• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Od kdy začít dítko učit usínat samostatně?

13. února 2010 
Vim ze se tu spani a usinani pretrasalo mnohokrat, ale vcera me manzel privedl na zakladni otazku - kdy zacneme nase ditko vlastne ucit samostatne usinat. nekde jsem cetla o sestem mesici. Nekdo snad doporucuje pozdeji, nebo naopak driv. Jak to praktikujete vy? Diky moc!
2. lis 2007 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
syrael, my jsme nechávali Ondru usínat samotnýho po koupání hned a asi od dvou a půl měsíce je ve vlastním pokojíku. usíná naprosto bez problémů :slight_smile:
2. lis 2007 v 11:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
syrael já bych řekla,že čím dřív,tím líp :wink: malý mi spal do 5měs sám v postýlce,sám usínal...a pak se něco zvrtlo a naučili jsme ho na uspávání :rolling_eyes: a uspávala jsem až donedávna :stuck_out_tongue_closed_eyes: teď jsem ho začala učit,aby usínal sám,protože má velkou postel a bude mít vlastní pokojíček :slight_smile:
2. lis 2007 v 11:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
syrael, souhlasím se schnek, také dávamé malého od začátku do své postele, usíná sám, cca měsíc spí už sám ve svém pokoji a já v ložnici, vydrží spát celou noc, takže je to pohoda. Po koupání a nakrmení ho dám do postýlky a během pár minut spí, nikdy jsem nepraktikovala žádné uspávání na rukou apod. od mala pěkně usíná ve své postýlce.
2. lis 2007 ve 12:18  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
2. lis 2007 ve 12:23  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mne uz sestricka v porodnici hned rikala, kdyz me rano nasla, jak s malou spime spolecne v posteli, at ji u sebe nenechavam nebo ji tam budu mit do deseti. :slight_smile:
Vzdycky spavala vedle moji postele v korbicce od kocarku a k ranu jsem si ji pak brala k sobe, ale ted uz je ji v korbicce trochu tesno, tak resim, jak to udelat dal. Ma svuj pokojicek i s postylkou, ale nechavat ji tam samotnou nechci - neni to moc prakticky kvuli kojeni, ale hlavne to nechci kvuli sobe. Ona by se na to urcite zvykla, ale mne by tam strasne chybela. Manzel ma uplne jiny denni rezim nez ja, takze vzdy usinam sama a pokazdy se na ni do ty postele uz strasne tesim. Mam ji na manzelove pulce postele a kdyz prijde spat, tak ji prendam dolu {ted jsem ji zacala nosit vedle sebe matraci z jeji postylky} a nekdy kolem ctvrte hodiny ranni si ji vezmu k sobe, protoze uz je neklidna a porad se mele a casto budi a tim padem nespim ani ja a kdyz spi namackla u me, tak je klidna a vydrzi spat treba do deviti.
2. lis 2007 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já taky dávám malého spát už od začátku do své postýlky a bez problémů.......A když slyším,jak jsou maminy bezradné,že nejde dítě odnaučit spát bez maminky,tak je mi jich fakt líto :frowning2:
2. lis 2007 ve 13:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nám prcek do 3měsíců spal usínal sám a pak asi měsíc to celkem šlo ale už byl řev-pořád jsem ho nezvedla! Pak když začal řev až se dusil to už jsem ho zvedla a od té doby uspávám v ruce ale vím že za 5minut je klid. Třeba k tomu sám dojde a bude usínat sám. A celou noc fakt nespí protože je kojenej závislák :grinning: prostě tu kozu ke svému štěstí potřebuje :slight_smile: Mě to ani jedno vůbec nevadí protože bych pro něj udělala vše. Je malinkej tak si myslím že trochu něčeho navíc ho tak nerozmazlí. Přes den normálně usíná sám tak čekám na ten krásný den kdy to bude i večer. :slight_smile: A samo závidím těm co to jde od začátku a i přes to že jsou děti kojené spinkají celou noc!!!
2. lis 2007 ve 13:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj.Tak já jsem malou dávala spát do postýlky hned po příjezdu z porodnice.Dala jsem na rady zkušených mamin.Měla jsem to usnadněné tím,že mám postýlku hned vedla postele.Večer krásně sama usíná (ťuk,ťuk,ťuk).Přes den je to s usínáním horší(obzvláště když je přetažená to je pak docela boj),tak si ji beru do naší postele a jsem u ní dokud neusne.Dělám to proto,aby nezanevřela na postýlku a zatím to funguje. :wink:
2. lis 2007 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, jak to tak čtu, zjiťuju, že to nebude žádná legrace. Já malou uspávám v ruce, někdy to trvá i hodinu než usne a se sedmikilovým mimčem to dá pěkně zabrat. Je plně kojená a kupodivu spí celou noc(většinou). Tak nevím jestli jí mám nechat vybrečet(spíš vyřvat) :unamused:. Už jsem to párkrát zkusila, ale neměla jsem na to srdce. Pořád si říkám že je ještě moc malinká, ale zase jí nechci uspávat do šesti(jak už jsem od někoho slyšela). Poradíte někdo? :wink:
2. lis 2007 ve 14:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
my jsme ji nechavali usinat samotnou od malicka. Od prvniho dne spala ve sve postylce a nemeli jsme s tim nikdy problem.
2. lis 2007 ve 14:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Kubajs taky spi odzacatku ve sve postylce.pred asi trema mesicema jsem ho zacala brat k ranu, kdyz se vzbudil k sobe do postele - u kozy pak vydrzel v jklidu. Bylo to hlavne proto, abych se vubec vyspala, pac jinak bych prochovala noc...Vecer uspava tata, pokud je tedy mezi zivymi:slight_smile: Jde mi hlavne o to, jak nastolit rezim - Tak, ted jsi ve svoji postylce a pekne si tu usni, me k tomu uz nepotrebujes...To je mi zahadou, fakt nevim jak na to:frowning2:
2. lis 2007 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky si myslim, jakpise i Kristi, ze uz od zacatku ma mimi usinat samostatne. Ne v naruci nebo tak. Nase mala spala asi 4 mesice v kolibce u nas v loznici, kvuli tomu ze jsem casto kojila a pak uz spala a spi doted ve svem pokojicku v postylce. Samozrejme se stalo ze jsme obe pri kojeni ty prvni 3 mesice usly, ale kdyz jsem se vzbudila okamzite jsem ji dala do sveho. Jakmile miminko parkrat spi u rodicu v posteli tezko se to pak odnaucuje, takze nedelam zadne vyjimky. A nakonec, chceme se s muzem vyspat a mala taky.
Spat vsichni v jedne posteli...nevim ale myslim ze nevyspal by se poradne nikdo z nas.
2. lis 2007 v 17:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
syreal mrkni na to, třeba ti to pomůže:

http://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThreadID=38353&vGroupOffset=0

http://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThreadID=25385

ze začátku bude asi Kubík plakat, ale zkus tu metodu 5,10,15, nevyndávej ho z postýlky, jen ho vždy uklidni, pohlaď po hlavičce a on se to postupně naučí, uvidíš.
2. lis 2007 v 18:37  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak my od 2 měs, do té doby jsme uspávali "nošením".
2. lis 2007 v 19:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
já bych taky ráda od začátku zvykala na postýlku, mám představu, že pro začátek přes noc bude spát u nás v ložnici v košíku a přes den pěkně do své postýlky a pozvolna zvykat na svuj pokoj i v noci, aby neměla jednoho dne pocit, že jsme jí tam vystrčili, ale aby měla pocit, že je to JEJÍ pokoj.... tak jsme zvědavá jak pochodim :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
2. lis 2007 v 19:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak nám Terka taky usíná už úplně sama. Do šesti týdnů jsme přesně jako kacka79 uspávali nošením v náručí a pak opatrným odkládáním do postýlky. Bylo to šílený, protože malá usínala třeba 2 hodiny, takže jsme se střídali - já, manžel, babička - pak jsme byli všichni tři vyřízený, protože jak se přestalo houpat, okamžitě byla vzhůru. Byla jsem z toho úplně zdeptaná, tak jsem prostě malou nechala párkrát vyřvat, i když mi to rvalo srdce, ale zabralo to a teď si tak půl hodinky povídá v postýlce s kolotočem a hračkama a pak usne úplně v poho bez řevu. Chápu, že některý maminy s tím mají problém, nechat mimčo vyřvat, ale my máme opravdu uřvaný miminko. Ze začátku když nespala, tak jen řvala, takže to s ní jinak nešlo.
2. lis 2007 v 19:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
med a postýlku má u vás nebo ve svým???
2. lis 2007 v 19:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
MED no my taky nosili třeba 3 hoďky :sweat_smile: ale co bysme pro svoje miláčky neudělali,co?
2. lis 2007 v 19:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Baby, ja teda neviem - asi by som mala držať jazyk za zubami, ale nedá mi. Ako možete také miminká nechávať samé, v pokojíku a ešte aj vyplakať? Je fakt, že patrík medzi staršie matky, ale beriem to všetko tak akosi, že sa to vymrví samé - kaď na to dieťatko dospeje, tak to pojde bez plaču a v pohode... A šlo to aj s kojením aj so spaním, i keď Petrík stále spí s nami v spálni - vo svojej postieľke, ktorá tvorí akýsi balkón k mojej posteli... Na vyplakanie by som nemala nervy ani teraz...
2. lis 2007 v 19:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
no,já neuměla a neumím nechat prcka vyřvat (a ani nechci-nechci ho nechat usínat ve stresu) a tak jsme do asi 3 měsíců uspávali nošením a houpáním a pak se to najednou nějak zlomilo,postupně jsme ho uložili do postýlky a stačilo ho chvilku hladit a on usnul.Teď už nám v postýlce usíná sám a bez problémů.Ale nad ránem se stěhuje na kojení k nám do postele a tam spolu dospáváme..
Dítě jsem nikdy nenechala vyřvat a doufám,že k tomu nebude muset dojít....Radši mu dopřeju svou blízkost a pocit,že není sám....
2. lis 2007 v 19:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
My máme Terku v ložnici, v pokojíčku bych se jí asi ještě bála nechat samotnou, i když má monitor. Když usíná, zajedu s ní mezi dveře, aby viděla, že tam není sama.
Ještě se taky při usínání naučila, že si cumlá jednu ruku (dudlíka nechce) a druhou se hladí ve vlasech :slight_smile:)) Je to fakt srandovní jí pozorovat :slight_smile: Ale aspoň vím, že když tohle začne dělat, že je unavená a chce spinkat :slight_smile:
Musko: Na tohle má asi každá mamča jiný názor. Terezka byla od narození opravdu uřvaná až hrůza, jak jsem jí odložila, byl řev. Dospěla jsem tak daleko, že jsem jí nosila skoro celý den, to bylo fakt na prášky. Dokonce jsem si pořídila i šátek na nošení, ale to se taky nedalo pořád, bolely mě z toho hrozně záda. Tak jsem jednou řekla a dost!, jinak bych asi skončila v Bohnicích :slight_smile: To víš, že mi to taky rvalo srdce, nechat jí plakat, ale prostě jsem jinak nemohla.
2. lis 2007 v 19:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
jinak celkově jsem dítě hodně chovala a houpala (až jsem měla strach zda to není moc) a najednou se to zlomilo,prcek si už dokáže chvíli vyhrát sám a pak zas je chvíle,kdy potřebuje moji náruč-a tu mu ráda dopřeju.Myslím,že by tato potřeba měla být uspokojována stejně jako hlad,žízeň,atd...
Bylo to sice chvílema náročný,ale neměnila bych...-prostě já se vykašlala na rady všech okolo (a že jich bylo) a poslouchala svoje srdíčko-a to mi poradilo správně :slight_smile:
2. lis 2007 v 19:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
mám 3 měs holčičku a usíná sama od návratu z porodnice. jen když jí párkrát bolelo bříško a děsně brečela, tak jsem jí uhoupala na rukou. jinak starší dcera usínala jako mimco také sama. chce to hned od začátku, jinak se z toho pak zblázníte :grinning:
moje sestra uspává 18 měs kluka v kočárku a pak přendavá do postýlky nebo u sebe v posteli a neví, jak se toho zlozvyku zbavit :stuck_out_tongue_closed_eyes:
2. lis 2007 v 19:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já si myslím, že prostě na každý mimčo platí něco jiného, na někoho houpačka, nošení, 5,10,15 nebo jiné metody. Každopádně jsem zastánce toho, že mimčo by mělo spát samo a ve své postýlce. Možná mám štěstí, že jsem uspávat nikdy nemusela, max. jsem u malého seděla 10min a hladila ho než usnul.
2. lis 2007 v 19:57  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
známí dopadli z dcerkou tak, že malá má 4roky a spí s maminou v obýváku a roční synek spí s taťkem v ložnici, protože se ta 4letá žába nenaučila spát ani ve své poteli :unamused: , ani ve svém pokoji, tak to mu bych se ráda vyvarovala.... :sweat_smile:
2. lis 2007 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
s dcerkou :sunglasses:
2. lis 2007 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Chápu. Až budu mít druhý mimčo, taky se budu snažit vyvarovat spousty chyb, o kterých jsem teď nevěděla :slight_smile: Ségra měla s prvním synkem podobný problém jako my. Teď má k němu ještě dvojčátka, která by fakt nemohla mít celý den v ruce a už vůbec né je uspávat v náručí, takže je hned od začátku zvykla, že se po krmení položí do postýlky a jsou úplně v poho.
2. lis 2007 ve 20:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
je pravda že druzí známí, nechali dítě vyřvat, někdy to byl fakt drasťák, ale mají klid...
nerada bych byla "otrokem" svého dítěte, švagrová pořád houpali a prakticky půl roku nespala...zoufala neumytá se potácela bytem v košili a venku strkala břichem prázdnej kočár a malá řvala neustále, kdykoliv ji někam položili(do postýlky, do kočárku), když byla v náruči, byl klid....ale takhle se to fakt nedá praktikovat pořád....

No děkuji za info....za pár měsíců dáme vědět, jak jsme to zvládli, jestli nebudu zoufalstvím lézt po zdi :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
2. lis 2007 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ano tohle slovo sedí - "otrokem" jsem si totiž přesně připadala :slight_smile:)
Miluju Terezku nade všechno na světě, ale mateřství přece není o tom, že z toho bude ženská nešťastná a vyřízená. I já potřebuju mít alespoň hodinu denně pro sebe - napustit si vanu, udělat si siestu, abych se cítila jako člověk. Těch zbylých 23 hodin se věnuju Terce. I když spíme, pořád jsem jakoby "ve střehu".
Po porodu se ti ze dne na den otočí svět o 180 stupňů vzhůru nohama a né každej to zvládne bez problémů. Tak my jsme to prostě vyřešili takhle a jsme spokojený všichni tři :slight_smile:)
2. lis 2007 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Takže můj názor je: Ať si to každej udělá tak, jak mu to vyhovuje, aby byl spokojenej :grinning:
2. lis 2007 ve 20:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 7
Tvůj příspěvek