• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak syna naučit poslouchat venku na procházce?

14. října 2008 
Ráda bych Vás poprosila o radu, jak nenásilnou cestou přimět dítko aspoň trošku poslouchat venku... Filípek už pěkně chodí a když vyrazíme ven, tak ťape, ale jen kam chce on - jakmile chci změnit trasu / aby jsme nešli třeba do silnice atd/ tak protestuje a prosazuje si svou, někdy začně brečet. Nebo to přijde nějak samo? Podotýkám že za ručičku nechce chodit vůbec :confounded:
13. říj 2008 ve 13:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacka
- jsme na tom podobně, vojta taky za ruku ani náhodou a většinou mi chce utíkat - pohrozím, že půjde do kočáru a chvíli je klid, jde kousek ode mně a hlavně vybírám trasy, kde vím, že pro něj bude něco zajímavýho....cca na každých 5ti minutách
13. říj 2008 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak my jsme na tom obdobně, v kočárku už moc nechce být, zvlášť když vidí starší Barunku, jak si sama vedle kočáru vykračuje... zrovna dneska, když jsme šli ze školky, tak chtěla jít sama, každou chvilku se ale zastavila, koukala, kde co lítá, dřepla si a zkoumala detaily chodníku, trhala trávu, když jsem na ní křikla, že jí dám do kočáru, když nepůjde, tak popošla, ale jako u vás, tam, kde zrovna nepotřebuju... tak jsem jí chytla za kapuci od bundy a mírně navigovala - ani o tom nevěděla - a zdárně jsme dorazili domů :grinning: ......no je to někdy na palici, ale chce to čas....
Někdy u nás taky stačí říct, že jdeme pro "ham" a to se docela rozejde a dokonce i správným směrem!! :grinning: :grinning: :grinning:
13. říj 2008 ve 14:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj kacko79 dobře vim o čem píšeš,podle mé zkušenosti "musíš vydržet" :grinning: než si všechno kolem prozkoumá,nechat ji proběhnout a pak dát do kočárku a pak znovu.Dcera od 13.měsíců začala sama chodit to docela šlo,ale od 15.měsíců začala šíleně utíkat,kolikrát jsem ji ani nemohla dohonit :astonished: nebo mi utíkala a šla s cizimi lidmi,jít s ní nějaký úsek za ruku bylo nemožné, nic nezabíralo :angry: Kolikrát jsem byla zoufalá,ale pak jsem si zvykla a přizpůsobila se jí,nic jinýho nešlo.Až ted v 21.měsících chodí za ruku! :dizzy_face: jsem štastná,ale né na dlouho,začíná mít období vzdoru :angry: :grinning:
13. říj 2008 v 15:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kacko, radím trpělivost. Když už půjde Filip po svých, dej si dostatečnou časovou rezervu, aby měl čas prozkoumávat - ale stále připomínej směr a důvod cesty. Až začne jít opačně, znova vysvětli, kam jdete, ukaž mu cestu a převeď pozornost na něco zajímavýho v tvém směru :slight_smile:
Za ruku jedině trénovat, i za cenu vzteku. Snaž se vybírat cestu, kde ho budeš muset brát za ruku co nejmíň, aby nebyl vypruzenej z častýho dirigování - hlídej silnice a tak - a furt vyprávěj, proč jde za ruku, kam a tak.

Jirku jsem musela naučit chodit na povel, dávám si dost rezervu, ale už bez problémů zvládáme město jen s hlubokým kočárkem s mimčem. Hlavně furt mluvit a nadšeně vysvětlovat, aby ho to zajímalo a nezdrhal. :slight_smile:
13. říj 2008 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak v tomhle věku jsme měli taky problémy chodit za ruku a Honzík si chodil taky kam chtěl a všechno zkoumal... Pak se to najednou samo od sebe zlomilo :wink: Pokud to šlo, tak jsem ho nechala hodit samotného, v případě, že jelo okolo auto, tak jsem mu vysvětlovala, že musí jít za ruku a musíme jít na stranu. Teď si kolikrát řekne o ruku sám!!! :slight_smile: A pokud se vztekal, když jsem ho za ruku vedla, tak jsem ho holt dala do kočáru, vysvětlila mu, že tady prostě jít sám nemůže a když nechce jít za ruku, tak musí být v kočárku :unamused: Chvíli se vztekal, ale za chvíli byl klid :slight_smile:
13. říj 2008 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
To je sranda, jsme ve stejné situaci a to je nám 19 m. První syn reagoval i na zvednuté obočí a poslouchal na slovo takřka od malička :wink: Tohle malé dráže je otrlík, který nás ma na háku. chodí si kam chce, neposlechne a metelí na opačnou stranu. Te´d je to sice trochu lepší, už i chvíli za ruku jde. Ovšem je to nervy - raději to udělám opačně. venku jdu tudy, kde se mu vcelku nemůže nic stát a vyndám ho jen když nepospíchám. Když spěchám, udělám to co nejrychleji. A když chci vypnout mozek, jdeme dopoledne když je klid do nějakého nákupního centra, kde si chodí kam chce, nemůže si nic udělat, nic rozházet jako doma a já s tupým výrazem jelimana chodím s kočárkem za ním, aniž bych musela být ve střehu a pořád hlídat :grinning: . Báječně si odpočinu... Prostě když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře.
Tohle období je prostě z hlediska uhlídání mizerné. I když jsou ti bobánci tak roztomilí. Doufám, že do 2 let z toho vyrostou :dizzy_face:
13. říj 2008 v 19:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
u nas to samy,chodi si kam chce a kdyz jdu pro ni,tak jeste utika a smeje se :grinning:
13. říj 2008 v 19:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, u nás je to všelijaké :sweat_smile: . Malá chce chodit za ručičku tam, kde to nezná a jinak lítá jak ďas sama. Miluje ale běhání do silnice, protože ví, že tam z chodníku je schod :unamused: . Takže jí pořád říkám, že jezdí autíčka a že by měla bebí a tak. Nejlepší je vypustit jí tam, kde žádné nebezpečí nehrozí.
A dělá přesně to, co píše Poupe. Když jdu za ní - čím rychleji, tím lépe, tak začne utíkat pryč. Myslí si, že je to hra a má z toho děsnou legraci :grinning: .
13. říj 2008 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj,nas malej me mel celkem na haku kdyz mi mel dat ruku.Ale casem se to naucil,ted uz vi sam ze kdyz jdem u silnice nebo pres,ze mi musi dat rucicku.Urcite to chce trening. :slight_smile:
13. říj 2008 ve 20:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj kačko

tak naše kačka taky za ruku nechodí ani náhodou!!!
ani když jí vezme jiný dítě za ruku tak prostě nechce
naštěstí do silnice už nechodí to už jsme zvládly
a když je na motorce tak se taky před silnicí zastaví
ale taky si chce chodit kam chce
taky vyhrožuju,že půjdeme domů někdy si dá domluvit
ale je to s nima těžký :unamused:
a když vyhrožuju kočárem tak jí to tak strašně nevadí
máme doma malou lenošku víš :grinning:
13. říj 2008 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo holky, nám je 15,5 měsíce a je to všude stejný,jak jsem si přečetla vaše příspěvky, když chci tam, on jde na druhou stranu, když pro něj jdu, začne ještě utíkat a v obchodě? abych něco koupila, to musím jít vyloženě cíleně, popadnout a jít,u toho ho hlídat, aby všechno z regálů nevykrámoval, no je to někdy o nervy a když si představím, že bych měla u toho ještě druhý dítě, tak by mě chytil asi fantas a nevytáhla bych paty z baráku. Co radíte????????? asi nic že, nechat volný průběh a ono to přejde, jenže pak přijde zase něco jinýho a pořád dokola :grinning:
14. říj 2008 ve 12:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
u nas to docela jde, chodi za ruku, ale musim ji vzit ja, pak se me ani nechce pustit.- Povetsinou jde i stejnym smerem, ale samo je nejlepsi ji nechat litat na uzavrenym prostranstvi. Posloucha jak kdy :wink:
14. říj 2008 ve 12:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
já si pořád říkám, že kolem roku a půl už taky bude rozumější, takhle to beru, že tři měsíce běhá sám, tak neví kde mu hlava stojí, aby všechno stihnul, máma ho samosebou ve všem zdržuje, ale snad bude líp, vy jste kristi starší, takže já taky doufám, že se z toho mýho malýho šídla stane poslušnější chlapeček :slight_smile:
14. říj 2008 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek