Tělesné tresty. Mají být? Od kolika let?

janicka006
22. črc 2010

Zajímal by mne váš názor na tělesné tresty...mají vůbec být,od kolika let,kdo je může využít..výhradně rodiče??nebo i bližší příbuzní jako babičky???nebo i učitelé..???Jak to funguje u vás????

vercak.
23. črc 2010

@berenika39 přesně jak píšeš. pro Robina je taky kuchyň docela tabu. Občas třeba vytáhne misku nebo pokličku, ale řeknu mu, ať to uklidí a on jde a uklidí to. Saponáty? Ty jsou aua a pálej, takže na ty nesáhne a ani tu skříňku neotevírá, ale i tak hlídám, to je jasný. A v koupelně můžu mít všechno na dosah jeho rukou, jen si to prohlídne a dá zpět. jen parfémy neriskuju. ty mám schovaný. jsou ve skle, takže kdyby mu vyklouzly, tak jsou všude střepy a navíc jsou drahý 😝 To je přesně to, že jsem si ho brzo naučila, na co smí a nesmí sahat, i když dostal párkrát přes ruce.

berenika39
23. črc 2010

jo, některý děti se to nechají naučit, i když celkem chápu, že jsou takový, který se nedaj, ale nesmí těch zákazů být moc, prostě jen ty nejdůležitější, ty dodržovat a zbytek - dělej, co umíš......pak to plácání není potřeba řešit, co nesmí, nedělá, a ostatní je můj problém - je zmazanej, protože maloval křídou? no a co......
mě ruka ulítne fakt ve vypjatejch situacích, a nejsem z toho nadšená, ale zatím to bylo jen párkrát a vzhledem k tomu, že vztekat se už přestal celkem úspěšně, tak už si vegetíme tak nějak v klidu, bez šarvátek 😉

vercak.
23. črc 2010

přesně, já mu taky zakazuju pořád dokola jen určitý věci, co nesmí. A on to ví, ale pořád dokola taky zkouší, jestli nepovolim a ty hranice mu nezvětšim a když už přetečou nervy, tak plácnu a on ví, že hranice nepřekročí. A to, jestli je zmazanej, nebo jestli mi rozpatlá někde jídlo, to neřešim. je to dítě 😉

tetes1
23. črc 2010

@berenika39 to už si přijdu teď,když s nima někam jedu autem, přes rameno jedna taška na zádech batoh v jedné ruce jedna autosedačka,v druhé ruce druhá autosedačka, dveře si přidržuju nohama a v zubech mám klíče a leje ze mě jak z malé krávy 😀 😀 a stejně tak je tahám do sklepa ke kočáru a zase zpátky a k tomu nákup. Šetřím za posilovnu.A k narozeninám dostali vodítka. 😝

berenika39
23. črc 2010

@tetes1 v tom případě nechápu, proč tu řešíš tělesné tresty, páč stejně nemáš volnou ruku, kterou bys je plácla....

kaleilah
23. črc 2010

@karinka78 jsem zatím na straně 9, poctivě čtu každý příspěvek, na konec diskuse jsem ještě nedošla. Pořád chceš vědět, jestli jsme se zeptali svýho dítěte, jak se cítí. Já se podle tvý rady asi před hodinou Daniela zetala, jak se cítí. Odpověď píšu tak , jak jsem jí slyšela po plácnutí a otázce : Mamííííííííííííííííííí necíííííííííííííí ťaaaaajííííííííííí, aťamaťafůůůůůůů, tatůůůůů pinkatt hajííííííííííí, ne necíí hajíííí, mmí hajííí tatůů necííí hajíííí, ci hajííííííííííí... ehm nevim tedy, jak se cítil, a to jsem si k němu i klekla a koukala mu z očí do očí. Každopádně plácnutí účel splnilo. To že nechtěl spát on byl jeho problém, ale to že ségra spinká a nebude lítat do ložnice a vztekat se tam na zemi, házet po nás flaškama čaje a kopat kolem sebe to pochopil. 😉

lenkavano
23. črc 2010

@kaleilah hezky a výstižně napsáno.

tetes1
23. črc 2010

@berenika39 ještě můžu kousat a kopat 😀 😀 a až budou ty vodítka...hmmmm ty jsou okolo pasu,takže ruce volné 😀 😝

meduna
23. črc 2010

@kaleilah dobrý 😀

vercak.
23. črc 2010

@kaleilah hezká odpověď 😉 😉 😉 😉

berenika39
23. črc 2010

@kaleilah přesně takhle je to u nás - dlooouhý monolog na téma, proč nebudu dělat, co po mě chcete, milion argumentů, ale ........

lenkavano
23. črc 2010

@tetes1 vodítka na děti?to jako vodítka na psy? 😕 😨

tetes1
23. črc 2010

@lenkavano tohle http://www.twinventive.cz/article/proc-ksiry-to..., jako nevypadá to zrovna nejlépe mít děti na vodítku to uznávám 😅 , ale mám strach,že např. budeme u silnice, jedno se někam rozběhne a to druhé tam těžko bude jenom stát......prostě asi budou situace,když to bude s vodítkem jednodušší. Né, v lese,na louce,ale v dosahu silnice ho asi dávat budu.
@kaleilah vtipné máš bod 😀 😀

tetes1
23. črc 2010

@kaleilah ty bláho,teď koukám na věkové rozestupy tvých dětí 😅 jsi úžasná. 😵

vercak.
23. črc 2010

@tetes1 podobné kšíry má sousedka. Má taky dvojčata a ješt o 2 roky staršího chlapečka a byla s nima spokojená. Tohle uznávám. lepší než riskovat, že oba nepochytáš 😉

simlenka
23. črc 2010

tělesný tresty by být neměly, neuznávám je, nikdo by je neměl používat - jen mi jednou za sto let povolej nery a ujede ruka 😝
ale pak se stydím a mám z toho depky ☹

kaleilah
23. črc 2010

ahoj sim 🙂

Tak a teď se rozepíšu.Daniel je dítě, který potřebuje pevnou ruku. Zuzka taková není. Dany je hodně divokej, potřebuje pevně vést. Pevnou rukou ale rozhodně nemyslím že by se měl bít od rána do večera, myslím tí, že on je typ dítěte, který potřebuje mít pevně vytyčený hranice. Nevěřím a asi ani neuznávám kamarádský vztah dítěte a rodiče. Tak by to podle mě být nemělo. Já jsem máma, člověk který ho porodil, dal mu veškerou možnou péči, byl s ním když mu rostli zoubky, u všeho špatnýho i dobrýho. Tohle umí jen rodič. Jako každá máma i já chci pro svoje dítě to nejlepší, a vím, co na něj platí a neplatí. Mám byt přizpůsobenej potřebám dětí, můžo skákat po posteli i sedačce, můžou lést do všech skříní a šuplíků bez toho, abych měla strach, že se zraní nebo mi poničí věci, který jsou pro mě důležitý, ať už jde o sklo, nebo jen blbý doklady a složenky. Děti mají svoje 3 šuplíky, kam si dávají svoje blbinky, je tam bordel od hraček po krabičky od čaje a pet lahev. Ale taky mám svoje šuplíky já. Musí respektovat, že to jsou moje věci, já nechci, aby mi tam lezly, stejně jako nelezu já k nim. Když řeknu po několikátý ne, musí si uvědomit, že to říkám z nějakýho důvodu a mylím to vážně. Když neposlechnou, pak nějaká ta přes prdku následuje.

Ale ne u Zuzky, zuzance stačí říct, že se zlobim, ona se stáhne a je na ní vidět, že jí mrzí, že něco provedla. byla taková od malinka. Daniel si z toho dělá srandu, nevěří že po vyhrožování přijde trest. Když přijde, je vykulenej a zároveň je nějakým způsobem klidnější.... Protože nesmí, porušil to a byl trest. Když jsme u babiček, tak tam si můžou děti dělat co chtějí, i věšet na lustry (Babi nedovoluj jim to, doma taky nesmí -ale prosim, tě, je nech, tady nejsou doma) a vidim, že jak dany nemá pevnou ruku, ty pověstný jranice, tak je nesvůj. On potřebuje pevnej režim, když ho nemá, je mrzutej, náladovej, lítá od jedný věci k druhý, nic ho nebaví. Stejně tak doma, když mu něco zakážu a pak povolim, dopadá to špatně, samozřejmě pro mě. Jako by neměl radost ze svýho "vítězství", ale naopak ho rozhodilo to, že jednou to jde a pak ne.

Stejně jako si myslim, že u dvouročáků prostě domlouvání nemá cenu. Souhlasím s trestem, i fyzickým, mírným a přiměřeným. Ale je nutný i přesně říct, proč dostal. A opravdu nejdřív několikrát zopakovat a po několikáté už zakročit. Někdy stačí zvednout hlas, někdy to prostě nestačí. Dvouročák si neuvědomí, kdy je důležitý aby poslechnul a kdy to vlastně tak podstatný není ( např. zmiňovaný přecházení silnice a např. kramaření šuplíků) Proto je pro mě důležitý, aby slovo nesmíš nebo ne oravdu brali vážně. A opravdu to nedělám jenom z toho důvodu, abych se cítila nějak nadřazená, že já jsem ta starší, řeknu ne a prckové si z toho sednou na zadek. Dělám to právě proto, aby pochopili že zákaz je důležžitý poslechnout vždy, hlavně kvůli bezpečnosti 😉 A za svoje selhání to neberu. Vychovávám jak nejlíp umim, stejně jako všechny z nás, co tu píšou. Kdyby vám na vašich dětech nezáleželo, nejste tady a nezajímáte se o tom, co je pro ně správný 🙂 A stejně tak každá z nás ví, jak se chovat ke svým dětem, aby z nich jednou snad 😅 vyrostli správný slušní lidi, oni neměli žádný následky naší výchovy a okolí taky ne 😀

@tetes1 Kšíry jsou super, jako taky jsemu nich uvažovala, ale už takhle jsem tady za exota, když jdu se třema dětma a hafanem na prochajdu 😅

lenkavano
23. črc 2010

@kaleilah napsala jsi to tak že já k tomu prostě za sebe nemám co dodat.

simlenka
23. črc 2010

kal, souhlasím, že pevný hranice musí být a jsou fakt důležitý... když hranice nejsou, dítě je zmatený... děcka hranice zkouší a zkoušet budou a my rodiče jim musíme říct, kdy už je překročili a říct to NE, protože to dítě na to NE vpodstatě čeká, ujišťuje se, že to tak je, a pokud to NE přijde, tak má jistotu a je spokojený...

u nás paradoxně vysvětlování platí v případě např. odchod ze hřiště domů, jakžtakž i půjčování hraček, ikdyž tam to občas skřípe, ne nebudeme kupovat čokoládu, protože... atd - musím říct, že to terezka docela chápe... ona mívá záchvaty vzteku v úplně jiných situacích - v situacích, kdy bych jí dovolila udělat, to co chce nebo jí dala to co chce atd, jen to nějak nestihnu nebo to automaticky udělám sama, protože si to neuvědomím nebo ona není nablízku a tak se do toho pustím, ale projde kolem, vidí to a je zle - pláč, vztekání, lehání si na zem, nepomůže ani to, že bych jí tu činnost nechala udělat znovu, prostě už je pozdě, ona to tak chtěla a nebylo to tak a tak bude řvát a vztekat se - to mi bohužel nějaký vysvětlování fakt nepomůže... a pak záleží na mojí náladě, pokud jsem relativně v klidu, odpočatá, vyspalá, nepospíchám atd, tak se ji snažím uklidňovat a domlouvat, pokud pospíchám, jsem ve stresu, hotová a unavená, tak zařvu ať toho laskavě nechá, případně i plácnu po zadku, ale bohužel tím stejně ničeho nedosáhnu a pak se ještě stydím, že jsem na ni byla hnusná...

ale co se týká takovýho toho tohle nedělej, tam nesahej atd - tak to si docela nechala vysvětlit vždycky. Uvidíme, co mě čeká s Jakubem 😠

PS: kšíry máme, ale nebyl nějak důvod je použít, přesto je pro jistotu nosím sebou, když jedem do města a tak, protože mi přijdou jako fakt dobrá pomůcka třeba u frekventovaný silnice a tak 😉

kaleilah
23. črc 2010

Sim u Danyho vysvětlování platí jen v případech, že by si mohl ublížit a zná tu situaci. Nechali jsme ho několikrát šáhnout na hrnek s kafem, a teď hned hlásí že táta kafe pálí. Takže když mu řeknu aby nechodil ke stolu, že tam je kafe tak poslechne hned, protože ví, že kafe pálí. U silnice za ruku jít nechce, nemá rád, když ho nějak omezuju v ohybu, ale musí. A to si vysvětlit nedá, protože autemjezdíme často, má ho rád a auto mu přece bebíčko a auí nikdy neudělalo. Takže jediná možnost je, že mi prostě musí věřit. Jako mi věří, že když řeknu běž si lehnout, za chvilku přijdu, tak sedí a ví, že přijdu. Teď jde o to, aby konečně pochopil i se silnicí, že opravdu se mu může něco stát. A tady vysvětlování ještě moc neefunguje, protože si to sám nezažil

