• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

V 16ti měs. spí se mnou v posteli a prso má jako dudlík

2. listopadu 2009 
Dobrý den všechny maminky, mám, nechci říci problém,páč to dělám pro mé zlato ale... Začnu od začátku. Nás drobeček neměl moc štastný vstup do života. Začalo to těžkým porodem,kdy ze mě museli Petřík tahat tři. Když už se po hodině a půl konečně dostal na svět nedýchal... ALe nakonec vše dobře dopadlo. Ale porod prostě nechal na broučkovi malinko jizvičku-od 3 měsíce jsme navštěvovali neurologie,jelikož se porodem vytvořela krevní sraženina. Petřík se nám jednoho dne propínal k jedné straně, oči vsloup a staženy všechny svaly, zkrátka měl křeče. Přes vyšetření v Kolíně jsem se dostali až na Thomayerovu nemocnici v Praze. Naštěstí vše dobře opět dopadlo a Petřík po roce přestal brát prášky na vstřebání krevní sraženiny v roce jsme se konečně mohli oočkovat a žít normálně. Ale abych se vrátila k mému problému. PRakticky půl roku jsem s Petříkem skoro i musela a tak trochu i chtěla raději spát v posteli,abych eventuelně mohla zaznamenat tehdejší křeče. Takže od té doby spí se mnou v posteli a nemůžeme se toho zbavit.Jsem příliš citlivá na to, a hlavně po všem tom, ho nechal vykřičet v postýlce.Mám to vryté do paměti jak plakal v křečích a já mu nemohla pomoci. DOkážete mi prosím poradit anebo jen utěšit,že nejsem sama a že je to v celku normální.... Eventuelně pokud z vás s miminkem někdo spí nebo spal, do kdy to asi potrvá...Ještě podotknu,že stále kojím a malý se budí třeba i pětkrát za noc a pije... :frowning2:
Další problém je, že jsme v 11. měs. museli starý dudlík vyměnit a nový se žádný už neujal... Utratila jsem za dudlíky snad pětset a žádný jiný už si nevzal,takže usínáme nejenom spolu v posteli,ale s prsem puse... JE to také normální, nebo jak eventuelně to odnaučit... poraďte prosím. Předem díky
Vím,že mne třeba i někteří odsoudí, a budete si říkat má spát v postýlce, nechat uřvat bez dudlíku a je to. jenže..
2. lis 2009 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky, honzik taky ze zacatku usinal jen s prsem v puse, jakmile jsem mu ho vytahla a on jeste nespal dostatecne tvrde, probral se, plakal, takze to bylo cele nanovo, i kdyz nesal, potreboval mit prso v puse, uklidnovalo ho citit me tak blizko. ale odnaučovaní bylo jednodušší, nez jsem si vubec myslela, proste jsem ho dala do postylky a byla u nej, drzela ho za ruku, klidne na nej mluvila a kdyz uz byl opravdu unaveny, usnul, i kdyz to zezacatku trvalo i hodinku, dalsi dny uz byly lepsi a lepsi. ony jsou ty deti rozumne, to je spis nekdy v nasich hlavach, ze neco bude problem.
na druhou stranu, nic co nevadi tobe a miminku, neni problem, takze pokud ti nevadi, ze takto usina, jen mas pocit, ze by to tak "nemelo byt" klidne usinejte spolu, a uzivej si to, vecne to trvat nebude :wink:
2. lis 2009 v 19:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
já Tě teda určitě odsuzovat nebudu :wink: . Museli jste si toho prožít opravdu hodně a já bych na tom byla asi podobně jako ty. Aspoň, že jste se z toho dostali a jste v pořádku to je hlavní.
Já mám teda pětiměsíčního Matýska, je to moje první mimčo, takže Ti nemůžu radit, zda je to normální nebo ne. Ale rozhodně si myslím, že to bude chtít hodně trpělivosti a lásky. Asi bych zkusila zapojovat postupně tatínka a Petříka začít dávat třeba přes den hrát si do postýlky, aby k ní začal mít pozitivní vztah s tím, že jsi pro něj dudlík bych taky začala pomalinku měnit. Třeba by mohl taky uspávat tatínek. Oni jsou někdy hrozný potvůrky a když vidí, že tam nejsi ty, tak by se mohl chovat jinak.
Jinak hlavu vzhůru, hlavně, že jste v pořádku. Zbytek se postupně upraví, ale budeš na tom muset pomalinku pracovat :sunglasses: .
2. lis 2009 v 19:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petrina - těžko tě někdo bude odsuzovat - oni děti bez dudlíčků si to prostě potřebují vynahradit jinak - jestli tě to neobtěžuje, tak to nevadí a jak píše misa - nebude to trvat věčně - my taky uspáváme na noc u prsa - v mé nepřítomnosti to zvládne i tatík - takže vždy není prso nutné - jen je to rychlejší metoda- ono i odnaučování dudlíku má své zápory a s prsem ti dítě neběhá celý den :grinning:
2. lis 2009 v 19:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
AHoj Petrino, sice mám menší miminko, jsou nám za týden 3 měsíce,ale řešíme to samé. Malý spal ve své postýlce asi jen 3 týdny po návratu z porodnice, když byl ještě spavý atd..Pak jsem s ním párkrát usnula ve velké posteli, protože jsem u kojení totálně vytuhla a od té doby taky v postýlce nespí..Spíš ho tam moc nemůžu dostat..Zkouším to a jsou dny, kdy tam spí a jindy tam ne a ne spát.U nás to je ale spíše tím,že si zvykl, mě cítit vedle sebe a nechce tam být sám..Mě to tedy nevadí,ale taky jsem řešila co je správné atd..Jsem šťastná že ho mám vedle sebe,tak zatím zkoušíme ho tam dávat během dne a když to nejde,tak to nejde, protože mi taky třeba i půlhodinu v kuse pláče a nejde uklidnit. Narodil se s dírkou v srdíčku(jsme sice na dobré cestě),ale taky ho nemůžu a taky nechci nechat dlouho plakat. I s tím usínáním u prsa je to tak. Když byl čerstvé mimi,tak se napapal, usnul,dala jsem ho do postýlky a spal i 3 hodiny,pak se zase napapal a šlo to dokola,ale když už se začal rozkoukávat,tak se nějak nemůže uklidnit,i když je unavený, někdy ho nosím i 20 minut,ale už má 7 kg, zkusím ho dát k prsu,jestli nemá ještě hlad. On si 3x cucne a vytuhne..Rozhodla jsem se,že to nebudu lámat přes koleno, tedy i s přítelem..CHceme ať je malý spokojený,samozřejmě ne rozmazlený,ale jsou to přeci miminka a věřím,že se vše vytříbí.Samozřejmě to asi chce na všem pracovat a postupně zkoušet..
2. lis 2009 v 19:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
a k tomu spaní dětí v posteli rodičů - dle psychologů bývají takové děti jistější, sebevědomější a citově lépe založené...takže se s tím netrap...každý, co mu vyhovuje - s námi děti taky vždycky spaly a Amálka dodnes spí - a v noci se budí na kojení
2. lis 2009 v 19:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
nedělej si z toho hlavu. Já mám skoro osmiměsíčního prcka a spí s náma v posteli taky, je zdravý, ale jako mimi trpěl hrozně na prdíky a v postýlce nevydržel, ted už je to v pohodě, ale je zvyklý s námi, tak jsem to vyřešila tak, že jsem sundala jednu bočnici a přisunula postýlku k naší posteli, máme tak prodloužené letiště, Kubík je ve svém, ale přesto hned vedle mě, takže když se budí, nebo se mu něco zlého zdá, pohladím ho chytnu za ruku a potichu chlácholím a on se uklidní a spinká dál. Bohužel už nekojím, takže nevím jak odnaučit, ale jestli umí pít z lahvičky, tak bych zkusila čajík. :wink:
2. lis 2009 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek