• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Baby signs. Znaková řeč pro děti

7. listopadu 2016 
@laska.nezna.hranic Co myslíš tím "musí existovat zvláštní skupina" - to jen proto, že se snažíme komunikovat se svým dítětem jinak, jsme divné? :rolling_eyes:

Když ty to pořád bereš tak, že dítě něco "učíme"... Ale tak to vůbec není...
Upřímně, ano, pozdrav mi v této fázi vývoje přijde opravdu nepraktický. Jsou mnohem praktičtější věci, které je třeba řešit (např. ta počůraná plínka - vidíš, tvůj syn si taky poťuká na plenku = znakuje ti, že je počůraný. A o tom to přesně je! Znakování nejsou nějaké uměle vytvořené znaky, které hustíme do dětí... Je to způsob projevu - u někoho je počůraná plínka poťukání na plínku, u někoho jiný "znak".
Ty se učíš od dítěte - to se od něj budeš učit i mluvit? Asi ne, že... Naopak on se naučí mluvit od tebe odposloucháním. Stejně je to se znakováním - nic je neučíme násilím, učí se SAMI odpozorováním. Ale je zbytečné tě tu nějak přesvědčovat - máš svůj názor, neberu ti ho. Když mu perfektně rozumíš, mohu jen smeknout. Já jsem asi nemožná matka, ale já jsem bohužel nepoznala vždycky, co chtějí. Bohužel nemají moc trpělivosti, takže vždycky se začali hned vztekat a bylo to ještě horší. Mám holt náročné děti, které plakaly téměř pořád, takže byl problém opravdu poznat někdy i ten hlad.
Chtělas vědět, co nám znakování přináší, to jsme ti napsaly. Pokud i nadále jsi přesvědčená, že ho nepotřebuješ a je to zbytečné, OK, neznakuj. Já i další výhody znakování vidíme, vidíme i pozitivní výsledky, které přináší, proto znakujeme (nebo jsme znakovaly :slight_smile: ).
14. lis 2010 v 15:18  • Odpověz  • To se mi líbí
jinak to "vy učíte děti, já se učím od dítěte" - to zkus otočit :wink: :wink: :wink: :wink: .
14. lis 2010 v 15:19  • Odpověz  • To se mi líbí
@laska.nezna.hranic tak ten pocit je fakt oboustrany :grinning: :grinning: no nic no, smirim se s tim, ze holt nesem dobra matka, protoze svemu diteti fakt nekdy 100% nerozumim a uprimne, fakt neverim tomu, ze ty rozumis malemu kdykoliv upne vsechno :wink: Proste asi nam chybi nejaky komunikacni kanal nebo nejsem ochotna a schopna, ale fakt nekdy proste nevim :sweat_smile: Znakovani nam dava nejaky komunikacni prostredek, jak se dorozumet lepe. Pises, ze ty se ucis od ditete, ale to prece taky neni pravda, protoze maly se urcite papa naucil, protoze ty jsi mu to ukazovala a on pochopil, ze se to pouziva u louceni s nekym znamym :wink: Takhle funguje i znakovani, nektere veci jsou prirozene (napr kdyz si deti sahaji mezi nozky, kdyz se pocuraji), ale papa proste az tak super prirozene neni, je to taky "vnuceny" znak. Navic zorvna to curani je hezky priklad, nas to taky tak delal a ja jsem to pouzila a zacala aktivne ukazovat a podporovat, kdyz jsem ho davala na nocnik, takze ted si sam ukaze, kdyz potrebuje curat :slight_smile: Dalsi priklad je treba to, ze maly mi asi od 11m ukazoval "knizka" kdyz chtel abych mu cetla. Ted uz chodi, ma volne ruce, tak knizku vezme a prinese mi ji a to znamena, ze chce, abych mu cetla, znak uz skoro nepouziva a ja mu ho nevnucuju, proste si nasel jiny zpusob dorozumeni se mnou, ale i ty 2m staly za to, abych vedela, co chce. Proste ne vsechny deti jsou klidne a hnedka vsechno ukazuji, muj kdyz neco chtel, tak proste zacal rvat. Takze ja fakt preferuju, kdyz mi to radeji zaznakuje :wink: Co se tyce komunikacnich schopnosti vzhledem k veku, tak podle me tak super dostacujici to neni, protoze i dite mladsi roku ma prece svoje potreby a teda nevim jak u vas, ale treba u nas fakt od toho 8m to zacalo byt vtipne, protoze proste zacinal chtit/pozadovat veci, akce a ja nevim co jeste, ale neumel si o to rict jinak nez placem. Proste mozna mimcu staci prebalit, nakojit, pochovat, ale v pul roce uz to proste nestaci. tak proc diteti nepomoct se vyjadrit nejak, az na toho motoricky bude schopen :slight_smile:
14. lis 2010 v 15:23  • Odpověz  • To se mi líbí
@shaula to me tesi, ze nejsem jedina neschopna matka, ktera svym detem nekdy stopro nerozumi a navic deti jsou ukricene a tudiz nekdy fakt necitelne :sweat_smile: :grinning:
14. lis 2010 v 15:25  • Odpověz  • To se mi líbí
@sussanah Neboj, určitě nejsi jediná :grinning: A když se kluci vztekají, tak jim nerozumím ani dnes - právě proto, že už neznakují, ale mluví - a zkuste někdo rozumět dítěti, které pláče a mezi vzlyky se Vám snaží říct, co chce a proč vlastně ječí :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
14. lis 2010 v 15:27  • Odpověz  • To se mi líbí
sus - jejda, to nebylo myšleno tak, že jste neschopné porozumět a já že chápu všechno. to tedy zdaleka ne. ale většinu toho, co malý chce, pochopím. a nejbližší rodina taky. vždyť je to moje dítě a už podle situace se dá mnohé z jeho pocitů a potřeb předpokládat. stačí se kouknout do očí a vidíš, jestli cítí strach, radost, smutek, únavu... těch situací, kdy dítě chce zrovna něco extra není zase tolik. a znakování ti taky nezaručí 100% porozumění, jak píšeš. neber všechno tak osobně :wink:
chápu, jak třeba ty to využíváš, ale nač dítěti naznačovat, když už to jde říct. neříkej, že když mu ukážeš, co to je "čůrat" nebo "papat", že tomu slovu neporozumí, že potřebuje naznačovat, co tím myslíš. prostě podle mě je to super do té doby, než dítě začne chápat, co mu říkáš. a to začne hodně brzy. děti nejsou hloupé. pokud ty dva měsíce jsou pro tebe takovým přínosem, že pro ně obětuješ jiné dva na učení znakování, pak je to ok.
ale vždyť ano, dítě má i jiné než základní potřeby, ale nevěřím, že vy jako maminky je nedokážete rozeznat jen podle pláče. tu "neschopnost" nemáte ode mě, za tu se jen schováváte, abyste ukázaly přínos znakování (tohle asi bude hodně nešťastná věta, já vím, ale neberte to jako útok, jen mě to honem nenapadlo napsat lépe). ale nikdo netvrdí, že děláte něco špatně. to by mi musela huba upadnout :wink: věnujete se svým děťátkům a přináší-li to oboustranou radost, pak není co řešit. já jsem jen chtěla znát, jestli to má přínos z dlouhodobého hlediska, nešla jsem sem z úmyslem rozvířit to tu. asi jsem jen nepoužila správná slova, tak pokud to někoho urazilo, omlouvám se :slight_smile:
14. lis 2010 v 16:00  • Odpověz  • To se mi líbí
Hoj holky,
mam na vas dotaz, jestli se vam stalo to co mne...

S prckem jsme chodili do znakovani od 8 mesicu. Uprimne, myslim ze to bylo predcasne, pac malej z te hodiny nemel nic, jen se tam povaloval a koukal... rekla bych, ze si to uzily az vetsi deti od roku (ted jsme byli nahrazovat posledni lekci a to uz se poradne vyradil, vyhral a spolupracoval), ale budiz, naucila se to aspon maminka :grinning:

Doma jsme pak znakovali (dost vlazne, priznavam) a cca kolem roku zacal konecne zretelne ukazovat cca 10 znaku... (svetylko, boty, papat, spinkat, papa, hotovo, slunicko, telefon, piticko, pejsek a pstros :grinning: ) Jenze to vydrzelo jen chvilicku. Uz tak dva mesice "mluvi" a proste misto toho, aby ukazal znak, to radeji "rekne". Boty jsou "bibi", spinkat "haji", telefon "ajiii", pejsek "baf" atakdale... plus dalsi nova slovicka, takze uz ho ani dalsi znaky neucim...

Tak by me zajimalo - mam do nej jeste hustit nove znaky, kdyz je pravdepodobne, ze se driv nauci rikat slovicko a vidim, ze evidentne preferuje slovo pred znakem? A prestaly vam deti znakovat v momente, kdy zacaly "mluvit"? Ja jsem z toho takova smutna, ze to cele nemelo dlouheho trvani, no. A taky, ze celej ten kurs byl vicemene k nicemu. Ted jak jsme byli na te nahrade, tak jsem to videla s odstupem, ta mimca nekdy i pulrocni z toho fak mely prd. Tak premyslim, jak s druhym prckem, jestli s nim nekam chodit anebo znakovat uz jen doma a od kdy?

Omlouvam se za elaborat :slight_smile:
14. lis 2010 v 17:05  • Odpověz  • To se mi líbí
@laska.nezna.hranic neee, v poho, ja to osobne neberu, ale tak jsi to psala, "do jaké míry jsou rodiče schopni a ochotni porozumět" tak jsem holt napsala ze schopna nejsem, i kdyz ochotna jsem :wink: Kazdopadne ale z toho posledniho prispevku mam pocit, ze ty nechapes, jak to znakovani vlastne funguje, takze tady potom mluvime jedna o koze, druha o voze :sweat_smile: Ono nejde o to, ze by mi dite nerozumnelo, kdyz mu neco reknu, a proto mu to musim naznacovat. Jde o to, ze pri bezne komunikaci obcas pouziju znak k prislusnemu slovu (jist, pit, hotovo, jablicko atd..) Tj mluveny projev je uplne normalni, jen obcas neco zaznakuju. Neznakuju vse, neni to uceni znakove reci. Ja pouzivam relativne malo znaku, tak 15-20, takze to neni, ze bych cely den machala rukama :wink: No a dite se tim padem "uci" spojovat vec, slovo a prislusny znak. Jakmile na to dozraje, tak danou vec oznaci, bud slovem nebo znakem. Protoze ale motorika dozrava krapet rychleji nez mluvidla, tak nejprve dite pravdepodobne pouzije znak (pripadne slabiku) a az potom slovo, ktere danou vec oznacuje. Takze neni to uceni ve stylu udelej papa a dokud to neudelas, tak nic nebude :wink: Jo a mimochodem, zrovna papa treba nas maly neumel hoooodne dlouho, naucil se to az ted asi pred tydnem a to uz tak mesic a pul aktivne znakuje spoustu jinych veci. Jo a treba mezi "znaky" ja treba radim i jak dela auto a to je "brrrr" (spis teda takove prskani pres rty) - tj nemuzi to byt neco ukazane rukou, jde o to, ze dite nejakym zpusobem/gestem/znakem/pozdeji slabikou a slovem vyjadri danou vec :slight_smile:
14. lis 2010 v 17:11  • Odpověz  • To se mi líbí
@laska.nezna.hranic Musím souhlasit se @sussanah, řekla bych, že znakování vidíš přesně obráceně - opravdu nejde o to, že by dítě nerozumělo tomu, co říkáš, a proto jsi to musela doprovázet znakem. Je to naopak - tím znakem dáš DÍTĚTI možnost, aby samo "mluvilo" a vyjádřilo se - k čemukoli, že má hlad, že vidí hezkého pejska, že letí letadlo... Jde tu prostě o KOMUNIKACI, ne o žádné biflování znaků na povel...

"dítě má i jiné než základní potřeby, ale nevěřím, že vy jako maminky je nedokážete rozeznat" - ona samotná KOMUNIKACE může být a je potřebou...
14. lis 2010 v 17:40  • Odpověz  • To se mi líbí
@laska.nezna.hranic nevím, co víš nebo nevíš o vývoji řeči, o předřečovém období, o vlastním vývoji řeči. pokud mluvenou řeč matka doprovází znakem, nabízí dítěti nejen sluchový vjem, ale také optický. je dobré, pokd je znak pro konkrétní věc složen z tolika pohybů, kolik obsahuje slovo slabik - dítě si tak strašně dobře slovo zafixuje. pleteš se když píšeš, že ta využitelnost znakování je po krátkou dobu. řada matek znakuje a ani neví, že znakuje. komunikace je verbální, nonverbální, koverbální. dítě se musí naučit tu neverbální složku naučit používat správně. poslední dobou se objevuje velké množství dětí s opožděným vývojem řeči. a není nic horšího, než vidět frustrované dítě z toho, že mu není rozuměno. a pro něj může být velikou pomocí znak - možnost jak komunikovat. znak neber jako alternativu, znak ber jako podporu, jako nabídku, jako obohacení činností. gesta, mimika, haptika (doteky)... to všechno do funkční komunikace patří....
píšeš: každé dítě má svou znakovou řeč, kterou si postupně utváří tím, jak se vyvíjí, jak poznává svět. ano, ale zkrze koho poznává svět? zkrze matku, která mu ho nabízí, která ho komentuje, která komentář doprovází znakem. samo se dítě mluvit nenaučí. dítě musí někdo rozvíjet.
pokud někdo bere znakování jako nutnost, aby si nepokazil image, pokud chybí ve vztahu matka - dítě láska, porozumění a empatie, pak je to opravdu snobárna na prd:o)
tak asi tak
14. lis 2010 v 17:49  • Odpověz  • To se mi líbí
chtela bych se zeptat, jestli tu mate nektera zkusenost s "dvojjazycnym" znakovanim... jinymi slovy - muj muz je cizinec a na naseho syna mluvime kazdy vlastnim jazykem, tzn ze jeden znak pak bude mit prirazena dve ruzna slova... muze to veci pomoci nebo v tomto pripade vse spis zkomplikovat...co myslite?
14. lis 2010 v 18:08  • Odpověz  • To se mi líbí
@majdula my sme tiez znakovali vlazne a len par veci, ktore ho zaujali, a krpec sa tiez rychlo naucil hovorit, no napriek tomu si myslim, ze to stalo za to - na kurz som nechodila, mala som len dvd a knizky kupene, knizky ho zacali zaujimat az teraz a vydrzi v nich dlho listovat a vypytovat sa a komentovat :grinning:
teraz sme v takej fazi, ze vsetko vyjadruje zvukom, no kopec veci este nevie spravne vyslovit a ked mu nerozumiem, tak mu poviem "ukaz mi" a je po probleme :slight_smile:


@laska.nezna.hranic pri znakovani ide v prvom rade o to, aby si ty rozumela dietatu a prepac, ale neverim, ze si nikdy nebola v zufalej situacii "dieta moje stojim si na kabli a vobec neviem co odo mna chces", ja aj ked sme neznakovali nejako extra, som vzdy zastavila rev svojho dietata tym, ze som ho naviedla na to, aby ukazal co chce (aj ked len prstikom a nie znakom)
14. lis 2010 v 18:17  • Odpověz  • To se mi líbí
@yellowbanna dvoujazycne nemam zkusenost, ale muzu rict, ze u nas vcelku bezne znamena jeden znak vice veci (nejak to vyplynulo z veci) takze mame stejny znak pro Hippo (video na youtube) a kdyz chce na konika. Nebo momentalne skoro vsechna zvirata znakuje jako pejska. Je to bezne i v reci, ze existuji slova, ktere maji nekolik vyznamu (homonyma tusim ze se jmenuji), takze bych se nebala. Samoze to bude mit maly o fous slozitejsi, ale to uz k dvojjazycne vychove patri :slight_smile:
14. lis 2010 v 18:20  • Odpověz  • To se mi líbí
@yellowbanna noooo, u bilingvální výchovy bych neznakova hned naráz oba jazyky. ať znakuje jen jeden z vás. asi teda maminka:o) až se začne chytat na jeden jazyk - na tvoji češtinu, může tatínek k těm stejným znakům přidat jeho cizí slova. obecně nástup řeči v bilingválních rodinách je trošku později, takže všechno může tvat trochu déle, ale vyloženě bych se tomu asi nebránila...
14. lis 2010 v 18:25  • Odpověz  • To se mi líbí
@majdula Ano, je úplně normální, že až se dítě naučí věc pojmenovat slovem, znaky opustí. Kluci znakování zahodili vcelku rychle, jak se jim rychle rozvinula řeč - zůstal jim jediný "pozůstatek" - při slově děkuji se chytají za krk :sweat_smile:


@yellowbanna Zkušenost nemám, ale naopak si myslím, že by to dítěti mohlo usnadnit si oba jazyky propojit skrze stejný znak... Já bych do toho šla. I když možná nebude od věci vyzkoušet postup podle @ssassi ... Těžko říct, budeš asi muset trošku experimentovat. Držím palce :wink:
14. lis 2010 v 19:32  • Odpověz  • To se mi líbí
@laska.nezna.hranic nějak nechápu tuto větu: pokud ty dva měsíce jsou pro tebe takovým přínosem, že pro ně obětuješ jiné dva na učení znakování - co myslíš tím obětovat dva měsíce. Mám stejně jako holky pocit, že nechápeš, jak takové znakování probíhá. Už jsem ti to psala, že si prohlížíme knížky (stejně jako neznakující maminky), jenom k tomu přidám znaky. Stejně tak u ostatních činností. Nemusím obětovávat jiné aktivity proto, abych učila dítě znakovat.
14. lis 2010 v 19:50  • Odpověz  • To se mi líbí
@sussanah u nás to je podobný, že používá znak psa pro všechny zvířata, které nezná. Nedávno jsem šla z tesca a u něj byl billboard s krávami a malá znakovala psa, tak jsem nejdřív hledala psa a nakonec mi to došlo :slight_smile: Taky mě teď překvapilo, když jsme měli otevřené okno a venku štěkal pes a malá začala hned ukazovat psa. Já bych si toho štěkání ani nevšimla.
14. lis 2010 v 19:52  • Odpověz  • To se mi líbí
@betelgeuzz jj maly ted vzdycky uvidi psa asi tak na vzdalenost 500m a ja jeste ani nezaregistruju toho cloveka, ktery ho vede :grinning: To potom fakt clovek zira, zeho vseho si ty deti vsimaji :confused: Me teda vzdycky prekvapi, jake ma maly zajimave spojeni veci a snazi se znakovat i neco, co nezna. Ted pred par dny mi zacal rano, kdyz se chce obleknout (vzdycky se dlouho valime v posteli), znakovat auto. Docela dlouho mi trvalo, nez mi docvaklo, ze to znamena prave to oblekani, protoze na slipech ma auticka :slight_smile: A dneska zacal pouzivat "papa" kdyz chce jit ven :slight_smile:
14. lis 2010 ve 20:03  • Odpověz  • To se mi líbí
@shaula @yellowbanna no, ještě bych k tomu postupu dodala, že kdybys poznala, že je dítě zmatený, když táta u stejného znaku říká jiné slovo, nebála bych se vrátit na ten stupeň, ze znakuješ jen ty. hlavně dítě nepřehltit. už ty dva jazyky můžou být pro některé dítě zápřah. i když, ta prvotní zmatenost z bilingválního prostředí a "srandovní" pojmenovávání v určité fázi - "dog" je náš pes, ale všichni ostatní psi jsou "pes" - je vynahrazena výbornou znalostí dvou jazyků po celý život, což je veliké plus. a už je překonaná myšlenka, že dvojjazyčná výchova může mýt za následek poruchy plynulosti řeči - koktavost nebo počůrávání. hlavně všeho s mírou:o))) a hodně štěstí!
14. lis 2010 ve 20:07  • Odpověz  • To se mi líbí
@yellowbanna jo a znala jsem jedno dite (hlidala jsem ho, kdyz jsem byla v UK), ktere bylo sice bilingvalni, ale melo tech jazyku jeste vice. Matka na neho mluvila francouzky, otec nemecky, bydleli v Londyne, takze pred lidma anglicky, ja na neho taky anglicky a jeste mel chuvu, ktera byla spanelka a pry reagoval i na spanelstinu :slight_smile: Mel tenkrat rok a 8m kdyz jsem odjizdela a v pohode uz rikal nekoliv slov/vet, nektere anglicky a francouzky, nemcine v pohode rozumnel, nemecky rikal jen tata a jinak mel vcelku normalni vyvoj :wink: Takze neboj, urco to maly taky zvladne :slight_smile:
14. lis 2010 ve 20:13  • Odpověz  • To se mi líbí
@sussanah
@ssassi
@shaula diky holky... te dvojjazycnosti se nebojim...dlouho jsem pracovala ve skolce - nejdriv v CR v anglicke, potom v Irsku a potkala jsem spoustu deti s nejruznejsimi kombinacemi jazyku, takze vim, ze to jde...jen se mi libi i myslenka znakovani a kdyz jsem vas tu tak cetla, tak me napadlo, ze jsem vlastne nikde nevidela tyhle dve "problematiky" propojene... ja osobne bych to videla trochu jak psala shaula - ze by to snad mohlo malemu pomoci prave preklenout to ze se uci dva jazyky zaroven...zatim to asi budu stejne vic ja, kdo bude znakovat...tatinkovi obecne trva trochu dyl, nez sam zacne praktikovat nove veci, i kdyz myslenka se mu libi :sweat_smile:

momentalne jsme ve fazi, kdyz jsem zacala pouzivat jen par zakladnich znaku, jako hotovo (zacali jsme s prikrmy), prosim, dekuji, strom (oblibeny objekt venku) a dneska jsem si hledala znak pro svetlo, protoze po tom si muze hlavu ukroutit doma :grinning: ... samozrejme to nijak nehrotim, zacinam spis kvuli sobe, abych se ty znaky naucila poradne sama, nez je doopravdy zacne vnimat i maly, jeste mame cas....
14. lis 2010 ve 20:56  • Odpověz  • To se mi líbí
@laska.nezna.hranic Jasně, že je diskuze k diskutování, ale tak jako my tu furt píšeme, jak je to super, tak ty pořád píšeš, že v tom nevidíš smysl. Takže mě tahle debata přijde o ničem. Píšeš, že znakování nic nedává, ale ano dává. Dává možnost dítěti vyjádřit, co vidí, slyší, atd. A jak už jsem psala, nejen já, ale i Sussanah máme dítko, které prostě, i když má víc než rok, tak nemluví, slovy nám nic nevyjádří. Takže po ukázání prstem a našem nepochopení mu nezbývá nic jiného, než vzetklý pláč. A opravdu se danou věcí syn po pár minutách zaobírat nepřestane. Vždy, když projdeme kolem místa, kde v létě byl asi týden bagr, tak si může ukroutit hlavinku, jak ten bagr hledá a kroutí hlavičkou, že není.
Ano, když ukážu dítěti papat samo chápe ten význam, ale zu znakování jde o to, aby ti někdy v situaci, kdy bys to nečekala, řeklo, že chce papat.
Z dlouhodobého hlediska jestli něco přináší - pokud sis myslela, že znakování by přineslo něco, jako když se dítě od raného věku učí cizí jazyk a pak mu to jde lépe, tak ne, znakování nic tak dlouhodobého nepřináší. Jakmile se dítko naučí mluvit, přestane znakovat :wink:
14. lis 2010 ve 21:00  • Odpověz  • To se mi líbí
@blka @laska.nezna.hranic ale i z dlouhodobého hlediska přináší, i když už dítě neznakuje:o) pozitivní pocit z funkční komunikace je k nezaplacení. a tenhle pocit pochopení, přijetí a smysluplné interakce s matkou a okolím si nese dál a strašně moc dítěti dá. věřte mi :o)
14. lis 2010 ve 21:19  • Odpověz  • To se mi líbí
@yellowbanna však zkusíš a uvidíš! přeju vám, aby se vše dařilo!
14. lis 2010 ve 21:21  • Odpověz  • To se mi líbí
@ssassi ale vis jak, tohle je v podstate nemeritelne, tj. neexistujici :wink: :grinning:
14. lis 2010 ve 21:22  • Odpověz  • To se mi líbí
@sussanah nojo, no to bychom zabředly do vývojové psychologie a to se mi takhle na včer strááášně nechce.... ale to štěstí v očích děcka, že mu rozumíš, měří aspoň kilometr, ne? :grinning: :grinning: :grinning:
14. lis 2010 ve 21:24  • Odpověz  • To se mi líbí
právě, my asi nikdy nebudeme moci říct - můj syn je tak ..........a ...... a ........, protože znakoval......přímá souvislost se nedá dohledat, ale mě to prostě za ten rok stálo. a jinak - petrovi ukazuju další znaky i ted, když už "mluví". jeho slovník je omezený, sice dělá věty, ale všechno jen základ, z dobře zvládnutých slov. nové výrazy mu někdy ukážu i znakem, on se ho naučí a podle toho, jestli mu to jde říct, doporovodí slovem, nebo jen zaznakuje.
My jsme začali cca po desátém měsíci, a ted je mu (zítra:slight_smile:))) 25 měsíců....to je krásně strávený čas:slight_smile:)))
14. lis 2010 ve 21:30  • Odpověz  • To se mi líbí
@ssassi no u nas to merim na decibely - ten jekot, kdyz mu nerozumim a ten klidny usmev, kdyz ho chapu a rozumim co chce, to je panecku rozdil :grinning: :grinning:
14. lis 2010 ve 21:31  • Odpověz  • To se mi líbí
@sussanah haha, to je pekne vysvetleni "na decibely" :slight_smile:

@ssassi diky!
14. lis 2010 ve 21:59  • Odpověz  • To se mi líbí
14. lis 2010 ve 22:38  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek