za rok budou zas 😏

sigyn
23. pro 2020

Já myslela, že si to v šestinedělí půjdu hodit a nebýt manžela, tak se asi tak i stalo. Sice jsme měli dohodnuté příbuzné na počáteční pomoc, jenže přišel covid a bum na všechno jsme byli sami. Zcela nezkušení, vynervovaní a vyčerpaní. Jedla jsem tak 1x denně a nespala víc jak 3 hodiny. Ale pomaličku se to začalo zlepšovat. Od jednoho měsíce už dítko spalo celou noc a to člověk získal energii zpátky. Úplně nejlepší regenerace byla, když manžel vzal mimčo na 2 hodky ven. Vydržte a za 2 měsíce už ani nebudete vědět jaký to byl horor. 👍

sajul
23. pro 2020

Kdybych si mohla zopakovat moje první šestinedělí, tak je ležím s miminkem, max si dojdu na záchod, najíst, napít. A ještě v ideální době Vánoc, kdy se dá koukat na spoustu krásných pohádek. To by byl ideál. Neboj, nic ti nikam neuteče, ani nepořádek, ani ty Vánoce. Zato miminko poroste jak z vody... a s dalším dítkem už si to tak neužiješ.

aneta_v
23. pro 2020

@biomichell koncim sestinedeli s druhym ditetem a nemam cas byt unavena a vycerpana 😆😆

rebe
23. pro 2020

Popisuješ takové průměrné šestinedělí. Neznám nikoho, kdo by to "zvládal" výrazně lépe. Ono totiž to "zvládat" znamená a má znamenat v zásadě tohle. Chovej malou, to je jediné, co musíš zvládat. O všechno ostatní ať se starají jiní.

jjasmina
23. pro 2020

Já jsem to měla stejně, bohužel žádná pomoc od rodiny, ale manžel dělal co mohl, zase se to zklidní a sedne si 🙂

cinam
23. pro 2020

Měla jsem to stejně, syn pořád brečel a málo spal. A z rodiny nám nikdo nechodil pomáhat. Manžel byl doma týden a pak šel do práce a chystal mi snídaně. Jinak bych asi ani nejedla. Nebylo to teda o Vánocích, to už mi šestinedělí akorát končilo. Vánoce jsem neřešila, nějaké pečení a tak. Časem bude lépe 😊

jana_zofie
23. pro 2020

Kasli na Vanoce, ty jeste budou. U nas se jedly hotovky z Tesca.Ohrival mi je vetsinou muz. Krmila.jsem se jednou rukou, na druhe jsem.chovala dite. Asi je to tak normalni...

rejalin
23. pro 2020

Na veškeré pocity, které prožíváš máš plné právo a vůbec se nezatěžuje tím, že brečís atd.. je to úplně normální, hormony-stres-unava jsou fakt svině. Já jsem probulela celé šestinedělí, vypadalo to asi takto: pláč třeba protože se malý probudil po 5 minutách, co konečně usnul - pláč že jsem špatná matka když kvůli tomu pláču - pláč že jsem unavená a nic nezvládám - a kolikrát pak pláč že mám úžasného manžela a ještě mu tu pláču 🤦🤦😁 fakt hrozné..
Jinak dost mi časem pomohlo přestat přemýšlet o tom, že je to těžké, že jsem nic neudělala, že jsem unavená. A přestat se snažit jit proti tomu l, nebojovat s tím a nechat to plynout. A moc to pomohlo. A taky se samozřejmě neboj říct si o pomoc, spi když spí miminko, jdi si každý večer třeba na deset minut vypít čaj na balkón / zahradu..
Jinak vážně se to po těch 6 týdnech zlepšilo, od 4m už si to i opravdu užívám 🙂

jako_mala_holka
23. pro 2020

Bude líp 😘

kristyn.g
23. pro 2020

Ahoj měla jsem to úplně stejně 😊
Myslel jsem že to nezvládnu ale nakonec se zvládlo všechno i když tedy se mi rozjela poporodní deprese. I tak se to zvládli a teď mám dvouletého kluka. Alespoň jsi doma já byla má vanové v porodnici protože byly komplikace.

adela1399
23. pro 2020

Ahoj,taky sem přidám jak jsem si užívala šestinedělí😂😂😄Tak nejhorší na tom celém bylo,že jsem byla s malou úplně sama...nikdo tu semnou nebyla nepomáhal. Do obchodu sama,pro potřeby pro malou sama a tak všechno úklid,praní,žehlení pak kojení,které bylo přímo strašné a ustavičný řev malé který byl neutišitelný. Pořád jsem jezdila do nemocnice,nechapala jsem proč malá pořád a pořád brečí...furt jsem brečela,ležela na zemi,a byla jsem zralá na skok z balkónu...fakt mi pomohlo jak tu zaznělo na chvíli jít na balkon a uklidnit se. Já která šílím,když mám Drobek na zemi a takhle stejně jsem šílela i v šestinedělí 10x denně v ruce vysavač a hrozně jsem všechno řešila...brecela jsem,že nemám uklizeno a přitom jsem tu byla sama. Maminka se nabídla,že pomůže ale akorát bych na ni byla i nepříjemná. Po přechodu na UM je malá zlata a vše společně krásně zvládáme. Když se podívám zpět a mohla bych něco změnit,tak bych se na vše kolem vykašlala a fakt byla v pohodě a nic neřešila. O problémech s vahou a jidlem ani nemluvím. Během šestinedeli jsem ztratila 8kg...momentálně jsem na 49kg a opravdu se s tím snažím něco dělat a úplně zbytečně. Uzivej a uvidíš,že se vše srovná😊

veroniqess
24. pro 2020

Na šestinedělí nevzpomínám ráda. Syn plakal od rána do večera, já ze všeho vypleskla a vyčerpaná. Naštěstí moc pomáhal partner. Sedne si to, nejhorší jsou podle mě první dva měsíce a pak je to jen lepší. Prckovi je teď 5 měsíců a je to nádhera. Vydržet, a kdybys měla pocit, že už to nejde, tak odborník, bez váhání. Bude to fajn. Neznám okolo sebe moc lidí, který by byli štěstím bez sebe a všechno s prstem v nose. Ti jsou jen na Instagramu.

lennus
24. pro 2020

@biomichell Bude líp, šestinedělí je náročné a zvlášť s prvním dítětem, je super, že partner a všichni okolo pomáhají. Spánek je nejlepší, spi, jakmile to půjde, ono se vše rychle mění, nic není trvalé, dítě poroste, víc se zabaví samo, i zima je na houby, od jara je i nálada lepší, můžeš být víc venku. Moc držím palce!

lennus
24. pro 2020

A ještě mi v době, kdy první tři měsíce maká furt řvala, to nebyl pláč ale řev, pomohl dost šátek, že jsem si aspoň mohla ohřát jídlo.

puhelin
24. pro 2020

Mne hodne pomahal manzel. Vzal dcerku prebalit, jak se skocila vycurat a pri kojeni jsem potom jedla. Kdyz spala, spala jsem s ni. Za tu pomoc jsem rada. Kojila jsem dlouho a nebyl problem.

S druhym jsem stihala uz vse, manzel byl v praci dlouho a starsi mi nedala oddych. I tak byl maly pouze kojeny a bez dudliku jako starsi segra. Zato porad v satku 🙂

janule0123
29. pro 2020

@biomichell moje Vánoce defakto neexistovali ... spala jsem asi to co ty ... koliky... snaha rozjet kojení, virozka na kterou navázal zanet prsu... manžel problém s ušima... takže na malou sem byla defakto sama- pořad rvala a nebyla šance ji předat 🤔po 6nedeli citelné zlepšení... a celkové s časem to bylo jen lepší a lepší ... a teď kolem roku už paradicka 😎ideálni je zvolit strategii, ze to přejde a je potřeba to přežít 😎