Dává někdo umělé mléko "dobrovolně"?

@tamarila To je svatá pravda. Ono ani na veřejnosti sem se nesetkala s pochopením. Moje mlíčko bylo slabé.Nejsem velký jedlík a s pitím mám dost velké problémy taky, takže mlíko bylo asi nic moc a malá řvala jako tur hlady a chtěla pít každou hodinu a moje bradavky taky podle toho vypadaly.Ono se sice hezky řekne, že je to špatným přikládáním a jen co se naučíš dobrou techniku, tak bolest musíš překonat a ono to za několik dní se uzdraví, ale kdo to má vydržet? Levé prso sem měla rozpraskané do krve, takže sem z něj ani moc kojit nechtěla.Každé kojení byla neskutečná bolest a brečela sem jako želva.Když se malá probudila na krmení, tak sem už s pláčem šla kojit.Když usla už sem se děsila kdy se zase probudí a a já tu bolest budu muset prožívat zas.Ani po správné technice se nic nezlepšilo.Dokonce sem si zaplatila drahou laktační poradkyni.Poradila super bylinky.PO nic se mléko opravdu tvořilo lépe a kvalitní i bych řekla, ale můj odpor ke kojení spojený s bolestí byl už tak asi hluboce zakořeněný, že sem se na to vykašlala. Malá byla kojená 3 týdny plně a do 8 týdne částečně spolu se sunarem. Teď je na Sunaru a je spokojená a já taky. Mezi holkoma sem s s porozumněním moc nesetkala.Práve naopak.Připadala sem si jako štvaná zvět a vyvrhel společnosti, že záměrně chci zmrzačit svoje dítě UM. Na moje protesty o šílen bolesti jen komentovaly: Musíš to vydržet je to přeci tvoje dítě, tak se musíš trošku obětovat.Ale je tohle vůbec normální???Ano mohla sem se obětovat, ale můj vztah s malou by rozhodně nebyl tak krásný jako je teď! Kde je hranice toho správného pro dítě? Kojit a mít jistotu, že bude mít super imunitu, ale brát své dítě jako zdroj bolesti a tiše je za to nenávidět nebo dát UM mléko a možná, ano opravdu jen možná bude mít nějaké problémy do budoucna, ale bude milované a opečovávané jak má od maminky být? Tak co je správně?MOmentálně mezi kamarádky moc nechodím, nejsem hodna jejich kojícího gengu.Jsem sama, je mi občas z toho smutno, z toho neporozumnění a neustálého odsuzování a někdy až šílené rivality mezi maminkami. Největším paradoxem je, že nejhorlivější kritička kojí sice o sto šetst, ale taky je o sto šest stále na nervy neboť její dítno je děsné a hrozné, protože chce co půl hodiny pít a neustále jí nedá s kojením pokoj. Kde je tedy se ptám ta hranice toho správného a nejlepšího pro dítě? Jsem rozhodně zastáncem toho názoru, že pokud je v pohodě matka je i dítě. A hlavně ten náš brouček má být milovaný a ne braný jako náš osobní trapitel a přítěž!

Ještě jsem chtěla dodat. Všeobecně se tvrdí, že děti krmené UM jsou častěji nemocné, mají kupu alergií a také častěji trpí celiakií. Já osobně byla od mala také na UM. Ano, byla jsem častěji nemocná oproti mladší sestře, která byla kojená skoro do dvou let plně bez příkrmů, ale rozhodně nemám ani jednu alergii, celiakii taky nemám ani nic podobného narozdíl od sestry. Jednak má alergii na kde co a také šílenou nadváhu. A to prý děti kojené mají k nadváze daleko meší sklon než děti na UM, které jsou až v 70 % obézní. Kamarádka byla také kojená a má alergie rovněž a celiakii k tomu. Je to rozhodně človíček od človíčka.Věřím, že maličká bude mít geny po mě a ničím takovým trpět nebude. Je to spokojené vysmáté miminko. A celou noc tedy rozhodně nespí aby jsme si nemysleli :D
Přeji všem krásný den a pevné nervy pokud se setkáte s neporozuměním od kojících maminek.

Sice jeste mimco ani necekam, ale kojeni uz ted pro mne zacina byt stejnou nocni murou jako porod :-/ ja nikdy kojena nebyla ale nemyslim, ze bych kvuli tomu mela s mamkou nejaky menecennejsi vztah a ani nemam zadne zdravotni problemy, kterymi bych trpela kvuli umelemu mleku a o kterych se dnes tolik povida.. mamka mleko nemela ani u mne ani u brachy, v porodnici si i tehdy pred mnoha lety za to vyslechla svoje, jak je mozne, ze ona s takovymi prsy nema mleko a ja od puberty, kdy jsem o tom mamku slysela mluvit mam proste fobii, ze takhle bude rvat nekdo na mne a porad jsem si rikala, ze to bude moje strasne selhani, kdyz nebudu kojit :( navic jak ted zacinaji mit kolem mne kamaradky deti a vetsinou vsechny koji, tak mne ta predstava mimina u prsu prijde fyzicky odporna, tudiz si i zacinam rikat, ze je taky mozne, ze ten psychicky blok pak treba zapricini, ze mleko nebudu mit :-/ posledni dobou se snazim uklidnovat tim, ze mne pripadne zachrani odsavacka, sice to bude pracnejsi varianta, jak davat materske mleko, ale aspon si nebudu pripadat, ze bych selhala tolik, ako kdybych mleko vubec nemela..
mel jste jeste nekdo takove obavy uz pred tehotenstvim?

@martaveg klid,zbytečně se hroutíš ze situace,která ještě nenastala a krom toho to není situace,ze které by ses hroutit měla. 🙂 já jsem si také říkala,zda zvládnu kojit,zda budu mít pro malou mlíčko.... u prvního jsem podcenila dobré rady,byl v podstatě hned na UM.Ale nevidím to jako selhání,spíš jako šanci udělat to podruhé jinak a lépe.Ty máš tu výhodu,že už máš jakž takž ucelené informace,že hledáš na netu,účastníš se diskuzí.V porodnici ti neřeknou správně,jak kojit,kdybych se řídila jejich radami,tak nekojím ani to druhé.Neboj,to zmáknete oba-jak ty,tak miminko.A když bude na UM? No,byla by to škoda,ale svět se z toho neposere! 😀

Já si myslím,že kojení je skvělá záležitost,ale rozhodnutí je na každé mamince,a okolí za ní kojit nebo nekojit nebude ☹ Já sama mohu říct,že první dceru jsem pracně kojila 6 týdnů a více to nešlo a druhou déle a to pět měsíců,ale těch problémů,co to obnášelo a hlavně,jsem to zvládla tak dlouho,jen kvůli dětskému lékaři,on stále tvrdil kojit,kojit,ale malá nepřibírala jak měla... ☹ A když jsem najela na sunar,tak se vše srovnalo a malá to dohnala... 🙂 A jestli maminka,se rozhodne,že nebude kojit,třeba kvůli kouřeni a nebo lékům atd.tak je to snad dobré rozhodnutí,že to nedostává do sebe ten malý človíček.......Kojení je super,také i po finanční stránce.Ale na trhu jsou tak dobrá UM,že to dětem nahradí bez problému to mateřské mléko... 🙂