Velká závislost na mamince. Co s tím?

anatanka
9. srp 2009

Mirinka byla mega závisláč odmalička, ale čekala jsem, že se to časem zlepší, je to zatím naopak. Čím je starší, tím víc si uvědomuje, že někam třeba jdu nebo ona že by měla někam jít a já tam nebudu a hned má záchvat.
V poslední době už beze mě nejde nikam a s nikým, dokonce už ani s babičkou ne.
Když se doma zabere do nějaké činnosti, třeba na zahradě a pak mě hledá vevnitř a nemůže mě hned najít, tak se svalí na zem a začne histericky vyvádět a šíleně naříkat. Nikoho k sobě nepustí a když přiběhnu, tak jen vzlyká: "Kde byla? Kam šla?"

Je ve věku, kdy už se děti běžně dávají na hlídání a do jeslí atd. Já si nedovedu představit, že bych ji mohla nechat třeba ve školce.

kacka79
9. srp 2009

Anatanka - u nás to bylo hodně podobné... Ale teď jsem těhu, je mi pořád blbě a navíc se učim na státnice. Fíla je každý víkend s tátou nebo u babičky a opravdu se to zlomilo, dneska ráno stál u dveří s botama v ruce a volal táto jedem!! 😀 Kdybych se ale nedostala do současné situace, asi bych to přes koleno nelámala, je fakt, že ze začátku řval, když někam jel beze mě, ale bohužel jsem neměla možnost volby - bylo mi tak blbě, že jsem vůbec nemohla fungovat.

Ale co vím od kamarádek, hodně se to po tom třetím roce mění, tak snad školku zvládnete 😉

berynka
9. srp 2009

anatanka, u nás je to úplně stejný 😉 . V našem minibytě pořád poslouchám: "Mami, ruku!" 😀 Říkám si, že je to (snad) jen takový období a že to přejde 🙂 .
Jsem ráda, že jí hlídáním někým jiným a jeslema nemusim stresovat. A než půjdou do školky, tak se to srovná 😉 .

kubaka
9. srp 2009

anat- je to úplně normální - my taky voláme maminkooooo. Je to přirozené a s vývojem to odezní - dítě se čím dál víc osamostatňuje. Důležité je mu vyhovět, když má potřebu maminkyyyy 😅
Vždyť jsou mu teprve dva roky - do tří udělá velký skok, do té doby jsou to maminčina koťátka. ten můj se chodí lísat, mňauká a říká Kočička.

sisi.v
9. srp 2009

hoky, to jste mě uklidnily...já mám poslední měsíc nebo dva pocit, že mám doma přísavku obecnou! pořád se barákem nese: máma? kde je máma?...mami!!! Mně to celkem nevadí, ale je mi blbý, jak jsme spolu, tak nechce být s manželem ani s babičkou, přitom od narození s tím žádný problém nikdy nebyl. manžel jí chce dát botu - néééééé, máááááma!!! atp. když ale jsem opravdu pryč (v práci atp.) a ona ví, že nejsem doma, tak je vše OK, nebrečí ani nic jiného, jsou s tátou naprosto v pohodě a ani po mě nevzdechne, tak nevím, čím to je. tak jen doufám, že je to přechodná fáze 🙂
kubaka - kočička je úžasnej 🙂

kubaka
10. srp 2009

sissi - jo, to je přesné - když je s tátou, po mě ani nevzdechne, ale prostě ten zvýšený zájem o maminčinu osobu tu je. Přísavka obecná 😅 😅 Taky řádí s tátou a pak - de je máma?
Zrovna teď marián sedí na židli za mnu, z jedné strany mi strká do obličeje plyšovou kočku a z druhé strany svůj ksichtík a mňauká 😀 😀
Užívám si to, i když ten nápor je někdy už na nervy - náš puberťák se ode mne už nenechá ani políbit na rozloučenou, když šel do tábora 😀 😀 A když jsem se venku do něho chtěla zavěsit, pač je větší než já, odskočil s pohoršeným výkřikem: no mami, tady na veřejnosti? 😝

schwarzovka
10. srp 2009

co myslíte, malej mě teď drží za ruku...aby mě náhodou ten počítač nevcucnul 😀 😀 jdeme se mazlit....jinak se nikoho nebojí ke všem jde, ale pak mě potřebuje....jistota

ygreen
10. srp 2009

hmm a já zase nechala teď o víkendu malýho s tchýní a tchánem a s manželem jsem jeli na moravu a malej po nás prej ani nevzdech 😀 😅

sisi.v
10. srp 2009

kubaka - přesně tak, hodinu kope s tátou na zahradě do míče, řádí jak ďábel a kouknu z okna, abych se manži na něco zeptala a už letí ke dveřím a řve mamíííí, domůůůů, chci domůůůůů, chci pš pš (pochovat) 🙂, takže asi tak. jinak hláška tvého staršího (viz na veřejnosti) 😀 😀 😀

kubaka
11. srp 2009

sisi - to jsou teď dva experti - jeden v pubertě (musela jsem mu zrušit PC hry na počítačí, pač se stával závislým a našla mu klub pro děti s psychologickým dozorem 😒 a spoustou aktivit) neví co se sebou, druhý v období vzdoru, ale naštěstí většinou v takové roztomilé , zvladatelné podobě, i když tak to zdržuje a dává zabrat. Scény byly jen snad třikrát. Spíš se zastaví uprostřed ulice, založí ruce, našpulí pusu a nejde. Nic s ním nehne. Obracím to do žertu, na oko ho hodně " prosíííím poooojď", on se uculuje a pak se rozběhne.
Navíc tak pěkně nemluví - žvaní teda celý den, ale slovní zásoba mizerná a moc zrovna nespojuje - takže kloudnou větu z něho nevydoluju. Má svou hantýrku. Rozumí ale naprosto všemu, naštěstí.

terezkaaa
11. srp 2009

U nás je to obráceně-malý je závislý na tatínkovi 🙂 Až mi to někdy mrzí a kolikrát už jsem z toho měla docela krizi,protože od mě třeba odstrčí-doslova,když přijde tatínek.Nebo mi zamává, dopřekladu abych už asi vypadla. ☹ Manžel z toho má samozřejmě psinu, ale mě to teda hodně bere.Když si pak před malým dáme pusu, no to pak divadlo,jako že to je jen jeho tatínek a já na něj nemám co sahat 😒

kubaka
11. srp 2009

terezko - to už někde někdo psal - je to možné, ale hlavně si to fakt neber osobně. Ony to ty batolata dělají a s tvou osobnou to nemá co dělat. Ale úplně chápu, jak to může mrzet a časem fakt lézt na nervy. Obrň se - je to taky normální - i když opačný extrem.
Je to kluk a vzhlídnul se v tátovi. Pokud jsi něžná, laskavá milující maminka, krmíš ho, uspáváš,tak dítě v hloubi duše dobře ví, co v tobě má za jistotu a zázemí. Tátu vidí míň, tak si to vynahrazuje, ovšem neoplývají taktem - jednají jak cítí. 🙂 Neboj. 🙂

terezkaaa
11. srp 2009

kubaka-dík, já vím-manžel se mi diví, že si to vůbec beru 🙂

kubaka
11. srp 2009

no jo, jenže jeho nemrzí, že se k němu syn vrhá 😀 Takže se mu to mluví 😀 Kdyby odstrkoval takhle tátu, kdoví, co by to udělalo s jeho chlapskou ješitnosti. Oni chlapi těm malým prckům rozumějí podstatně míň. MM takže začně jančit, když malý začne jančit a neví, co s ním ani jak to řešit, o co mu jde. Takže nakonec uklidňuju oba: vrtošivé batole, které samo neví, o co mu jde (vlastně o nic) i bezradného chlapa, který nechápe, jak jsem to dokázala. 😅