Výchova trochu jinak. Zkušenosti s ní a okolím

Ahoj holky, tak si Vas tu na vecer procitam😀 a musim rict, ze hodne z Vasich nazoru,je mi blizkych. Prcek je taky pytel blech a obcas tapu, co jak udelat, aby mu clovek neublizil. Taky neresim spinkani v posteli, pozdejsi usinani atd. Ale nekdy si rikam, at nejsem spise ja zavisla na malem. Jsme hodne spolu sami, a tak jsem i ja na nej fixovana. On sam si vybira koho k sobe z ostatnich lidi pusti. Coz tchyne ci tchan nehrozi.

Asi to nedokazu spravne vysvetlit, ale nedovedu si ani prectavit, ze by sel treba ted do skolky a plakal by. A nebo ze by nespinkal u me? To uz vubec ne. 😢

No právě,že malej usína tak kolem deváte a vstáva ráno mezi devátou/desátou.Kamarádka má dceru která už v sedm večer spí a v pět ráno vstává.Tak mi udělala kázání o tom jak děti potřebují režim a jak mám rozmazlený dítě co si dělá co chce.......Tak mě to trochu zamrzelo,ale jenom proto,že se někomu nelíbí můj názor na věc tak to nehodlám ani v nejmenším měnit🙂

dcera taky zdaleka nechodí spát po večerníčku a taky slýchávám, že by měla 😅 když nespí po obědě (od dvou let už spí po o jen někdy), tak teda jde spát kolem 20 hod., ale jakmile usne ještě po obědě, pak jde spát až ve 23 hod., sice jí můžu dát do postele třeba o dvě hodiny dřív, ale prostě neusne...a ráno vstává většinou později, mně to tak celkem vyhovuje, protože já sama jsem noční sova a vstávat v pět by se mi teda moc nelíbilo 😉

já se ani nesnažím děti vychovávat podle nějakých nových knih a podle nových trendů,myslím si,že na to mi stačí mateřský instinkt,určitě děti neponižuji,nebo něco takovýho,ale nadruhou stranu mají všechny hranice,které se prostě musí dodržovat,jinak musím taky říct,že každé z dětí má úplně jinou povahu,tudíž každého z nich vychovávám trochu jinak,takže si myslím,že jet třeba podle nějaké knížky je blbost,protože každý člověk je jiná osobnost a je to individuální,jinak f.nina-já se ani nedivím tvé kamarádce,že se snaží dodržovat dětem nějaký režim a obzvlášt,má-li děti už školkou povinné,zajímalo by mě,jak to budeš dělat v praxi,až ráno budeš muset dítě budit do školky třeba v 6ráno a ono ti bude chodit jako spát večer kolem 23??? 😕 😕 😕

ahojky,přidávám se k vám. Je spoustavěcí, které se snažim dělat jinak, než bývá zvykem u mamin, co znám, ale je taky hodně věcí, které dělám špatně. Ale to je asi první krok k tomu, jak to změnit 😉 Hodně věcí, který teď praktikuju s Danýskem, mi na Adrianku platit nebude. Vim to. Hrozně mi v tomhle pomohla moje dula, když se mě zeptala (ještě když jsem čekala Daniela)-jakej je. Nejdřív jsem nějak nechápala, a pak jsem to fakt cejtila už v bříšku, že je to lumpík, že bude hodně akční, průbojnej-a přitom ani moc nekopal, ale prostě jsem to cítila. Je to lumpík, živej, veselej, není na nás závislej a má svůj život, svojí hlavu. Taky s náma spal v posteli, do 8mi měsíců, až pak jsme koupili postýlku, už jsme si nějak překáželi navzájem a Danýs si stoupal apadal z postele 😀 Hned od první noci spal sám v pokojíčku a bez sebemenšího problému. Jak psala berenika, taky teď máme tulící období, hrozně si to užívám, protože je to poprvé, co moje dítě přijde samo a chce potulit 😵 😵 stačí mu jen pár vteřin, vyleze si na klín, nechá si dát púusu a už se sápe dolů... 😵

Adrianka je jiná. Vim to. když jsem jí čekala, byla jsem asi v 6 tým měsící, jsem nadšeně volala dule a hlásila, že adrianka je úplně jiná. Je to mamánek, tulinka a uplakánek. Asi 20hodin denně jí mám na rukách. Vaříme spolu, vysáváme, spí na mě...nevadí mi to, věděla jsem že taková bude, už když jsem jí čekala. Ke každýmu budu muset přistupovat jinak, ale to je n tom super, že jsou tak jiný...

