• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tělesný kontakt u nekojeného novorozence

7. října 2011 
Ahoj holky, hledala jsem na diskuzi, ale přesně toto téma jsem nenašla... Jsem zoufalá... Náš malý Andrej rozhodně neměl jednoduchý start do života. Teď jsou mu 3 týdny. Rodila jsem císařským řezem kvůli špatné poloze miminka. Pár hodin po porodu se u mě objevily závažné komplikace se srdcem a odvezli mě na jipku, kde jsem strávila týden. Malý byl po celou tu dobu sám v porodnici, krmily ho sestry z láhve a mně kojení zakázali kvůli spoustě léků, které teď beru.
Po návratu s porodnice vznikl spor s tchýní, která tvrdí, že proto, že malý není kojený, musím ho pořád mít u sebe a nosit. Jenomže já s ním můžu tak maximálně sedět a nosit jen chvíli (nemám vůbec síly a krom toho mě při dlouhém nošení i bolí steh po operaci). Malý tak buď spinká, nebo propláče dobu do dalšího krmení - jen pokud ho nenosíme (protože ho na to tchýně navykla). Nemám srovnání s jinými dětmi, nevím, jak je to správné. Vydržely vaše děti nějakou dobu bez pláče samy prostě tak ležet, nebo je opravdu pořád potřeba je držet na rukách až dokud neusnou? Myslíte, že nekojené miminko bez neustálého nošení citově strádá? Můžu ho někdy nechat ležet a prostě plakat? Jsem už úplně vyčerpaná a připadám si jako nemožná matka...
6. říj 2011 v 10:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@barbarik nie si nemozna matka..si len mama, ktora mala po pôrode komplikacie a potrebuje cas sa s toho dostat..kojene /nekojene..podla mna ziadne dieta nestrada, pokial mu rodic tu lasku dava, pohladi si ho, privinie, hovori mu ako ho lubi.. :wink: ..rob len tolko , na kolko sa citis, kolko zvladas..potrebujes sa dat do poriadku, aby si mohla fungovat a aby si tu pre svoje dieta mohla byt ..
6. říj 2011 v 10:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
Ahojda, rozhodně nejsi nemožná matka!!! Za komplikace při porodu přeci nemůžeš. Nekojené miminko rozhodně bez nepřetržitého nošení nestrádá, za doby našeho narození se kojení moc neholdovalo a nepřipadá mi že by tím někdo utrpěl psychickou újmu :wink: A s chlapečkem se můžeš mazlit i v posteli,v leže, povídat si, pusinkovat, hladit i to je přeci kontakt :wink: :dizzy_face:
Promiň, postoj tvojí tchýně se mi moc nelíbí, ty jsi v 6N, po náročném porodu a měla by tě spíše podpořit a pomoc ti třeba s domácími pracemi a né tě nervovat :unamused:
A miminka někdy pláčou, možná má prdíky, ale pláč miminka neznačí nemožnou maminku! Snaž se odpočívat a rozhodně žádné výčitky! Spokojená maminka = spokené miminko a to je nejlepší odměna :dizzy_face: Hodně síly :wink:
6. říj 2011 v 10:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
naprosto souhlasím s @katcha21 , na tchyni se vybodni ted kdyz jsou malemu jen tri tydny tak ho jeste snadno naucis na to ze vydrzi sam lezet v postylce. nekde jsem slysela ze se mimi do 2 mesicu veku neda rozmazlit na takovehle veci a z v lastni zkusenosti myslim ze je to pravda, on to bude zkouset ale nepovol samozrejme ho nesmis nechat rvat moc dlouho aby si nevyrval pupek :slight_smile:
6. říj 2011 v 10:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, hlavně se nenervuj. Já jsem taky nekojila (prostě i když jsem dělala psí kusy, tak nic neteklo), ve dvou týdnech dostal Matěj lahvičku. Prostě se nedalo nic jiného dělat. A od začátku jsem ho zvykala na to, že i on má chvíle, kdy je sám a leží v postýlce. Většinou jsme fungovali tak, že se napapal, pak se chvíli rozhlížel a pak usnul. Všechno v postýlce sám. Samozřejmě jsem se s ním mazlila a chovala ho, ale nebylo to napopud toho, že by řval a vynucoval si to. Ráno jsem si ho třeba vzala do postele a ještě hodinku dvě jsme si spolu pochrupkali, nebo když jsem se dívala na televizi a sedla na gauč, položila jsme si ho bříškem na sebe a dívali jsme se na sebe. Dnes je to šťastné a usměvavé dítě, které rádo mamce rozdává pusinky a vůbec se nezdá, že by mu vadilo, že byl nekojený. Prostě neví, co to je. Měl flašku. V náručí jsem ho držela stejně jako bych kojila. Ber to z té lepší stránky, nikdy se ti nebude drásat do výstřihu a klidně si za půl roku budeš moct jít s manžou do kina a malého necháš na hlídání u rodičů. :grinning: Vše má svá pro a proti. A když kojení nejde, tak se nedá nic dělat. Rozhodně si nemyslím, že jsem špatná matka. S Matym si hraju, mazlím, povídám a samozřejmě ho nesmírně miluju a vím, že on by mě za žádnou kojnou nevyměnil. :grinning:

A od prvního dne, kdy jsme došli z nemocnice usíná v postýlce sám. Jen čteme pohádky a pak dostane pusu a odcházíme. Prostě jsme se hned na začátku dohodli, že nebudeme uspávat na rukách a babičkám jsme tyto tendence zakázali. Dnes jsem za to ráda. Do osmi hodin máme rodiný život a od osmi manželský. Žádné houpání na rukách až do desíti. :grinning: :grinning: :grinning:
6. říj 2011 v 10:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Já jsem po druhém císaři, takže vím, jak ti je, ani jedno z dětí není a nebylo kojené a ani mě nenapadlo je nosit. Jak si jednou na něco takového mimčo navykneš, tak je to extra průšvih a může ti tchýně tvrdit co chceš. Poslala bych ji s tím teda natvrdo do háje!!!
S klukama se pomazlím, pohladím, popusuju, prostě to, co bys dělala s kojeným miminkem, ale jakmile jsou nakrmení a přebalení, dám je do postýlky a hotovo. Byla jsem v tomto naprosto neoblomná od začátku, žádné houpání, nošení, nic. Mladší má 3 týdny, ale starší má 13 měsíců a neexistuje problém s usínáním, dáme do postýlky, pusu, pohlazení a spinká. Když tady někdy čtu o některých dětech, co vyvádí, když mají jít spát, vstávají mi vlasy na hlavě. A většinu problémů si zaviní matky vlastními chybami jako je třeba nošení.
6. říj 2011 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Hele, kojený i nekojený miminka potřebují hlavně spokojenoub a nevystreslou matku,takže tchýni pošli do řiti. Mazli ho, pusinkuj, jak ti to bude vyhovovat a zdraví dovolovat. A ona se může jít vycpat.
6. říj 2011 v 10:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (9)
@barbarik Ja som rodila tiez CS, dcera bola velka, vazila cez 4 kila, takze som nemala silu ju nosit. Castokrat sme len tak lezali na posteli, ja som ju hladila a bola spokojna. Otoc maleho tak, aby videl na okno, to svetlo tie mimina vazne fascinuje a mozno ze ho takym sposobom na chvilku aj zabavis :grinning:. Tiez je dobra gymnasticka lopta, ber maleho do narucia, na klin a len tak sa pohupajte. To neni take narocne ako ho drzat a nosit.
6. říj 2011 v 11:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Určite nie si nemožná mamina, ani ja som svoju malú nenosila, mám prblémy s chrbitou, tak ame ju učili od malinka zaspávať v postieľke a nemyslím si, že je o niečo ukrátená, maznať sa môžeš aj inak, bozkávať, prihovárať sa dieťatku... Neboj, už len to, že sa strachuješ, či všetko robíš správne z teba robí dobrú mamku, lebo tým zlým je to jedno!! :slight_smile:
6. říj 2011 v 11:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Holky, všem mooooc děkuju za rady i podporu. U mě je to stížený o to, že žiju v zahraničí s manželem - takže jediná rodina je jeho rodina. Naši jsou v Čechách, takže samozřejmě ani nemusím popisovat, jak se mi teď stýská (šestinedělní hormony k tomu). Tchýně pomáhá, ale někdy ta její pomoc je vážně kontraproduktivní. Řekla, že když ho nemůžu nosit já, ona přece pomůže, takže když tu je, tak ho nosí imrvére pořád a on si na to zvyknul od ní.. Jinak já ho samozřejmě chovám, taky nosím - ale ne furt.
6. říj 2011 v 11:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@barbarik Promiň, ale tchýně je pěkná kráva :stuck_out_tongue_closed_eyes:. Mám podobnou a docela tě chápu. Vím, že je to těžké, ale pošli ji někam - mimi se ti rozchová a bude z tebe otrok. Chovat jo, ale nosit ho celej den na rukách prostě není v lidských silách a on to bude vyžadovat! Utni to, dokud je čas.
6. říj 2011 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@anysek85 Jojo, já mám velmi podobný názor. Na vše. Podobně jsme se tu hádaly kvůli té umělé výživě, protože nabyla přesvědčení, že mu musíme dávat div ne o polovinu víc, než je uvedeno na krabici. Pak se malému udělalo blbě. Říkám jí to po dobrém, pak už to po dobrém nešlo, tak jsem i zvýšila hlas... to se urazila. Blbý je, že já její pomoc potřebuju... :confounded: a úplně do prdele jí poslat nemůžu.
6. říj 2011 ve 13:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@barbarik Neboj, zvládneš to. Já to mám podobné, nemám rodiče tak daleko, ale i tak těch 400 km není na denní výpomoc. Nakonec mě tchýně začala respektovat a dnes už je to v pohodě a dělá při hlídání vše tak, jak si to přeju a jak je Matěj zvyklý z domu.
6. říj 2011 ve 13:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ci kojis ci nie,ci nosis na rukach ci nie, stale ta bude rovnako milovat a ten materinsky vztah medzi Vami nebude o nic inaksi. Ked to nejde po dobrom vysvetlit tchyne, tak sa vyhovor na Dr. ze Ti zakazali nosit ho na rukach,inak to nepojde.
6. říj 2011 ve 13:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj, nezavidim ti. je to naozaj narocne. existuje prislovie, ze medvedata preziju len vtedy, ked je ich matka medvedica v poriadku. to znamena, ze by si sa mala dat dokopy najprv ty, aby bol krpec v pohode. ked chvilu dieta place, nevadi. aspon vies, ze ho mas:slight_smile:. nasa sara bola/je celkom narocnym dietatom, ktore neustale potrebuje pozornost. mladsi kubko je pohodak. vydrzi sa aj sam 15 minut prehrat s hrackou, co u sary bolo nemyslitelne :wink: myslim, ze vobec nemusis krpca stale nosit na rukach. krasny vztah si mozete vytvorit aj bez neustaleho nosenia. ved zo seba vydavas maximum, ci? a to dietatko to citi.
6. říj 2011 ve 13:23  •  2 děti - čeká miminko, termín má v květnu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
@barbarik nedej se. Tchýně je JENOM babička, ty jsi matka a mělo by to být tak, jak si přeješ ty. Zvyknout miminko na celodenní nošení je opravdu blbost. Doporučuju zapojit manžela, aby svojí matce vysvětlil, jak se věci mají a jak si to přejete vy rodiče. Že si vážíte její pomoci, ale chcete to udělat po svém. Pokud je aspoň trochu soudná, tak to pochopí, protože s ní hormony teď necloumají :slight_smile:) Existují přece jiné způsoby, jak nepřijít o tělesný kontakt s miminkem, jak ti psaly už holky výše. Je to náročné období zvlášť při tvých zdravotních komplikacích a bez tvojí rodiny, ale neboj, bude se to jenom zlepšovat.
6. říj 2011 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@barbarik myslim ze tu nie je otazka o kojeni, no tak je to pre dieta lepsie, ale svet kvoli UM nepadne... tu ide o to, ze ci nosit alebo nie.
takze moj nazor je taky ze,
1. nie si nanic matka, si len unavena zena po porode
2. dvojmesacne dieta sa neda rozmaznat, ani naucit, instintivne si samo pyta co potrebuje
3. tvoja svokra ma pravdu, dieta treba nosit. mozno mu je tak lepsie, lebo sa neboji, alebo ma skryty reflux a v polohe lezmo ho to boli, alebo ho boli brusko... nechat trojtyzdnove dieta plakat v postielke nie je normalne.
ja som po dvoch cisarakoch a pestovala som oboch. a dlho. neviem aky mas zdravotny problem ty, ale ved ench to teda svokra popestuje, a ak mozes dokup si k tomu take lezadielko, tkore sa jemne hupe, prip. aj vyhrava. maleho to pokolise a ty si oddychnes. kurcite ho nenechaj plakat len preto ze si uvavena.

dam ti link
http://www.predeti.sk/mainform.aspx?sklk_menu=F510000301
6. říj 2011 ve 13:35  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
tak jinak, tak se jí zeptej, jak jí bylo příjemný, když byla čerstvá maminka, když jí ostatní nikoliv radili, ale určovali co smí a nesmí dělat... a když řekne, že jí to nevadilo, že byla ráda za rady, tak jí prostě řekni, že ty jsi jiná a z jiné kultury, kde má hlavní slovo maminka dítěte spolu s tátou, a že se s mrňouskem chceš sama sžít.
6. říj 2011 v 16:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@barbarik chápu, že je to pro tebe těžký, ale zamysli se, jak asi bylo tvému dítěti, když se narodilo a máma nikde. Je jasný, že jsi s ním objektivně nemohla být, ale teď by ses mu to měla snažit vynahradit. Prostě potřebuje tělesný kontakt, protože evidentně sám prořval celý ten týden bez tebe :frowning2: Tchýně má pravdu, ale měla by to říct nějak citlivěji, nebo se i zapojit a taky nosit. A určitě si na to nezvykne. My jsme syna celý první měsíc nosili a uspávali, protože jsme měli pocit, že to potřebuje a jednou jsem úplně zoufalá ho do postýlky prostě položila a odešla a on prospal celou noc. Takže nezvykl si a ani to nevyžadoval. Dítě si samo řekne, co chce a do jednoho roka děti opravdu nejsou vyděrači ani manipulátoři. Jsou podezříváni neprávem :frowning2: Přeju, ať se co nejrychleji sžijete a oba to trauma brzy překonáte :wink:
6. říj 2011 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@barbarik Podle me je to kombinace povahy a toho startu do zivota. Nas mlady NIKDY jako miminko klidne nelezel a nekoukal. Bud jsme ho nosili nebo blinkal nebo (obcas) spal. Nejhorsi byl prvni mesic, to jsem travila pravidelne cele dny s malym v naruci v nocni kosili. Po 3m to bylo trosku lepsi, ale porad nic moc ve srovnani s ostatnima miminkama. Uspavali jsme ho na rukach, pozdeji v postylce, ale vzdy s nasi pritomnosti, smaotnatne usinani nesl opravdu spatne a dodneska chce mit alepson pootevrene dvere. Kdyz uz byl pozdeji na hraci dece, tak chtel neustalou pozornost. V obdobi separacni uzkosti odmital i kocarek, vsude jsem ho nosila i na vychazky v nositku. Ale kolem toho 11m usoudil, ze me ma opravdu jistou a zacal se osamostatnovat :slight_smile: Dneska (resp zitra :grinning:) jsou mu dva roky a je to normalne samostatny a sikovny kluk a navic mame uz druhe ditko a zadny problem neni.
Za sebe rikam vyuzij toho, ze mas jen jednom dite, kteremu se muzes bez omezeni venovat, hyckat si ho a mazlit dle libosti :slight_smile: Miminko tim opravdu nerozmazlis, spis mu ukazes, ze jsi proste tady kdykoliv pro neho. takove male miminko bych nenechala jen tak lezet a plakat. Sice ted obcas musim, kdyz potrebuju neco nutne udelat se starsim, ale snazim se to eliminovat na miminum. Takove mimi jeste opravdu nechape, ze jsi nekde jinde a ze zase prijdes. Ver mi, ze na osamostatnovani bude jeste fuuura casu pozdeji, ale tyto prvni tydny vam uz nikdo nevrati.
6. říj 2011 v 18:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@barbarik chapem že si teraz určite vyčerpana. Ale skus sa vžiť do svojho drobčeka. Bola si celym jeho svetom 9 mesiacov. Nič ine nepoznal len teba tvoj hlas tvoj tlkot srdca tvoje pocity. Bola si všade okolo neho. Zrazu prišiel den, a synček sa narodil do celkom neznameho sveta. Jedine čo dovtedy poznal nevidel cely tyžden. Bol uplne sam v cuzdom svete, muselo to byť isto stresujuce. Preto teraz chce byť stale s tebou a ked je sam plače. Nie preto že by ho svokra rozmaznala, ale konečne si pri nom, cely jeho svet, a chce ťa nič ine len teba. Ked nevladzeš nosiť tak s nim sed, alebo lež. KAšli na upratovanie proste bud so svojim synčekom... Velmi velmi ťa potrebuje, nehnevaj sa na svokru povedala ti to asi tvrdo, ale podla mna to myslela dobre. Tak travte so synčekom spolu čo najviac času a uživajte si to. Prajem vela sil :slight_smile:
6. říj 2011 v 19:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@barbarik ten príspevok nado mnou si nevšímaj. Je to blbosť. Je to síce pekne napísané ale sú to len a len domnienky. Tvoja tchýne je zlomyseľná osoba, ak Ti niečo také vytýka. Nekojené miminko určite citovo nestrádá. Nechať ležať a plakať by som ho ale nenechala - nemusí byť nutne fyzický kontakt aby sa dieťa dalo upokojiť. Treba len si zaobstarať či vyrobiť či použiť dômysel na to aby sa mohlo kolísať či už na elektrický pohon hojdačky a podobne... Hovorím z vlastnej skúsenosti. A všetko bolo a je dobre.
6. říj 2011 v 19:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maggie2 tak kto si že ideš hovoriť kto ma čo čitať. Sa mi zda že maš patent na rozum a ty jedina vieš čo su blbosti a čo je pravda. Tak ja ti poviem z vlastnej skusenosti veim ako male dieťatko silno vnima tieto veci ako pozna maminku ešte z bruška. KEd mi priniesli maleho po cca 4 hodinach od porodu na Jisku tak strašne strašne plakal v momente ako som mu začala spievať pesničku ktoru som mu spievala aj počas tehu prestal plakať. Ale nie o par sekund ale v tom momente presne v tom momente prestal pkajať a pčuval až kym som neskončila. Asi nahoda že??? Nie on presne vedel že je pri svojej istote pri svojom svete v ktorom dovtedy žil. Moja mila, prosim ťa nerob zo seba tak strašne mudru, lebo tiež si všetku mudrosť sveta nepojedla
6. říj 2011 ve 20:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@vejula Za to z Teba prekypuje láska až až, však? A ideš chúďatku žene trepať o tom, ako jej svokra povedala pravdu. Figu pravdu jej povedala. Nik na svete keď vidí strápenú ženu po vyčerpávajúcom pôrode a po takých komplikáciách nejde jej robiť výčitky. A čo píšeš Ty, že prihovárať sa dieťaťu OK, to nie je žiadna fyzická námaha, autorka píše o fyzických prekážkach ktoré jej znemožňujú kontakt. A tam postačí aj elektrická hojdačka či kolísanie, držanie za ručičku, nemusí s dieťaťom chodiť všade ako klokan predsa, hlavne keď nevládze :stuck_out_tongue_closed_eyes: Nakopať do zadku také jedovité tchýne
6. říj 2011 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maggie2 pozri sa ja sa tu nejdem hrať na nič. JA som napisala čo si myslim že je pravda. Ak by si čitala moj prisoeviok pozorne tak som tam jasne napisala že ak nevladze s malym chodiť tak nech pri nom leži alebo s nim len sedi... Ved ma prve dieťa nemusi behať okolo dvoch dalšich.
6. říj 2011 ve 20:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neurážej, neprovokuj".
@barbarik necitala som si co ti ostane zeny radia, ale ked nevladzes, tak nevladzes, cize nosenie sa konat nebude, aspon nie kym nezosilnies. Ale lezkat spolu mozete, nie? Ja som prve dva mesiace s malym presedela a prelezala a to som ani nemala komplikacie po porode. Proste sa mi chcelo. On ta bude citit aj ked bude pri tebe lezkat, to nosenie si myslim nie je nevyhnutne. Este mozes "klokankovat" - to by ta myslim vobec nemuselo boliet - lahni si na chrbat a maleho si daj na brucho, hrudnik, to by sa mu mohlo zapacit, hm? Nenechaj sa odradit tym, ze ho neupokojis hned, mozno ak si fakt navykol na to nosenie, daj mu chvilku.
V tej veci ja so svokrou suhlasim, telesny kontakt s babom povazujem za to naj pre babo, ale ako pisem, da sa aj lezat alebo sediet. Hlavne ale si zacni verit, ze dokazes svoje babo upokojit a ono to pojde, naladite sa na seba. Ale urcite nie tak, ze ho nechas plakat, to ee. Drzim palce.
6. říj 2011 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maggie2 opomenme tchyni. Je jasne, ze tema tchyne je dost poburujici. Nikdo po zakladatelce nechce, aby dite nosila 24h v kuse a to, ze nekoji ji nikdo nevycita! Jen psala, ze nechava dite plakat v postylce a evidentne se nejedna o par minut, kdyz ceka na dalsi krmeni. To je pro jakekoliv dite hodne stresujici a tohle neni spravne. Ano, da se to resit houpacim kresilkem, muze s ni lezet v posteli... Jiste se to da vyresit, ale nechat dite tak dlouho brecet je velke trapeni.
6. říj 2011 ve 20:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verbalinka samozrejme, veď som i napísala, že dieťa by som plakať nenechala, nečítala si?
6. říj 2011 ve 20:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maggie2 nakonec mluvime o tom samem, jen jsi zacala napadat @vejula , tak jsem musela reagovat :wink: Zakladatelka je a bude urcite super mama, jen zacatky jsou tezky - vim, o cem mluvim. Je dulezity proste vse odsunout a dite dat na prvni misto :slight_smile: A mel by pomoci manzel i tchyne. At se zapoji a podpori ji!
6. říj 2011 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
já jsem si teď vzpomněla, jak to bylo u nás. Malý hodně plakal tak do 3 měsíců, prakticky buď spal (málo), nebo jsem kojila (dlouho), nebo plakal a já často s ním, protože manžel furt v práci a babičky nebyly v dosahu, byla jsem na to sama (doteď se divím, že jsem se z toho nezbláznila), takže chápu, že tchýni uplně naštvat nemůžeš, pomoc se v tomto období opravdu hodně hodí. Chodit jsem s ním pořád nevydržela, stejně to zas tak nepomáhalo, ale vím, že jsem ho nenechávala plakat samotného v postýlce, prostě jsem si sedla, držela ho v různých polohách a on řval a řval :slight_smile:) Párkrát se mi stalo, že mi v náručí plakal, pak jsem ho odložila a on usnul. Takže nevím, co mi tím chtěl naznačit - jako že už mě má plné zuby? :slight_smile:) Každé miminko je jiné a jsem si jistá, že každá matka pozná, třeba až časem (jako já), co na něj platí. U nás hodně zabralo zpívat a houpat na balóně. Taky jsem si ale jistá, že kritické poznámky od tchýně v tomto období jsou ranou pod pás. To se prostě nedělá. Deptat prvorodičku v šestinedělí je neodpustitelné!!! Já mám nejlepší tchýni na světě, která v šestinedělí, když jsem byla už na pokraji sil, přišla na několikadenní návštěvu na moji prosbu a dělala to, co jsem jí řekla, žádné blbé kecy, prostě super. Hlavní je pořád si opakovat, že se to zlepší, jen ty začátky jsou těžké. Hodně sil přeju!
@barbarik
6. říj 2011 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@verbalinka nikoho som nenapadla. Zakladateľka bola napadnutá v tom, že vraj tchýne to myslela dobre, čo znamená teda nepriame potvrdenie a schválenie jej konania. Naopak, @jop to presne vystihla, že to čo povedala tchyne bola riadna rana pod pás. A za tým si takisto stojím.
6. říj 2011 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek