Zoufalé matky 🙂

ladyhacek
6. zář 2016

Pripadáte si někdy zoufale? Ze nejsem sama? Nikdy jsem si nemyslela jak je výchova náročná - fyzicky, ale i psychicky. Syna miluji a dala bych za něj zivot, ale někdy je to nárocné.
Je mu skoro 18m - moc nemluví, ale je chytrý, vnímavý a vše musí prozkoumat. Někdy poslechne, ale málokdy. Prosím ho, vysvětluji, zakazuji.... > ale je to beran a má svou hlavu. Momentálně mu roste několik zubů a i kdyz ho lituji tak mám chut vyskočit z kůze. Uz jsem zoufalá. Kricím i jsem ho nechala vybrečet - coz nejde protoze dostává záchvaty a prestává dýchat.
ted jsem na něj krikla TICHO az top bylo slyset asi na ulici protoze vzápetí nějaké děti také krikli ticho > zarazila jsem se.
Nikdo neví jak se cítím a co citím protoze kazdý danou situaci vnímá jinak.
Po porodu jsem zhubla a to zase nabrala - jím hodně sladké (jsem ve stresu a doháním to jídlem - nemůzu prestat), mozná i antokoncepce.
Manzel je pres půl roku na neschopence - peněz tedy málo. Nejspíš půjde na opraci, píští rok nastupuji do práce. Mopje babička, ze je Ondrášek (syn na to ještě malý aby byl bez mámy a kdo nám ho bude hlídat-ona to nezvládne, a moje mamka je v práci > to vím, ale nastoupit musím jak to uděláem zatím nevím, ale rekla to takovým způsobem, ze jsem se doma rozbrecela - co mám dělat kdyz nemáme peníze ? Musím dopráce a syn to snad zvládne je takový rozdíl jeslti nastoupí do školky ve 2,5 letech nebo ve 3?
Chce se mi brečet. Mám dny kde jde vše skvěle i syn je v pohodě, ale pak príjde mrak a já nevím jsem zoufalá, náladová, podrázdená dotoho tady bordel, syn neposlouchá, nejí (chce prso). Někdy mě vysiluje i kojení a chci prestat, ale zatím to nedokázu - alůe musím to rešit - az nastoupím do práce, musí se naucit usínat bez prsa - nejlépe spát i celou noc > coz nespí takze já také ne (budí se různě v dobrém prípadě 1-2x)

Tak jsme se vypsala a snad nikoho nepohoršila.
p.s. mám starou klávesnici kde mi některý písmenka nejdou 🙂

caverina
6. zář 2016

@ladyhacek nechci te strasit ale cim je dite starsi,tim je to horsi.....neeee delam si legraci....to je normalni ze to tak obcas citis....ja to mam taky tak...mam kluka 9 let a nekdy je to na zblazneni🙂 a nekdy uplna pohoda🙂

wenduliks
6. zář 2016

Materska vubec neni snadna. Je to narocne,zvlast bez pomoci babicek,rodiny atd. Je to narocne na psychiku. Nektere deti zlobi vic,nektere min. To same se spankem. Ja nic neporadim. Jen chci rict,ze to,kdy je clovek dole zase prejde a bude dobre. Jen je dulezite to nejak prezit... 🙂 idealne matka I dite... 😀 Drzim palce.

zmrzlinka
6. zář 2016

Nejsi sama.Kazda mame obcas stavy zoufalství 🙂
Co se tyce tý skolky....muj syn šel do jesli ve 2 letech taky kvůli finanční stránce.A taky jsem si vyslechla svoje.Neboj maly to zvládne.

lajla
6. zář 2016

@ladyhacek je to normální,ale tyto stavy velmi rychle vyprchaji...nesmíte se jim poddavat, vždy si řeknete...mám zdravé a krásné dítě,to se počítá... věřte že lidi jsou na tom mnohem mnohem hůř, to je taky třeba mít na paměti
Pokud syna vezmou do skolky ve 2.5 letech ať jde...pokud to zvládne, není problém...můj by to nedal ani omylem😞 jen mu Neberte to prso, ztratí poslední jistotu

eimmy
6. zář 2016

@ladyhacek tohle asi zažíváme všechny občas. byly dny kdy bych taky nejraději vzala nohy na ramena ale postupem času se to jen a jen zlepšovalo 🙂 malé jsou teď 4,5 roku a už je to pohoda. Hodně nám pomohla školka ale jsem názoru že dítě by opravdu mělo být s matkou do těch 3 let minimálně... ono je opravu znát když jde do školky 2,5 leté děcko nebo 3 leté.

lajla
6. zář 2016

@eimmy ...já mam děti "zaostalé"... u nás pokud do školky tak po 4 tem roce, to už se jim tam líbilo...ale jsem si vědoma, že málokdo si to může dovolit...

elu
6. zář 2016

chápu tě, momentálně jsem na druhé rodičovské s ročním synem a už bezpečně vím, že obě mateřské jsou pro mě nejhorší období, co se nervů a celkové pohody týče...nenavidím být doma, je to pro mě zabiják, teším se do práce a zároveň vím, že ty děti jsou to nejlepší, co mě mohlo potkat, chodím spát s pocitem, že je miluju a je to fajn, ale ráno mě začíná pěkně hrabat 🙂

vanilkacka
6. zář 2016

Dcera 20 měsíců, včera jsem se skoro rozbrecela před lidma v parku,jak už jsem nedavala to její vztekani, rvani a jak do mé placa. Vysvetlovani ani přes zadek nepomaha. Ale dneska je úplně zlatá. Musí se to vydrzet.

jamamutka
6. zář 2016

já bych mu naopak to prso vzala. Odstavila jsem syna v 15m, a kdybych věděla že týden po odstavení budeme spát celou noc, asi bych to udělala i dřív.. Dokážu si docela dobře představit že když se dobře vyspíš, budeš mít s dítkem přes den mnohem větší trpělivost. A je to velký rozdíl vstávat 1-2x za noc a spát celou noc.. Mysli nejdřív na sebe, pak na dítko. Nemusíš tak vynaložit dvojnásobné úsilí k vzájemné spokojenosti, které navíc jede na sílu a vyčerpává.. Ono i tu sušenku si dáváš z důvodu nejen stresu, ale i nedostatku energie, takže vidím tady ten kámen úrazu. A píšu to právě proto že jsem to já osobně po odstavení takto měla, pocit "osvobození" a příval nové energie.. navíc si nedovedu představit za rok ten šok.. od mámina prsa rovnou do školky.. 18 měsíců kojení je krásná práce, každopádně držím palec 😉

eimmy
6. zář 2016

@lajla jasný finanční stránka je druhá věc... já jsem doma pořád tedy s přestávkou kdy jsem zkoušela chodit do práce ale rvalo mi srdce dát malou na 8 o školky a vyzvedávat jí před 17 hod. přišla mi na to ještě malá. takže jsem doma. chodím jen na dopoledne do práce a malou ( ted už 4,5 let) chodím na střídačku jednou po obědě jednou po spaní okolo 16 hod.

lajla
6. zář 2016

@jamamutka já pochopila že prso chce vzít až syn půjde do školky a ona do práce...takže tak nějak zaraz😞 to by nebylo dobré..
Každopádně pokud někdy v blízké době tak ano,kdxz si je jistá že do práce půjde... určité si odpočine, já kojim stále i teď...a je to šílený😞

ladyhacek
autor
6. zář 2016

@lajla
@jamamutka
odstavení to je další věc 🙂 > ted nás čeká očkování tak právě váhám a počkám asi po - kdyby byla reakce tak to prso ho utěší a pak bych prestala - otázka je zda postupně - treba noc a pak den nebo naráz. jednou se nám uz povedlo usměrnit noc -asi a na dva dny pak horečky, pak zuby a jsou to dva měsíce - ale drív se budil po těch 3h a ted tak 1-2x za noc - i to je pro mě výhra

malý zkoušku asi zvládně - děti má rád a rád si hraje - ale jestli ho zvládnou učitelky 😀

urtica
6. zář 2016

@ladyhacek Rozumím, u nás je to úplně stejné - včetně věku a dovedností...je fakt, že mě kojení hodně vysilovalo, poznala jsem to, když se malá odstavila a já měla najednou daleko víc energie (k lepšímu spánku to ale nepomohlo, malá se i nadále budí několikrát za noc).
Bohužel ani to nepomohlo, nakonec jsem přestala být schopná starat se o ni, o sebe - dg "deprese" s pocitem toho, že jsem naprosto neschopná matka 😖

duvi21
6. zář 2016

Mne, kdyz neni dobre, zacnu delat jen to nejnutnejsi. Treba nejdeme ven, no a? Vec jdu spat a mam neumyte nadobi. No a? Proste zacnu odpocivat a myslet vic na sebe. Neresim, ze nemam vysate koberce, ze se neusmivam, snazim se resit co nejmin. A necham to plynout a pak se jeden den probudim a je lip, citim energii, tak se do vseho s elanem pustim a pak me i reseni ruznych neprijemnosti dokonce bavi. Nrmuzeme jet porad na plny plyn. V podstate ridime rodinu a to je uvazek na 24 hodin denne. Kdyz jsem si uvedomila, ze mam pravo vypinat, jsem paradoxne produktivnejsi. Doma mame cisteji a jsem vic v pohode. Kdyz je mala extremne protivna, davam ji odpocinout do postylky, funguje to, jakoby taky nekdy potrebovala byt sama se sebou. Nebo vseho necham, kaslu na uklid, sednu k ni a jen ji pozoruju, jak si hraje. Dnes jsem schopna rict: je tu bordel, ale mala me potrebovala. Driv jsem chtela byt perfektni a mela tezke deprese. Dnes na to kaslu. Nejdulezitejsi pro me je, abych ja byla v pohode. Mozna to zni sobecky, ale funguje vse daleko lip. Fakt ale je, ze kdyz jsou financni problemy, clovek se nemuze uvolnit a citit ok. To je mozna problem cislo jedna??

vanilkacka
6. zář 2016

@ladyhacek Já kojila do 16 měsíců a jakmile jsem prestala,tak začala mnohem víc jíst a lépe spat. Občas se vzbudí i v noci,ale stačí ji pohladit,pochovat a spí dál.Horší to je s odpoledním spankem,dosud spala jen v kocarku,teď už začíná spát i doma.Rozhodně mám víc energie na všechno a cítím se mnohem svobodnejsi,že už na mě není závislá.

olivinka1985
17. říj 2016

Kdyz se mi narodil syn, tak mi bylo cerstvych 21let....tehotenstvi nebylo planovane, takze me stalo hodne sil prosadit si dite v dnesni dobe takhle brzy...dnes je mi temer 31...deti mam tri...syn 9let, dcera 3roky a druha dcera 9mesicu...u obou holcicek bylo tehotenstvi des bes...jeden prusvih za druhym....o to vdecnejsi jsem byla, kdyz se konecne holky narodily a ja videla, ze jsou zdrave....jenze...reci partnera o pomoci se rozplynuly jako para nad hrncem...a role se rozdelily...on otec, od rana do vecera, 365dni v roce tezce vydelavajici hlava rodiny....ja: hystericka, urvana, vycerpana, vystresovana matka....od skoly, krouzku, vyzvedavani ze skolky, pres nakupy, synovi zapasy, vareni, ukolu, vyletu, doktoru, pobytu v nemocnicich, po nocni mixovani Nutrilonu nebo masirovani bolaveho briska....nezvladam to. Byt na tri deti a domacnost sama...nezvladam. Bohuzel. Chtela jsem byt perfektni a mit velkou rodinu....nejspis to jde....najit si system i s tremi detmi...ke spokojenosti vsech....ale ja zastavam.ze na deti maji byt dva....at je prcek jeden nebo jich je pet...kolikrat me napada, ze jsem zrala na Bohnice....sama bych potrebovala pomoct 🙂

svetlus_pepca
17. říj 2016

Já bych radu měla - zastav se, zavři oči a zhluboka se nadechni 😀 Občas to taky praktikuji. Třeba ve chvíli, kdy si říkám, že by sousedi mohli zavolat sociálku 😀 Máme kluka 2 roky a kousek. Někdy je milionový, jindy bych někomu dala milion, aby si ho na hodinu vzal 😀 Ty nejhorší dny má samozřejmě, když má manžel denní dvanáctku! A to je den od klidu, vysvětlování, zvýšení hlasu, vysvětlování, zákazu, příkazu, zákazu, křiku, zákazu, křiku, křiku, křiku až po rezignaci a můj pláč. To bych se nazvala přímo dokonalou zoufalou matkou! 😁 Naštěstí takových dnů moc není! Ale ono někdy k pocitu zoufalství stačí málo. Něco ti upadne, něco rozleješ, něco provede dítko, něco rozbiješ, a máš-li k tomu blbou náladu, je to taky na korunovaci "zoufalka roku" 😁 Takže nezoufej 😀 Nejsi v tom sama!

ladyhacek
autor
17. říj 2016

@vanilkacka tak jsem se odhodla a kojit přestala > stále nespí > ale jsem teď po očkování + mu dorůstají špičáky (rostlu mu 6 zubů+během toho se přidali další dva) ale jí - jako vážně je z něj skoro otesánek 🙂 > snídaně, svačina, oběd, dvě svačiny, večeře a někdy dá ještě 180ml mléka před spaním 🙂

lajla
17. říj 2016

@olivinka1985 můj manžel je prakticky pořád v práci...takže napodobně,ale nechci mu krivdit...když může pomůže, bohutel tu práci má zodpovědnou takže musí...
Vyřešila to paní na úklid a hlídání...sem tam oddech a hned je líp...

lajla
17. říj 2016

@ladyhacek bylo lépe s nebo s kojením?

radula223
17. říj 2016

Tak se pridam do klubu. Dneska bych nejradeji taky nekam zdrhla, jen se vzteka, nic mu neni dobre, rev na cely barak, jen by do me busil pestickama, sakra, ale co s tim. Me sestnact mesicu, jinak je zlaty, ale to zureni me privede fdo blazince...🙂 🙂 🙂 🙂

alicam
17. říj 2016

Nie si v tom sama, momentálne sa cítim tak isto. Podobne staré dítko, podobne šikovné, tiež ešte kojím, len som k tomu tehotná, unavená a rozhodí ma fakt každá kravina. Muž aj keď je doma, tak si buď robí svoje alebo spí, dítě ho nenapadne odo mňa zobrať ani keď mu to vykričím do tváre. Raz si ju zobral von a plakala kým som sa nepripojila, takže "je na mne závislá a mám ju to odnaučiť". Keď som na ňu v podstate 24/7 sama. Odvtedy asi čaká kým sa tak stane. A aby toho nebolo málo, už mesiac a pol má dítko obdobíčko keď nezaspí pred polnocou, som rada keď o 1 a spí s prsom v puse, takže sa ani moc nevyspím. Mám chuť sa zabaliť, necahť tu muža s dítkom a na týždeň vypadnúť preč od ľudí. Od všetkého. To by sme ale museli žiť inak ako od výplaty k výplate a keď to nevychádza tak do mínusu. Myslím že ani k psychológovi sa sama nedostanem keby sa to ešte viacej zhoršovalo. Večne za mnou čosi poskakuje..

ajka198
18. říj 2016

Co se týče toho kojení - já jsem syna přestala kojit cca v 15 měsících a vůbec to nemělo vliv na noční spaní/nespaní. Pořád se budil v tu danou dobu, kdy byl kojený (2-3krát za noc, někdy i častěji). Nedělal scény, ale byl vzhůru. Za chvíli bude mít 3 roky a až teď bych řekla, že začíná spávat celou noc.

sarad
18. říj 2016

Ladyhacek, nevěš hlavu, jít do práce s malým dítětem není zdaleka taková tragédie, jak se na to v Čechách kouká. Já jsem šla na poloviční úvazek, když synovi bylo 18m a poprvé od porodu jsem díky tomu měla čas na sebe. Každý den jsem měla příležitost se hezky obléknout, namalovat, ve vlaku do práce jsem si četla, v práci jsem si promluvila s dospělými lidmi, udělala si kafe, když jsem šla na záchod tak na mě nikdo neťukal, nemusela jsem hrát batolecí nudné hry stále dokola...když jsem přišla domů, tak syn už spal, v bytě sice strašný bordel, ale bez dítěte za zadkem se to uklidí raz dva...prostě návrat do práce je i příležitost pro tebe být zase člověkem.

ladyhacek
autor
18. říj 2016

@lajla kojení mi chybí, ale cítím se svobodnější - mužu si sednout na sedačku aniž by si syn hned hrabal ve výstřihu. Lépe jí a naučil se usínat bez prsa cca do 10 (15) minut a né že ho musím 4x ukojit než si uráčí usnout. 🙂 . není o ideální občas jsem také ještě podrážděná a nevyspalá - nespí celou noc a někdy je o lepší někdy horší,ale věřím, že i to se časem vyřeší
celkově je to lepší