• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Věnování se dítěti X rozmazlenost

10. ledna 2012 
Ahojky maminy, zajímalo by mě jestli taky některá máte mrňouse, od kterýho se prakticky nedá hnout, aniž by začal okamžitě ječet :sweat_smile: .
Naší malé se od narození hodně věnuju, hrajeme si, vykládáme, zpívám jí (zpívám hrozně ale líbí se jí to :grinning: ),v podstatě téměř pořád se s ní válím na dece a to je zlatíčko usměvavý.
Problém je, když potřebuju odběhnout-na WC, pověsit prádlo, atd. Už jak vstávám, tak začne, hraček má spoustu,ale sama se nezabaví, maximálně tak chvilku poránu.
Zase nejsem taková, že bych k ní hned letěla při každým zamrčení, jen prostě nevím, jak ji "naučit" trošku samostatnosti :sweat_smile: :pensive: .
9. led 2012 ve 20:53  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky, tak u nás to bylo úplně přesně jako u tebe, nemohla jsem odejít, aby malá neplakala, pořád jsem se jí musela věnovat. U nás to teda bylo trošku tím, že první tři měsíce měla velké bolení z prdíků a nic nezabíralo, tak jsem ji aspoň nosila a zpívala, aby věděla, že jsem tu s ní, takže byla zvyklá být pořád semnou. Když jsem potřebovala, tak jsem ji nechala, ale většinou jsem byla s ní. Ale můžu tě uklidnit, že čím bude starší, tak to bude lepší. U nás se to strašně zlepšilo když začla lézt a sedět. Teď je nám 11měsíců a ráno asi jak je čerstvá :grinning: tak si vyhraje celé dopoledne sama :slight_smile: . Tak neboj, bude líp :slight_smile:
9. led 2012 ve 20:59  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@camelinka rada ti poradit, jak ji naucit samostatnosti, jednoho takoveho jsem uz mela :wink: Trik je v tom, nechat miminko vyrust v jistote, ze kdy bude potrebovat, tak prijdes, kdyz te bude hledat, budes tam a ze ho nikdy nenechas o samote plakat :slight_smile: Je to narocne, fakt jsem si to zazila... Obzvlaste obdobi separacni uzkosti byla lahudka (u nas od 7-11m), ale potom se to zacalo lamat, ted ma 2 roky a je to normalne samostatny kluk, spoustu toho umi, je to sikula a uz byl dokonce i na 2 noci sam u babicky. Kdyz mel ale tech 5m, tak to byl u nas rev a rev a rev, kdyz jsem si dovolila neco tak hrozneho, jako treba zajit si na zachod apod. Takze jsem mela mezi dverma lehatko, on na me koukal a byl spokojeny. Varila jsem s nim v nositku, jedla jsem u neho na dece apod. Ale zvladlo se to a rozhodne toho nelituju, nevolila bych jinak. Nektere deti jsou holt citlivejsi a narocnejsi a proste musi mit jistotu, ze je tady mama jen pro ne.
Pro porovnani, ted mam druheho kluka a ten si vystaci vetsinu dne sam na dece :dizzy_face:
9. led 2012 ve 21:32  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
autor
@eli2011 dekuju za davku optimismu :wink: , ja se venuju moc rada, je mi jasny jak rychle to utece,ale nekdy je to fakt na masli kdyz se nemuzu ani v klidu ..... :sweat_smile:
@sussanah dekuju, vidim ze mam doma uplne to samy, taky furt taham v lehatku kdyz jdu varit nebo nekam jinam. Vyplakat nenechavam dlouho,proste jen po nejnutnejsi dobu,protoze na wc ji teda nosit neminim :grinning: . Prave jde nekdy videt ze se vylozene vzteka, zajeci-rozhlizi se jestli jdeme- kdyz nejdeme tak zase zajeci a furt dokola,takze jde videt ta vycuranost prave :sweat_smile:
9. led 2012 ve 21:36  • Odpověz  • To se mi líbí
@camelinka: taky jsme s tím bojovali a bojujeme bohužel dodnes:frowning2: dcera je od malička náročná, uplakaná a divoká, špatně spala a nezažila jsem, že by si sama chvilku vyhrála, trochu se to zlepšilo v době kdy začala chodit, ale i tak je pro mě úspěch když se zabaví tak na půl hodiny. Jinak jí mám neustále za zadkem a u všeho mě vyžaduje. Její brácha je pravej opak, ten si vydrží hrát sám dost dlouho, zkoumá si hračky, občas se přijde pomazlit...a přitom dostávají oba stejně lásky. Teď už je to trochu lepší v tom jak jsou 2 a už si dokážou hrát i spolu
9. led 2012 ve 21:37  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@sabuse1 no teda,to musi byt dobre zaprah :sweat_smile: :pensive: .je to asi i o povaze mrnouse, kdyz pisete jaky mate dva protiklady,ale bojim se abych ji nerozmazlila,vite jak to myslim :sweat_smile: :wink:
9. led 2012 ve 21:38  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky,jak píše eli taky jsme měli takový problémy s prdíky a malá je takóvý malý závislák.Ale na druhou stranu si říkám jak dlouho to může trvat? V patnácti už to určitě nebude a uteče to jak voda tak si tohle nejkrásnější období užívej i když to někdy leze na nervy,ale co krásnějšího na světě máme?Hodně štěstí.
9. led 2012 ve 21:41  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@kaculka46 dekuju :wink: ,vsak jsem psala ze to hrozne utika,ale proste sou chvilky kdy uz nervy tecou :sweat_smile:
9. led 2012 ve 21:43  • Odpověz  • To se mi líbí
@camelinka: to si nemyslím, že bys jí tím rozmazlila...dokud je takhle maličká tak jí hlavně nic nevysvětlíš, ta moje už si to aspoň občas nechá, už si třeba zvykla, že taky musím někdy uvařit oběd tak to mě i nechá, ale třeba kafe si v klidu nevypiju:slight_smile: už po obědě nespí a potřebuje vymýšlet program, snažím se s ní číst nebo tak aby mi nebudila malého, ale dokud byla menší tak si tu pozornost prostě vyřvala. Zase si myslím, že pokud to potřebuje proč se jí nevěnovat, časem se osamostatní a nebudou nás tolik potřebovat a ještě se nám po tom bude stýskat. Možná okolí si bude myslet, že je rozmazlená, ale těm to může být celkem jedno...O naší Nelče si to myslí i někteří nejbližší příbuzní co jí znají dobře a od těch mě to tedy dost mrzí, ale co nadělám, prostě kdo takovýhle dítě sám nezažil tak to nepochopí nemá smysl cokoliv vysvětlovat
9. led 2012 ve 21:45  • Odpověz  • To se mi líbí
@sabuse1 presne tak, kdo to nezazil, nepochopi :wink: Ja mela to stesti, ze svagrova mela az treti ditko takove narocne, takze rodina od manzela byla ok a ja jsem pry byla podobna, takze cela moje rodina to taky chapala, spis mi to tak trochu skodolibe prali :grinning:
@camelinka rozmazleni fakt neni o tomhle, to prijde mnohem pozdeji. A porad ja teda nepovazuju rozmazlenost za to, kdyz za mnou prijde muj 2lety syn a chce se pomazlit nebo ze mu je v noci smutno a chce, aby s nim byl nekdo v posteli apod :slight_smile:
9. led 2012 ve 22:09  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
No neviem, ci vam dako pomozem (resp. ci budete so mnou suhlasit), ale ja uz odchovavam 7.miminko (nie su vsetky moje, nebojte :grinning: ) v zahranici a neviem si predstavit, ze by som si nejake nosila i na zachod! Z vlastnej skusenosti mozem povedat len tolko, ze miminka su moc mudre, ako camelinka pice, "vycurane" :wink: a velmi rychlo pochopia, kolko si toho mozu dovolit a co za to dostanu. Myslim, ze do takeho 4.-5. mesiaca, kym sa nezacnu ucit, ako sa same utisit a uspat, ich moc "nevycvicite", ale potom je to skor o tom odhadnut, co je vela pozornosti a co je akurat. Ja vacsinou podla druhu placu viem rychlo odhadnut, ci sa mimi dovolava pomoci (lebo sa prevalilo a nevie si vybrat rucku), ci je hladne/pocurane a ci sa len nudi atd. A necham mimi na bezpecnom mieste trosku poplakat, ak viem, ze tam ide len o to, ze som ho prave polozila na deku a ono chce nazad do narucia. Vyzlosti sa (minutu? 10 minut? to zalezi od mimina) a zacne si cucat prst alebo kukat okolo. Ja som toho nazoru, ze ak pribehnete hned a zakazdym, ked zacne plakat, tak mu bude dlhsie trvat navyk utisit sa a zabavit sa samo.
Ja som si takto naucila tieto deticky samostatnosti, ked boli malinke a nemusela som potom pocuvat ten koncert okolo uspavania - pridem, polozim do postielky, zhasnem svetlo (alebo zapnem kolotocik nad postielkou atd.-podla zvyku rodiny) a mozem odist. Trvanie-minuta. A oni vedia, ze sa nevratim a idu hned do hajan :sunglasses: Na porovnanie:jedna rodina mala uspavaci ritual: knizku. Potom 2, potom 3 knizky. Potom sa dieta zacalo dozadovat este pesnicku. Potom este sediet minutu pri postielke, potom este pustit potichu hudbu atd. A za rok (alebo to bolo este menej?) sme boli od 1 knizky u nasledovneho ritualu: 3 knizky na deke, povedat pribeh na deke, pesnicka na deke, dat do postele a zakryt uplne specialnym sposobom perinou, potom sediet pri posteli minutu potichu, kym pilo z hrnceka, potom este sediet, kym nepilo, potom pustit potichu hudbu, jaaaj, ono potrebuje na zachod! A zacalo sa to znovu: zakryt specielne dekou, posediet, obijmut, pobozkat, zakyvat atd, atd. Ten ritual trval HODINU!!! Nuz, ak si to niektore mozete dovolit a nehori vam nic v hrnci, urobte si ritual, ale mne sa to zda PREHNANE. A podla mojho nazoru to zacine este u miminiek tym, ze ich nechate, aby vam dirigovali zivot, ak si nedate pozor :slight_smile:
9. led 2012 ve 22:16  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@kacenkaharris mila zlata, v zahranici jsem taky "odchovala" 4 miminka, tak jsem si taky pripadala jako docela hrdina, ale ono je OBROVSKY rozdil, kdyz jsi jen opatrovnik a kdyz je to tve dite a cele tvoje ja krici, at jdes za miminkem a vezmes si ho do naruce, protoze te vola a potrebuje :wink:
Deti mi rozhodne zivot nediriguji, ale zaroven jsem si deti neporizovala proto, abych je nechala na dece se vyvztekat. Vim totiz z vlastni zkusenosti, ze ne vsem detem to trva10min jak pises, jsou deti, ktere budou plakat hodiny a budou opravdu zoufale proste jen proto, ze jsou citlivejsi nez ostatni deti.
Ani dospeli nejsou vsichni stejni, jeden se z rozvodu otrepe za tyden a zije vesele dal, jinemu se zhrouti cely jeho zivot. A znamena to, ze je rozmazleny? Ne, u dospelych se totiz naprosto respektuje, ze nekdo muze byt citlivejsi. Jsou dospeli kteri neradi usinaji sami bez partnera, jsou lide, kteri proste neumi zit sami a potrebuji spolecnost atd. Kdyz se to respektuje u dospelych, proc nemuzeme respektovat rozdily u deti, obzvlaste u nasich vlastnich deti?
9. led 2012 ve 22:37  • Odpověz  • To se mi líbí (4)
@camelinka Ahoj, můj Sam to má podobné, ne tedy tak moc, chvíli se i zabaví, ale hodně chce být se mnou a čím víc k večeru, tím už si ani nechce hrát na dece ani se mnou, ale chce se hodně chovat. Já jsem celý den hodně při něm, tak mi všichni říkají, jaké mám pohodové a usměvavé miminko. Ale to je jen proto, že jsem u něj. Kdybych ho nechala a šla dělat něco jiného, tak za chvíli bude taky jekot :sweat_smile: Takže se snažím být hodně s ním a hodně ho i chovat, když chce - ne tedy vždy, ale často, má to rád a já to mám ráda nakonec taky, pěkně si ho při tom poňuchňám :dizzy_face: Jasně, taky mě občas přepadají pochybnosti, jestli ho moc nerozmazlím. Ale však on se do osmnácti chovat nebude :zipper_mouth: :grinning:
@sussanah Krásně jsi to napsala. Hlavně to, jak prostě nemůžeš jinak a musíš jít a plačící miminko utěšit nebo pochovat, když se jedná o tvoje dítě. Já dítě dost dlouho odkládala a to mimo jiné proto, že jsem si myslela, že děti nemám moc ráda, že často jsou mi spíš protivné a jejich pláč taky. Mno zjistila jsem, že vlastní miminko je něco úúúúúplně jiného :grinning: On ťufínek dokáže vypadat tak neuvěřitelně nešťastně :sweat_smile:
9. led 2012 ve 22:55  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@romcovaklarka jj matka priroda to dobre zaridila :wink: Nekde jsem cetla, ze miminka placou prave proto, aby jim byla jejich prani splnena. Kdyby vydavala andelske zvoneni, tak se rodice v plneni pozadavku asi moc nepretrhnou :grinning: no taky doufam, ze se nebudou chtit nosit do 18let, uz ted ve 2letech mam co delat s temi jeho 16kg :stuck_out_tongue_closed_eyes:
9. led 2012 ve 23:10  • Odpověz  • To se mi líbí (3)
@sussanah :dizzy_face:
@kacenkaharris Já spíš mám za to, že když můžem dítěti určitou vývojovou fázi usnadnit (aniž bychom měli pocit, že je to proti nám samým), tak proč to neudělat, spíš než s ním bojovat? Není pravda, že miminka nás dirigují, to my máme pocit, že musí ve všem jet podle nás a pokud to náhodou nesplňují, je to špatně.. ale proč? My jsme ti silnější, uvědomělejší, my se v životě orientujeme, oni ne :wink: Nemluvím o batolatech a větších dětech, které už hodně chápou a zkouší na nás kdeco, i když princip je stejný. Já nevím, ale já jsem fakt nikdy neměla pocit, že mě dítě diriguje - a když, tak způsobem, kterému se musím smát a který je spíš dojemný :wink: určitě někdy na nervy, nesnesitelný atd., ale vždycky, když jsem si uvědomila, co tím v té které fázi chce říct a hlavně jak je to schopná říct, chápal se mi pláč, vztek apod. mnohem snadněji a svým způsobem jsem se naučila ji tak nějak naslouchat, a ono to funguje totiž i vzájemně. Ale vůbec to není o tom, že ustupuju a dělám, co chce ona, to teda ne :grinning:
9. led 2012 ve 23:13  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
autor
diky holky za nazory a zkusenosti :wink: , ja myslim ze v tomhle veku uz moc dobre vi jak na nas :sweat_smile:.
10. led 2012 v 09:07  • Odpověz  • To se mi líbí
@kacenkaharris je dost velký rozdíl svoje dítě a cizí. Svým způsobem máš pravdu, ale tohle bych praktikovala až tak kolem roka. Tedy, rituál ano, ale jen jedna knížka a jde se spát.
Ale u miminka to není vyčůranost, ale ono nezná čas a neví, že se zase vrátíš. Dá se to naučit postupně (od toho půl roka), že odejdeš na vteřinu a zase se vrátíš a komentuješ to slovy "já se vrátím a vidíš, jsem zpět" (např.). A postupně se interval prodlužuje.
Ale třeba syn usínal úplně sám, vůbec nás nepotřeboval, mazlit se nechtěl a teď ve svých třech letech mu nějak došlo, že se o něco ochudil a mazlí se často, hraje si většinou jen tam, kde jsme my. Spí s náma v ložnici (ne v posteli), protože se sám ve svém pokoji bojí. A já to neberu jako rozmazlenost, ale jen jako vývojový stupeň, i když bychom mohli jeho pokojíček zrušit, protože tam vůbec není :grinning: Ale vím, že se jednou nabaží a skončí to :slight_smile:
10. led 2012 v 09:23  • Odpověz  • To se mi líbí
ja mela julku taky takovou, navic jsem rok a pul kojila, casto kojila :stuck_out_tongue_closed_eyes:, takze byla na tesny kontakt zvykla. Kdyz jsem varila, mela jsem ji v manduce kdyz chtela byt u me, kdyz jsem chtela na zachod nebo do sprchy, nemela jsem problem aby sla se mnou. u nas teda hodne bylo tim, ze jsme byli samy, takze nebyl nikdo kdo by mi vypomohl.
nicmene ted ji budou 3, necha me uz celkem dost, vyhraje si nadherne sama, je to mazel teda :dizzy_face:-
ale NIKDY jsem to nebrala jako obtezovani nebo rozmazlovani. chtela to, dostala to. ted je z ni pohodova usmevava holcicka, co vi ze se na me muze vzdy spolehnout :dizzy_face:
a u druheho to bude stejne. jedine co si budu snazit vic ohlidat je vecerni uspavani (i kdyz ani to mi nevadi a celej den se na to tesim,ale s druhym uz treba tolik casu nebude a bude mit i tatu, nejen me) a budu se snazit vic ukocirovat kojeni :slight_smile:
@camelinka
10. led 2012 v 09:24  • Odpověz  • To se mi líbí
@camelinka Také jsme měli takové náročné miminko. První rok byl hodně vyčerpávající, ale když začal sám chodit a v zápětí i mluvit, tak se vše postupně začalo upravovat. Dnes jsou synovi dva roky a je z něho pohodář, žádný ukňouránek a mamiňáček. Věřte, že bude líp
10. led 2012 v 09:30  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@l.d dekuju za povzbuzeni :wink: ,me to hrozne bavi si s ni hrat,ale uz ani nepamatuju kdy sem se vklidu najedla :sweat_smile: :grinning:
10. led 2012 v 09:31  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@sayast vsak ja to taky neberu jako obtezovani :wink: ,jen je to nekdy narocny, tady nemam nikoho kdo by hlidal,rodinu mame daleko, a manzela ma omotanyho dokonale :grinning:
10. led 2012 v 09:33  • Odpověz  • To se mi líbí
@camelinka rádo se stalo, ten pocit znám :slight_smile: Já jsem to pak řešila i nosítkem, všude chodil se mnou. Přejde to, uvidíš :slight_smile:
10. led 2012 v 09:44  • Odpověz  • To se mi líbí
@camelinka ja to obtezovani nemyslela jako primo na tebe :wink:
narocny to je. navic ja mela zavislaka na prsu, kojila jsem i 30x denne, v noci porad :sweat_smile: . do toho jsme zustali samotne a ja musela nastoupit do prace,jeste jsem kojila. takze v 5 rano vstavani, prisla mamka, hlidala, ja do 18 hod v praci, prisla jsem do 5 rano v noci nekolikrat vstavala, prokojila noc a v 5 rano zas znovu.
takze jak je to narocne vim. kolikrat jsem padala na hubu.
s odstavenim se to pak hodne moc zlepsilo,spanek uplne a zustalo uz jen mazleni :dizzy_face:. ale to ja zas pak zacala brat i nocni,protoze mamka uz mohla hlidat i pres noc,kdyz jsem nekojila.
10. led 2012 v 09:46  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@sayast jojo sak vpohode :slight_smile: , to jsi mela teda hodne narocny :frowning2: a si moc sikovna ze si to tak zvladla :wink:
10. led 2012 v 09:55  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@l.d jojo ja poridila satek,ale moc v nem neni,proste varim kdyz spi dopo(dikybohu od 4. mesice uz spi i pres den, od 2-4 usnula jen v kocaru,to byl teprve narez :sweat_smile: ),uklizim kdyz se ji venuje manza,nebo az usne vecer. Nenecham ji brecet na decce protoze zrovna musim uklidit :grinning:
10. led 2012 v 09:58  • Odpověz  • To se mi líbí
@camelinka clovek musi kdyz mu nic jineho nezbyva :wink:
a neboj, Sarinka bude cim dal vic samostatnejsi :slight_smile:. ted si ji uzivej :dizzy_face:. strasne to leti :frowning2:
10. led 2012 v 10:07  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@sayast to je pravda, kdyz se jinak neda, tak to jit musi :sweat_smile: .jojo uzivam si ji od rana do vecera :wink: :wink: :wink:
10. led 2012 v 10:34  • Odpověz  • To se mi líbí
@verbalinka no asi si kluk fakt kompenzuje neco, o co se ochudil jako miminko. Nas byl fakt prisavka, do roka a neco spal s nami v posteli, kojila jsme ho do 21m, beze menedal ani ranu a ted spi sam v pokojicku ve velke posteli, obcas teda zavola a manzel jde za nim, ale v podstate je tam samostatny, jak to jen v tomto veku jde. Podle me deti proste potrebuji mit tu jistotu rodicu, nektere vice nez ostatni.
@camelinka je to narocne, fakt si na to zive pamatuju, ale ono to fakt prejde, ver tomu :wink: Proste se snaz obcas naji i cas na sebe, dobt baterky atd, ale ono se to zacne za chvili lamat a jeste se ti bude styskat po tom, ze uz te nepotrebuje na 100% :wink:
10. led 2012 ve 12:04  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@sussanah jj diky :slight_smile: ,Sara je ohromny mazlicek a snad ji to dlouho vydrzi,ale taky pekna herecka,ale je to holt zenska jak ma byt no,nejspis to ma po me :grinning: :grinning: :grinning: . Ja mam cas pro sebe od 6ti kdy bez jedinyho pipnuti usne tak aspon to je fajn :slight_smile: . az se mi po ni nekdy styska a sedim u ni a cumim jak spi :grinning: . Chodim cvicit takze relaxek si dopreju :slight_smile: ,manza je vpohode,chodi do 25h sluzeb jednou za 5 dnu a jinak je vicemene doma,ale ma posledni rok skoly tak se ho snazim setrit aby se mohl ucit :sweat_smile: :slight_smile:
10. led 2012 v 19:41  • Odpověz  • To se mi líbí
Tvůj příspěvek