Ve 3,5 letech začala šišlat. Co s tím?

Dcerka už krásně mluví, narození mimča jsme zvládli bez regrese a teprve
teď začala šišlat. Většinu času mluví normálně a občas to proloží PLOČ?
PLOTOŽE apod. Zkoušeli jsme ji napomínat, domlouvat, apelovat na to,
že už je přece velká holka, dokonce se kvůli tomu manžel dneska parádně
rozčílil.... Nepomohlo nic a během posledních
dvou dnů se to dost vystupňovalo... Co s tím? Nechat být?
neu.sona
29. říj 2011
A nešisláte vy na malého syna? Jestli to třeba neokoukala...
petka80
29. říj 2011
Nechala bych to byt, vubec to nekomentovala, ono to prejde samo. Mozna i trochu zarli na brachu a takhle se ji dari upoutat na sebe pozornost, i kdyz negativni. Fakt bych to neresila 😉
petka80
29. říj 2011
Jeste jednou si to po sobe ctu a napada me - pokud bys ale mela pocit, ze to dela ze zarlivosti, tak bych to urcite neignorovala (teda sislani jo, ale zarleni ne), ono to muze dorazit az ted, ne hned po narozeni sourozence, chce to si najit cas i na starsi a utvrdit je v jejich pozici v rodine. Bezva je knizka Prvorozene dite od Prekopove. Ale to je zas uz jina diskuze 😉
martule20autor
29. říj 2011
neu.sona: Právě, že nešišláme, proto mě to zmátlo. Ale petka80 má pravdu, taky si myslím, že je to
její způsob, jak se vyrovnat s přetlakem a žárlivostí, když jsem se nad tím víc zamyslela... Na malého
je úžasná, ale když třeba přijde babička nebo kamarádka a chová Kubíka, vidím na Eli, jak je jí to
líto 😢 Ale přece nebudeme mazlit malého jen když ona spí nebo není doma!!!??? Na knížku někde mrknu.Prekopovou já můžu 🙂
neu.sona
30. říj 2011
@martule20 asi ano. já druhé nemám, tak nemůžu posoudit, jak může dítě žárlit. ale rozhodně bych se k tomu asi přikláněla, že to budou změnou, že je v rodině nový člen, její bratříček.

Začni psát odpověď...

Odešli