• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Syn má trauma ze záchodu, znáte specialistu? Brno, Praha

23. července 2014 
Je tady nějaká maminka, která má zkušenost s tím, že dítě potřebuje plenky ještě ve 4,5 letech? :cry: Holky opravdu bych to nikomu nepřála, hlavně ten tlak okolí a ty stresy ve školce, kdy to malej 5 hod zadržuje, aby se mu děti nesmály.. má blok, byli jsme už asi u 5ti různých psychologů a ti radí dát tomu čas, že nato přijde sám a mně radí na něj netlačit.. jinak samolepky a ostatní motivace nepomáhají, zkoušela jsem i látkovky.. chodí už normálně bez plínek, jenom na samotnou potřebu ji potřebuje.. ráno má problém se vyčůrat i třeba do plínky a pak v té školce je fakt bez plenky peklo, bolí ho to.. když se hodí do vody a nechá se jen tak, tak to zadržuje, třeba i 12hod ve velkých křečích a skončil už tak na pohotovosti na cévkování.. sám ví o co jde, o to hůř to taky nese, bere to jako svoje selhání a já si to dávám za vinu.. problém je v tom, že se nedokáže uvolnit, aby to teklo.. Jinak celkově to je moc chytrý empatický kluk, zná už čísla do sta, všechny písmena, už i sčítá a poznává tvary, krásně mluví.. ale hodně se straní kolektivu, právě kvůli jeho problému, ve školce prakticky nemluví.. Rozmazlený fagan to opravdu není, jak nás většinou ostatní hned odsoudí, tohle nás s malým tlačí ještě víc do rohu..

Neznáte třebas nějakého specialistu, který se tím zabývá, nejlépe v Brně, v Praze nebo i v Hradci Králové? Největší zoufalost je, že dětská doktorka říká, do pěti let se to neřeší a všici ti páni psychologové třebas mluvili jenom s námi rodičema a nikdo přímo s malým.. taky mě napadlo, že kdyby se tady objevil další človíček, co má podobný problém, tak bychom se mohli vzájemně podržet :slight_smile: Málo kdo o tom mluví veřejně, i pro mě je to moc těžký.. Ale přijde mi, že jsme asi jediní na světě :confounded:, každopádně bych to nikomu nepřála .Jsme opravdu zoufalí.. snad tohle léto...
24. čer 2014 v 16:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, my deti bohuzel nemame, ale snad se nebudes zlobit, ze mi to neda a zareaguju. je mi to hrozne lito, chudacek malej! to je fakt sileny a verim, ze to je hrozne tezky pro vas vsechny:( 12 hodin zadrzuje curani a musi na cevku???? to je fakt peklo :frowning2:
napada me jedina vec - a sice zda nekdy kdysi, kdyz byl jeste malickej, ho nekdo nevyhuboval za to, ze se treba pocural v postylce, nebo tak...muze to bejt nekde hluboko ulozena vzpominka. ale s tim musi pomoct ten psycholog...
at je to jak chce, kazdopadne vam moc drzim palce, abyste se toho problemu vsichni zbavili a hlavne aby vas chlapecek zacal uzivat destvi, namisto takovyho traumatu! hodne sil.
24. čer 2014 v 16:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@trinittka a co takhle zkusit alternativní medicínu?
24. čer 2014 v 16:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Muj klucik ma teda 2 roky, ale mam podobnou zkusenost v tom, ze - nevim z jakeho duvodu- si rekl na curani, ale nechtel curat do nocniku a ani do zachodu, zadrzoval klidne pet hodin a plakal..tak jsem mu dala plinku jen na curani. Sestrenice ceka rodinu, tak jsem malemu vysvetlila, ze pliny potrebuje miminko, sbalila he a najednou se vycural do nocniku. A od te chvile to jde. Nedokazu poradit, ale dobry psycholog by mel poradit.. Drzim pesti!!
24. čer 2014 v 16:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@trinittka To je není dobrá rada "dát tomu čas", když malý chodí do školky a nějak tedy čůrat potřebuje :confounded: A co třeba vzít jej do náruče a zkusit vyčůrat jako holčičku? Tak jsme začínali my, ale nejspíš jste už vyzkoušeli všechno.. V Praze dobrou dětskou psycholožku znám, jen teda nevím, jestli se na toto vyloženě specializuje. Leda jí zkusit zavolat a zeptat se.
24. čer 2014 v 16:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@sasanka033 děkuju.. jednou mu vynadala jedna babička, když se ve dvou letech počůral a plácla ho a pak ještě druhý dědeček se rozhodl vzít to do vlastních rukou a násilím ho držel asi 10 min na nočníku :frowning2: Ale nechci to na ně svádět.. ještě jsme se v jeho dvou letech také stěhovali a narodil se do toho bráška, tak to psychologové vidí jako příčiny.. ale pak mi říkali, že má každý človíček svůj čas kdy dozrává jeho mozek.. můj největší úkol teď prý je, uchránit ho od tlaku a sama se z toho nezbláznit.. naštěstí ta školka tento týden končí, byl to perný rok a snad tyhle prázdniny se to zlepší.. podle mě bude už stačit, aby se to podařilo jednou a pak už to půjde.. snad...

Jsi moc hodná, strašně moc pohladí taková slova.. Děkuju
24. čer 2014 v 17:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@pavlk prosím nemáš nějaký tipy? Alternativní léčba je pro mě široký pojem, nějak jsem v tom ztracená.. měli jsme homeopatika proti strachu, chutnali mu :sunglasses: , taky jsem je brala, ale nijak se to za tu dobu neposunulo a už jsme je vysadily.. ještě mu totiž teď odstraňovali nosní mandli, seřezávali krční, píchali uši a vytrhli zub.. takže další překážka, to ho hodilo zase o krok zpět..
24. čer 2014 v 17:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@sheeni123 děkuju.. jednou jsme jeho velikost prostě nesehnali a tak jsme doufali, že to třeba pomůže.. skončil ale pak na tom cévkování.. tam je právě průšvih, že se jako většina děti nedokáže prostě jen počůrat, on to prostě nepustí.. což je prý divný, že to tělíčko si neumí i navzdory rozumu pomoci..
24. čer 2014 v 17:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@ivular přesně tak.. v té školce je to právě velký problém a čas neuvěřitelně letí.. ty děti si to pak řeknou mezi sebou a už se veze.. i tak ho teda moc obdivuju, jak silný uvnitř musí být, že i přesto tam chodí a rád se učí novým věcem.. moc moc bych si přála to vyřešit přes toto léto.. to objetí je dobrý nápad :slight_smile: , přesně takhle jsme to ještě nezkoušeli.. děkuju moc i za to zeptání :slight_smile:)))
24. čer 2014 v 17:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@trinittka nezlobte se, že budu reagovat asi negativně, ale mně přijde, že ti vaši psychologové a lékařka řeší, že si nedokáže uvědomit potřebu, ale on si ji uvědomit přece dokáže, když to takhle dlouho zadržuje :frowning2: Tak má asi jiný problém, než oni říkají a nechtějí řešit. Je mi líto jeho i vás. Jinak snad teĎ v létě najít oblíbený koutek na čůrání venku, aby to nebyl záchod ani nočník. A jak to má s kakáním, také řešíte plínkou? Mně zase starší dcera už od miminka odmítala kakat do plínky a zadržovala to, má teď trošku problém s kakáním, musím hlídat, kdy byla, abybych nasadila kdyžtak nějakou proháněcí stravu.
24. čer 2014 v 17:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@trinittka poslala jsem zprávu.
24. čer 2014 v 17:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
přesně tak, řekl někomu (vám) jak nebo kam by se mu líbilo čůrat?
24. čer 2014 v 17:42  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
zadržuje moč i doma?
24. čer 2014 v 17:43  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@trinittka no ono to videno nasi optikou nemusi bejt tak zasadni, ale klidne jeden takovej zazitek s dedou nebo babickou mohl prozivat natolik, ze se takhle seknul. prijde mi to pravdepodobnejsi, nez nejaky stehovani...ale psycholog nejsem.
ja ted cetla hrozne zajimavou a v mnoha ohledech (i kdyz s necim tam zas nemuzu souhlasit) krasnou knizku Dite jako sance pro tebe a tam je teorie, ze pokud se dite pocurava a to se deje zpravidla v noci, tak tim prenesene upousti nejakej problem, kterej ma zakonzervovanej a neumi ho v bdelym stavu resit. mozna je tohle ten opak. drzi nejakej problem a boji se ho "pustit", aby se neco nestalo.
pak teda ta teorie psychologu muze bejt taky pravdiva - a sice, ze narozenim brasky prisel treba o pozornost a timhle si ji vynucuje.
kazdopadne vas problem vnimam jako velmi zavaznej a souhlasim, ze dat tomu cas neni uplne idealni rada. urcite zkuste dalsiho odbornika. drzim palce!!!
24. čer 2014 v 17:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@tkanicka přesně tak, on opravdu už ví o co jde, že se to musí, že to není nic špatného.. všici chlapi v rodině už mu ukazovali a radili, jak to dělat :wink:, i mě vždycky obhlíží.. jenom prý trvá někomu déle, aby mozek dokázal ovládat svěrače.. tam bude podle mě ten problém, ale to prý lékama, nebo nátlakem nejde.. takže v tom je ta zapeklitost.. na URL vyšetření dětská doporučuje až od 5ti let (v listopadu).. dětská psycholožka řekla, že taky zatím URL vyšetření nevidí, aby nenastalo další trauma.. jinak na oboje potřebuje plínku.. teď se třeba snažím, aby se zkusil vyčůrat jenom na travičku nebo kamkoli jinam, ale to mu taky právě nejde.. plánujeme ale vyjet teď na dva týdny k moři a tam to snad povolí, alepsoň do písku kdyby se to naučil.. jeho dvouletý bráška to umí, tak to třeba okouká.. :sunglasses: Jinak s manželem máme harmonický vztah, ke svýmu malýmu bráškovi se chová moc pěkně, celkově je to hodný kluk..

@spirulina ano, dokud nemá plínku, tak to zadržuje... ptala jsem se ho, říká maminko moc se omlouvám, ale jinam než do plínečky mi to nejde, moc to chci ale ono mi to nejde a pak už to moc pálí.. a když se ta doba přeťápne (cca víc jak těch 5 hod) tak mu to pak už nejde ani do té plínky )o:

@sasanka033 děkuju za tip na knížku, zkusím ji sehnat... já pak asi o tom taky normálně napíšu knížku, už jsem byla na tolika seminářích - bezplenkovky, látkovek, speciálním kurzem před porodem, na zážitkovým kurzu.. a těch knížek a rad.. :sunglasses: a ti různí specializovaní psychologové a doktoři.. bylo by zajímavý to seskupit :slight_smile:... každopádně všech 5 psychologů vč. té dětské se shodují v jednom, maximálně ho odprostit od tlaku, dát na téma záchod na chvíli tabu celé rodině (tady to stále dře) a jen tak normálně žít.. a pozorovat malé pokroky.. a ty tam opravdu jsou :slight_smile: ..ale já vidím jako hraniční uvnitř sebe to léto, protože pak ve školce, by ho rozsekaly ty posměšky dětí, který reagujou bezprostředně, někdy i líp než dospěláci a fyzicky tam taky trpí... moooc děkuju všem maminkám za reakce, dalo mi to zase sílu bojovat dál :slight_smile:
24. čer 2014 v 18:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@trinittka za sebe bych mu ty plínky nechávala, pokud je potřebuje. to léto a dovolená zní fajn. možná by se ale nějaký dobrý dětský psycholog pro něj potom na podzim šiknul, ale vklidu, žádný nátlak. přijde mi, že to pustit umí, když to pustí do plenky a jinak by zadržoval, takže bych to neviděla na neurologii ale spíš psychiku.

dát mu klid a na nic netlačit bude asi aktuálně nejlepší řešení.
hodně štěstí
24. čer 2014 v 18:59  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@spirulina Děkuju :slight_smile:
24. čer 2014 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@trinittka Myslim, ze prave autorka vyse zminene knizky Zdenka Jordanova by umela poradit. Nevim, nakolik ted dela individualni poradnu, ale kdyby jste ji popsala problem, mozna by neodmitla. Nemuzu mluvit za ni, ale zkusila bych to. Mam s ni i osobni zkusenost a je opravdu dobra. Je z Prahy. Tady se jedna o nejaky "zakopany" problem v podvedomi, podle meho nazoru.
24. čer 2014 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@trinittka Zkus kineziologii, nedám na ni dopustit, mám jen ty nejlepší zkusenosti, pomáhá i dětem :slight_smile:
24. čer 2014 ve 22:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@trinittka Jak doporučuje @merunkova, vřele doporučuji kineziologii :grinning: :slight_smile: Měli jsme problém trochu podobného rázu. Dcera od ukončeného 10. měsíce chodila na velkou zásadně na nočník. Ve věku cca 2 3/4 let odmítala chodit na velkou jinde než doma. A to od osmého měsíce trávila hodně času u babičky, která ji hlídala, když jsem byla v práci. Zašlo to tak daleko, že na jedné zimní dovolené stolici zadržovala čtyři dny až jí neskutečně bolelo bříško a nakonec se s hrozným pláčem v bolestech v mém objetí vyprázdnila. Další dny byla stolice sice s problémy, ale denně. Doma byla vždy stolice denně a bez problémů. Ihned po návratu z dovolené jsem se na kineziologii objednala a dva dny po terapii se dcera s úsměvem vykakala na veřejných záchodcích v IKEA. Toť moje zkušenost s kineziologii, na kterou v případě dobrého terapeuta nedám dopustit. Držím palce.
24. čer 2014 ve 23:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, no řeknu to jiné strany. Nevím jestli to pomůže...
Bylo by dobré se asi dopátrat, jak se cítí, když je někde na záchodě, jestli nepocituje strach, či rozpaky....
Ja jsem měla v dětství opačný problém, občas jsem se, hlavně smichy pocuravala, myslím že až do 15 let!
Pak to přešlo zase do problému, že jsem začala hodně pociťovat stud. I když si uvědomují, že to dělá každý, mě je hrozně trapně když vím, že mě při tom někdo uslyší, nebo dokonce jen ví, co zrovna nechutnyho dělám, a to stačí : raději zadrzim, a půjdu až na to budu mit klid a nebudou vědět, co dělám... vím, je to na hlavu. Dokonce i dnes, pokud potřebuji na velkou, pokud to jde, raději pockam, až manžel odejde třeba do obchodu, nebo vencit psa.
Jednou jsem měla problém, když jsem byla těhotná, tak jsem se musela do zkumavky vycurat. Problém byl, že jsem věděla, že zeď záchodu je strašně tenká, tak jsem měla pocit, jakobych curala pred pacienty v čekárně. No nešlo to, chodila jsem kolem snad 3 hodiny, s tím, že jsem za tu chvíli vypila 2 litry, a stejně to nešlo, až trochu v kavárně. No hrozný...
Jinak mi pomáhalo se dívat přitom když sedim, na nějaké obrázky na dveřích, protože mi to pomáhá na to nemyslet, dále vzdycky to jde líp, když vezmu do ruky komiksy Garfield :slight_smile: to mě baví.
Jinak být kluk, tak bych se uvolnila spíše když bych seděla než ve stoje.
Hodně štěstí, a asi je pravda, že by bylo dobré se ho zeptat, ale pak na toto téma udelat tabu, aspoň na nějakou dobu....
24. čer 2014 ve 23:42  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj, předně držím palečky ať se to povede prolomit a tobě hodně pevné nervy. syn měl problém zejména s kakáním do plínky (uznal záchod až ve třech letech), jinak si nechal nandat plínku, utekl za roh a vykakal se. pokud jsem mu plínku nedala tak nekakal. bylo vidět že je z té situace sám hodně zoufalej ale jinak to prostě neuměl. nemá smysl ho tlačit a už vůbec ne křičet atd. na rodinu se vykašli a STRIKTNĚ JIM ZAKAŽ cokoliv komentovat. já to tak udělala a po počátečních třenicích to respektovali (i když v synové nepřítomnosti to furt meldovali dokola). vynechala jsem potom úplně nočník, rovnou šel na záchod, začala jsem tím, že jsem ho posadila na záchod s plínkou, vykakal se do plínky, časem jsme zkusili plínku nezalepit, jenom ji podložit pod zadek, potom si ji držel v ruce, potom byla položená na pračce a pak už nebyla potřeba vůbec. zabralo to hodně času, pokud nebyl čas/nálada někdy to zkoušet tak jsem trénink vynechali. jasně, měl čůracího/kakacího dědka (figurka) atd...víc asi neporadím, zkusila bych najít skutečně dobrého psychologa a řešit to s ním. jinak ve školce taky nekomunikativní, v podstatě mu trvalo 2 roky než ve školce začal komunikovat a trochu se tam začlenil. ve školce zásadně nekaká, obvykle musíme pádit rovnou ze školky na WC domů. držím palce.
25. čer 2014 v 08:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@trinittka já mám problém sama se sebou ... teda ne takového rázu, ale také to zadržuji, jelikož potřebuji mít prostě klid. Jako malou mně také nikdo nechápal, takže kolikrát jsem skončila na cévkování, z čehož mám trauma doteď, protože jsem nevěděla tenkrát do čeho jdu a bylo to šílené :( Bylo to u doktora, já plný močák, máma mi pustila vodu a prostě to nešlo :( ... já jsem si tedy našla něco o "stydlivém močovém měchýři". Dokonce jsem jednou vydržela nečůrat 26 hodin a to jsem už myslela, že zkolabuji (jeli jsme autobusem na jih Itálie a já se nedokázala vyčůrat na jakékoliv benzince). Teď i když jdu na veřejné WC a je tam jedna kabinka, nebo fronta, tak si prostě nedojdu ... musí to být někde v psychice, manžel mi už řekl, že se mnou bude trénovat - bude stát za mnou a čekat .... ale já to také stále nedávám. U tvého malého je problém navíc s plínkou, ale mám pocit, že někde v hloubi je ten problém podobný ... přeju hodně štěstí, ať ho vyřešíte co nejdříve
25. čer 2014 v 08:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
nevím jestli to pomůže, ale zkusila bych kineziologii. Nejdřív jsem si myslela, že je to bůhví co, ale kamarádka tam byla kvůli přehnané stydlivosti dcery a za dva měsíce malá šla sama říct básničku na pódium. Prostě zázrak. Já jsem tam pak byla kvůli záchvatům vzteku malé (5 let) a taky se nám to zdá teď lepší. U malých dětí se to dělá přes matku a dítě tam s tebou u sezení není. Za pokus nic nedáš. Možná to nebude na jedno sezení, ale když nic jinýho aspoň to neublíží...
25. čer 2014 v 09:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@duvi21 děkuju moc, to by mě nenapadlo :slight_smile: !

@merunkova, @alma13277 na kineziologii byl a tehdy z toho vyvodili výsledek, že by měla maminka 2x v týdnu někam chodit mimo domov. Což bych popravdě uvítala, kdo ne :sunglasses: ? Půl roku se to dařilo, ale potom nám do toho vlezly problémy s jeho mandličkami, skoro půl roku se s tím trápil nekonečnou rýmou, více jak rok dýchal jenom pusou, nemohl moc jíst a spousta vyšetření, pak byl na operaci.. takže to opravdu nešlo.. Ale od září to snad klapne.. plánuju chodit zase na tai-chi, které mi moc pomáhá se z toho nezbláznit a na krasobruslení :slight_smile:
..každopádně mě ten výsledek tohoto vyšetření trošku zklamal, poněváč jsem čekala spíše doporučení pro Jarečka.. Já se ho snažím doma nijak nestresovat, hezky si hrajeme, čteme knížky, zpíváme, blbneme.. jezdíme po městě trolejbusama, což miluje apod. Je hodně i s tatínkem, se kterým taky rádi blbnou, dost pravidelně :slight_smile: Podle rad ostatních dětských psychologů se mu snažím doma udělat tu bublinu uvolnění a lásky a myslím, že toto se celkem daří.

@zyoma jé děkuju moc za upřímnost.. máme to podobně, taky mě napadlo, jestli to třebas není dědičné?! Já jsem prý chodila na nočník už v roce.. ale dodnes mám problém jít na záchod, když vím, že je to třeba slyšet.. třeba na veřejných záchodech.. to prostě nejde.. nejhorší pro mě bylo cestování do zahraničí, jak tam pak jsou ty sáhodlouhé fronty, tak to mi lecky ani nešlo a já se pak několik dalších hodin trápila v autobuse.. o tomhle mým problému jsem malýmu říkala, aby věděl, že v tom není úplně sám, zkoušíme vždycky dýchat jako při porodu a jeho malej bráška to už má jako signál, když chce čůrat :grinning: ..ale blbý je, že jeho bráška ho kopíruje, takže vyčůrá vždycky vedle.. takže je to na dvou frontách.. ale tam prý jakmile se to naučí jeho větší bráška, tak on ho začne kopírovat.. dobrý je, že to z něho jde ven :grinning:

Už jsem jim ze zoufalství pořídila i panenku Baby alive :slight_smile: , musím říct, že já osobně jsem z ní hotová :grinning: a ta umí perfektně čůrat, tak ji zkoumají horem dolem :wink: ..
25. čer 2014 v 09:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@trinittka kineze se nedělá na malých dětech. Jde o odblokování a "přeprogramování" bloků, které člověk v sobě má a ani o tom neví. Zkusila bych najít někoho opravdu dobrého. Na netu najdeš hodně eferencí. A doporučení, že má chodit maminka 2x týdně ven mi příjde zajímavý, ale taky divný, o tom kineze není...
25. čer 2014 v 09:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@evulina77 no ta kineziologie.. možná by stálo zato, třebas zkusit ještě jiného.. nemáte holky prosím doporučení na nějakého osvědčeného v Brně?

Taky mi někdo doporučoval hypnózu.. ale nevím, jak to funguje u malých dětí, nějak mi intuice na toto téma říká POZOR!! Nemáte někdo s tímto zkušenost? Tu bych asi nechala úplně jako poslední..
25. čer 2014 v 09:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@trinittka Vis, k te kineziologii. Ono se opravdu i u deti dari vyresit problem tim, ze se podari mamce zmenit neco u sebe. Deti nam zrcadli spoustu veci o nas, jsou to nejlepsi ucitele. Nikdo nas tohle neucil, tak se nam tomu nejdriv nechce verit, ale vse ma svuj duvod a prave u malych deti to muze byt nejaky nevyreseny problem rodicu. A na maminky jsou deti napojene mooooc. Napr. maminka ma nejake trapeni a ani si ho treba nemusi pripoustet, snazi se prede vsemi jednat, jako by byla uplne v pohode (to my zenske delavame) a mimi zacne mit problem s papanim mleka od maminky. Vetsinou si to nespojime, hledame chyby jinde, ale takove veci se stavaji. Pokud si to mamca uvedomi a zapracuje na tom, aby mohla byt spokojena (napr. vyrika si neco s manzelem, co ji trapilo), mimco zase zacne pekne papat. Jsou to souvislosti, ktere je dobre poznavat. Takze je mozne, ze "zakopany pes" v tomto pripade nemusi byt jen u maleho. Tot moje zkusenost :slight_smile:
25. čer 2014 v 09:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@evulina77 aha, takže bych tam měla jít jenom sama? Tehdy tam byl manžel s malým.. něco jim tam dělali s rukama co vím.. já se teď snažím vyrovnávat energie pomocí Tai-chi a doma pomocí Feng-šuej, aby se tam cítil dobře.. kamarádka mi slíbila i pomoc přes Knihu proměn a čínskou medicínu.. na tu kinezi se zkusím ještě víc zaměřit a prostudovat to na netu.. ale to je různých informací a všeho, aby se člověk z toho zbláznil.. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
25. čer 2014 v 09:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@trinittka Ahoj, určitě nejsi jediná. Chtěla jsem se tě zeptat, jestli nesnese jen záchod, nebo i nočník? Můj syn do 3,5 let čůral a kakal jen do nočníku. Nechtěl na záchod, ani na travičku. Zlomilo se to úplně samo ze dne na den. Mladší syn na velký záchod taky zatím nesedne (je mu 2 a třičtvrtě). Ve školce na malý záchod chodí, ale jen čůrat. Kakání si nechává domu na nočník a jednou už se ve školce i pokakal.
Ale kamarádky syn takhle zadržoval kakání. Od doktorky dostával projímadlo a stejně to držel. Když už nemohl, tak se pokakal do kalhot. Vím, že ten problém měl ještě v šesti letech. Teď mu bude osm a nevím, jak na tom je. Oni o tom samozřejmě na potkání s každým nemluví.
Druhá kamarádka tohle řešila u dcery asi ve čtyřech letech - taky jen kakání. Byla s ní týden v nemocnici. Doktoři je neustále sledovali, malá musela sedět na nočníku, dostávala projímadlo. V malé se něco zlomilo a po tom týdnu normálně chodila na záchod.
25. čer 2014 v 10:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@duvi21 s tím souhlasím a je to zároveň to, co mě nejvíc rozsekává.. :frowning2: realita je taková, teď se snažíme řešit tady a teď a blízkou budoucnost.. a to nám zabírá maximum času a energie a taky je těžké se udržet v relativní pohodě, protože tlaky rodiny a okolí jsou šílené (z části je chápu, snaží se to řešit, když mi rodičové, jsme tak neschopní a neumíme to řešit sami :cry: ) tak je nám to podáváno.. a neřešíme jenom to, jsou i jiné starosti okolo, které se musí řešit..

Takže otevírat ještě nějaké starší bolesti by mohlo taky znamenat, že skončím na psychiatrii.. . vím, že je důležité to s vesmírem urovnat, ale teď nato nemám sílu..jedna z rad psychologa byla, že se mám podle Maslowy teorie hodně zaměřit na svoji výživu a svoje tělo - tam je teda pravda, že na mě ty dvě těhoteství a císaře dost zanechaly stopy.. takhle mám u sebe prý nejdřív začít.. a můžu to doporučit všem maminkám, co řeší nějaký problém nebo trauma.. ty ostatní vnitřní bolesti jsou až na vyšším stupni, až překonám ten první.. a i ten první stojí neskutečné úsilí popravdě.. :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Každopádně po dovolené zkusím nějakého kineziologa vyhledat a moc děkuju všem, že se mi snaží pomoct :sweat_smile: !!!!! :grinning: :sunglasses:
25. čer 2014 v 10:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek