• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Ubližuje ostatním dětem. Co mám dělat?

21. února 2010 
Ahoj, mam doma synka - 20 m, ktery je dost zivy. Porad poskakuje, je sama boule. Doma si hraje i sam, ale porad vyzaduje, abych byla u neho. Chodime do hernicky a ze zacatku, to mu byl tak rok, si tam tak hezky vyhral. Ted me ale porad taha za prst a mam byt u neho. Jak vidi nejakou hracku, musi ji mit, kdlidne ji vezme i nejakemu diteti. Doma se ho snazim ucit, at se se mnou o hracky podeli, ale doma je neco jineho, nez v hernicce... Ale co je nejhorsi, zacal stipat deti do obliceje. Je to vetsinou, kdyz chce nejakou hracku, ale zda se mi, ze to dela i bezduvodne... Nejdriv jsem za nim chodila a vysvetlovala, ze to se nesmi, ze to deti boli. Pak jsem ho placala pres ruku. Ale nic nepomaha!!! :frowning2: Bud ma ze me vylozene legraci, nebo prijde s brekem... a ja pak nevim, jak dlouho na nej mam byt nastvana... Nebo se proste sbalime a jdem domu. Kamaradky z hernicky me uklidnuji, ze to je jenom takove obdobi, ale ja nevim, co mam delat - domlouvat/bit/vyklidit pole? Co je nejlepsi vychovnej postup...?! :unamused: Nemate s necim podobnym nekdo zkusenosti?
18. únor 2010 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
kamaradka ma ted uz 13ti leteho syna a ten kousal deti na piskovisti. priskocil k ditku, kousl ho, ditko upustilo hracku a on ji sebral.
kamoska uz nevedela coby, ale byla s nim zase venku, on skocil po nejake holcicce a kousl. kamoska priskocila bleskove k nemu a kousla ho do ruky. maly malem onemel uzasem, nezacal ani kricet, nic. a od te doby to nedelal.
18. únor 2010 v 18:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
pry je nejlepsi dite capnout a odvest z dohledu deti za nejakej strom nebo budovu v hrackarne na zachod ci za sloup, ale prudce a rychle a tam mu uplne v klidku vysvetlit ze se to nedela a po chvilce se v klidu vratit ruku v ruce s ditetem zpet a udelat to tak treba 50x vim je to o nervy, ale tento princip s vyuziva u vycviku zvirat a osvedcil se i u deti. sama vyzkouseno nemam a doufam ze to ani potrebovat nebudu. Hlavne zadny krik a pevny nervy.
18. únor 2010 v 19:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, náš malý je taky pěkně živý a jednu dobu to byl problém. Teda občas je i doteď, ale docela to odeznívá. Holky ti radí a myslí to dobře, ale teda já třeba zkoušela oplácet a prcek se tomu buď chechtal nebo se rozbrečel, a příště to udělal znovu. Upřímně, co nám nejvíc pomohlo byl výběr dětí, se kterými si hrál. Prostě jsme chodila na návštěvy hlavně tam, kde byli děti starší, dravé nebo ty, které znal a měl rád, tam to bylo v pořádku. Na dětském hřišti jsem byla pořád ve střehu, jak se k něčemu schylovalo, už jsem tam byla a klidnila situaci. Snažila jsem se spíš ukazovat nenásilné řešení (počkej, holčička auto za chvíli pustí,pak si ho vezmeš.... s hadicí si můžete hrát oba, hasiči taky hasí v týmu....). Občas jsme pleskla, když mi přišlo, že si nedá říct, nebo mi buchli nervy (nejsem prostě dokonalá matka), občas jsme vyklidili pole. Přeji silné nervy a přikláním se k názoru, že je to vývojové období. Hlavně živé děti zkouší, co rodiče a druhé děti dovolí. Určitě není správné nechat děti, aby ubližovali ostatním, ale nemyslím si, že je chyba v rodičích, pokud to dítě zkusí.
18. únor 2010 ve 20:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Ahoj holky, diky za rady. Pokusim se to aplikovat. Ja vim, chce to trpelivost... :unamused:
Hakanka: jo, ja vim, taky jsem se mu to jednou pokusila oplatit, ale to nezabralo... Budem se muset seznamit s nejakymi dravejsimi detmi... Ale kolem nas jsou same hodne holcicky, tim spis je mi to lito k nim pustit toho naseho zbojnika... To jsem rada, ze si myslis, ze neni chyba v rodicich... vzdycky se pred ostatnima citim tak trapne. Ty, co maj hodny deti, to proste nemuzou pochopit... :frowning2:
19. únor 2010 v 07:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Rozhodně neoplácet - děti pak nepochopí, že tohle není správné chování, když to dělá i máma :unamused:
Vysvětlovat, vysvětlovat - jak píše kutcher - důrazně, ale v klidu. No a přeju pevné nervy :unamused: :slight_smile:
19. únor 2010 v 17:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, Terez, ja mam to iste uz som z toho tiez zufala, lebo u nas bohuzial nepomoze ani oplaceni, ani vysvetlovanie, ja uz radsej ani nechodim do herne, lebo to musim byt pol kroka za malym, aby som ho ustrazila. on napriklad ide, ako buldozer a vsetko a vsetkych co mu stoja v ceste pleskne o zem, detom vytrhava hracky, fackuje ich, minule mu jeden uz asi 5 rocny chalanisko zobral auticko, moj syn sa otocil, zobral obrovsky dreveny bager, treskol ho po hlave toho chlapca no hruza. tak som sa hanbila, tomu chudakovi sa hned spravila boule na gebuli. ja uz sa bojim ist aj na navstevu niekam kde su deti a pritom nechapem odkial to ma, my sme s muzom obaja kludny, nekricime, nestrkame sa nic.
19. únor 2010 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
moje hoodně dobrá kamarádka má stejný problém..řeknu vám bejt na té druhé straně( nám ubližovali)také není sranda..dostali jsme od malého štípance,škubance a moje holčička je ted ustráchaná,kluky vůbec nebere a od dětí bočí..kamarádka chtěla zkusit,aby mu to moje holčička vrátila..že to třeba pomůže..aale ona samozřejmě nechtěla...jí to bylo líto,mě to bylo líto,naše děti si zatím hrát nemůžou...chvilku jsem už chtěla,,oplatit já..(samo vyhrála logika né zármutek,že se ubližuje mému dítěti)..Nemyslím,že oplácet je špatně,že máma to dělá také,spíš jde o moment zaskočení a třeba vysvětlení,že to není pro toho druhého příjemné,a dělá to bolest (určitě nekousnete svoje dítě silou)..A myslím,že na každého platí něco jiného
19. únor 2010 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ja to oplatila jen jednou/dvakrat a to prave proto, aby si uvedomil, ze to boli. Je mi jasne, ze tudy cesta nevede. Snazim se ho prece naucit, jak ma zvladat problemove situace a zub za zub - to bych ho ucila nerada. Od ostatnich deti, to je podle me neco jineho, to si spis uvedomi, ze to nema delat. Ale opravdu, moc takovych deti neznam...
Paola - to jsem rada, ze nejsem sama. No vzdyt my jsme taky normalni rodina! Nikdo nikoho nemlati, nikdo na nikoho nerve... :slight_smile: :confounded:
Kate - mne je taky tak strasne lito tech maminek a deti, co jim syn ublizuje! Vzdyt chodi prych s rypancema na tvarich a s brekem! V. to ani nehne... :frowning2:
V soucasnosti jsem mu zacala zagumickovavat rukav. Vzdycky se ho zeptam, ktera rucicka zlobila a tu mu zagumickuju. Je z toho docela smutnej (coz je muj cil), ze si s ni nemuze hrat. A samozrejme vysvetluju a vysvetluju... Tak snad se to odnauci.
21. únor 2010 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek