Povinnosti dětí v domácnosti - od kdy a jaké?
Mám skoro 8 leté a skoro 5 leté dcerky a 3 letého syna, už jsem docela unavená neustálým uklízením a tak jsem si říkala, jestli by už holky nemohli mít povinnosti v domácnosti. Jako třeba boty, aby byly v botníku, vyskládat nádobí z myčky, vysát atd. Nemám na mysli úklid pokojíčku. Nevím jestli je to vhodné pro tu mladší, ale starší by snad už mohla. Jak je to u vás? Od kdy dostávali vaše děti povinnosti v péči o domácnost? Docela by mě to zajímalo, jestli nezačínám brzo nebo jestli už náhodou není pozdě. A pak, jak jste to řešily, když svoje povinnosti nesplnili i přes vaše upozornění, že zapomněli? Nechci je vyloženě trestat, nechci aby pomoc doma bylo brané jako povinnost, protože to někdo nařídil. Ráda bych, aby později přistupovali k práci a pomoci pozitivně a neměli s tím potíže. No, jsem zvědavá na vaše příspěvky 🙂
@kapulet taky jsem zvědavá na příspěvky - já se to snažím /s většími či menšími úspěchy/ vést u 5leté dcery tak, že si musí uklízet svoje /boty, pověsit bundu, odnést špivané prádlo do p.koše, po svém jídle alespoň obaly do koše, nádobí na linku/ a práci co není jen po ní - uklízí příbory z myčky, zatahuje žaluzie, někdy /podle času/ mi pomáhá s věcmi z pračky k sušáku a věší nějaké spoďáry 😀 ..nejlíp funguje, když uklízíme spolu, 😀 to šudlí mokrýma kapesníčkama prach, zalívá kytky, luxuje se mnou /to nesnáším, protože prakticky visí na hadici, ale co bych pro ni neudělala, když chce pomáhat...a pak příjde nevlastní sestřička z manželova 1.manželství a je po práci, nehne jediným prstem, ve 13 😕
@buldok jj, vidím to samé na nejmladší sestře, nic neumí, do všeho ji musí honit, prostě ji nenapadne pomoct i když vidí, že to dělá máma s potížemi 😠 Jinak když jsem já začínala s manželem, tak mě musel naučit vařit 😠 to mě máma nenaučila, žehlit jsem se naučila u tety, to samé mýt okna, .... měla jsem alespoň někoho, kdo mi to ukázal, ale i tak se musím nutit aby bylo uklizeno a vidím, že kdyby mě to učili od mala, neměla bych takové potíže udržet dům uklizený 😔 nemám v tom ten správný systém a nedaří se mi jej najít. To samé má i můj muž, akorát ten to měl obráceně, u všeho se na ně křičelo, že to prostě musí a nedebatovat. Chtěla bych pro své děti najít něco jiného, aby se uměli postavit práci a až vyrostou, neměli toto jako překážku, která znepříjemňuje život, jen nevím pořádně jak na to, proto se těším na zkušenosti a rady zdejších maminek 😅
Naše 3letá dcera pomáhá,myje nádobí,umí zamést,zalít kytky,utřít po sobě vylité pití,věší se mnou prádlo,dává ho do skříně.Cím dřív začne tím líp,ted je to pro ni ještě zábava.
Také holky zapojuji do jednoduchých činností od malička, snad od chvíle, co začaly chodit - využít, dokud to berou jako zábavu 😉 I když, kolikrát to víc překáží, než pomáhá, snažím se být trpělivá a neodhánět je. 😎
Od malička odnášet si plínku do odpadkového koše, špinavé prádlo dávat do koše na prádlo, pomáhají plnit a zapínat pračku, zapínat troubu před pečením, uklízet příbory, věšet prádlo (ať už podávat prádlo nebo jen kolíčky), vysávat, zametat, pomoct odnést odpadky do popelnice, pet flašky do kontejneru na tříděný odpad atd. atd.
jj, vcelku s vámi souhlasím, zapojovat úplně od malička, naše holky a teď i malej, také pomáhali, ale potom nastal zlom a do všeho (hl. nejstarší 😢 ) je musím honit, když neřeknu tak neudělá, a proto by mě zajímalo jak to máte vymyšleno, zda nějaký týdenní plán či něco podobného, co dělat, když začnou odmlouvat, že později a pak zjistím až když spí, že není uděláno ... spíš u těch starších mě to zajímá aby se mi to neopakovalo u prostřední a malého 😖 a při tom nepřišla doslova o nervy 😝
My jsme jako děcka ( mám segru a bratra) byli apojování do domácnosti co si pamatuju, úkoly se postupně obměňovaly a příbývaly s věkem ... kdybych měla tak z hlavy vyjmenovat co jsme měli za úkoly - urovnat boty, umýt umyvadla, my se segrou jsme pak měli jednou týdně vysát a vytřít ( střídaly sme se jednou vytírání jednou vysávání) a bylo toho mnohem víc .... rodiče to zavedli docela brzo takže pak v pozdějším věku ( třeba v pubertě) nás už nenapadlo protestovat jak sme byli zvyklí že je to normální .... chci takhle vézt i své dítě ( děti) ... a i když čekáme chlapečka tak chci aby byl schopný doma fungovat univerzálně až bude velký - nechci aby mě snacha jednou poklínala ( můj manžel není schopen po sobě ani odnést talířek od jídla do dřezu natož aby ho umyl - doma to po něm dělala maminka )
@ange_de_la_morte přesně tak, dělaly jsme to doma taky od mala a ani nás nenapadlo protestovat. No, možná jsme občas protestovaly, ale bylo nám to houby platné 😉
Starší dcerku zapojuju od mala, tak nějak automaticky, podle věku samozřejmě. Než začala chodit do školky, zapojovala jsem jí do všech domácích prací. Aby viděla, co se doma všechno musí udělat, že se samo neuklidí, samo neuvaří, nevypere, nevyžehlí atd, prostě že je třeba přiložit ruku k dílu. No a taky když jsem potřebovala domácí práce udělat, nemohla jsem se jí věnovat při hraní. Takže když mi pomohla, měly jsme to dřív hotové a bylo více času na příjemnější zábavu 😉
Těď jsou jí 4 a kousek a má "za povinnost" uklidit si každý večer hračky, oblečení (špinavé do koše, použitelné na židličku na ráno nebo na věšáček v pokojíčku), boty do botníku, uklízí si po jídle po sobě nádobí ze stolu... vynášíme společně odpadky, utíráme prach, čisté nádobí z myčky kam dosáhne v lince - špinavé do myčky dávám já, asistuje mi u vaření - oloupe třeba cibuli nebo česnek, učí se krájet nožem zeleninu, pečeme spolu cukroví... třídíme prádlo do pračky, věší ponožky a další drobné kousky na sušák apod.
Mladší je teď rok, tak už taky pomaloučku začínáme, spíš osobním příkladem, ale zatím má ještě čas...
Je jasné, že nic se nemá přehánět, děti nemají být malými dospělými nebo domácími otroky, ale zároveň musí mít povědomí o tom, že nic není zadarmo... jak říká výstižně jedno české přísloví - bez práce nejsou koláče 😵
@eyael: přesně 🙂 čím dříve si dítě uvědomí že nic se neudělá samo tím lépe ... u nás se jen bojim že manžel není ten ideální příklad 😀 ... ne že by manžel nedělal doma nic, má spíš na astarost aby ve stáji bylo dost sena a v kotelně dřevo a tak podobně ale s těmi návyky je to těžké, žíjeme spolu 3 roky a dělá pokroky ( už aspoŇ špinavé prádlo nosí do koupelny) - ale ,,převychovat,, návyky vypěstované za 25 let je těžké - vím jistě že tohle se u mého syna stát nemůže 🙂
Doma jsme museli pomáhat od malička, nějak si nepamatuji, že bychom si dovolili protestovat, i když se nám zrovna pomáhat nechtělo. Když mi bylo 12 (byla jsem nejstarší) zůstali jsme sami s tátou a domácnost tak nějak automaticky padla na nás (i když zpočátku nám táta pomáhal). Později jsme si společně uklízeli pokojíček, střídali se při vaření, praní, uklízení ´´společných prostor´´ (obývák, koupelna apod.), Kdo daný den nevařil, pomáhal na zahrádce, při zedničině, s opravou auta atd., prostě se vším, co bylo zrovna potřeba. 😉
@ange_de_la_morte špinavé prádlo nosí sám do koupelny? tak to máš ideláního muže 😀 😵 tak tak, když i můj měl od maminky /zlatá ženská, žádná fůrie/ všecno naservírované pod nos...
@kapulet Většina malých dětí rádo uklízí a napodobují maminku.Naše dvouletá dvojčata to milují.Někdy je to ale spíše přidělávání práce/zalévání kytek/ 🙂 .S věkem je to přestává bavit a v pubertě je to opruz.To už jsem ráda,když sami od sebe odnesou do myčky nádobí.Ostatní domácí práce připomínám 😒 .Můj muž byl zvyklý doma pomáhat,musel.A zůstalo mu to🙂.
@beruska24.9. ...ty jo, tak hned jak Vašíka dnska přebalím, tak najedu na tu plínku do koše, dobrý nápad:o)
@loafeer - určitě vyzkoušej. A pokud ho to chytne, tak to bude jako u nás - s každým pidipapírkem, který najde, musí hned teď okamžitě běžet a vyhodit ho do koše. 😀 Jinak další věc, co mrňavá zvládá (naše děti budou věkově blízko) je podávání kolíčků, dávání prádla do pračky (a nejen prádla, potvůrka jedna 😀) , pomáhání při vyndávání prádla z pračky (dává do kýble), už začíná i s odnášením nádobí na linku (což je občas dost o ústa), podávat brambory na loupání apod.
Jak tu někdo psal o krájení nožem (tuším @eyael ) - starší dcerka začala dost brzy, někdy po 2,5 roce, když pomáhala mamince krájet zeleninu na papání pro sestřičku 😵 Předně jsme si vysvětlili pravidla a ta prostě při práci s nožem MUSELA dodržovat. 😉
@kapulet Ahoj, dělala jsem au-pair ve 4 rodinách, 2x v Anglii, 2x ve Španělsku. Nikde (hlavně teda v Anglii) děti doma nic neudělali, až pak jsem dorazila do 4. rodiny do Španělska, kde byla sama máma s holčičkou, 6 let a ta je dodnes mým "vzorem" pro budoucí výchovu naší malé. V 6ti letech byla navyklá si sama "poskládat" oblečení a dát ho do skříně, hodit špinavé oblečení do koše na prádlo, umýt si špinavé boty od písku, pomáhala prostřít stůl a po jídle si po sobě automaticky odnášela nádobí do dřezu, někdy pomáhala s vařením... Samozřejmě si uklízela hračky atd. Kromě toho se sama dokázala umýt, učesat, obléct, usínala sama v pokojíčku a bez keců, věděla, že má alergii na kravské mléko a když jí učitelky v letní škole dali k snídani kakao tak ho odmítla a dalo se s ní parádně pracovat na bázi něco za něco (většina dětí co znám to má tak že něco slíbí a pak se cukají s plněním slibů). Byla to úžasná holčička, nebyla přemrštěně dospělá, pořád to bylo dítě, ale byla úžasně samostatná a když jsme pak trávili týden s jejími stejně starými bratranci a sestřenicemi tak jsem myslela, že mě z nich klepne - nohy při jídle na stole, co jim upadlo tak nechali ležet atd.
Já mám dva malé prcky a nepovažuju to ani za domácí práce, ale oba pomáhají s úklidem pokojíčku. Starší nosí špinavé prádlo do koše, svlečené oblečení si porovná na místo, vypitý hrnek donese na linku nebo do dřezu, talíř s příborem také. Když něco vyleje, tak si dojde pro hadru a utře to. Odpadky vyhazuje do koše. Pomáhá při drobných domácích pracech (třeba při vysávání, pečení, vaření, ... ). Přijde mi to v tomto věku takové samozřejmé 😉
U nás si každý uklidí svůj pokoj ,dcerka pomáhá v kuchyni ať už s vařením nebo pak nádobím. Syna baví jak on říká "lítat s vysavačem a šudlit vanu" 😀 . Jako samozřejmost se bere, že po sobě zklidí nádobí ze stolu a papírky hážou do koše a ne za nábytek. 😀
@beruska24.9. u nas je to také tak a bohužel jak píšeš spíš to někdy překáží, protože dcera chce opravdu dělat všëchno. Už umí sama obalit řízky a vůbec nejradši by sama vařila🙂, chce věšet prádlo, uklízí se mnou, luxuje....Ale jak se tady píše myslím, že postupem času je to bohužel přestane bavit. Takže se snažím, aby si odnesla prádlo do koše na praní, neodkládala papírky, kde ji odpadnou ale odnesla do koše, když si dohraje s už druhou hračkou tak než vezme dalš tyhle uklidit, ráno dala pyžamo do postylky, když se svlékne tak to dala na jedno místo na hromádku , když už ne do skříně(zatím)...někde jsem četla že 3-5 let je nejlepší doba, kdy to co se naučí jako automatické jim zůstane, takže čistit zuby, mít ruce, uklízet po sobě hračky....
@brisalek - asi ano a také to je období, kdy zkoušejí na ty dosavadní ´´povinnosti´´ kašlat 😀 např. dnes při uklízení hraček to vypadalo tak, že obě šly s tím, že se jdou uklidit hračky, dát spinkat plyšáci atd., starší se po chvíli zasekla u nějaké hračky a že ji to ´´nebaví´´. Tak a co teď? Po dobrém (připomenutím, že uklidíme a půjdou se koupat) to nešlo, tak jsem přestala řešit a začala okatě chválit mladší, jak je šikovná, že mi pomáhá uklízet. No a starší, aby nebyla pozadu, tak se hned zapojila 😀 Jen se obávám, aby se to časem neotočilo a mladší, tak jako u jiných věcí, neokoukala i tohle.
Jinak vaření - tam je zapojuji od malička, klidně i k nandávání jídla, jen né k horkému a k vaření na sporáku.
Ahoj , poradí mi tu někdo? Ráda bych zapojila děti do nějakoých domácích povinností. Myslím pravidelně a by to měly na starost. Je to v pěti letech brzo? Jo rádi pomáhaj, ale zvláśť dcerka, to většinou akorát vyzkouší (jo fajn zvládnu to) a když by to měla dělat podruhý tak naprostý nezájem. Jinak běžně pomáhaj při vaření, úklid pokojíčku někdy jo, někdy je to boj. Tříletý synek miluje luxování. Jenže vysává půl hodiny a rozhodně ne plošně všude-to ještě nezvládá. Chápu, ale zakazuje mi to po něm opravovat.
Můj táta žije s bratrem sám. Brácha už je teď teda puberťák, ale začínali s tím v době, kdy mu bylo asi kolem osmi let. Ženskou žádnou doma nemají a tak si musí poradit a ptz bratr by sám taky nehnul ani prstem, mají v kuchyni rozpis. 😉 Střídají se s mytím nádobí, vynášením odpadků, luxováním, mytím vany, věšením prádla atd....Do toho se brácha musí starat o svůj pokoj a jednou týdně v něm utřít prach a vyházet do koše na prádlo všechny zapomenuté fusky, které schovává pod postelí 😀
Dobrý den maminky,
do naší Wiki knihovničky byl přidán nový článek https://www.modrykonik.cz/domaci-prace-pro-deti/.
Budu moc ráda, pokud najdete chviličku a napíšete i Vy své zkušenosti s domácími prácemi pro děti. Vaše postřehy jistě ocení i ostatní maminky, které třeba váhají, kdy dítko do drobných domácích prací zapojit.
Své postřehy, rady a tipy můžete psát přímo pod článek do okénka " Moje zkušenosti s...".
Mockrát děkuji za Váš čas a také za to, že pomáháte Wiki knihovničku tvořit a rozšiřovat 🙂 .
Pěkný den všem
D.
@mokysa @majatob @brisalek @renkol @veruska007 @sarkar @beruska24.9. @ange_de_la_morte @evaviki @vendullka @benjik @kapulet @lv @buldok ... a další 🙂 .
Když jsme byli malí, měli jsme domácí práce rozdělené a střídali jsme se s bráchou a ségrou. Někdo vynesl o víkendu koš s odpadky a ti zbylí dva umyli a utřeli nádobí. Nebo jsme babičce pomáhaly se žehlením (to jsem se vždycky cítila hrozně důležitě, když jsem vyžehlila utěrky a kapesníky) - jedna žehlila a druhá to uklízela a brácha třeba nakrmil psy. Učili nás to už od snad od školky.
Teď mám 18-ti měsíčního syna. Před pár měsíci se začal nápadně motat v kuchyni, když jsem třeba vyndavala nádobí z myčky nebo krmila psy. Tak jsme u z toho udělali jeho vlastní činnost - podává nám nádobí a každé ráno a večer dává psům granule do misek. Ráno už sám chodí k miskám a upozorňuje nás, že psi ještě nejedli. Postupně jsme k tomu přidali, že nosí příbory a nádobí na stůl, když jdeme obědvat. No, uvidím, jak dlouho ho to bude bavit.
já myslím, že už měli začít dávno, u nás děcka od asi roku a čtvrt začali pomáhat napřed u vyndávání nádobí z myčky, pak i večer uklid hraček do krabic, zezačátku jsem to dělala s nima postupně teda ta starší , protože mladšímu je necelých 15 m tak ta uklízí sama, do toho asi od dvou let pomáhá při vaření, věšení prádla, utírání prachu atd. ted jsou jí 4, vždycky když něco dělám, sama chce pomáhat, dělali jsme to vždycky tak nějak nenuceně, aby neztratila chut pomáhat , pokud se jí nechce, tak řeknu dobře, nemusíš, ale pokud to budu dělat sama , už nezbyde tolik času např na pohádku. zatím to vždycky fungovalo, asi od 2 se sama oblíká , svlíká, od 3 automaticky začala házet třeba kalhotky večer do koše na prádlo, rozdává příbory k jídlu, po jídle si uklízí, když něco vyleje, utře si to po sobě automaticky, po snídani a večeři si čístí automaticky zuby, nemusím připomínat, samozřejmě ještě dočištuju, aby to bylo pořádně, kytky taky zaleje, do toho když něco potřebuju nutně dodělat aby se u toho nemotal mladší , tak se ho snaží zabavit, čím dřív se začne tím líp, postupně až budou větší, tak už budou mít nastavené každý vlastní povinnosti, třeba vynášení koše, uklízení nádobí sami, utírání prachu, vaření. Já od nějakých 10-ti let jsem už s rodičema na dovolenou jezdit nechtěla , bývala jsem přes léto na chalupě, byla nás tam parta děcek , uvařit jsem v té době už nějaké jednodušší jídla uměla, naši přijeli třeba o víkendu nás zkontrolovat a doplnit potraviny 🙂 jako dozor jsme sice měli dědu, ale většinu času jsme trávili pořád venku, ráda bych abych měla samostatný děti a nemusela jim do dvaceti ne-li dýl všechno cpat pod nos a doma se honit a všechno dělat sama
zkusím obnovit diskuzi také mě zajímá jak to mají s pomáháním doma děti jinde 🙂
osobne musim rict ze od roku prvniho ditete povazuju za automaticke ze si po sobe uklizi resp. ze ho vedu k tomu aby uklizel - pochopitelne podle toho co zvladne. v peti letech je pomerne samostatny ze se umi obslouzit ohledne nachystani si jidla z lednicky, udela si piti do sklenicky, vize si ma po sobe uklidit do mycky popr. alespon na linku. zacinam zkouset jaka "prace" doma mu jde a co by ho bavilo, zkousi si sam po sobe rano stlat postel ale zatim mi to prijde docela namahave i kdyz aspon se tim zabavi. prostirani na stul mu jde a bavi ho to. dal bezne veci jako udelat si hromadku veci co vyslikne pred koupanim roztridit to na spinave (fusky slipy) a slozit tricko a teplacky na hromadku na dalsi den. kdyz neco rozlije tak je taky schopen to jit po sobe uklidit, dnes me prekvapil kdyz se sam od sebe postaral o dvouletou sestricku ktera se u snidane cela zamazala, tak i s tim si poradil a utrel ji uterkou 🙂
sama ale vidim (mam tetu co ma 4 deti ve veku 13 - 6let) a i kdyz dela u vsech vsechno stejne deti jsou pracovite a bavi je doma pomahat tak ten jeden na to proste vubec neni.
mate nekdo nejaky system odmen? at uz razitka nebo nalepky nekam na lednicku nebo drobne penizky do kasicky? nebo vam staci zatim deti motivovat jen tim "dobrym pocitem" ze proste pomahaji?
Ahoj, nedávno jsem byla na zajímavé besedě na toto téma :D Paní psycholožka nám radila, že s úklidem u dětí se má začít v podstatě jak jsou schopné svoje hračky přenést na určité místo. Samozřejmě to musí být formou hry. Také bychom to měli dělat společně s dětmi, aby to nevnímaly jako nějaký trest, že už si nesmí hrát... Já s malou začala hned, jak se postavila na nohy, hračky měla v poličce nízko nad zemí, tak aby tam dosáhla i v sedě. A společně jsme dávaly hračky spinkat, aby si zase ráno mohly spolu pěkně hrát. Nyní má 2 roky a umí si odnést po sobě hrneček a talíř, velice ráda prostírá stůl :D Nedávno si i vytáhla smeták, že bude se mnou zametat 🙂 Takže si myslím, že se zapojením dětí do úklidu v domácnosti není nikdy brzy. Jde o to, udělat to dětem jako hru a učit je nějakému smyslu pořádku. Odměnou pro ni je vždycky moje poděkování, že mi pomohla a pohlazení nebo pusinka 🙂 To je podle mě ta největší odměna 🙂
Já si myslím, že bys je už obě měla zapojit. Nic složitého. Mladší by mohla zvládnout vynést koš a starší by mohla zvládnout utírat nádobí. Začít alespoň takto. Děti nemám, ale myslím, že radím dobře. Nás mamka do ničeho nenutila a nechtěl vědět, jak to bylo těžké, když jsem s chlapem pak začínala žít sama. Nebyla to pro mne automatika, nic jsem nezvládala. A i dneska se do toho musím sakra dokopat, abych něco doma udělala. Kdežto když to ty děcka jsou zvyklé dělat od mala, tak jsou pak i v dospělosti asi víc v pohodě....