Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Spokojené maminky jedináčků

kukokuko
7. zář 2017

Ahoj maminky jedináčků,
napište nám prosím proč jste s jedním capartem naprosto spokojené a proč byste neměnily.
Děkujeme

terezapetrova
7. zář 2017

@kukokuko to bude pěknej článek 🙂

kukokuko
autor
7. zář 2017

@terezapetrova
Copak, to téma se nezdá zajímavé?🙂

terezapetrova
7. zář 2017

@kukokuko zda 🙂 to se týká tebe osobně? Mohu se zeptat jak staré mas dítko?

lansi83
7. zář 2017

Ahoj kukokuko, ja jsem svobodná maminka syna (29 m) a myslím, že jednoho je až dost. Bohužel je dost nemocný a je to s ním těžké.. Nesvedu si představit mít ještě druhé dítě.. V současné době nemám partnera, takže to ani nehrozí 🙂) Ale když chce mít někdo velkou rodinu, tak je to určitě jeho věc a ať jí klidně má. Ty máš jedno dítě, chápu správně? Pa pa

kukokuko
autor
7. zář 2017

@terezapetrova
Přesně tak, zajímá mě to osobně. Já jsem si ve 35 letech pořídila první dítko a jsou mu teď 3 měsíce...Je hodný, zdravý, takže si nemám na co stěžovat, ale říkám si, zda by nám jeden opravdu nestačil..Jasně, že je strašně brzo na úvahy o dalším, ale stejně🙂

terezapetrova
7. zář 2017

@kukokuko uvidíš jak to budes cítit v budoucnu 🙂

kukokuko
autor
7. zář 2017

@lansi83
Přesně tak, mám jedno tříměsíční. Prcek je hodný a zdravý, takže celkem pohoda. Partner dost pomáhá, ale stejně...Už mám taky věk, je mi 35. Takže pohodlnost už tu určitá je. Navíc jsme s partnerem hodně akční atd. Prostě se říkám, abych jednou nelitovala, že mám jen jedno nebo naopak nelitovala, že mi to jedno nestačilo🙂
Držím palce, vy svobodné maminky to nemáte jednoduché a klobouk dolů, že to pěkně zvládáte. Moje nejlepší kamarádka je ve stejné situaci a fakt ji obdivuju..
Pěkné dny

kukokuko
autor
7. zář 2017

@terezapetrova
No já se znám a jistá si nebudu nikdy. Jsem hrozně nerozhodná osoba a našeho juniora nám taky poslala příroda, která už se na to asi nemohla dívat. Naštěstí, protože já bych se asi nerozhoupala nikdy a teď naši hvězdu neměla a to by byla strašná škoda..

terezapetrova
7. zář 2017

@kukokuko ja si na střídacku nebyla jistá, ze chci druhé až do početí druhého a to jsme se o nej snažili asi rok a ctvrt 🙂

kukokuko
autor
7. zář 2017

@terezapetrova
Jasně, a jak ty dvě zvládáš?

3blumicky
7. zář 2017

Ahoj, mám jednu dvouletou Medu, která je super, hodná, báječná, nikdy nebyla nemocná, ráda spí... takže motivace pro mega rodinu z tohoto pohledu by byla.
Vzhledem k mému brutálně hroznýmu těhotenství a porodu si to ovšem já opravdu zopakovat nechci, navíc já i manžel máme v rodině rozšířený syndrom špatných sourozeneckých vztahů až do desátého kolene, takže už před početím dcery jsme si byli celkem jisti, že bude jedináček a prostě si to tak budeme užívat.
Užíváme, i přes vlnu kdy všechny moje kamarádky mají druhátka, jsem neměla slabší chvilku a jsme tak spokojeni. Sama jsem jedináček, tak vím, že to pro ní někdy bude těžký a smutný, ale budu se snažit jí to vynahradit... \
Takže já ten model matka jedináčka 🙂

terezapetrova
7. zář 2017

@kukokuko velmi špatně ale bez nich bych se cítila jistě jeste hůř .. Navíc starší syn ma diagnózu takže sranda to je málokdy 🙂

kukokuko
autor
7. zář 2017

@terezapetrova
Aha, tak to je asi trošku složitější, ale přeju ti s nima jenom radost🙂

terezapetrova
7. zář 2017

@kukokuko děkuji, ja tobě též ať už skončíte u jakéhokoliv čísla 🙂

mmddss
7. zář 2017

Ahoj, myslím, že na tuhle otázku prostě není správná odpověď. My máme dvě dcery /9 a 6 let/. Svoje výhody má jedináček i sourozenci. Naše holky jsou velké parťačky, kamarádky. Mám ale kolem sebe 2 kamarádky, kde si děti vysloveně jdou po krku, takže určitě neplatí, že dva si vždy vyhrají. Dál určitě záleží, jak je pro vás důležitá kariéra, protože dvě děti jsou rozhodně časově náročnější.
Já jsem po prvním porodu věděla, cítila, že chci ještě jedno. Když se narodila druhá dcera, tak už se tento pocit nedostavil.
Fakt bych to nechala na intuici a pocitech.

sindy2
7. zář 2017

Ahoj, mame jednu dcerku 15 mesicu. Kdybych chtela druhe, musela bych do toho jit ted, rok a neco od porodu, vzhledem k veku, je mi 39. Ale shodli jsme se s manzelem, ze jedno dite staci, ja uz jako starsi matka materstvi prozivam opravdu hodne a druhe bych uz asi psychicky nedala, jsem rada, ze dcera uz je z miminkovskeho obdobi venku. A zdravotni stranka moje take neni uplne ok na dalsi tehotenstvi. Chteli jsme holcicku o neco vice, tu mame 🙂, s jednim nemusime setrit, ma tu nejlepsi vyzivu a spoustu hracek, organizace casu je mnohem jednodussi a jednou skoly, kdyz bude nadana a vypada to, ze ano, tak ji budeme moct zaplatit i ty lepsi. 🙂 Starsi rodic proste asi vic premysli do budoucna, co by mohlo nastat a s jednim ditetem je vse jednodussi. Do prvniho jsme sli bez rozmyslu, zamilovani a aspon jedno dite chce temer kazdy. Uz ale zustaneme pri jednom.

kukokuko
autor
7. zář 2017

@mmddss
Vida, já si po porodu říkala podobně, že je to krásný pocit a že se určitě chci množit dál...Ale teď tak nějak zase spíše rozumově si nejsem jistá🙂

michaela6599
7. zář 2017

Ahoj,
Naší malé je 14 měsíců ,mne je 22 příteli 25.Casto slýchávam že jsme mladí atd , že být na našem místě určitě si pořídi druhé.Ja jsem rozhodla nechci druhé jsem spokojená s malou.Tezko to popisu ale pocitově jsem naplněna mám holčičku kterou jsem si přála ,skvělého partnera,krásnou domácnost nic bych prostě nemenila.Vyhovuje mi život takto nás třech.To jsou ale jen moje pocity je v tom více hlavně bydlení,peníze,porod,od porodu mám určitě problémy.

danask88
7. zář 2017

Můj tento týden 12tiletý syn už bude asi vždycky spíš jedináček, i když teď čekám druhé. Myslím, že jedináčka si každý rodič víc užije, víc se na rodiče fixují, protože nikoho jiného nemají. Já navíc byla s klukem dlouho sama takže se náš vztah hodně upevnil. Jedináček aby měl plnohodnotné dětství dá podle mě hodně zabrat, chce aby jste mu vynahradili vše, hráli si s ním, sportovali s ním atd... já měla kluka v 25ti takže nebyl problém mu všechno vynahradit ale teď už jsem o dost starší a nejsem si jistá jestli bych dalšímu jedináčkovi zajistila to samé, to si teď spíš vyzkouším těch dětí víc 🙂
@sindy2 Taky čekám dítě ve 37, nepřijde mi to nějaký věk, přijde mi to úplně v pohodě 🙂 dokonce mi teď ten průběh těhotenství přijde lepší než u prvního - zatím to mnohem lépe snáším, takže určitě do 45ti budu klidně mít i druhé, třetí.... samozřejmě uvidíme po porodu jak se budu na všechno cítit.

mourovatakocka
7. zář 2017

Já bych se přidala s názorem z druhého konce. My teprve čekáme miminko, snad konečně už všechno proběhne v pořádku a dočkáme se. Předem oba víme, že pokud vše zdravotně půjde v pořádku, budeme si přát ještě aspoň jedno dítko. Já jsem jako jedináček vyrůstala, měla jsem všechno, veškerou pozornost rodičů, hračky, které jsem chtěla, bylo vždy dost peněz na rodinné dovolené apod., ale vždycky jsem toužila mít sourozence, jedno jestli bratra nebo sestru, ale prostě někoho k sobě. Materiální zázemí je super věc, ale jsou věci ve vztazích, které prostě hračky nenahradí. S rodičema si dítě taky nebude chtít hrát a trávit čas pořád, ale sourozence najde v dospělosti vždycky, i když třeba měli v dospívání bouřlivá období.

mysicka_lb
8. zář 2017

Ahojky, ja mam syna 3,5 roku stareho. Puvodne jsem planovala dve deti, ale po porodu jsem na to hodne rychle zmenila nazor a druhe dite uz nechci, Opravdu nikdy, ani na jednu jedinou malinkou chvilinku, jsem nelitovala nebo nepochybovala. Naopak jsem si v x beznych situacich, ktere nastaly, predstavila, jak bych asi to same zvladla jeste s urvanym, nespavym miminkem. A jsem si jista, ze i kdyz by to nejak muselo jit, uz bych nebyla ta klidna, milujici maminka s naruci vzdy otevrenou, jaka jsem ted. Ja syna proste nechci vychovavat stylem "musis, delej, neotravuj, plesk, plesk," ale v lasce a harmonii. Ale nemam nad hlavou zadnou svatozar a se dvema detmi by mi ty nervy pravdepodobne taky nekdy ujely. Jasne, nekdo to dava [nebo si mysli, ze to dava] treba s peti detmi, ale ja ten pripad bohuzel nejsem.

sindy2
9. zář 2017

Mysicka_ib. Presne. Ja kdyz zapochybovala, a to proto, ze moje holcicka je bezproblemova, od narozeni spi celou noc, o zubech nevim, komunikativni...tak vim, jak vysiluju, kdyz si dcera treba blinkne, vsechno strasne moc resim a to jeste nebyla nikdy nemocna, co teprv, az neco prijde atp. Dal ockovani, to jsou nervy samy o sobe, to mne vzalo cast zivota...kdyz si predstavim vedle dcerky mimco, ktere by bylo treba jeji opak, nespalo, horecky, nebo bylo nejak problemove, tak bych to taky nedavala. Za rok mi bude 40 a sama citim, ze cloveka z noseni ditete silene boli zada, klouby...proste urcita fyzicka opotrebovanost je uz znat, a to si pripadam dusevne mladsi nez vrstevnice. Jojo, treba jeste chlapecek k dcerce by byl fajn, ale proste ne. Jsem realista a vim, ze ty minusy proste prevazuji.

Sem začni psát odpověď...

Odešli