Nejvíc mi vadí, že jsem nervák a nějaký situace nezvládám. Jsou dny, kdy adríska ječí celej den, Dan vstával prdkou napřed a je protivnej, Zuzka je ufňukaná a pak když se to nakupí tak nejdřív jednám, a pak až myslim 😔 Kolikrát jsem plácla danýse přes prdku jen kvůli tomu, že jsem prostě už nevěděla jak dál. Minule u nás byla švagrovka a hrozně se divila, když Dan ječel, vstekal se, já mu jednu už ze zoufalství pleska, ale pak jsem si ho hned vzala na klín a omlouvala se mu, a vysvětlila mu, že když je takhle protivnej, že jsem smutná a zlobim se a nevim co mám dělat tak mu jednu plácnu. Mě přišlo úplně automatický se mu za svojí chybu omluvit, pro švagrovku jsem se šíleně ponížila před ním a shazuju se... 😒 Mě přijde, žekdyž připustim chybu a omluvim se za ní, že pro něj bude mnohem přijatelnější mě brát jako mámu a ne jako autoritu, kterou musí bezpodmínečně poslouchat.

s tím hlídáním to máme bez problémů, tchýně hlídá asi od danielovo 3 měsíců, vždycky jezdila každou druhou sobotu a my jsme mohli někam vyrazit. Ale bylo to tí, že jsem věděla že to daniel prospí a kdyby zlobil, že tchýně hned bude volat, my jsme doma za pár minut a nebude trápit ani sebe, ani jeho hodinovým jekoem. Ale tchýně je u nás hodně často, Dan je na ní zvyklej a není problém hlídat přes den. A adriankou to bude skložitější, ale nebudu to hrotit. Buď to půjde, nebo budu doma 😉

Ahojky,
nechci se nikoho dotknout, ale myslím, že některé z vás nepochopily můj záměr 😉 Nebylo záměrem řešit, jestli vychovávat děti podle knih nebo ne, ať už moderních či nemoderních, jak to nazýváte. Psala jsem, že jsou nám sympatické myšlenky těchto lidí, aby se eventulně přidali podobně smýšlející, abychom měli nějaký charakteristický rys. Chtěla jsem spíš řešit aspety neautoritativní výchovy, praktické zkušenosti a pohled na ni, ať už váš či vašeho okolí. Tak to jen na vysvětlenou 🙂

radka.m: nejde o výchovu podle knih, ale jde o pohled na výchovu obecně, odnést si to, co je ti blízké...a co se týče toho režimu, tak já jsem nějaký pevný režim zkoušela parkrát nastolit, ale po pár dnech jsem opravdu byli tam kde předtím, dcera je asi hodně nerežimová, probouzí se vždy v jinou dobu, nikdy nespí stejný počet hodin, atd...a teď, když po obědě usne, tak opravdu chodí spát až ve 23 hodin...až bude chodit do školky, tak ji holt budu muset začít budit třeba v těch 6 hod a předpokládám, že pak bude chodit spát dřív i večer...ale řešit toto třeba u ročního dítěte je předčasné...stejně se to spaní ještě několikrát změní...ale souhlasím, že každé dítě je jiné, některému pevný režim vyhovuje a vysloveně ho potřebuje...

Náš mladší má dudlík, plínu, málo vlasů a nemluví🙂 rady jako ty od manželovy babičky, že mu musím při každým pokusu a nočníkování dát na zadek, aby z toho nočníku neutíkal už házím za hlavu, ptž to bych tu babu musela praštit🙂 u staršího syna se mi ve spoustě věcí osvědčilo netlačit na něj a ono to přišlo a nehodlám svůj přístup měnit🙂 důležitý jsou pro mě naše děti a ne to, co si kdo myslí o mé výchově 🙂

Kaleilah: Díky 🙂 I o tom to je, že se snažíme a nervy někdy pochodují, obzvlášť je-li člověk unavený, nevyspaný. Taky to znám, že mi to ujíždí, ale snažím se to eliminovat, když vím, že už na m ten vztek jde - někdy se zadaří a někdy ne. Ae určo je lepší s tím bojovat, než to nechat tak a plácat. Takže pak nastupují omluvy, omlouváme se já i můj muž a je to pode nás v pořádku, chceme-li, aby se jednou uměl omluvit i malý.

A k tomu režimu: my na něco režim máme, na to, co malý potřebuje, to jest pro něj jídlo, jí fakt rád 🙂 ale třeba spaní necháváme na jeho potřebách, jen se snažíme dodržovat, aby si schrupnul trošku dopoledne a je jedno, jestli v 9 nebo 11:30 a pak stejně odpoledne. Taky se snažíme, aby 2-3 hoďky před večerním spaním nespal, ale když je moc unavený n. cítíme, že to potřebuje, tak ho necháme vyspat a posuneme večerní spaní o hoďku či trochu víc.

radko - ale jde o to, že až bude vstávat v 6 ráno, automaticky se upraví večerní usínání - Kdyby mě na MD dítě vstávalo v 5 ráno, tak umřu 😲 A nevím, proč je tak důležité založit takový rigidní režim. Nevidím důvod.
Náš taky neusíná pravidelně, spíše později a ráno vstáváme kolem 8. V létě, když byl utahaný zvenku, usínal dříve.
Jak se změní denní systém, mění se i návyk pode potřeby. V tom je ten vtip - nesnažit se dítě nacpat do ničeho, co nevyplyne samo.
A bohužel nemyslím si, že stačí jen instinkt - spousta matek jsou jako matky i lidi nejisté, nesebevědomé, nevěří si, nemají důvěru v sebe a své rozhodnuží natož ve svůj instinkt - pak se chytají příruček, což je taky špatně, protože se pak v tom neumějí zorientovat.
Jde o to vychovávat tak nějak pružně, nenásilně, jak píše tape. A vědět tolik, abych nepáchal na dětech zločiny, ze kterých bude mít traumata.

s tím spaním to vidím u nás...když syn spal po obědě, tak chodil spát okolo 22:00...ted už po obědě nespí, tak jednou do týdne..a pak je v 20:00 tuhej 😉 prostě se to upravilo... 😕 potřeba spánku víc jak 10-12h za CELÝ den tam prostě není... 😉

režim jsme neměli nikdy...mně přišlo třeba zvláštní, že některé maminky budily děti přes den, aby pak večer šly spát v obvyklou dobu...mně je tohle prostě úplně jedno, jsem s ním doma..a jestli půjde spát v 8 nebo v 10 je mi úplně šumák 😕 prostě představa vzbudit dítě kvůli tomu, aby nespalo moc je pro mě šílená...ale spoustě maminek to funguje, pro mě zbytečnost 😎 školka nám nehrozí nejméně 2roky, takže neřešim...jo, spíme spolu v posteli víc jak rok, plně mi to vyhovuje a nemíním to měnit do té doby, dokud syn nebude chtít spát sám...

ad. vztekání, syn se moc nevztekal nikdy..ale ted je to docela nářez...nemá teda sklony mlátit mě nebo sebe, nebo někoho jiného..on jen ječí, ale pokud je to 100x za den...tak už mám hlavu jak meloun...nicméně se snažím zachovat klid..zjistit, proč ječí a vyřešit to 😝 ne vždy se to povede...tak prostě ječí, ale nekřičím na něj, ani ho nemlátím...

taky se dětem omlouvám od malička, prosím a děkuji. Zatím to Marián ignoruje a neopakuje, ale určitě vnímá.
K Danovi jsem mnohem víc přisupovala jako k partnerovi , měl právo výběru, nesouhlasu od malička. Respekt ke mě si ovšem vybudovat nevídaný - kamarádky se diví, že takový puberťák na mě vůbec dá. 😀
Obávám se ale, že Marián je jiná nátura - zatím nemá respekt k ničemu a nikomu 😀 Jenže vidím, že na něj žádná tvrdá ruka, represe nebo násilí vůbec neplatí. Udělala bych víc škody než užitku. Problémy s ním se změnší tím, jak reagujeme my. Vůbec si myslím, že spousta potíží, na které si matky stěžují jsou spíš potížemi jejich reakcí a chování k dětem. Spoustě konfliktů se dá předejít, uhladit už jen tím, jak se k němu já postavím, otupím hroty 😅 .

Kdyby někdo s propagací tvrdého režimu, poslouchání na slovo a vynucování příkazů měl v práci našeho Mariána, tak by to byl jeden velký mazec a řev.

A taky si myslím, že rozhodně mateřský instinkt nestačí, neb kdyby stačil, tak by asi naše společnost vypadala trošku jinak. Určitě stačí tam, kde má matka v sobě jasno a třeba se přiznám, že já jsem si v sobě dělala jasno dost dlouho a být matkou tak před 6 léty, asi bych byla na 2. břehu. A myslím, že člověka spousta věcí nenapadne, nezamyslí se nad nimi, dokud si je třeba nepřečte n. o tom někde neuslyší. Takže já beru knihy jako inspiraci né jako manuály, podle kterých musím jet!A konec konců, aspoň tou četbou dělám i něco pro sebe 😀

tape: já v těhu, a na začátku mateřství taky byla za "klasickou" výchovu...nicméně syn je též od narození dost velká individualita a není jako jiné děti, takže moje zásady šly do kopru 😅 😅 😅 a řídím se tím, jak to cítím...a je to o moc lepší 🙂 knížky moc nečtu...mám základy z KK a RABR...ale ne do hloubky 😀

Tak buzení aby spalo večer nedělám a nedělala jsem,Vanda špatně spala jako malá byla jsem ráda že spí a ted nemám to srdce jí to provést,vím jak je mněkdyž musim vstávat a nechci.

Ale na druhou stranu,znám děti kt. když přes den spí víc tak jdou spát třeba po půlnoci a vstanou v 6............a když spí dítě v ncoi 5-6 hodin kolik asi naspí matka že. Tak potom chápu že přes den po hodině někompromisně vzbudí.

leni:jj, to chápu....ale někdo fakt budil kvůli tomu, aby dítě nešlo spát v devět, ale v osm 😕 což mně trošku uniká smysl takovýho konání 😕 já nespala pořádně skoro dva roky..no ted už je to lepší, ale jako o prospané noci si teda můžu nechat zdát 😅

to je ta snaha o přesnej režim na hodinu 🙂 já ji můžu nechat spát do 18 páč vim že do 22 pak stejně usne ale kdyby pak měla jít spát ve 2 tak ji taky nenechám. A než abych nespala tak ji taky beru radši do postele,teď už teda jen vyjímečně,jako mimino mi věčně visela na koze celý noci.

jinak každýmu určitě ujedou nervy a na dítě zaječí, nebo ho plácne...to je asi normální 😕 u někoho to plácnutí zabere, u někoho ne..jak psala kubaka, a pak mi to přijde kontraproduktivní 😕 ono je rozdíl mlátit dítě za každou bejkárnu..a nebo ho občas plácnout, když ujedou nervy...taky jsme jen lidi, a dítě si z toho určitě žádný trauma neodnese 😉

já to mám třeba ztížený v tom, že Tygrovi skoro nic nevysvětlim..respektive nic..na vysvětlování nemá ještě zdaleka, já jsem ráda, že začal chápat některé tříslovné věty... 😝 takže pak je ta možnost jako hodně malá, co dělat...takže většinou ječí..pokud nezjistím důvod zloby 😝

siss - mě taky ujedou nervy, když je to s ním pořád dokola, jenže tím nic nezískám, akorát se vyventiluju já, ale skutek utek.Takže to význam fakt nemá žáný, no ale prostě stane se, nejsme roboti. Pak ho stejně mazlím, pač nasadí nešťastný výraz a to já nesnesu u dětí. omlouvám se, tulíme se a za minutu jde zase řádit jako by se nic nestalo. 😀 U něj prostě nezabere. Na Dana se stačilo upřeně zadívat a bral to jako rozkaz. Abych ho plácla, neexistovalo. Když jsem promluvila přísně, chápal, jako že na něj řvu. U něj je to úplně jiné vnímání.

kubaka: na Tygra se před půl rokem nesmělo udělat ani ty ty ty, okamžitě řval jak tur 😝 ale ted má dost destrukční období..např. jakmile je u nějakých dveří, tak s nima třískne o zed 😝 a jak on rozumí tak každý třetí slovo, tak když hudrám, tak si myslí, že to je nějaká hra..a strašně se tomu smeje a utíká přede mnou 😝 a prostě mu nevysvětlim, že už to není sranda...takže i kdybych ho plácla..tak se tomu bude řehnit 😝 ale zas tohle u "běžných" dětí padá..ty už to většinou chápou 😉