V obchodech míváme hyysteráky celkem denně, první jdu k pečivu a dám všem rohlík a vyhýbám se sladkostem, ale blbý je že to je i u okladen, teď začnou jeden přes druhýho, že chtějí mňamku a v tuhle chvíli bejvám v koncích.Někdy koupim, protože jsou hodný, nekŇourají a řeknou to hezky. Někdy nekoupim, je vztek a hysterickej řev, a někdy vysvětlim, že za chvilku bude večerře a že máme mňamku doma a dají si po večeři a stačí jim to bez vzteku...Ale to je zatím vyjímečná situace. 😝 😝 😀

lenam
24. črc 2010

Domnívám se, že i bez bití může mít rodič autoritu a není to kamarádský vztah. 🙂 K tomu kramaření, které tady bylo zmiňováno. Pokud celý den má dítě dovoleno kramařit a přijde do místnosti, kde jsou zase šuplíky apod., tak si myslím, že asi těžko pochopí, že všude může a tady nesmí, protože zrovna v tomhle šuplíku mám voňavku. V některých diskuzích tady na MK (např. uspávání dítěte) skoro všichni píšou, že děti neumí zkoušet a nemá se nechávat vyplakat a pak se zase v této diskuzi dozvím, jak jsou vlastně děti geniální, protože je "plácáním" naučím hranicím. Někdo tady psal, že hranice závisí na rodičich a že se jim do toho nemá "mluvit". Tak když jsem viděla maminku, která jde na pískoviště, holčičku dá do bílých šatiček a pak ji plácá za to, že je špinavá na pískovišti, tak je to blbá hranice. Vy tady píšete, že za špinavé oblčení neplácáte, ale někdo plácá a myslí si, že dělá dobře. Bohužel.

lenam
24. črc 2010

Jo, taky jsem zažila, když známá v rámci stanovení hranic při odnaučování od plín svého syna plácla, za to že se pokadil a pak z toho vylezla těžká střevní chřipka. 😒

lenam
24. črc 2010

Mně hodně překvapuje, jak to všem tady přijde normální plácat děti. Přijdu na přechod, nechce přejít tak plác přes zadek. To mně asi nejvíce překvapuje, jak z této diskuze vyznívá, že je to v pohodě a normální, když dítě něco dělá a já to nechci, jak brzy se k tomu plácnutí sáhne, protože nic jiného na dítě "nepůsobí" 😒

momin
24. črc 2010

@lenam ja uz do toho nechci ryt.. Fakt me to nebavi jak vsechno prekrucujes ale neda mi to nereagovat..
Ty si myslis ze prijdu s ditetem k prechodu a kdyz nechce prejit placnu ho? Si normalni? V takove situaci bych ho snad vzala na ruce a presla bych s nim-je videt ze vubec nechapes v jakych situacich a proc dite obcas placneme...
Jii kdyz mel maly 9 mesicu taky sem si to neumela predstavit. preju ti at ti to vydrzi!

lenam
24. črc 2010

Proč všechno překrucuju? Až někdy půjdeš, tak se rozhlédni, jak někteří rodiče reagují!

lenam
24. črc 2010

@momin A co jsem napsala je můj názor. Opravdu ta diskuze na mne působí, že je to normální. To mi snad necháš. Nebo napsat svůj názor je špatné a protože není jako tvůj, tak je špatný a tak mi napíšeš, že překrucuju?

lenam
24. črc 2010

@momin Klidně můžeš rýt, protože od toho diskuze je. A někdo má názor takový a jiný zase opačný.

momin
24. črc 2010

@lenam ano nekteri ano.... ale myslim ze tady na diskusi by nikdo tak prehnane nereagoval...
myslim ze ten priklad co si dala-s tim prechodem-by ti tady nikdo nerekl ze je to v poradku a normalni,tak jako s tim piskovistem...

lenam
24. črc 2010

Tak to není pravda. Já to zažila. Takže ten dotyčný si myslel, že když plácne, tak to je normální, jinak by to nedělal

momin
24. črc 2010

@lenam hadat se s tebou nebudu,nemam na to naladu...
vsichni tady pisou ze se vzdycky nejdriv snazi domlouvat..jenze na nektere deti to opravdu nefunguje....
Jak to chces praktikovat treba u ditete ktere se ti pri domlouvani jeste vice vzteka? neumim si to predstavit..