Jak naučit usínat a spát miminko v postýlce?

13. února 2017 
Ahoj mám 9mes. holcicku vecer nam usina v naruci nebo ve vibracnim lehadku .Jinak ne tak nevim jak ji mam naucit na postylku ???porad ji pokladam a ona zase vztane a to by jsme mohli delat celou noc ....... jo a to bohuzel neni vse v noci se zbudi a chce jit knam do postele a pak spi snama az do rana ...kdyz ji uspim v naruci a dam ji znova do postilky tak se hned probudi ..... uz nevin co mame delat prosim nejake radi dekuji
10. pro 2010 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Úplne moj syn, akurat nemáme vibračné lehátko tak zaspáva len na rukách. Večer sa nám ho podarí dat do postielky a kolo desiatej putuje k nám do postele a hajáme pospolu. Ale nám to zatial nevadí, tak to neriešime.. a poradit ti neviem, jedine že ak sa ti to nepodarí odučit /či už na rady čo tu dostaneš alebo inak/ tak si to vychutnávaj. Kedy už ju budeš moct nosit ak nie teraz a dokedy bude chciet spávat s tebou a nie s niekým iným Ale budem držat palce, za pár mesiacov sa k tvojej otázke určite vrátim a budem čítat odpovede
10. pro 2010 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
A je problem, aby spala s vami? Jinak na uspavani je dobre ergonomicke nositko. Uspis tam mimco (ale az poradne spi) a pak prendas do postylky. Pry taky pomaha vyhrat predem postylku termoforem, aby to nemelo mimco studeny. Protoze ten chlad ho casto probere.
10. pro 2010 ve 20:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak nám jsou tři měsíce a máme podobný problém. Když jsme si ji donesli z porodnice, měli jsme ji naučenou, že nám usínala v náručí a teď to samozřejmě vyžaduje. Dokaže se histericky vztekat i hodinu, dokud ji nepochováme. Dětičky jsou chytré už od narození a pokud je naučíme něco příjemného, budou to vyžadovat. Ale tady pomůže jen jedna rada-musíme být trpělivé, vydržet a hlavně nepovolit! Vy to budete mít težší, protože už máte velkou slečnu, já se to snažím odbourat už teď. Raději za ní 100x půjdu, pohladím ji, utiším, vyjímečně i pochovám(ale pak hned šup zpátky do postýlky), než aby jí to vydrželo a ve dvou letech neuměla usínat sama. Tak hodně štěstí a pevné nervy!!
10. pro 2010 ve 20:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
nasemu Benickovi je 5 mesicu.. do minuleho tydne sme ho meli u nas v loznici v kosiku ale kosik zacal byt tesny tak se dost budil a proste se tam nemohl ani pootocit tak uz tam nechtel spavat... jeho pokojicek byl nachystany uz davno a ja tak pred mesicem zacala praktikovat ze sem malyho treba na par min behem dne dala do postylky.. nebo kdyz mi usne po jidle nebo jen tak.. coz vetsinou taky jen v naruci ( jinak knoura a vrti se a ja vim ze kdyz ho zvednu a pochovam tak usne - nevim jak dlouho to vydrzim) a jak usne tak sup do postylky... no a od minuleho tydne ho davam i na noc do postylky.. mam chuvicky aji nanny takze kdyz se maly v noci probudi tak zaknoura a ja hned letim.. asi to chce praktikovat behem dne at si na postylku zvykne.. a nepripadala si ze je v cizim prostredi kde deti jen tak spat nechteji..
10. pro 2010 ve 21:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
malá s námi spala do půl roku v posteli. Když jí byly 4 měsíce, tak jsem z dětské postýlky odmontovala jednu boční stranu, snížila rošt na úroveň naší postele, přpevnila jsem ji k naší posteli a začala malou učit, že usínala ve své postýlce a s náma. Pak jsem přimontovala bok a učila jí usínat samoutnou jednou přes den v postýlce, až dobře zvládla, tak jsem spinkání začínala přidávat, až jsem jí jeden večer položila do postýlky a usnula. Hned v té první fázy dostala plyšovou ovečku. A dostávala ji jen na usínání. Z ovečky se nakonec stala součást naší malé, neoddělitelný miláček, který musí všude s náma a bez něj malá neusne. A malá usíná sama v postýlce. S náma v naší posteli neusne. A nesnese žádné uspávání. Jen položit s ovečkou do postýlky a odejít. Stane se, že se v noci vzbudí, že má špatnej sen, nebo nějaký inteligentní soused ji vzbudí, tak to si ji vezmeme do postele a spinká s náma, nebo když jsem přes noc sama doma, tak si jí spící předělám na místo přítele a spíme tak. Ale prostě usnout musí ve svém pelíšku s ovečkou. A nebylo to ani nijak násilné. Nenechala jsem jí nějak dlouho plakat nebo trpět. Tp bych nezvládla. Jo a kamarádkám docela pomohola i estvillova metoda.
10. pro 2010 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Ahoj, tak u nás přesný opak - naše holčička od narození nemá ráda když jí někdo při usínání ruší, mám štěstí. V náruči neusne vůbec, leda až z vyčerpání z breku, když večer vidím že je unavená a šudlá oči, dám jí do postýlky, pohladím, a jdu z místnosti, ona si sama usne. Přes den když je utahaná, tak spí nejraději v kočárku (teď už to na zahradě vždy nejde, tak spí i na chodbě ), v postýlce v kuchyni moc spát nechce...Tam unavená kňourá dokud jí nedám do kočárku. Od narození Klárky dodržuju, že když se uloží k nočnímu spánku, tak už jí v žádném případě z postýlky nevyndávám, a z ložnice neodnáším ... někdy když zapláče tak přijdu, pohladím, dám dudyn a zase jdu pryč. Kdyby ale byla taková, že by plakala, tak bych jí určitě trápit nenechala a byla tam s ní Ale pokud je vaše malá naučená jak píšeš, tak by tohle na ní bylo přílš najednou... Docela se mi líbí rada simonceli, zkusit jí nechat v její postýlce vedle vaší postele, držet třeba za ručičku, ale nedovolit aby si vyplakala chování. To ono na tohle jsou těžké rady, každé dítě je jiné. Někde jsem četla, že když se dítě uspává na rukách, tak ono potom očekává že se v náruči i probudí. Když se vzbudí v postýlce tak začne brečet, protože je z toho zmatené. A pak máš nekonečný kolotoč.

Ještě tu musím napsat (aby mě někdo nenapadal že nechávám mimi v místnosti usnout samotné ) že kdybych měla úzkostné miminko, měla bych pocit že mě při usínání potřebuje, tak bych ho nenechávala vybrečet, to ne. Když někdo spí v posteli s dítětem a oběma to vyhovuje, tak proč ne U nás se to neosvědčilo - nevyspí se ani malá (stále jí nechtěně budím) a nevyspím se ani já, bojím se že jí zalehnu.
11. pro 2010 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Náš malý na to přišel sám v roce!!! Do té doby jsme uspával, jak to škol na míči, rukách, houpáním, hlazením, držením za ručičku...spal s náma v posteli, nikomu to nevadilo, dokonce i teď je nám někdy smutno
Pak najednou přišel okamžik, kdy jsem při usínání byla rušivý element, takže jsem ho zkusila nechat samotného v postýlce a usíná sám, někdy si broukne, ale nijak extra. když je plačlivý, při zoubkách apod., spí s náma nehrotím to.
Jsem ráda, že jsme nemuseli praktikovat různé "metody, co se píšou na internetu" a že na to přišel opravdu SÁM.
11. pro 2010 v 11:05  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Problém asi byl hned zpočátku - dítě má usínat samo a pak spí v postýlce víceméně bez problémů.
Ale chápu, že pro někoho je těžké nechat dítě pár dní vybrečet, než samo pozná, že v postýlce je prima . A prvorodičky jsme byly všechno a víme, co to s náma dokáže udělat, že jo - takže to prosím vůbec ale vůbec neber špatně, jen je to konstatování

Nutno ale podotknout, že první syn spal se mnou v posteli od cca 9 měsíců až do 2,5 let (měl bolení, prdíky, zoubky, pak pak nevím co...) - pak ale sám plynule bez jakýchkoliv problémů (ty jsem měla jenom já, měla jsem strach, jak to zvládne) do velké postele ve svém pokojíčku

Časem se to určitě zlepší, ale vím, že např. od sestřenice holčička sice má svůj pokojík - má tři a půl roku - ale pravidelně každou noc chodí stejně spát k rodičům - někdy nad ránem, někdy už o půlnoci
11. pro 2010 v 15:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj ještě před 14 dny jsem řešila stejný problém,holky usínaly jedině na rukách,nebo se mnou v posteli a u nás ještě k tomu na střídačku Měla jsem hrůzu z každého večera a v noci,jakmile se vzbudily,opět řev.Už se to fakt nedalo,tak jsem zavedla metodu,jak já jí říkám uspat-uřvat.Jde o to,že položíš dítě do postýlky,řekneš dobrou noc a jdeš.Vrácíš se v intervalech 3,5,7 a 10 minut.První tři dny jsem počítala vteřiny,ale po týdnu spaly samy v postýlkách a tím pádem i v noci.Pokud chceš víc info,písni mi do IP
11. pro 2010 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
Tak náš Beník spí se mnou v posteli a nevadí mi to.Vyhovuje mi to i proto, že kojím co 3 hodiny i v noci, tak nemusím k němu vstávat a taky když se probouzí, chytnu ho za ručičky, přitulím se k němu a on ještě třeba na hodinku usne, než má doopravdy hlad. Uspávám ho v posteli, někdy když už není vyhnutí tak na rukách ale to je málo. Když vidím, že je unavený, vezmu ho do ložnice , lehnu si vedle něho, on se ke mě přitočí a usíná, někdy hned, někdy dýl.
11. pro 2010 ve 21:40  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak náš malý s náma spí taky pořád,i když ho dáme do jeho postele-postýlku nikdy neakceptoval,coby svůj prostor,tak si v noci přeleze za náma,ale zase už v té posteli spí,jen usnout musí u nás,ale myslím,že s věkem to odezní taky,tak jako to,že už se v noci asi třikrát nevzbudil na kojení,zato máme budíček mezi půl pátou až šestou hodinou
12. pro 2010 v 00:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@angelito Ahoj Angelito, nemam prilis casu docitat ostatni rady, tak se omlouvam, pokud budu nekoho opakovat.

Z tveho komentare je jasne, ze ti soucasny stav vadi a ze je na case to zmenit.
Je na to sice podle me uz trosku pozde(ve smyslu, ze mate uz chytrou holcicku a ta se neda jen tak lehce obalamutit), ale taky to pujde

Kdyz se rozhodnes, ze to chcete zmenit, musis si za tim stat, ne ze se rozhodnes, ze neco teda udelate a jeden den budete odhodlani a druhy budes unavena, tak nad tim mavnes rukou a uspis v naruci a nebo v lehatku, jen aby byl klid a mala rychle spala...
Mala by v tom mela gulas a uz by ji to vubec neslo naucit...

Mas nekolik moznosti, jedna z nich je
http://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/estivillova-metoda/?page=1

maminky, ktere na ni pristoupily a pevne se ji drzely, tak vesmes jsou spokojene a nedaji na ni dopustit, na takovou metodu ale musis mit zaludek a pevne nervy, odhodlani.. Neradim ti, at do ni jdes, ale je to jedno z reseni...
Ja bych do ni sla jen v pripade, ze bychom s manzelem byli tesne pred zhroucenim z nevyspani

Dalsi moznost je, ze se smirite se spanim u vas v posteli ve trech...Plno lidi to odsuzuje, ale neni nic peknejsiho probouzet se a privonet si ke vsemu diteti, natahnout ruku, pohladit ho, pritulit se...kdyz na tebe skoci ...
Ver mi, ze navzdy to tak nebude, urcite s vama spat do 15ti nebude, ani do 10ti ne, az doroiste do veku, kdy se s ni bude dat lepe domluvit, nenasilne se prestehuje do sve postylky(nase starsi dcera se nechala premluvit kolem roku a pul)..

Nebo si priraz postylku uplne ke sve posteli, sundejte bocnici od postylky, kdyz prijde cas na to, jit spat, vytvorte si nejaky ritual, co vzdy budete delat presne pred tim, nez se pujde do postele, vyvetrej mistnost, uloz holcicku do jeji postylky, ktera bude tesne vedle tve postele, lehni si na tvou postel, pritul se k dceri, treba se chytnete za ruku a lezte tak spolu, muzes zpivat, hladit po celicku, byt tam s ni...treba ji to tak bude stacit..
hodne stesti
12. pro 2010 ve 12:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
problém je v usínání, zažila jsem to, když synovi bylo půl roku, pokud se dít naučí na přítomnosti rodičů nebo na nějaké specifické úkony (houpání, hlazení, hopsání na balonu-náš případ) tak vždy, když se v noci vzbudí, vyžaduje to samé
nám pomohla tato knížka, byla to dřina, ale opravdu to stálo za to
http://www.dobre-knihy.cz/detail/29805/detsky-spanek-v-otazkach-a-odpovedich-pro-vycerpane-rodice-pruvodce-klidnym-spankem-deti-od-narozeni-do-5-let.htm
17. pro 2010 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já myslim, že je to individuální. Naši malou jsme uspávali do 3,5měsíců na míči( v noci to nevyžadovala), pak jsem jí jednou položila dopostýlky, seděla tam s ní ahladila jí po vláskách a onausnula. dnes, po dalších třech měsících usíná sama... Nejsem na drastické metody. Zkusila bych to jemně - zkoušet nějaké kompromisi...
17. pro 2010 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
mám stejny proble, .. od začatku byl učeny na postylku spínkal tam krasne a od 4 měsice začal volat pořad atd ..takže kdyz se da do postylky řve vola .. snažím se ho tam nechat protože jsem taky uspavala v naruči, a nebo v kočare ted má 6 měs a snažím se ho to odnaučit ..aby věděl že místo má v postylce ! snad se mi to podaří a naučí se usínat tam kde má ..já ho k sobě nebrala ,do postele .
17. kvě 2015 v 08:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, měli jsme to úplně stejně (malá má 10 m). Nejdříve jsme v 8,5 m odbourali noční kojení (už stejně moc nesála, spíš chtěla mít prso v puse), a to tak, že přítelkyně spala cca 4-5 dní v obýváku na gauči a v noci jsem malou obstarával já - první noc dvakrát napít vodu, druhou a třetí jednou a pak už jsme to zvládali i bez toho. Vůbec nebrečela a byla v pohodě. Poté jsme se rozhodli použít Estivillovu metodu, ale kvůli nemocem a naší nejistotě jsme to odkládali. Pak jsme se dohodli s babičkou, že přijede k nám a zkusí být s malou večer a uspat ji. My jsme šli ven a vrátili se cca v jednu ráno a spali poté v obýváku. K našemu údivu babička přinesla malou ráno v 5,30 s tím, prospala celou noc úplně v pohodě (s námi do té doby 2 - 7 vstávání za noc a vždy jsme museli uhoupat na míči). V tu chvíli jsme se pevně rozhodli, že jdeme do zmíněné metody, protože jestliže malá dokázala s babičkou a bez nás spát celou noc, tak noční vstávání je jen zvyk a požadavek a nikoli potřeba. Hned druhou noc jsme začali. Malá brečela cca 20 min, pak usnula a spala celou noc. Po třech nocích se pláč zkrátil na 10 min, druhou noc se vzbudila jednou (pláč 15 min), třetí noc dvakrát (pláč 10 min a 3 min). Nicméně se od první noci výrazně změnil charakter pláče, který není intenzivní a je to vyloženě vztek. Jsme rozhodnuti pokračovat dál, tak uvidíme, jak to dopadne. Nicméně jsme si na začátku stanovili pravidla - pokud malá bude opravdu hystericky vřeštět druhou a další noc, nebo pokud bude zvracet a nebo pokud bude plakat déle než hodinu, tak končíme, to bychom nevydrželi. Ale jak jsem psal, pláč je vzteklý a nikoli hysterický a pořád se snižuje intenzita i jeho délka.
9. črc 2015 v 09:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tak já jsme s oběma syny spala od mala v naší posteli a vedle postele byla hned postýlka, takže na střídačku. Nemáme žáden problém, oba dva postupně sami přešli na spinkáni ve vlastních postelích. Oba chodili spát sami do naší postele, později je šlo i v pohodě přenést do postýlky. Nemusela jsem nikdy zdlouhavě uspávat, prostě pohádka, pusa a dobrou. Děcka věděli, že tam za něma příjdu spát, proto si myslím se nebránili spánku. Pokud má manžel noční, automaticky spí se mnou dodnes (4 a 7 let)
Mělo to výhody při kojení (vyspala jsem se), měla jsem je pořád na očích, byla jsem si myslím velmi dobře napojena na jejich postřeby.
Takhle jsem to praktikovala a ke všeobecné spokojenosti - žádný řev, žádné boje - prostě klídek a pohodička.
9. črc 2015 v 11:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Obe deti od mala ucim usinat samotne, v postylce maji par hracek, aby se nenudili, kdyz se jim jezte spat nechce. Chdi dpat stale ve stenou hodinu, precteme pohadku a dobrou noc. Kdyz pkacou, tak se za nimi chodim podivat. Pohladim, dam pusu a dobrou. Syn i dcera jsou zvykli, ze je v noci kdyz se vzbudi prendam k nam. Nijak.mi to nevadi. U syna (27 mesicu) uz je to jen mininalne, zvlada spat celou noc, takze se to odnaucil sam, zadny stres, ze by k nam nemohl. Dcera 8 mesicu k nam jde pravidelne kolem 3 hodin rano.
9. črc 2015 v 11:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já nevím,co je tak špatného na tom dítko uspávat a v noci vzít k sobě do postele?Copak se taky rády nepřitulíte v noci k partnerovi?Myslím,že základ je,že to nesmí nikoho obtěžovat.Mám tři děti a jediný prostřední nechtěl ani uspávat ani k nám do postele.Momentálně spí všichni ve svých a bez problémů.Já bych zkusila najít techniku,která nebude vyčerpávat tebe..tj.ať si sednout na balon nebo u nás to bylo to,že jsem uspávala v naší posteli,Přečíst pohádku,přitulit a spát.Pak jsem je někdy přenesla do postýlky,někdy je tam nechala.
9. črc 2015 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
U nás pomohl program Aby mimi spalo. Mrkněte na rady a tipy na www.abymimispalo.cz
9. črc 2015 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Holky, neblbněte. Vždyť máte malý miminka, 3 nebo 5 měsíců... Od ca 7. měs. zase vývojově nastupuje separační úzkost... Děti mají potřeby fyzické - jídlo, čistá plínka, a psychické - blízkost především matky a dalších členů smečky. Matka je jistota světa - zdroj jídla, tepla, bezpečí... Miminko chce být s váma.
Vzpomínáte, když jste se svými muži začali chodit, chtěly jste být s nima nebo bez nich? Hm? Co chce miminko? Být samo, opuštěno, bát se, že jste na něj zapomněly, ví, že pokud takhle zůstane, jde mu o život, nebo být s váma?

Estivillovu metodu prosím ne. Jasně, že se naučí - ústavy jsou plné děti, které neříkají, že mají hlad, nedožadují se jídla, přebalení, čistého nebo suchého oblečení, protože to prostě nefunguje - nikdo jim nevyhoví, nepomůže, neuspokojí jejich potřebu.

Potřeba lásky, vaší přítomnosti je pro dítě nejdůležitější.
Copak primáti nechávají opičátko někde samotný? Natož když chce být u mámy?

Tak jste se těšily, až bude miminko, a teď chcete, aby bylo samo?
Neznám žádný malý dítě, který když je víc lidí, chce být samo. Všichni chtějí být ve společnosti, a spíš tam někde usnou než samotný. Vždyť je to smutný.

U nás jako drakenn: matka/rodič je dostupný kdykoli, takže jistota světa je a dítě nemá absolutně problém se spaním jinde, jinak ap., ale jako mimino žádný naše dítě v postýlce nikdy neslo. Na letišti rodičů jako trochu větší i samo, když tam bylo zvyklý. Je to jistota, je to "ten pelech", jsou tam pachy rodičů atp.
Jedno z mých dětí usíná i jako větší tak, aby dobře slyšelo tlukot mého srdce, zvláště když nemůže zabrat. Nejrychlejší uspávačka.
Jsou i citové, nemateriální potřeby a jsou důležitější než ty materiální. Nenasycená potřeba, která v určitém čase měla být nasycena, zůstává nenasycena až do dospělosti, navěky, a nedá se to dohnat.
9. črc 2015 ve 12:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (22)
Ahoj holky,¨
tak já se přiznám, že taky uspávám v náruči ale hned jak usne dávám Domču (4 měsíce) do postýlky a tam když procitne, hladím ho po tvářičce aby mě cítil a někdy usne a když ne, vezmu si ho zas do náruče a pak opět do jeho postýlky ale když se vzbudí v průběhu noci na kojení, tak mu dám najíst a šup s ním zamnou do pelechu a spinkáme spokojeně oba dva až do té doby než má znovu hlad ))
14. lis 2015 ve 13:24  •  čeká miminko, termín má v červenci 2015  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pěkný večer všem,
Naše situace je následující skoro dvouletý Adámek nekojeny usne snad od 3 měsíců sám v postylce u hracího svítícího světýlka s dudlíkem pohoda od cca 19 hod-7 hod ráno o něm nevíme. Na druhé straně deseti měsíční Miki kojeny pořád,prikrmy no žádný jedlík to není snažíme se,ale kojim i přes den po jídle. Večer..mezi sedmou a osmou si s ním lehnu a u kójeni usne pak ho přenesu do postýlky a asi kolem 11 hod se vzbudí a pláče. Nutno podotknout,te nebere ani dudlik ani lahvičku s klukem. Tak že přijdu a zase nakojim on usne a jde zpátky do postýlky kde už ten spánek je slabší a během půlhodiny je vzhůru a musím jít spát s ním. On se v noci občerstvit jak potřebuje,ale jde o to,ze už se hodně vrtí,toci a já mám strach aby nespadnul tak se vůbec nevyspim,jsem dolamana a manžel už se odstěhoval do obýváku na gauč. Chtěla bych,aby si zvykl na postylku,ale nějak normálně ne nějak dramaticky...ale zároveň si to užívám je to mazlik,ale když si v noci nezajdu ani na záchod nebo kouknout na staršího prcka tak je to dost nepraktické..
9. říj 2016 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adam2014 zkuste si přečíst knížku Každé dítě může dobře spát (je i ke stažení) - spousta zajímavých věcí o spánku, usínání apod. Jak si to přelouskáte, přeberete, co z toho zkusíte použít je už na vás - nám to pomohlo zrušit usínání u kojení, aby vědomě v té postýlce usnula sama a noční odstavení (to jsem se musela odstěhovat do obýváku já a táta naklusal na noc sám) - od té doby usíná sama (opět - měla jsem ji tak naučenou od narození, jenže pak jsem si ji na noční kojení začala brát do postele a to byl začátek konce klidných nocí a spí většinou až do rána (pokud ji netrápí zuby). Jinak formulka "ne dramaticky" - bez pláče to prostě asi nepůjde - u nás to taky bylo s pláčem, ale nijak zásadním, žádné hysteráky, vyřvávačky do bezvědomí a já nevím co - a pochopila velmi rychle, takže se plakalo minimálně. Ale je to strašně individuální - každé dítě je jiné, takže uvidíte, co pomůže u vás.
9. říj 2016 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
já se teda moc neztotožňuji s Estevillovou metodou samouřvání,ale objevila jsem tuto. Jde o to aby se mimčo samo naučilo spát v postýlce cituji:
Tato metoda je mnohem mírnější než Estevillova a Ferberova, ale zato delší a pro Vás náročnější. Trvá až 2 měsíce, ale Vaše dítě při ní „trpí“ minimálně.

Elizabeht Panthley udává 92% úspěšnost, svoji metodu si „potvrdila“ na výchově svých 4 dětí a tisícovkách jiných. Kniha se dá zakoupit i u nás, ale je bohužel v angličtině.

Způsob uspávání je zvyk závislý na někom (maminka) nebo na něčem (kojení, dudlík, houpání). Je nutné tento zvyk děti nenásilně přeučit. Během kojení, když začne miminko usínat, položíte ho do postýlky tak, aby ještě vnímalo. Nesmí úplně usnout. Když začne plakat, vezměte si ho zpátky, chovejte nebo znovu přiložte k prsu, dokud se neuklidní. Poté ho znovu dejte do postýlky. Po propuknutí jakékoliv nevole si jej opět vezměte a znovu opakujte celý postup. Stejný postup se uplatňuje i u odvykání spaní při houpání nebo cucání dudlíku.

Dále je nutné dodržovat pevný denní režim – přesné časy jídla, odpoledního spánku a hlavně večerního spaní. Před uspáváním (a během dne) dodržte všechny rituály, na které je dítě zvyklé, jako koupání, převlékání do pyžamka, čištění zoubků nebo čtení pohádky na dobrou noc. Zvykne si na denní rytmus, psychicky se připraví a uklidní, navíc se cítí bezpečněji. Ví totiž, co přijde a to mu dodává sebejistotu.

Je čas na spánek, ale je čas i na aktivní hraní a skotačení. Přes den nechte svou ratolest se pořádně vydovádět. Pohyb je nesmírně zdravý, při něm se dítě částečně „vybije“ a bude lépe usínat.

Je velmi důležité, aby dítě spalo i přes den. Přetažené a nevyspalé dítě (i dospělý) špatně usíná, naopak přespalé dítě Vás bude budit v noci, protože se vyspalo přes den. V ideálním případě by půlroční miminko mělo spát přes den 3x zhruba po hodině, ale roční už jen asi 1,5 hodiny po obědě. U některých dětí se únava špatně pozoruje, jeví se třeba jako podrážděnost nebo hyperaktivita, což mnoho rodičů může zmást. Samozřejmě každé dítě je jiné, některé děti potřebují spát mnohem více, jiné skoro vůbec.

Večer by mělo usnout do dvacáté hodiny a spát necelých 12 hodin. Neplatí, čím později půjde spát, tím později vstane. Bude akorát nevyspalé. Výzkum ukázal, že když malé dítě usne mezi 18:30 – 19:30, vstává dokonce déle, než když šlo spát později. Hodinu před samotným spánkem by už nemělo dítě skotačit a dovádět. Prostředí, kde spí, má být příjemné a útulné a teplota do 20 °C.

Chce to velkou trpělivost a dostatek času. Stane se, že budete uspávat i 2 hodiny a dítě 20x vyndáte a zandáte, ale uvidíte, že s postupem doby začne dítko usínat dříve. Najednou usne samo.
26. říj 2016 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
A čeho se bojíš? Že bude s vámi chtít spát do střední?
Já taky měla vzletný plány typu "pořídíme mu pokojíček" "bude spinkat samostatně v postýlce" atd. Nakonec to dopadlo tak, že jsem napřed stáhla bočnici, abych se k němu v noci líp dostala, protože jsem kojila. Nakonec jsem bočnici vyndala a od půl roku nám vzniklo období nemocí téměř permanentně, takže jsem uspávala přes den v náručí a na noc jsem ležela vedle něj a poklepávala jsem po zadečku. Teď má skoro dva roky a spí s námi v posteli. Spí daleko líp a dýl, sám neusínal nikdy. Jednou se to teda povedlo uspat babičkou, že mu řekla, že za chvilku přijde ať si mezitím hraje s koníčkem a on usnul zatímco na ni čekal no..ale uspávání zatímco u něj ležím mi nevadí, protože mi přijde, že to tak přirozeně přejde do křesla vedle postele a čtení pohádky. Neboj se toho, že jí budeš otročit, vždyť je ještě malá, užívej si to a klidně ji uhoupávej, vždyť ti takhle určitě usíná rychleji než kdyby usínala "sama". nemusíš si kvůli tomu připadat blbě, že tvoje dcera to nezvládá, takže jsi určitě něco zanedbala. Já myslím, že ne ;)
26. říj 2016 ve 22:26  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (39. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí
@komver Prosím o info
26. led v 06:36  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já se podělím o čerstvou zkusenost. Náš Miki 14 měsíců od narození plně kojen, žádný Sunar,žádné kaše,od 5 měsíce jsme začli s příkrmy,ale aby otevřel pusu musím ho zabavit nějakou hračkou a být se lžičkou dřív v puse než hračka je důležité rict,že nechce vůbec dudlík což situaci hodně komplikuje. Spacáky jsem s ním nebo spíš on sennou u prsu víc jak rok,ale už to není bezpečné vzhledem jeho pohybové aktivite ve spanku a člověk by se už rád vyspal. Miki má dvouletého brášku,který spí sám od svých tří měsíců v pokojíčku,je zlatý spí od sedmi do sedmi. Už jsem se naštvala a když starší Adámek byl na víkend u babičky a manžel na noční tak jsem začala...Nejdříve po obědě v postýlce chvilku plakal,ale žádný hysterický řev prostě si zanadával a usnul, večer,asi dvakrát jsem za ním přišla ponořila přikryla a usnul,sice se asi dvakrát v noci vzbudí,ale pohladil,příkryju, ponadava a usne, horšíje to k ránu kolem šesté to se bojím že mi vzbudí Adu, takže jde ke mě do postele a kojime,tak že ještě nám chybí kousek k úplné spokojenosti ale myslím si,že k tomu taky sám dozrál,kdyby měly být nějaké hysteraky tak nevím asi by jsme pokračovali ve společném spinkání
26. led v 16:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@adam2014 přesně to si myslím, dítě k tomu musí dozrát samo. Žádné násilí, hysterický řev...a hlavně vůbec ne když se má jít spát. Myslím si,že jste to zvládli dobře a bude to jen lepší. Nám ostatním zbývá tohle období s mrňousama ,,přežít" . Mě se malá v 6 měsících budila každé dvě hodiny v noci, někdy i hodinu. Spala v postýlce (byla tam přenesena). Dala jsem si jí k sobě do manželské postele a strašně se to zlepšilo. Podle mě do roka je to prostě ještě miminko a chce být neustále s maminkou
27. led ve 12:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vyplakat miminko prosím ne. nikdy, nikdy nikdy. ani Estevilla ani nikoho jiného. Kdekoliv se má dítě nechat plakat - tak zavrhnout. Ubližuje to dítěti i vám .
Já dceru neuspávám - má 3 měsíce a spí s náma v posteli. Když vidím, že je unavená - pravidelně kolem 18-19 hodiny - čas si vybrala sama - ji převleču, přebalím. Lehnu si s ní do postele, dám prso - nakojím. Někdy usne u prsa, někdy se nakojí, odpadne - chvíli si ještě povídá a pak usne vedle mě . Bez pláče, bez uspávání. Prostě jen v čas, kdy ona chce spát tak jí vyhovím.
Ano, vyjímkou jsou chvíle kdy jí bolí bříško - to řešíme .
Dcera má 3 měsíce, spí krásně celou noc vyjma kojení - kdy si pobroukne, hledá pusinkou prso, já ji dám prso, ona se nakojí v polospánku a spíme dál.
Jo a přes den nespí skoro vůbec . Max 20-30 minut . Prostě nespavec
29. led v 15:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek