Dává někdo umělé mléko "dobrovolně"?

mysicka_lb
10. črc 2014

Ahoj maminky, předem prosím, neberte moji diskuzi jako výzvu k hádkám a napadání se.... Je to trošku kontroverzní téma a moc se o tom nemluví, ale zajímalo by mě, jestli někdo dává dítěti UM z jiných důvodů, než že nebylo vlastní mléko. Třeba proto, že šla dotyčná maminka brzo zpět do práce, proto, že se bála, že její mléko nebude pro dítě zdravé (např. nedokázala seknout s kouřením, musela brát nějaké léky, co se neslučují s kojením atd.), kojení pro ni bylo bolestivé nebo jednoduše kojit nechtěla. U nás to není zrovna populární názor, ale řekla bych, že v zahraničí bývá vcelku běžné, že se žena rozhodne nekojit..... a hlavně že je to čistě její věc, nikoho bych si nedovolila kvůli tomu odsuzovat. Neodsuzuju ale samozřejmě ani zastánkyně kojení, aby mě někdo nechytal za slovo. Já sama kojím i přikrmuju UM.

romana_t
10. črc 2014

V porodnici se mnou byla na pokoji paní, která nechtěla/nemohla (nevím) kojit kvůli prsním implantátům. Bylo mi jí líto, protože kojení všem vyloženě vnucovali. Sama jsem malého kojila do 8 měsíců. Od začátku bez problémů, jen posledních 14 dnů byl boj, začal kojení bojkotovat a já "zblblá" dnešním trendem - kojit kojit kojit, jsem ho pořád nutila, byli jsme z toho vyřízený oba. Pak jsem si řekla, že sám nejlépe ví, co potřebuje a nepotřebuje a když MM nechtěl, dostal UM, krásně baští příkrmy a jsme spokojení oba.🙂

pavlapl
10. črc 2014

Když jsem dělala průzkum k závěrečné práci Laktační poradkyně tak mě velice překvapilo kolik maminek nedokáže kojit protože vidí svá prsa jako sexuální symbol a ne prostředek ke krmení dítěte. Ač jsem Laktační porakdyně a osobní zkušenost s kojením mám 5 let tak ho nikomu nevnucuji. Myslím si že je na každé mamince co chce svému dítěti dávat. Žijeme ve svobné zemi a každý si může dělat co chce. Já respektuji všechny maminky ať už kojí nebo ne. To můj manžel ten je úplný fanatik co se týče kojení.

deenyska
10. črc 2014

@mysicka_lb Tak já přidám svojí zkušenost. Jsem z těch, co ukončila kojení dobrovolně, ale rozhodně ne z nějaké pohodlnosti či něco podobného. Spíš bych řekla, že daleko pohodlnější je ono kojení, pokud jde tak jak má, tzn. kdykoliv a kdekoliv bez problémů vytáhnout prso, dítko za deset minut napitý, než převařovat, vyvařovat, klechtat UM. Kojení určitě podporuju, ale ne za každou cenu. Naopak mě hodně zamrzí a kolikrát se mě to i dost osobně dotkne, když se najdou maminky, které kritizují ty maminky, které se rozhodli nekojit, ať už z toho či onoho důvodu. Mockrát jsem se přesvědčila, že ty, co kritizovaly, byly opravdu ty kojné supermatky, co neměly žádné problémy s kojením a těm já závidím. Nicméně takové nemají tušení, jak někdy může být kojení matku ničit. Odborník nejsem, takže si netroufám tvrdit, že na moje problémy řešení nebylo, nicméně v tu chvíli jsem se rozhodla tak, jak jsem nejlíp mohla a nemám pocit, že bych něco zvrzala. Prvopočátkem všeho bylo to, že mi v porodnici nezkusili malého přiložit k bradavce, ale rovnou rozhodli o tom, že bez kloboučků to nepůjde. A já, jako prvorodička a nezkušená jsem poslouchala rady, které jsem dostala. Takže od narození syna jsem kojila přes kloboučky. Malý trpěl na koliky ať jsem nejedla co jsem nejedla, zřejmě bych musela být jen o vodě, aby se to aspoň trošičku zlepšilo. Takže jsem si domyslela, že na vině budou zřejmě ony kloboučky. Koliky byly takové, že jsme měli nepřetržité noční šichty od půl 9 od večera do půl 4 do rána a to do tří měsíců přesně v tomhle stylu - nepřeháním - papání, plakání, říhání, blinkání, převlíkání, plakání, blinkání, převlíkání a tak pořád dokola třeba i desetkrát za noc převlíct sebe, malého a do toho i postýlku. Kromě kolik měl syn téměř do roka poměrně silný jícnový reflux, myslím, že ne třeba vysvětlovat, ale kdo si tím neprošel, nemá tušení, jak je to nepříjemné jak pro miminko tak pro maminku. MM je hodně vodové, takže opravdu bylo blinkání od jídla do jídla a nemalé. Takže kvůli kolikám a blinkání (chtěla jsem zkusit zahustit moje mlíčko Nutritonem) jsem se rozhodla zkusit MM podávat z lahvičky. Ale ouvej... abych měla na dávku, dojila jsem víc než hodinu a to snad každá rozumná ženská pochopí, že celý den jen nakrmit - odsávat fakt nelze. Častokrát jsem se nestíhala najíst, takže jsem to pak do sebe do slova naházela, abych zase mohla konejšit či nakrmit plačící dítě - ještě musím dodat, že jsem musela kojit v leže (kvůli velkosti prsou to fakt jinak nešlo) a aby byl malý nakrmený, tak musel pít cca půl hodiny. Prospíval, nicméně se natahal, neměla jsem ten dar, jako třeba moje kamarádka, která měla dítko nasyceno za pět minut a po odsunutí dítěte od prsa jí mlíčko stříkalo metr daleko. To je opravdu výhoda. No, ale abych se dostala k přechodu na UM - odhodlávala jsem se k tomu dlouho, jestli to třeba není brzy vzdát se, ale opravdu jsem nebyla daleko zhroucení a můj syn teda taky nevypadal jako spokojené miminko. Takže jsem zkusila dát na noc před spaním UM, ovšem ne s očekáváním, že se vyspím, ale že si možná v noci mezi krmením alespoň odpočinu. V průběhu noci jsem pak normálně nakojila, pokud bylo potřeba. Výsledek? Blinkání jsem ovlivnila minimálně, nicméně rozdíl v množství a četnosti tam patrný byl. Ale výrazně to ovlivnilo koliky, takže jsem opravdu mohla mezi krmením aspoň hodinu zaspat. No a tak jsme se postupně dopracovali k UM.

scheetje
10. črc 2014

Ja za sebe musim rict, ze kojeni je, krome vsech zivin a vitaminu, krasny kontakt s miminkem, ktery si uzivam (no, ve 2 rano trosku min 😀 ) a jsem moc rada, ze mi to jde, i kdyz vim, ze je to nestala velicina a jakakoli nemoc, zanet nebo spurt to muze ohrozit ☹ Hodlam kojit co to pujde, sestra kojila neter 2 roky, ted ma 7 a maji neuveritelne krasny a silny vztah. Zaroven neter nebyla ani jednou za tech 7 let nemocna (tuk tuk). Jo a taky v mem odhodlani kojit co nejdele mi pomaha tchyne. Ta nekojila totiz vubec a pri kazde navsteve je prekvapena, ze "jeste" kojim (2 mes), takze mi to dela strasne dobre rikat ze jo 🙂

mantaray
10. črc 2014

@deenyska Smekám před vámi 😉

mantaray
10. črc 2014

@scheetje No a třeba kolegyně, o které jsem tu psala, že se jí z kojení dělalo fyzicky nevolno a nekojila má vztah s 20 letým synem, o kterým taky mnohé sníme 🙂 Syn je suprvej kluk, normální 😀 a nestydí se dát mámě pusu, říct jí, že ji má rád a svěřuje se jí a chodí si pro rady o ženskejch atd. Není to žádnej mamánek, nechtěla bych aby to tak vyznělo 🙂 Takže v tom kojení to jenom nebude 😉

kikimaruska
10. črc 2014

@mantaray No kdyby to bylo v kojení, asi 90% našich ročníků (cca.30-40 let) bychom teda asi neměli mít vztah s matkami, protože moje maminka a snad téměř všechny maminky mých kamarádek do jedné tekrát nekojily...prý neměly mléko, přišly hned o mléko...a všichna miminka jsme byla nejdéle od týdne plně na UM a že tenlrát to rozhodně nebylo určitě tak vychytané, jako se snaží firmy vyrábět dnes a taky všichni žijeme, milujeme svoje maminky a jsme zdraví... 😉 a kdo s rodiči nevychází, je uplně jedno podle mě, zda byl kojený nebo ne...

kikimaruska
10. črc 2014

@deenyska Měla jsem to hodně podobně s prvním nedonošeným synkem,ale tam byly zase jiné problémy...ale jak vám rozumím...u nás bylo brekot, krmení, říhání, blinkání (až metr, dva silný reflux), převlíkání, plakání a pořád dokola. Usnul jen v jedoucím kočárku a do toho sem ještě odstříkávala a uchovávala mléko (krmila sem oba syny jen mým OMM, kojení nebylo možné a ani jeden syn nebyl schopný se přisát a rozkojit). Ale zpět...tohle bylo ve dne, v noci...Nutriton nám také nepomohl, do toho se zvětšovala velikánská pupeční kýla každým křikem víc a víc...Nakonec to dospělo do stádia, že sem před usnutím synka a "časem pro sebe" neměla ani minutu a když malej usnul, já sem zase odstříkávala, sterilovala, uchovávala...(venku docela masakr za chodu-jezdila sem sama se synem několikrát týdně mimo město po doktorech i na půl dne)....a když sem to dodělala, začal syn zas plakat.. Po 14 dnech, co jsme ho měli doma ze mě byla chodící troska, v noci sem ho pak nesla ke krmení a málem s ním upadla, protože sem byla takřka v transu a to byla poslední kapka, takže přijela mamka, malého i mě sbalila, já ji předala odstříkané mléko a doslova dva dny prospala, ani mě nebudila a pak pravidelně na víkend mi takto vypomáhala...já odstříkávala, ale od 4 měs.už jsme pak najeli na dokrm, mléko nestačilo, vypili jsme i litry zásob z mražáku z dob, co sem odstříkávala a jezdila za synek 2,5 měs.do porodnice a pak nakonec jsme přešli z větší části na nedonošenecké UM, poté hned na sytící formuli. U druhého synka to bylo obdobné, zase jiné problémy. Porodní asistenka mi po pordou přiložila synka k prsu-tedy nsažila se, řekla: Vy teda kojit s těmahle prsama nikdy nebudete, zkusíme to, ale teda těžko" - no já to věděla sama, co mám za špatná prsa...k tomu oba synkové zdědili po mě silné předkusy...takže druhý syn se snažil, já také, tři dny mi probrečel hlady, zkoušeli jsme kloboučky a všemožné pomůcky, ale nikdy se nepřisál a po kontrole kojení vypil ani ne 5 ml, takže sem řekla a dost, nechala sem si donést svoji odsavačku z domova, začala odsávat moje mléko a i mladší byl do 4 měsíců na mém OMM. Bylo to náročné, ale sem ráda,že aspon tak. A pokud náhodou bude třeťátko, beru si odsavačku a vše rovnou sebou a najedu rovnou na svůj systém a at si každý kdo chce co chce.

ija1
10. črc 2014

@scheetje ja jsem svou 4 letou dceru nikdy nekojila, pac se proste prisat nechtela......a vztah mame naprosto fantasticky.......... to je podle me jen presudek.......... vztah je o venovani se diteti a nikoli jestli pres prso nebo flasku.......
jooo kdyz to tece, je to pohoda, to se to pak vykladaji veci......... mluvila bys jinak, kdyby ti to opravdu neslo, dite se nechtelo prisavat a nebo bys se na na hlavu stavela a mliko by proste neslo..........

nolies
10. črc 2014

@kikimaruska Mám taky nedonošeného chlapečka a mluvíte mi z duše. Kdo tím neprojde, nepochopí. Už od začátku neměl sílu sát, hodinu jsem ho mohla mít u prsa a nic nevypil. První týdny jsem odstřikovala a dávala z flašky. Bylo to pořád dokola odstříkávání, krmení a než jsem odstříkala potřebnou dávku, tak jsem mohla začít nanovo. Padala jsem na hubu, stávala se ze mě troska, byla jsem psychicky na dně. Hlavně mě štvaly řeči typu : prostě musíš kojit, vždycky to musí jít. Musíš se víc snažit atd. Přítel už se na mě nemohl dívat, jak se trápím, tak koupil UM a rozhodl, že takhle to dál nejde. Ze začátku jsem měla vyčitky, že jsem nekojila, ale teď to vidím jinak. Teď čekám druhé miminko a pokud se tohle bude opakovat, nebudu váhat s UM.

marecekavendulka
10. črc 2014

@mysicka_lb já kojím..sice to dobrovolné krmení UM moc nechápu,ale plně respektuju..asi kdybych měla stejný trable s kojením (špatné přisátí,málo mlíka..a snad i třeba ten nikotin),tak bych mluvila jinak.. znám jednu maminu,co nekojí,protože ji to je protivný..no sice jsem na to čuměla jak blázen,ale proste si zvolila tuto cestu. pořád lepší,než jedna pinda,kterou bohužel znám a ta hulí trávu a tím mlíčkem od sebe nacpává miminko ☹

janapavlik
10. črc 2014

@pavlapl no tak já teda prsa vnímám jako sex. symbol a u toho kojení mě to připadalo, no jak to říct, takové divné, nedejbože když jsem měla kojit třeba před našima nebo tchánama, raději jsem odešla jinam. Připadalo mi, že každý čumí na prsa. Raději jsem odstříkala a dala přes flašku.

scheetje
10. črc 2014

@ija1 Proto jsem psala, ze vim, ze kojeni je nestala velicina, kterou muze ovlivnit nemoc, zanet nebo spurt. Jsem rada, ze mi to jde a vazim si toho. Nejak jsi me nepochopila.

mysicka_lb
autor
10. črc 2014

Koukám, že některé maminky tady prošly opravdovým peklem, je mi to moc líto. Já jsem to zažila "jen" 5 dnů v porodnici, kdy se kojit MUSELO, kojila jsem nonstop, malý spal max 20 minut v kuse (v tu chvíli jsem ještě měla dle sester odsávat), jakmile neměl prso v puse, řval hlady, a já jsem vůbec nespala. Byla jsem pak taky úplně v tranzu, nebyla jsem schopná vnímat ani intrukce, jak zacházet s miminkem, natož se s ním nějak těšit a ňuchňat. Být zavřená v porodnici o pár dní déle, skončím v blázinci a malý by se asi uřval k smrti. Přitom teď je to vyloženě pohodové a usměvavé miminko. Nemám ráda tohle nucení do kojení, přijde mi, že v tom ženy prakticky nemají možnost svobodné volby a jsou společností (a sestrami v porodnici) nesmyslně tlačeny do kojení za každou cenu. Pokud už někdo nekojí, div se za to neomlouvá a popisuje, co vše zkoušel a podstoupil, aby se rozkojil..... Přitom si myslím, že NECHCI je taky pádný důvod a je to jen a jen věc té dané maminky (tedy měla by být).

marecekavendulka
10. črc 2014

@mysicka_lb no vlastně máš pravdu..když se zeptám nějaké maminky,zda kojí,nebo jak dlouho kojila,tak z ní cítím,že se málem bojí odpovědět..jakoby už předem očekávala ode mně-kojandy-nějaký útok. prostě jsou z té masáže chuděrky uplně zmagořené..

soleilll
10. črc 2014

@mysicka_lb To je zase výbušné téma...! 🙂 Před porodem jsem si myslela, že samozřejmě budu kojit - je to přece tak přirozené a sací reflex je základní dovednost novorozence. Praxe ukázala, že ono to není tak jednoduché, jak se zdá a po prvním přiložení mě tak roztrhal, že jsem zvládla jen pár dalších pokusů a pak to vzdala. Mlíka jsem ani moc neměla, chtěla jsem odstříkávat, ale i to šlo strašně špatně. Proto v podstatě od narození dostával UM a nakonec jsem za to ráda. Sice nemůžu na vlastní kůži srovnávat kojení a krmení z lahve, ale pro mě to bylo ohromně pohodlné. (S nějakým ohříváním na 37°C jsem si nelámala hlavu, můžeš jíst a pít co chceš, žádná bolest z nalitých nebo zatvrdlých prsou, žádné svlékání na veřejnosti,...) Pokud budu mít někdy druhé dítě, rozhodně se nebudu trápit marnými pokusy o kojení, jestli to bude probíhat podobně a hned najedu na umělou výživu. Moje dítě rozhodně není ani stejně nemocné jako jeho vrstevníci, žádné alergie ani kožní problémy se u něj dosud neprojevily, příkrmy zvládal od 4. měsíce v pohodě. Nemám nic proti rozhodnutí té matky, která kojit nechce. Spíš mi vadí ta všeobecná kojení-propagující hysterie, která těm, které nemůžou kojit, způsobuje jen další psychické problémy a pocity méněcennosti. I když samozřejmě věřím, že mateřské mléko je pro novorozence to nejlepší, kojení za každou cenu neuznávám.

zuzana_ka
10. črc 2014

@deenyska
@kikimaruska
Jako přes kopírák...
Naše malá se narodila se zapadlejší bradičkou a normálně se nemohla chytnout bradavky. Kojili jsme přes klobouček... Byl to děs. Klobouček pořád odpadával a všechno bylo od mléka. Nemohla jsem nikam, pač vytáhnout cecek s kloboučkem prostě na veřejnosti nešlo. Navíc kojení trvalo děsně dlouho i hodinu a půl a pokaždé se nalokala vzduchu takže to hodinové kojení doprovázelo hodinové masírování bříška, konejšení a kolik espumisanu spolikala... No prostě madhouse☹
Takové kojení bylo hodně časově náročné, takže moje jídlo byl suchej rohlík či nějaká sladká tyčinka.
Tento stav vydržel 3 týdny a já zkusila odsávat. To bylo o dost lepší. Kojení bylo rychlé a mohl se zapojit i přítel nehledě na to, že jsme mohli i někam vyrazit.... Prostě jsem vytáhla mléčko z lednice a bylo uvařeno 🙂
Za pár týdnů jsem měla místo dvou prsou dvě zdechlé švestky a přítel valil pro nutrilon, protože jsem neměla co odsávat ☹
Takže jednou denně nutrilon a zbytek moje mlíčko a to taky docela šlo.
Bohužel jsem musela do nemocnice a i když jsem měla odsávačku, tak nevím co se stalo ale za týden nebylo mlíko. Prostě vyschlá studna ☹
Nesla jsem to špatně, brala jsem to jako nezvládnutí a byla jsem z toho špatná. Naštěstí mě mamka podpořila a řekla "no tak bude na nutrilonu"

Vyjmenuju všechny výhody které um má pro naší Sárinku:
Espumisan jsme přestali používat hned po zavedení nutrilonu
žádné nadýmání
vím kolik vypije
mléko je vždy čerstvé
určitě víc energeticky hodnotné oproti mému rohlíkovému mléku

Výhody které to mělo pro mě, že kojení ustalo:
Nemusím používat kojící podprdu a ani v ní spát
neteču jak průtokovej ohřívač tudiž žádné prsní vložky
nemám bolavé bradavky
nemusím hledat místo na kojení
kojit může kdokoliv

Nevýhody:
člověk musí hledat místo na ohřátí vody
nákup nutrilonu plus kojenecké vody
sterilizování láhví

Rozhodně si myslím, že je blbost, že kojení navozuje lepší vztah matky s dítětem. Jde hlavně o pohodu než narvat dítěti prso a myslet si, že mě bude mít radši, než když mu dám láhev.
Navíc si myslím, že dnešní UM jsou na takové úrovni, že i imunita není narušena. Aspon sárinka tedy nebyla nemocná...

Pokud jsou tu maminky, které mají nervy s kojením, tak at si dobře rozmyslí, jestli je to zapotřebí, nebo jestli není lepší si přiznat, že UM uleví miminkům i maminkám. 🙂 🙂 🙂 🙂

Jen bych chtěla dodat, že matky, které nedělají nic jiného než jen kojí a to i v noci a mají z toho potěšení, není co závidět... ba naopak....

ffiinnkkaa
10. črc 2014

Já zas jen nechápu větu - dávat UM z pohodlnosti...Pro mě totiž bylo pohodlnější kojit než posléze dávat UM 😉
Ale to jen vsuvka..

mysicka_lb
autor
10. črc 2014

Jo a jinak já jsem kojená byla asi do roka a půl, což byl tedy v té mé generaci asi nezvyk, jak tu někdo psal. Plínky jsem měla převařované na 100 stupňů, protože 95 nestačilo, každý den jsem byla nejmíň 4 hodiny venku, matka se ode mě dlouho nehnula ani na minutu a o tom, že by mě nechala hlídat a vyrazila si třeba na kafe, nemohla být ani řeč..... Prostě dokonalá matka. No a k čemu to bylo? Ještě ve školce jsem se bála vlastního táty, protože jsem byla zvyklá jen na mámu. Ve škole byla jednička normální, dvojka špatná známka a trojka neexistovala, protože dokonalá matka přece musí mít dokonalou dceru. Když jsem měla v 18ti 50 kg, denně jsem slýchala, jak jsem odporně hubená. Jakmile se mi podařilo 3 kg přibrat, měla jsem už zase velkej zadek a zákaz čokolády. Do 23ti jsem byla těžký zločinec, pokud jsem šla na rande, a ve 24ti už mi zase brečeli, jakto, že ještě nejsem těhotná, že už jsem překročila hranici ideálního věku.. A tak bych mohla pokračovat. Kvalita vztahu s matkou se vážně neodvíjí od délky kojení, a když je něco dokonalé, ještě to zdaleka neznamená, že je to správné a žádoucí.

werumka
10. črc 2014

@mysicka_lb Já jsem byla kojená nejdéle ze všech sourozenců a dostala jsem cukrovku 😀

somalicats
10. črc 2014

Tak u nás to bylo tak, že první dcera se narodila o 17 dnů dřív, špatně se přisávala, kojení šlo jakž takž jen přes kloboučky. A dokrmovat jsem musela. Po 14 dnech jsem to vzdala. Toto byla situace před téměř 11 lety. Moje mamka kojila mě týden, ségru už vůbec, neměla mléko (oba porody spontánní, já rodila taky spontánně a úplně bezproblémově). Ségra drží v naší rodině rekord - 3 týdny kojení. Když jsem rodila teď podruhé, říkala jsem si, že to opět zkusím, třeba to půjde líp, koneckonců jsem už věděla, do čeho jdu. Malá se narodila sekcí, mléko se mi spustilo, malá se krásně přisávala, LP neviděla problém. Přesto trvalo moje kojení opět 14 dnů, oproti první dceři ale jeden rozdíl - mladší byla plně kojená 3 dny. Mléko se mi prostě netvoří, stopne se to na nějaké hranici a ve chvíli, kdy mi děti i po nakojení z obou prsou řvaly hlady a dokrmem vypily přes 60 ml UM, jsem kojení vzdala. Není to z pohodlnosti, kdybych byla pohodlná, tak radši kojím (kdyby bylo čím), ale nebudu extrémně mordovat sebe ani děti. Před 11 lety jsem měla doma po zavedení UM spokojené miminko, letos to mám úplně stejně. To nejdůležitější - kolostrum - ode mne dostaly, a co se té starší týče, tak u ní je nemocnost minimální. Mladší na půl roce zatím nelze pochopitelně z tohoto hlediska hodnotit.

pigpeppa
10. črc 2014

@lenkazdenek
Já tam četla, že jste přešli na rum 😀

ija1
10. črc 2014

@scheetje asi tim, jak jsi to uvedla v souvislosti s kojenim netere, tak mi z toho vyplynulo, ze jsi treba podobneho nazoru......
ono, kdyz si clovek projde temahle trapenima s kojenim, tak se diva na veci jinak........
a vztah matka dite je stejne silny, at uz pres flasku nebo pres prso.......mnozstvi tekutiny vytekajici neni meritko.........a nemocnost uz vubec ne..........
znam spoustu deti kojenych co chytnou kazdy bacil a znam spoustu nekojenych co jsou zdrave jak ripa........

scheetje
10. črc 2014

@zuzana_ka Ano, mam to zapotrebi 😉 Mne by se treba nechtelo stvat se sterilizovanim lahvi atd. Takhle vytahnu prso a je to. Idealni teplota, idealni slozeni - kvuli miminku se snazim stravovat zdrave a ten cas si na neco jineho nez rohlik udelam. Vyrok, ze neni nic zavidet je dost pritazeny za vlasy. Nevyvratitelne vyhody MM by vydaly na nekolik stran v tehle diskuzi. A kvuli nim mi tech par mesicu osobniho nepohodli proste stojii 🙂

zuzana_ka
10. črc 2014

@scheetje
Když není žádný problém s kojením, tak není co řešit...
Myslíš, že já bych nechtěla kojit? že mě baví furt kupovat vodu, hledat akce na nutrilon, sterilovat a obtěžovat v restauraci jestli mi ohřejou vodu?
Ale lepší tohle než potit krev při marném boji o kojení....

krmv
10. črc 2014

ja kojim dceru 14 měsíců a jsem za to mooc rada

zuzana_ka
10. črc 2014

@krmv Mám upřímnou radost

janapavlik
10. črc 2014

Jinak co se týče imunity kojených dětí, tak jsem skeptik. Možná po tu dobu, co jsou kojeny, ale když už kojeny nejsou, tak tím to padá. Já třeba např. jako dítě jsem kojená nebyla, byla jsem sunarové dítě a celou MŠ jsem nebyla nemocná 😉

sariky
10. črc 2014

kdo si strasti s kojenim a smutek z toho ze to nejde neprozil, tak nevi, o cem tady vetsina z nas mluvi. at si kazdy koji nebo nekoji jsk chce. vzdyt o tom materstvi snad neni... holky, trochu porozumeni a tolerance. prsam a flasce zdar!

petoska
10. črc 2014

konečně pěkná diskuze, kde se maminky v klidu baví a nikdo tady není přehnaně fanatický, co se kojení týká 🙂
Syn byl od jednoho měsíce na UM, nebylo mlíko, teď mám dceru 4 a půl měsíce a tu ,,kojím,, , nebo spíš většinou krmím ostříkaným MM z lahve, někdy teda taky kojím, ale přes kloboučky a rozhodla jsme se pro tento způsob, že dcera usínala u prsa, pila chvilku a nebyl čas jí strkat prso co hodinu, když doma byl ještě 2letý syn, takhle jsem veděla kolik vypije, pila co 3 hodinky a přibírala hezky.Poslední dobou už teda víc kojím, ale jsou to dva dny co prso nechce vůbec, tak uvidíme, jak to bude dál.
Jinak kojit mám v plánu do půl roku a pak přejít na Bebu, tak uvidíme, jak to dopadne🙂 třeba budem kojit ještě v roce, záleží na dceři, pokud bude chtít prso, tak kojit budem ale odsávat tak dlouho fakt nevydržím 🙂