Ubrečené, nervózní nebo rozmazlené 3 měsíční mimi

18. října 2011 
Ahoj holky, nedalo mi to a musela jsem se zeptat. Mam trimesicni holcicku, ktera neumi byt klidna proste jde o to, ze po kojeni je maximalne, a to pouze jen vyjimecne, pul hodiny klidna . Smeje se, lezi v lehatku, sem tam pinkne do hracky. Jenze za chvili rev a jediny co zabere je to, ze ji musim porad nosit. Maminy okolo me maji hodna mimca, jejich miminka jsou klidna, hraji si. Zkousela jsem ji nechat vybrecet, ale po 5 minutach to vzdavam, protoze mala pisti, cervena a tecou potoky slz. Prdiky to urco nejsou, protoze jakmile ji vezmu je klid. Nevim, jestli je to jeji rozmazlenost nebo... Mate take nektera takove miminko a pokud jste takove mely, prestalo to nekdy? Chtela bych aby si nekdy umela aspon na chvili vystacit sama. Dekuji za reakce
28. čer 2010 v 19:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@anne81 je dobre ze jeji plac nesneses.... tak male miminko prece nemuzes nechat vyplakat!
A ze se chce nosit... ANO. Chce byt u tebe,potrebuje te citit.....
Takze delas vsechno spravne.. Verim ze si unavena.. taky sem ty prvni mesice byla........
A zmeni se to..... Urcite az se zacne plazit,lozit....chodit....

Podobne tema tu bylo uz hodnekrat...... Je to jen obdobi,nez si trosku zvykne na tenhle svet...
A bude jich spousta dalsich... Az se zacne kolem roku poradne vstekat,bude delat venku sceny,valet se po zemi s revem to si teprv uzijete....

Joo a rozmazlenost to urcite neni!

Preju hodne sil.....
28. čer 2010 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
také si myslím, že není rozmazlená... já jsem měla pododbné do dvou měsíců jsem ho nesundala z rukou a ve třech jenom na chvilku.... ale dávala jsem ho na deku tu hrací jak se tam nad ním hejbou ty hračky a tak... no a jeho to časem začlo bavit... napřed vydržel deset minut pak půl hodky... trvá to, ale zlpší se to.. ... já třeba nemám moc k dispozici manžela (furt někde lítá a doma neni) takže si malej prostě zvykl časem na to, že taky musím něco udělat a hrál si hodně sám hodně se to zlepší až začne pořádně ovládat ručičky... to se hodně zabaví hračkama, ale nemyslím si, že půlhodina je u tříměsíčního miminka málo...
28. čer 2010 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
nosit, chovat, neodkládat jen tak se miminko naučí, že u tebe má oporu a nebude mít problém se odpoutat, až přijde čas. Jinak budeš mít teď "klídek", ale pak se ti to vrátí jako bumerang můj druhý syn nevydržel odložený pomalu do 6m... a rozhodně nešlo o rozmazlenost ani vyčůranost, prostě mě potřeboval. Byl hodně závisláček až pomalu do roka a od té doby je to stále lepší a lepší A zvládli jsme to a myslím, že tak, ža ani starší bráška si nepřišel odloženej stranou. Jo, neměla jsem doma vypulírováno (spíš naopak ) a nebylo každej den navařeno, ale miminko tak rychle vyroste a jednou děti odejdou a zůstaneme sami. Uklízet a vařit můžu až do smrti Pokud potřebuješ doma něco udělat, můžeš použít šátek nebo nosítko, miminkům se tam obvykle líbí
28. čer 2010 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
dekuju holky, uz jsem myslela, ze takoveho dablika mam jenom ja. Me popravde nevadi, ze nic neudelam, ale je to strasne unavne, porad ji nosit a hopsat na balonu. No asi to ani pulhodina nebude spis me prekvapuje, ze ji nic nezajima, hracky opravdu chvilicku jen do nich pinkne a plac. Zrovna ted jsem resila, ze se na me usmeje a hned na to zacne okamzite brecet, jako kdyby ji hned vsechno omrzelo. Chtela bych ji nak zabavit, ale opravdu jedine co zabira je to noseni, proste byt porad v pohybu.
28. čer 2010 ve 22:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
První dcera byla to samé Nejen nosit ale ještě u toho říkat říkanky,dělat opičky a ukazovat.................hodně se to lepšilo s věkem,jak se naučila přetáček,sedět a s lezením to byla naprostá pohoda....každý si stěžoval že jak dítko elze je po klidu a já měla takovej klídek najednou Vtipné je že dneska je to pecivál Neboj to přejde,nenechávej ji vybrečet,ona za to nemůže ani to nedělá naschvál.
28. čer 2010 ve 22:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Souhlasím s ostatníma maminkama, malá mi taky plakala, pořád jsem jí chovala nebo nosila v šátku u sebe, abych teda něco doma udělala. uklízeno bylo jen když malou vzal táta na procházku v kočárku, to jsem za hodinu stihla udělat to nejdůležitější, pak se vrátil, protože málá už plakala, že chce mámu.....
Najednou to strašně rychle uteklo. Malá už chodí, spíš běhá, a nějaké chování u maminky? Tak to už je jen když spadne, nebo jí někdo vezme hračku, nebo když má tulící minutku...zdůrazňuji minutku
Ještě si vzpomenete, jak bylo miminko skvělé když se chtělo chovat
Teď to chce jen pevné nervy a užívat si to
28. čer 2010 ve 22:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
ještě mě napadlo, že u nás byla celkem hitovka tohle

http://www.branakdetem.cz/hacka-pech.htm

měli jsme nad gaučem, přivázali jsme k ní dlouhou šňůrku, kterou jsem měla kolem palce na noze, tak jsem houpala a mohla jsem něco udělat rukama, i třeba nakrájet do hrnce oběd
28. čer 2010 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@anne81 taky si nemyslím že je to rozmazlenost, mame doma to samy, nikča vydrží třeba pul hodiny jen tak koukat na stromy, nebo doma na telku , ale pak si myslím že chce spat, protože začne bejt nervní a békat a neusne jinak než u prsa, venku teda v kočarku ji udrndam, ale doma usína jen u prsa, spí tak pul hodky a jedem nanovo nejhorší je že doma pořadně nic neudělam , ale furt si říkam že třeba za měsíc za dva to bude lepší
28. čer 2010 ve 22:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
u nás to taky tak bylo...už je to lepší, hodně se to změnilo, když se začal sám otáčet a pořádně manipulovat ručičkama, takže se třeba na 15 minut zabaví sám, ale jinak mě neustále vyžaduje...ale musím říct, že sem ze začátku byla taky dost unavená, bolely mě ruce a záda, ale teď už je to v pohodě, asi sem nošením nabrala svaly ......myslím si, že takhle malý miminka nás prostě potřebujou a my sme tu od toho tu pro ně být .....mě vždycky vytáčí moje babi, když mi začne vykládat, že jak sem si ho vychovala, tak to mám ..no mazec...vem si, že je to malej prcek, kterej neumí nic jinýho než ležet a občas se tou divnou věcí, co mu roste z těla, do něčeho trefí...no, to by mě taky brzo přestalo bavit... ...ale u nás hodně pomáhaly písničky a básničky a když sem třeba pustila hudbu a tancovala s ním, ono to nošení hned rychlejc uteče...
29. čer 2010 v 06:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
anne,

zkus hrací deku. asi tam s ní budeš taky muset být , ale aspon si tvoje ruce a záda odpočinou...nad deku zavěs nějaké ty cingrlátka a bude vystaráno....my jsme takovou měli..byly na ni namalovány báječné obrázky a přišité všelijaké blbinky jako zvonečky a šustivé hadříky a nad ní takový oblouk s hračkama které hrály hudbu...malý z toho byl nesmírně unešen. já si kolikrát lehla vedle něho, odpočívala...časem se naučil na ní přetáčet, sedět a lozit, pak už jak lozil, ho deka nebavila, tak jsme ji schovali pro druhé...ale můžu jen doporučit...
29. čer 2010 v 06:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
nebo kup pár krtků, jsou to krásné knížečky, můžeš ukazovat, budeš se divit ale už v tom věku ti bude mimi vděčné za obrázky...sice nebude vědět která bije ale zabiješ tím spoustu času...
29. čer 2010 v 06:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky a jak byste řešily brek v kočárku?vzít prcka na ruce a vézt kočár prázdný nebo jak? Malá mi tak teda brečela jenom 2x, ale já ji tam nechala, protože myslím byla unavená a přetažená.Ale ani za 10 min.chůze neusla.
Kamarádce malá brečí hned po pokožení do kočárku a tak dlouho, dokud se neunaví a neusne. Co vy na to?
30. čer 2010 ve 21:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
já přendavala do šátku nebo nosítka. První kočár miloval, během 5 minut usnul a spal klidně další 3h druhej ho moc rád neměl, vydržel max 15 minut, a to ještě jízdy celkem ostrou chůzí a ideálně po nějakých šutrech takže pokus do kočáru a pak přesun Přešlo to věkem, jak začal koukat a pozorovat věci kolem sebe. Teď zase naopak kočárkujeme o106, všechno vidí, rozvalí se na YT jsem viděla video - porovnání, jak vypadá pohled dítěte z korbičky kočárku a šátku/ergonom. nosítka.... popravdě, já se nedivím, když v tom kočárů ječí leží, máma takovej kus, necítí ji ani neslyší, halda cizích zvuků, ale zrdoj nevidno, před obličejem se bimbají hračky a ruší výhled na mámu... hmm, no nic moc. Z vertikální polohy je všechno vidět, jsou u mámy, když se opřou, šlyší její srdce, nic se nic nebimbá. Nemám nic proti kočáru, pokud se tam mimi líbí, ale pokud ne, tak neseme
30. čer 2010 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moje řvala v kočárku i nosítku časem si docela oblíbila aspoň to nosítko,tak to bylo lepší. Přešlo to taky věkěm...sice je jí přes dva roky ale stejně jsem teď pořizovala sourozenecký kočár protože na stará kolena ho najednou miluje a nepřežila by kdyby jezdilo jen mimi
30. čer 2010 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vidím,že diskuze je staršího data,ale ani nevíte jak moc mi pomohla,už jsemzačala pochybovat jestli jsem normální,neustále mám od někoho na talíři,že si malého rozmazlim,že je vyčuranej apod.,zkoušela jsem ho nechat plakat,ale po pěti min.to vzdávám,taky zastávám názor,že mimi potřebuje blízkost mámy,ale babi v tom,že ho pohoupu na ruce už vidí rozmazlovani,takže budu to dělat jako doposud a pláč co nejvíc eliminovat
5. říj 2011 v 00:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janasev neboj jsi normální, starší syn byl to samé,jen se chtěl nosit nebo být v kočáru,kde hezky spal-ale musel jet,jak se zastavilo hned řev. Jak se začal přetáčet,plazit zlepšilo se to
5. říj 2011 v 06:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak malé miminka se opravdu nedají rozmazlit. Když se na ně podíváte, tak jsou přece uplně mimo, nechápou, kde jsou, co se s nima děje, na lidi kolem si teprv zvykají. Nechápu, jak někdo může o takovém miminu říct, že je vyčůrané - ono má dost co dělat s tím, aby si zvyklo na okolní svět a na nějaké "vyčůranosti" fakt nemá čas )
5. říj 2011 v 07:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vyčůrané rozhodně není. Některé děti takové jsou. Ta moje taky. Pořád jsem čekala kdy to přejde, začala se hejbat, pořád řev, začala chodit - pořád řev, hrozně jsem se těšila až bude mluvit že mi řekne co jí tak strašně štve. Dneska jí sou tři a půl a vříská pořád a neví proč, štve jí úplně všechno. Tak přeji pevné nervy.
5. říj 2011 v 08:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky bych se nebála, že ho rozmazlíš. Podobný názor má i tchýně a zřejmě i řada starších matek - babiček. Dřív se praktikovala jiná výchova - důraz na režim, řád, málo chování a mazlení a tak... Dneska je to všechno jinak.

Dobrá je knížka od Prekopové - Malý tyran, kde píše taky o potřebě miminek chovat se, o nutnosti kontaktu. Právě naopak, podle ní z málo chovaného dítětete vyrůstají často lidé s nízkým sebevědomým či s problémy v komunikaci a podobně. Dítě začne být "vyčůrané" asi až kolem 6.-8.měsíce.

Takže já (sice "nezkušená" matka zatím jednoho mimča) jsem jedině pro CHOVAT, CHOVAT a CHOVAT.
17. říj 2011 v 11:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mám druhého prcka, starší Adámek nám do 3 měsíců neusnul jinak než oři houpání v korbičce od kočárku, od 3 měsíců jako když utne a usínal v postýlce. Rád se choval, protože to byl a je zvědavka zvědavá, tak jsem ho chovala. Jsou mu 3 roky a rozmazlený ani závisláček není, spíš naopak. Když už byl starší, tak jsme ho museli párkrát nechat vyřvat, tak 1,5 roku až 2 - hulákal z posatýlky a vyloženě si z nás dělal srandu. Během půl hodinky zjistil, že tudy cesta nevede, druhý den to jen zkusil a pak byl klid. Teď máme slečnu a to je chovanec Spinkat neee, jen na ruce, usnout u prsa.... Teď je to lepší, už se sama trochu zabaví a umí sama usínat - ale nejlíp v naší posteli. Tak jí chováme a usíná v naší posteli. A zrovna ted mi spinká rozvalená na klíně Miminka potřebují citit, že nejsou na světě sama a od toho jsou tak roztomilá, aby je každý htěl chovat a mazlit. V knížce Nejšťastnější miminko v okolí se píše, že děti by měly být u mámy ještě 4.trimestr, že ty první 3 měsíce na světě jsou pro ně hodně náročný a potřebujou někoho u sebe. Tak se podle toho řídíme a u Adámka to vycházelo a u Báry, zdá se, taky. Tak chovejte miminka, nerozmazlí se a vyrostou tak rychle...
17. říj 2011 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Takhle malé děti nemůžou být rozmazlené, neposlouchej "chytré" názory starší generace nebo kamarádek. Máš jen smůlu na náročnější dítě, některé děti jsou "nošenci" a potřebují častější kontakt a jistotu. Hodně dětí to přejde, jakmile už jsou schopné se samotné někam dostat samy a zabavit se.
18. říj 2011 v 10:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@anne81 pul hodiny klidna po nakojeni ber jako luxus Nas mlady byl klidny max 5min, kdyz lezel na dece, tak u sebe musel mit nekoho na zabavu, jinak byl proste rev. Rval uspesne do cca 6m, dokud se nezacal pohybovat. To byl asi mesic docela klid (tzn neprorval vetsinu dne, ale jen asi polovinu ) a pak prisla separacni uzkost, takze opet rev, jakmile jsem se ztratila z dohledu. To trvalo do asi 11m, potom zacal pobirat rozum a osamostatnovat se a dneska je z neho 2 lety rostak, ktery zvladne v pohode par dnu u babi a zadne sceny se nekonaji
Nektere deti jsou proste citlivejsi nez jine, neni to vychovou nebo rozmazlenosti. Mlady nedal beze me ani ranu, zato ted druhy syn jde z naruce do naruce (je mu jedno, kdo ho chova) a zamrci jen kdyz chce mliko nebo cistou plinku Muzu poradit jen jedine, vyuzij toho, ze mas jedno miminko a plne se male venuj. Je to ta nejlepsi investice, co pro ni muzes udelat. Ona casem zjisti, ze te ma jistou a zacne zkoumat svet kolem tebe. Za rok budes jeste se slzou v oku vzpominat, jak te potrebovala a jak uz po tobe ani pes nestekne Teda alepson u nas to tak bylo, az je mi nekdy lito, ze mi i zapomene dat pusu, kdyz vyrazi na prochazku ven s tatou
18. říj 2011 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek