• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Od kdy začít dítko učit usínat samostatně?

13. února 2010 
Madla má 3 měsíce, zatím uspávám v náručí, poznám, že je unavená, stačí pochovat pár minut (až hodina, ale to velmi vyjímečně, to je spíš moje blbost, že chci, aby spala a ona prostě ještě nechce a já to nepoznám včas), v sedě na posteli, žádné chození po bytě... Pak ji šoupnu do postýlky nebo přes den nechávám ve velké posteli a spím s ní. Pokud je neklidná, hlídám dudlíka nebo ji nabídnu prst, chytne se a uklidní, pak se zas otočí a už mě nepotřebuje. Ale venku v kočáru usne sama, takže doufám, že to chování časem odbourám. Nechci dopadnout jak švagrová, její 1 a 3/4 roku starý syn usíná pomalu u prsu-a to nemluvím o tom, že obě děti v jejich manželské posteli! Madla ne, nají se, brkne pak teprve nastává uspávání. Kdybych musela nosit hodiny, tak se na to vykašlu a šla bych zkusit "vyřvání" :sweat_smile: navíc záleží, jak často dítě přes den/noc spí, kolikrát musíš uspávat...
2. lis 2007 ve 20:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, tak nevím asi máme nějaký pohodový mimi, ale večer usne sám..vykoupeme ho,nakrmíme, dáme do postýlky a on tak nejpozději do 20minut sám usne....no a přes den vlastně usíná sám taky....kdykoliv v kočárku a pak pravidelně dopoledne tak na hoďku :slight_smile:
3. lis 2007 v 11:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, musím to stokrát zaťukat na dřevo, ale my naší malou necháváme samotnou usínat hned od začátku a zatím žádný problém :wink: . Podle toho jak vyjde poslední papání (19-20h), jí už v pyžámku dám do postýlky. Popřeju jí dobrou noc, dám pusinku, dudánka a odcházím. Má zhasnuto a mluvím na ní potichu. Většinou hned usne, pokud je někdy neklidná, tak k ní tak dvakrát přijdu, pohladím jí, vrátím jí dudlíka, když jí vypadne a je klid :slight_smile: . Je to asi o zvyku, pokud je mumínek zvyklej, že s ním vždycky při usínání někdo byl, tak se asi pak těžko odnaučuje, že je v místnosti najednou samo a je neklidné, když se maminka nebo tatínek "nehlásí" .
3. lis 2007 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky,
já jsem Aničku naučila také usínat samotnou, a to hned od návratu z porodnice. Vykoupáme, napapáme, dám ji do postýlky, šoupnu dudlíka,pohladím po vláskách a odcházím. Někdy ji dudlík vypadne, tak se musím párkrát vrátit, ale včera byla tak utahaná, že hned usnula.
3. lis 2007 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
zdravím vás, Týnka usíná v postýlce ve svém pokoji od 6.týdnů. Ze začátku strašně plakala, tak jsme houpali, chlácholili, ale pak jsem kvůli zádům tohle přestala praktikovat a ona se naštěstí na postýlku naučila hned...
3. lis 2007 v 19:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, mě by se to taky líbilo, kdyby usínala sama ale plive dudel a pak řve, a přitom ho chce mít, takže bych u ní stejně musela stát a to mě bolí záda víc než když si s ní sednu a pohupuju. Ale dnesbyl (po včerejším přeštení tématu) pokud, aby usnula sama na posteli, sice jsem byla u ní, ale nechovala..taky to jde, jen to trvá dýl, postupně budu zkoušet, aby se naučila opravdu sama, myslím, že ve 3 měsících je tak akorát čas... držte mi palce!
3. lis 2007 v 19:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
My jsme s tím začali ve 3.měsících.To už bylo na Ádovi vidět,že určité věci dost chápe a taky na nás zkouší. :sweat_smile:
Sice 1.týden byl krutý(to řval každý večer 15 min. :confounded: ),ale vyplatilo se. :wink:
3. lis 2007 v 19:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Musím se přiznat, že už cca 4 týdny usíná malej taky sám..... nakrmím a do 15min. nekdéle spí..... :grinning: Samozřejmě musím zaklepat, že spí až do 7h do rána...
3. lis 2007 ve 20:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak my máme 12 denní mimi a už se snažíme, aby usnul sám v postýlce. Necháváme Káju vyřvat. Včera nám to doporučila sestra, jinak bysme prý mohli chovat do tří let :wink:
3. lis 2007 ve 21:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj maminy..já tedy..asi už musim zareagovat..no..jak říká Med..ať si to dělá každý tak, jak mu to vyhovuje..ale jenom jsem chtěla říct..zamyslet se z pohledu toho miminka..devět měsíců si plave v bříšku..slyší vaše srdíčko, houpají ho vaše kroky, slyší váš hlas..je mu krásně teplo a dobře..pak se vykulí na svět..což už je pro něj docela šok..gravitace, světlo, zvuky..je vyděšené, vyjukané..a my místo toho, abychom ho nechali zvykat..postupně a s láskou..šoupneme ho do studené postýlky a necháme ho tam plakat? :cry:
Co je to "otrok svého dítěte"? Vzpomínáte si na svý dětství? Co vám bylo milý? Když vás rodiče pohladili a ukonejšili nebo když vás nechali v koutě brečet?
:frowning2:
Já nikomu nic nezazlívám, ale mimino není věc..je to uzlíček strachů, který potřebuje cítit bezpečí a oporu..
Myslím teď maličké miminka..do toho půl roku určitě..kdy ještě jeho pláč skutečně není vypočítavost, kterou chce dohnat rodiče do Bohnic..
K tomu uspávání..myslím si, že pokud mimčo usíná samo v postýlce od začátku...je to fajn..svůj pocit bezpečí má dotvořený a je tak spokojené..pokud ale nemůže být bez naší přítomnosti..má v sobě pravděpodobně nějaký strach..a pak bychom se mu měli věnovat a s láskou mu pomoci.. :wink:
3. lis 2007 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
grisgot,napsala jsi to moc pěkně :slight_smile:
Jen bych chtěla dodat, že se nás ty děti neprosily o to, abychom je přivedli na svět.Vždyť jsme to byli my - rodiče, kdo si je toužebně přál a dostalo se nám štěstí, že naše přání bylo vyslyšeno. A teď některé obtěžuje, že dítě potřebuje jejich náruč - nedejbože do tří let? :pensive: :pensive: :pensive:
3. lis 2007 ve 23:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Celkem mě to rozčililo, takže musím ještě napsat:
Nechci rozpoutávat žádné bouřlivé výměny názorů - souhlasím, ať si to každý zařídí podle svého, ale nechávat vyřvat čerstvě narozené dítě - Kacerko, to se nebojíš, že to na Kájíčkovi zanechá následky? A konzultovala jsi to třeba s doktorem? Je mi nanic, když si představím, jak tomu miminku musí být
4. lis 2007 v 00:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
orisek myslím, že jsi na kacerku moc tvrdá :wink: určitě chce pro své mimi to nejlepší a pokud to poradila sestra tak jí to třeba přijde ok..já jsem si taky ze začátku nechávala radit od jiných...taktřeba časem přejde na nějakou svou metodu :slight_smile:
Ono je tos tím uspávání těžký...fakt hodně záleží na miminku-no a my se pak bu´d podřídíme a nebo ne..a myslím, že se většinou podřídíme :slight_smile: ..u nás je to fakt v pohodě(a jak to tady čtu,říkámsi jak je Jáchymek pohodový mimi..musím ho víc chválit :wink: )..už od příchodu z porodnice večer prostě sám usínal v postýlce(nevím jestli toale taky není tím, že jsem ho po CR neměla na noc u sebe a tak si třeba zvyknul, fakt nevím :sweat_smile: )..nijak jsme ho nenutili,nenechávali brečet ..nic..prostě chvilku kouká(někdy 5minut,jindy třeba 30) a pak se mu začnou zavírat očka a usne :sunglasses:
4. lis 2007 v 09:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Iza: já jsem to nemyslela špatně, nechci se tu hádat nebo někomu nadávat. Je mi jasné, že to kacerka dělá, protože je přesvědčená, že je to tak dobře. Ale pro čerstvě narozené miminko to musí být hrozné, nejen psychicky ale i fyzicky. A podle toho, co jsem četla, tak i doktoři říkají nenechat novorozeně plakat. Já bych fakt měla strach. Miminko si může vyřvat kýlu a ten stres taky nemusí být bez následků - vždyť i pro dospělé je stres největší zabiják a příčina všech možných nemocí. A z hlediska psychiky - pro novorozeně je vedle hladu největším postrachem opuštěnost, křičí, aby přivolal rodiče a ti mu poskytli bezpečí. Nekřičí proto, že by chtěl rodiče naštvat.
Nikomu do ničeho nekecám, ať si každej dělá, co chce, podle svého svědomí, ale tady se to jednání týká další osoby, navíc úplně bezbranné.
4. lis 2007 v 09:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
já bych teda Kacerku nezatracovala, na to toho napsala moc málo.
Každé dítě je jiné. Přidám svou zkušenost.
Náš doktor taky řekl: když splníte to základní pravidlo: přebalit, nakojit, ponosit a pomojat se, a dítě stále řve a řve, nechte ho vyřvat. Tak malé děcko se nehýbe, nehraje si, nevidí = nezabaví se, potřebuje ale ze sebe dostat tu energii, obzvlášť pokud se narodí s velkou porodní váhou a nepotřebuje tolik spánku k vývoji.
Je to pediatr s mnohaletou zkušeností, vlastními dětmi, který se neustále vzdělává a ohromně si ho vážím. Pokaždé v poradně ztvrdneme tak hodinku, schválně už si nás objednává na konec ordinačních hodin, jelikož pak dlouho debatujeme :slight_smile:.
Když jsme si dceru přivezli z porodnice, měli jsme ji na rukou střídavě s manželem nonstop, protože přes den vyjma v kočárku (pouze venku!) vůbec nespala a od kojení do kojení se prostě prořvala. Podotýkám, že jsme zkoušeli totálně všechny dostupné fígle i medikamenty na koliky i prdy. Věnovali jsme se jí oba s plným nasazením, přesto prostě usla až po večerním koupání a nakojení nebo v kočárku. Ne každá matka má takové štěstí, že má k ruce manžela kdykoliv to potřebuje. Já bych se bez muže ani nenajedla, protože bych podle vás nemohla dítě nechat vyřvat.
Teď už má dcerka i tzv. "hodné" dny, jak tomu říkám já. Ale uklidňovat ji cyckem když je vzteklá (stejně si ho vezme jenom do pusy a potáhne maximálně když jí ho chci vyndat!), na to nemám ani čas, ani energii. To bych si ji k prsu musela přilepit!
4. lis 2007 v 09:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
dendiso, je fakt, že kacerka to napsala hodně stručně, takže nevíme, co tím vyřváním přesně myslí. Já jsem to pochopila tak, že prostě dítě dá do postýlky a jde od něj pryč.
4. lis 2007 v 09:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky me to prijde hodne drsny,u takhle malyho miminka.Ja vzdycky zkousim premyslet,proc to asi dela a jak ji je.
Michalka taky spinka v postylce uz od zacatku,kdyz vidim,ze je unavena,tak ji dam napit,a ona u toho zacina odpadavat,dam ji do postylky a ona tam usne.Musim teda fakt pockat,az ona bude chtit spat,a ne,kdyz ja chci,aby spala,to by samozrejme neslo.Taky ze zacatku hodne kricela,porad,a ja jsem to delala a delam tak,ze kdyz zaplace,tak hned jsem k ni letela.Proste jsem si rekla,ze ji musi byt v postylce smutno a ma strach,tak jsem ji chtela toho strachu zbavit.Ted uz vi,ze staci se ozvat,a hned priletim,ze ji tam nenecham samotnou,ze jsem porad u ni.Takze ma i vpostylce pocit bezpeci a klidne tam spinka.
Je mi jasny,ze kdybych ji nechala jenom jednou rvat bez pomoci,tak ona ten pocit bezpeci ztrati.Kdyz bych ja byla v takovym pripade na jejim miste,tak bych se asi pak bala usnout a porad bych si chtela tu mamku hlidat,porad bych se budila a mamku privolavala,abych se presvedcila,ze tady je.
Clovek se musi proste do toho ditete vzit.
4. lis 2007 v 10:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj dcera spala sama v pokoji tak od pul roku, vykoupala jsem dala najist a ona spala až do rana , u syna to tak asi nebude protože kojim a on se budi třeba každy 2hodiny a to by se me asi nechtelo pořad k nemu chodit a ješte by asi budil dceru
4. lis 2007 v 11:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak já to vidím podobně jako Ria, pěstuji mu pocit bezpečí, do tří měsíců se má člověk o miminčino psychické zdraví hodně starat. A proboha: nechat vyřvat novorozence! Co jste to za matky? Vždyt on neslyší, dobře nevidí a vnímá převážně hmatem...Já teda Davídka křičet nenechávala, ted už je větší a má v sobě myslím důvěru, že přijdu, tak jdu klidně na záchod, at si chvilku brečí...Někdy ho chytne i amok a to stojím nad ním.
No a když měl jako malý prdy, tak si někdy zařval, aby si uprd, takže řvát potřeboval, ale chce to sledovat a nenechat ho plakat zoufale a pomáhat mu...To si myslím...
4. lis 2007 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
No jo, tak jsem krkavčí matka. Konzultovala jsem usínání našeho Karlíka celý pobyt v porodnici se sestrami, poté i s dr. a v pátek jsem nastolili tuto tvrdou metodu. Všichni mi radili stejně. Samozřejmě za ním chodíme, pohladíme ho, dáme dudlík a ona se ta jeho frekvence stále zkracuje a do hodiny a čtvrt je tuhý. Kdežto když jsme s ním špacírovali po bytě, uspávali jsme 2-3 hodiny, vždy jsme se říkali, že spí tvrdě, tak jsme ho šoupli do postýlky a okamžitě měl oči na štopkách. Do postýlky jde nakrmený, přebalený, pomazlený. Nemyslím si, že by našemu malému prďolkovi chyběla láska, ani nás svou existencí neobtěžuje, jen si nechceme vychovat "závisláčka" na rodičovské náruči.
Můžete kamenovat dál :wink: , já to vydržím.
4. lis 2007 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacerko,souhlasím s tebou,když byla moje dcera 5-týdenní mimčo,museli jsme 2 týdny přečkat u tchýně a ta holku stále nosila na rukou, večer uspávala, sotva ji uložila,tak řvala.až z toho bylo to,že dítě téměř 24 hodin nespalo a chtělo se nosit na rukou a brečelo a brečelo.po návratu domu jsme nastolili to,co píšeš ty,ještě jsme jí k usínání pouštěli Mozarta-prý to uklidňuje.naučila se hezky sama usínat,správný spánkový režim je pro dítě velmi důležitý i pro budoucnost.lidé pak netrpí v dospělosti problémy s usínáním.a nakonec, rodiče mají právo také chvilku na svůj klid :wink:
4. lis 2007 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
zulik, já kdybych měla čekat, až bude Kája unavený, tak chodíme spát ve dvě ráno , protože jeho čas přichází v deset večer a vydržel by do dvou do tří . . . Taky si myslím, že v tom spánku by měl být režim a když mi to náš pediatr podepíše, tak je to pro mě hotová věc :wink:
4. lis 2007 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak naší Terku dáváme spinkat do své postýlky od narození a nemáme s tím žádný problém. Usíná sama, někdy trochu pláče, tak se na ní jdeme kouknout, ale nevyndáme jí. Když jí vypadne dudlík, postačí jí vlastní ruka :slight_smile: Maximálně do půl hodinky je tuhá :grinning: Taky řešíme, kdy už jí přendat do jejího pokojíčku, asi na nový rok, protože jak na nový rok, tak po celý rok :wink:
4. lis 2007 v 15:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
tak ja moc dekuju za prispevky!
4. lis 2007 v 15:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nedá mi to a musim taky napsat svůj názor,první měsíce jsme s manželem malýho pronosili na rukách,jinak plakal,od začátku toho moc nenaspal přes den(což mu zůstalo do teď)jedině,kdy vytuhl,bylo v kočárku,nebo v náruči a to ne moc nadlouho,večer,ač pořádně unavený usínal kolikrát třeba až v deset,v jedenáct,v noci se budil a byl třeba dvě hoďky vzhůru,než se mi ho podařilo znovu uspat,nestihla jsem se pomalu ani najíst,vysprchovat,usínal samozřejmě v náručí.Když mu bylo asi dva a půl měsíce,řekla jsem si dost a nastolila jsem Vítkovi režim,v šest koupání,mazlení,kojení a do postýlky,první večer brečel skoro hodinu,chodila jsem tam poctivě,pohladila,dala pusu,odešla a vydržela jsem.Druhý den to trvalo dvacet minut,pak pět a dnes je zvyklej usínat sám v pohodě,občas si třeba po pár minutách ještě zapláče,jako by se chtěl ujistit,že tam jsme,já přijdu,pohladim,odejdu a spí.já mám za celý den večer jen pro sebe,konečně se v klidu navečeřim a omyju,podívám na film,nebo jdu na Koníka a Víťa usíná bez problému i v noci,když se budí na kojení,protože se naučil usínat sám.Myslim,že za ty první tři prořvaný večery to stálo,protože kdybych to neudělala,usínal by mi na rukách do dneška,žádný psychický trauma to na něm nezanechalo,je to normální miminko.A to,že chtějí mít rodiče večer chvíli klidu z nich ještě nedělá krkavčí mámu a tátu.
4. lis 2007 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
myslím, že to by jsme tady musely být traumatizované všechny, dřív v porodnici nebyly ani miminka u maminek a na novorozeneckém oddělení nebylo dvacet sester, které by děti bez přestání konejšily....
..souhlasím s Kacerkou a ostatníma podobnýma názorama, taky jsem za, že pokud má miminko všechno, co má mít, tak není nutné s ním hopsat po bytě a dlouhé hodiny ho houpat a uklidňovat a konejšit, nemyslím, že dítě by tím chtělo štvát rodiče nějak cíleně, ale zkouší, co si muže "dovolit", stejně jako objevuje jiné věci, tak formou pokus-omyl zkouší i tohle.....
....pokud si navykne, že ho večer bude rodič 2 hodiny houpat před spaním, tak si na to zvykne, jako na samozřejmou věc....
Osobně nebudu ani šátkovat....ale to už je jiné téma :dizzy_face:
4. lis 2007 v 17:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte,

myslím ,že pokud zkoušet zavést miminku nějaký režim, tak až tak kolem nějakého čtvrtého měsíce,u ani ne dvoutýdenního miminka se mi to fakt zdá hodně, hodně brzy. Já už naše uspávání popsala v diskuzi Kvakam na metodu 5,10,15, takže bych se jenom opakovala..
4. lis 2007 v 17:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
no taky si myslím, že režim takhle malému miminku dělat je předčasné, no uvidíme, jak se nám bude dařit, zatím chodíme spát hodně pozdě a hodně pozdě tky vstáváme, to mně ale vyhovuje, stejně by spát nemohl, páč trpí na koliky...
4. lis 2007 v 18:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
..Janičko..miminko určitě zkouší, co si může dovolit..to nevyvracím..ALE! Určitě né novorozené miminko..natolik už věda pokročila, obecně se tedy ví, že tak malé dítě něco takového ještě nechápe..
4. lis 2007 v 19:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
..a já netvrdím o nikom, že je krkavčí matka..jen mi to prostě přijde logický..ten vývoj miminka..a určitě bych nedělala něco proto, že mi to tak posvětil doktor. Mě taky doktor řekl, že nesmím kojit dřív než za tři hodiny..ale prcek měl hlad každé dvě! A co s tím? Koukat na něj, jak pláče hlady? Jenom proto, že to řekl doktor? Dělám všechno tak, jak cítím, že je to nejlepší..
4. lis 2007 v 19:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek