Jak motivovat 17měsíčního syna k mluvení?

Nech to zatim na nem,on se rozpovida.
Normalne mu rikej basnicky,zpivej mu,ale jinou motivaci teda netusim,stejne zacne az jemu se bude "chtit",vsechny deti to maji jinak,a malej cas jeste ma.
Nemluveni se zacina resit az tak na dvou a pul letech.
A jinak co vim,tak mluva je spojena s jemnou motorikou,takze mu muzes zamestnavat prsticky vselijakyma blbinkama..co te napadne..

No to doufam, že mi z toho neklepne. Všechno je ti ti nebo g a jakmile mu nedam co on myslí tak řve. Někdy je to fakt na palici 🙂

@marcellia
Jemnou motoriku má úžasnou, to hako klobouk dolů. A zpívat mu zpívám, to se mu moc líbí. To spíš já si říkám, že chudáček neuteče když začnu zpívat ( zpívam falešně) ale jemu se to líbí 👶

@arasidka81 ahoj:o)Za sebe můžu říct, že pokud budeš hodně povídat, ukazovat a vysvětlovat a budeš opravdu trpělivá, bude vše v pořádku. Neboj, on ten mozeček to všechno zapisuje, ikdyž nemluví:o)Jen je třeba opravdu mluvit, číst, povídat...Ve třídě jsem měla už několik dětí, zejména chlapců, kteří nemluvili, nebo mluvili jen velmi málo a rozpovídali se.
Moje dcera mluvila dříve než chodila, ale jsem hodně čtecí a povídací máma. A navíc, každý je na něco jiného stavěný. Někdo dříve mluví, někdo si krásně hraje, někdo je motoricky obratnější. Hlavu vzhůru:o)

@arasidka81 Nejlepší je to nechat být, aby se rozpovídal sám. Můj syn má 21 měsíců a naopak už půl roku nezavře pusu. Všude je slyšet. A to já zrovna nejsem upovídaný typ, že bych s ním pořád mluvila a všechno popisovala. Je to v tomhle věku nejvíc o povaze. Spoustu věcí ví jak říct, ale neříká je na povel; strašně nerad je zkoušený třeba ze zvířat, to ti nic nepoví, když se ho zeptáš, co to je, ale sám si třeba vezme knížku a povídá si nad ní, nebo když kolem letí pták, tak to hned komentuje. Říká i krátké celé věty, ale na cvičení matek s dětmi, jak jsme chvíli chodili, za celou dobu ani nepípnul a díval se na všechny říkačky jako, co je to zda trapárnu...

@arasidka81 joo,tak jestli tohle doma delate,takovy to zpivani,basnicky,vypraveni atd. tak to je jen dobre a ono to prijde samo😉
Nam dcera nemluvila skoro ani na 3 letech,zacala se rozpovidavat az ve skolce,a zlom nastal az ve 4 letech a nasledny dochazce na logopedii,takze tak🙂

@vetyver
@marcellia
@ababunk
@penelope87 holky děkuji, aspoň vím, že v tom nejsem sama 🙂

Dcera ma 22m a slovni zasoba asi 25 slov. V jejich 20m jsme byli u psycholozky - vyvoj k veku, rec na 15-18m, zatim sirsi norma. Starsi syn ma vyvojovou dysfazii a rec nema 100% ok ani jeste v temer 10 letech.

Je to sileny zahul na psychiku, strach jako blazen, ale neudelam nic proste. Bud se rozmluvi, nebo v 2,5 uz zacneme chodit na logopedii a dalsi potrebne kroky.

@sisstin 🍀 jak psycholog pomaha s řečí? Já myslela, že je spíš léčitelem duše 🙂

@arasidka81 nepomaha, on diagnostikuje. To neni psychoterapie, ale diagnostika. Jestli se dite ve vsech slozkach vyviji tak, jak ma a na jake je urovni.

@arasidka81 vkladala tvary, ukazovala obrazky, stavela kostky dle predlohy, ukazovala casti tela, zkoumala jeji porozumeni reci, symbolickou hru a dalsi veci.

@sisstin aha, tak to mám nový poznatek 😉

@arasidka81 kdyz dite nemluvi a zacina se to resit, vzdycky je kolecko psycholog - neurolog - foniatr. Psycholog pak kolem 3 let uz je schopen urcit, zda jde jen o opozdeny vyvoj reci nebo uz zavaznejsi vec (autismus, dysfazie atd.)

@sisstin tak to pevně doufám, že se nám to vyhne 🙏

@arasidka81 v 17m je jeste maly, pokud ukazuje prstem, rozumi reci a celkove je "normalni", je to jeste uplne v cajku ;)

Kluci jsou na mluvení línější, se říká a asi to tak bude. Já nevím, já měla holky a mám zase vnučky. 🙂 A my ženské jsem holt ukecanější. Ale kamarádky vnuk nemluví ještě ve třech letech, rozumí všemu a lékařka jim řekla, že je čas. Tak počkej, on se rozpovídá až Tě z toho půjde hlava kolem. 😀

Já jsem to řešila od 2,5 let, kdy syn uměl jen pár slov, hodně znakoval, měl svoje zkratky, kterým jsme rozuměli jen my rodiče. Logopedka taky nejdřív udělala diagnostiku a zjistila, že je v pořádku (pasivní znalost, třeba od 2 let znal barvy, slyšel na jméno, rozuměl nám, co se bude dít a co po něm chceme), pak dala doporučení - netlačit, nespěchat, hodně trénovat zvuky zvířat a samohlásky, foukat (do vody, brčka apod.), vše opakovat před zrcadlem, ať dítě vidí dospělého i svoji pusinku (např. rozdíl mezi U a O je hodně vidět). Ve 3 letech byla kontrola, pokrok, i když to jde pomalu. Protože je jinak v pořádku, není třeba to řešit do 5ti let. A teď ve 3,5 letech šel do školky a paní učitelka má logopedické vzdělání, což je cenná pomoc🙂

Jako logopedka můžu říct, že to není nic zvláštního a neobvyklého 😉

@arasidka81 Řeším to samé. A to jsem měla první dceru, která na tom byla s mluvením velmi velmi dobře. Takže pro mě obrovská změna a pocit neúspěchu, že syn vůbec nemluvil. Nyní je mu 27 měsíců a říká teprve mama, tata, mami, tati, dede, baba, bim bam , hají. No možná na nějaká slůvka jsem ještě zapomněla. Je už znát, že zkrátka někdy mluvit začne, protože kolem těch dvou let udělal nějaký pokrok, ale ve věku kolem 18 měsíců jsem propadala panice, neříkal takřka nic. Možná to mama....
Prý je to u kluků normální !?!!

@sisstin a 25 slov je malo v 22m? To mi prijde spis fakt hodne...osobne neznam moc deti, ktere by mely sirsi slovni zasobu.

Slovní komunikace přijde, až na to bude připravený. Třeba je to víc pozorovatel, který kouká, vnímá, ale ještě to neříká slovně. Pokud se domluvíte, nic víc nepotřebujete.

Moc vám všem děkuji za odpověďi 🙂

@anniesfibis no dle psycholozky je to uroven 15-18m, cili jeste sirsi norma ;) pediatr uz po ni chce, aby mluvila v kratkych vetach a dost to resi. Ve dvou ji chce poslat na neurologii...

@sisstin to mi zas prijde od pediatra prehnane. Jiné "problemy" nemá holcicka?

@terezapetrova ne, je ok. Ve vsem k veku dle psycholozky. Ale starsi ma dysfazii, tak to asi vic hroti.

Dceři je za tři dny taky sedmnáct měsíců a taky skoro nemluví. Na všechno ukazuje a dělá takové to naléhavé hé! Jinak říká zřetelně jen táta a ták. Zkomoleně máma (mámám), hele (héue), mau (mňau), a různou rytmikou vyslovovaným h říká houpy houpy (hh-h, hh-h), haf haf (h! h!). Jinak nic. Čtu, recituju, ukazuju, zpívám, tchýně mele prakticky bez přestávky. Všemu rozumí (řeknu "ještě támhle pod stolem máš kostičku" a zvednu jen bradu, ona se otočí a jde pro ni, atd.). Každé dítě má své tempo, mluv na něj, jinak nemůžeš dělat nic. Apropos, jemná motorika? Dcera po mně na podlaze sbírá vlasy 😉