Co řekli rodiče na vaše těhotenství?

zlatulka89
14. říj 2013

Ahoj holky, chtěla jsem se zeptat, jaké byly reakce vašich rodičů ? Dnes jsem oznámila mamce, že jsem těhotná a první co řekla, že tím že mi MS nepřišla neznamená ,že jsem (aniž by ji zajímalo či jsem si udělala test) , a jako druhé co na to řekne moje ségra - je jí 30 ,dítě by chtěla, ale s přítelem je teprv 2roky, ten zatím nechce. Mi je 25, letos jsem se vdala a nemůžu za to že ségra promarnila 7 let s blbcem :( Prostě žádné gratuluji, ani obejmutí nic.!! Přitom s rodiči vycházím dobře a manžela mají rádi. Ale docela mě to mrzí :( já nevím, jsou takové reakce normální ? Jak jste to měly vy ?

selverin
15. říj 2013

to je smutná reakce, ale nejsi sama, kdo byl zklamaný... moje maminka je a byla nadšená, nemůže se dočkat... ovšem můj otec (naši jsou rozvedeni a každý se znovu oženil/vdal) ten mi na to jen suše odpověděl.... "hmmm a my budeme muset platit za umělé oplodnění" (je mu 52, macešce 43, vzali se před 3mi lety a už jim to nejde...) jako na to, že jsem jeho jediné dítě a příští rok mi bude 30 mě tím položil trochu na kolena. taky žádné gratuluji nic, spíš jsem ještě odcházela a měla málem výčitky, jak já si to mohla dovolit otěhotnět, když jim to na stará kolena nejde.... 😵

jasminy
15. říj 2013

Nám trvalo dlouho než jsem otěhotněla, přesto moje máma nadšená moc nebyla. Žádná radost. A to mi bylo přes 30 a jsem vdaná dlouho. Taky nevím proč.

maudn
15. říj 2013

Jé moji rodiče znechuceně polkly a ještě znechuceněji řekli, že gratulují. A ted, i když jsem tomu nikdy nevěřila je pro ně vnuk obrovský smysl života a když jsme oznámili druhé, tak už byli rádi, jen házeli takové ty ksichty jako jedináčci a rodiče jedináčka, že hned další..... 🙂

lenicka07
15. říj 2013

@lucavka Když ona ségra vydírá ostatní přes děti, např. když máma neskáče podle jejího, tak vyhrožuje, že děti neuvidí. Takže když já bych k našim s malou přišla, když ona tam je, tak nás máma pošle pryč, protože pokud to neudělá, ségra začne vyhrožovat. Ale máma tvrdí, že s ní žádný problém nemá. No a pokud u našich přesto zůstanu, tak ségra hledá záminku, aby malé ublížila, takže když malá vzala do ruky hračku, tak ji násilím vytrhla, div jí ručičku neuškubla nebo když se jí malá připlete do cesty, tak ségra chodí stylem, že těsně kolem ní profičí jako vítr a já do poslední chvíle nevím jestli jí nesrazí. Takže už tam radši nechodím vůbec, protože s takovým psychopatem nechci mít nic společného. Máma to viděla co dělá, nic jí na to neřekne, a buď mi tvrdí, že to je normální nebo že se to nestalo. Buďte holky rády, že jste nic takového nezažily, já ani ze svého okolí ani nikde jinde jsem o ničem takovém neslyšela. Často čtu různý věci, jak se lidi chovají, ale tohle... 😠 Jako se ségrou jsem nikdy neměla nějaký extra vztah, tisíckrát jsem se snažila a mnohokrát mě kopla do zadku (např. jsem jí s něčím pomohla a pak se na mě vykašlala když jsem já potřebovala - kdyby řekla že prostě nemůže, ale vysmála se mi do obličeje). Ještě 14 dní předtím než se dozvěděla o mém těhotenství, bylo vše relativně normální a pak bum bác hrozná nenávist. Já vím že kvůli dětem, nenávidí je stejně jako mě, ale nikdo z rodiny tomu nechce věřit. Ale nechápu, jak může nenávidět mimino, neznám nikoho takového. Ale díky, že jsem se mohla svěřit 😉 Přeju všem, ať jsou jejich rodinné vztahy pěkné, .... já toužila po banální věci, aby si děti spolu hrály, nebo jen tak vyjet společně s kočárky, bohužel chci asi moc...

osicenka
16. říj 2013

No tak já předně jsem našim ani nechtěla říct, že jsem těhotná, protože právě naši neumí být takoví srdeční nebo upřímní a věděla jsem, že mě taky moc pozitivní reakce nečeká, proto jsem se té situaci snažila vyhnout a vůbec jsem se na to netěšila, jenže pak jsem si o tom, že čekám miminko povídala s 2,5letou ségrou, která to právě mamce řekla (nedošlo mi, že to prostě už dokáže říct tak, aby to někdo pochopil a ona z toho byla prý úplně hotová 😀 ), takže jsme to pak našim museli jít oficiálně oznámit. No a mamka mi na to řekla toto: "Hm, tak když je to fakt pravda, tak my už teda s taťkou další mít nebudeme." - už tak mám 4 sourozence a právě nejmladší budou teď 3 a naši prostě uvažovali o tom, že aby ještě mamka nemusela jít do práce, tak budou mít 6. dítě a my jsme jim to "překazili". Takže taková byla reakce u nás no, ale jak říkám, nijak mě to moc nepřekvapilo a naštěstí, i když mám všelijaké výhrady k tchánovcům, tak musím říct, že ti nám to jejich reakcí vynahradili a celkově zájem o mimi nám vynahrazují do teď, na malého se moc těší, pořád plánují všechno možné atd. kdežto naši o malém ani nemluví, natož aby řekli, že se na něj těší, přijde mi, že ani nevnímají, že jsem těhotná, ale tak co už, já jsem si zvykla 🙂

rubetie
16. říj 2013

@zlatulka89 Ahoj, tak u nás byly taky lehce řečeno "rozpačité" reakce. Tedy teď u druhého. U prvního měli radost a myslím, že i gratulace byla, zato letos, když jim náš malý "informátor" oznámil, že maminka má v bříšku miminko, viděla jsem jen protáhlý obličej mojí mámy a bylo mi to jasné 😀 Táta měl i celkem radost a dost se na mimi ptá, ale máma nezájem, nevím, poslední dobou má divné nálady, možná je to přechodem... Hned nám začla předhazovat, že už takhle jsme na tom docela mizerně a teď ještě dítě do toho... U mojí babičky byla reakce obdobná, dokonce mě posílala na potrat... No, na to už raději ani vzpomínat nebudu 😠

mysicka_lb
16. říj 2013

Mamka byla ráda, objala mě a hned mě začala obskakovat a vyvářet mi. Sice plno toho jídla skončilo v záchodové míse, ale i tak mi to udělalo radost. Taťka ale moc rád nebyl, začal si otírat čelo a div ještě víc nezešedivěl. Asi se ještě necítil na dědečkování. Na druhou stranu neřekl ani nic negativního. Neřekl vlastně vůbec nic.

ellar
16. říj 2013

Holky, to mě tak mrzí, co tu většinou čtu ☹ Nás už spíš naši do mimi tlačili.. 😀 První z rodičů to věděla moje mamka a byla moc ráda 🙂 Až po vyšetření jsme fotku ukázali mému taťkovi a ten tomu nemohl uvěřit 🙂 Pak jsme jeli k manželovým rodičům a ukázali fotku jim. Taky to nečekali a tchýni i slza ukápla 🙂 Měla jsem to oznámení moc hezké 🙂

suzief
16. říj 2013

Já jsem úplně v šoku s jakými reakcemi se tu setkáváte od vlastní rodiny☹ je to zklamání ale spíš by mě zajímalo kde se to v nich bere? Dyť je to zázrak...fakt tomu nerozumím...

janice_opice
20. říj 2013

@lucavka Lucí tak se to nezlepšilo ty vztahy s mmískem?? Ale halvně , že máš "Svou" rodinu to e nejdůležitější, i když chápu že to mrzí!

janice_opice
20. říj 2013

@lenicka07 teda mě je z toho úplně špatně,ale asi nejlíp, i když to bude bolet tak odstřinout - to co si říká ségra tak to úplně a mámu hodně omezit pokud nvidí a nechce vidět zbytečně ti to ubližuje, vím, že to není jednoduchý, ale pro tvůj duševní klid a pohodu bych je prosstě nechala být..když máma bude chtít tak at přijde....Ale je to teda síla.....nechápu takovou nenávist, opravdu je to nemocnej člověk dle toho co píšeš

liss_durman
20. říj 2013

Holky, to je děs, co některé píšete za zkušenosti ☹
@zlatulka89 Především gratuluji k těhu 🙂 Přeji, ať se vše dobře vyvíjí a snažte se s partnerem těšit na mimčo bez ohledu na okolí, je to opravdu krásný pocit, první těhu je jen jedno a je potřeba si ho užít. Já si to trochu zkazit totiž nechala... Otěhotněla jsem v 18 letech, s tehdejším přítelem - současným manželem (mimochodem o 21 let starším) jsem chodila sotva dva měsíce, když se to stalo. Byla jsem teprve ve 2. ročníku na střední a ještě ke všemu jsem bydlela v té době na intru. Mámě jsem to řekla asi týden po zjištění // na testu. No bylo to čoro, vyslechla jsem opravdu ošklivé řeči na adresu svého partnera. Když si máma vylila zlost, bylo vidět, že se na miminko těší. Zdálo se být všechno v pořádku, pomáhala mi. Ale nějak moc se vžila do role spasitelky náctileté těhotné 😀 A když jsem se asi v 8. měsíci odstěhovala, nesla to docela těžce, pak po porodu si myslela, jak mě spasí tím, že se mnou bude jezdit s malou do školy, aby mi ji tam hlídala - blbost, kterou naštěstí manžel zamítnul hned a dobře udělal, protože na jedné z cest do školy jsem ošklivě bourala a byla jsem opravdu ráda, že malá nejela se mnou. Zkrátka zvládáme s manželem naše školy a zaměstnání víceméně sami (a s pomocí tchýně), mojí mamku moc nepotřebujeme a ona to trochu hůř nese. Ale to už je zase jiná story 🙂 Jinak pomalu plánujeme druhé a já opravdu nehodlám jít s pravdou ven před ani jednou mamkou dřív než ve 12tt, spíš dýl. Ale kdo ví jak to bude, že 🙂

lucavka
20. říj 2013

@rubetie - holka tak to vítej do klubu které rodina posílá při druhém těhu na potrat. Moje matka mi řekla to samé. Že jako co si počnem a že si mám aspoň jedno z dvojčat nechat odsát. Přitom sme po IVF a obě otěhotnění nás stáli hodně sil a o penězích ani nemluvě...
@janice_opice - s mojí rodinkou mi to bohužel přijde horší a horší no...

lenjii
20. říj 2013

Je to zcela normální. Tchýně s rodinou vždycky otravovali s děckem a kdy bude a všechno a když jim to muž řekl,.. tak žádná zvláštní radost. Můj tatka je takovej, že to bere spíš že bude mít vnučku, že bude dědek. Jediná moje mamka měla tu správnou reakci. Ale ted už se těší celá rodina. Chtěli holku a prý ju v bříšku mám, tak radosti na strém belidle 😀 😀 😀

laurital
20. říj 2013

U nás to byla docela sranda.Já jsem byla před koncem VŠ a naši seděli v kuchyni a střídali se v rolích.Když mamka lamentovala, že školu nedokončím, táta kontroval, že jsem přece chytrá holka.A naopak, když táta lomil rukama, že jsem moc mladá, máma mu vysvětlovala, že zase takové mládě nejsem atd...atd...Bylo to spíše úsměvné.Nicméně si tím dnem začali, v necelých padesáti, říkat bába s dědkem 🙂.
Daleko více pak oba prožívali porod své první vnučky.

kesinka_z
20. říj 2013

U nás to byla pro rodiče dvojitá dávka 😀 Prvně oznámil brácha s přítelkyní rodičům že čekají mimi, to byli v 6tt a naši byli nadšení, a týden na to jsme šli těhotenství oznamovat my 😀 já to zjistila v 8tt 😀 Náš taťka doufal, že alespoň jeden z nás bude mít kluka, ale prd, oba máme holku 😀 My teď čekáme druhé, a to bude kluk, tak je děda moc natěšený 🙂

lenicka07
21. říj 2013

@janice_opice To máš nejspíš pravdu, ale v praxi to je těžko proveditelné, přece jen bydlíme skoro hned vedle, jen pár metrů... mě nejvíc štve, že děti se nesmí vidět (tedy já jim v tom nebráním, ale ségra jo). Ten můj příspěvek měl být tak trochu varování pro ty, které si myslí, že oznámení těhotenství nebo narození dítěte budou všichni oslavovat. A to jsem na dítě dlouho čekala, o to je to smutnější... všichni do mě rejpali včetně ségry, kdy už jako konečně.... Ze strany mámy mi to tak trochu přijde, že prostě už počítala s tím, že bude mít vnoučata jen dvě a další dvě jsou tak nějak navíc a není na ně čas... A tobě moc přeju, ať to vyjde !!!

rubetie
22. říj 2013

@lucavka To je vážně šílený, jak takovou věc vůbec může někdo vypustit z pusy, v životě by mě nenapadlo, že se to stane zrovna mě... 🙄

lucavka
22. říj 2013

@rubetie - já jsem bohužel od svojí maminky přesně tohle čekala 😠 . Ale taky to nedovedu pochopit.

kamilka007
1. lis 2013

@lenicka07 Leni, vím, že mi do toho moc není, ale když už tady diskutujeme, nemůžu se nezeptat: Ona je tvoje sestra opravdu oficiálně psychicky nemocná? Protože neoficiálně určitě, i kdybys z poloviny přeháněla to, co tu popisuješ, tak je to pořád to nejhnusnější, co jsem kdy o sesterských vztazích slyšela.. A jestli je doktory uznaná, tak by měl reagovat i zbytek rodiny ne?, vždyť takhle rodinu vlastně rozbila, její vlastní máma se bojí vídat druhá vnoučata, to je šílený. Nehledě na to, že kdyby se s tvými dětmi náhodou opravdu někde potkala, může jí přeskočit ještě o kousek víc a nějak jim ublížit. Nezkusili jste třeba rodinný "sněm", samozřejmě bez sestry, kde by se to probralo? Mně to hlava nebere, fakt je mi líto, že tě někdo tak blízký dokázal dostat do takové situace.

lenicka07
1. lis 2013

@kamilka007 Ne, oficiálně není, ale když jsem to popisovala psycholožce, tak taky řekla že je to případ pro psychiatra. Bohužel nikdo nechce nic vidět, nic slyšet. Jo, takový "sněm" o tom jsem taky uvažovala, ale prý je to problém můj a sestry, že si to máme vyřešit spolu. To nelze, protože odmítá komunikovat, a to naprosto. A já fakt nevím co jsem jí udělala, prostě se to stalo poté, co se dozvěděla, že jsem těhotná. Máma na to reaguje tak, že jsem jí musela něco hrozného udělat, když se tak chová. Jasně, nikdo nejsme bez viny, ale tohle byla náhlá změna chování po tom co se to dozvěděla. 14 dní předtím jsem byla na křtinách jejímu synovi (dokonce o mě uvažovala jako o kmotře! ) a pak najednou tohle. No mám tady o tom diskusi, tak abych to pořád neomílala dokola ... Nenávist mojí sestry, poté co se mi narodilo dítě. Ale prostě vím, že ty problémy nemá jen se mnou, ale v podstatě s většinou lidí kolem sebe, a máma jí pořád jen chlácholí a omlouvá a tím jí utvrzuje v tom, že ona sama je v pořádku a ostatní jsou špatní. Mě to taky hlava nebere, ale vím že mě nikdo nepomůže. Máma je na její straně, tátu to vůbec nezajímá, moje teta (její názor by taky mohl mít velký vliv) se zastává mámy, děda (mámy otec) má svých problémů ve svém věku dost a nějaké handrkování ho nezajímá.... a nikdo jiný kdo by to mohl ovlivnit tu už není. Manžel je na mé straně a jen kroutí hlavou, když např. dojdeme k rodičům v době, kdy tam ségra je a je nám řečeno, že tam lezeme schválně nebo potřebujeme (naprosto výjimečně) pohlídat malou (to taky děláme schválně)...

happylenulka
3. pro 2014

holky, musela jsem si to tu pročíst, protože se trošku bojím reakcí rodiny, až jim to na Vánoce oznámíme... jsem fakt zvědavá. Já jsem typ člověka, který se raduje z každé maličkosti a raduju se i z úspěchů druhých.... Myslela jsem si, že třeba moji rodiče budou mít radost ze svatby (po 6ti letém vztahu) a že se zapojí a budou si to prostě užívat a ono nic.. ignorace a až nasranost... a to se půl roku před tím ženil bratranec a mamka se mohla na svatbě přetrhnout aktivitou a tak... a mě nedala ani svatební blahopřání... nikdo nechápe, přitom vztahy máme relativně dobrý... tak mám strach jaká bude reakce na vnouče, když opět z bratrancova i sestřenčina těhotenství byla mamka úplně poprděná a vymýšlela co malému koupí,....
od manželovy mámy mám zas trošku obavu, že nebude nadšená, protože jsme mladí... (já 24, muž 28), ale já snad od 15ti let jsem toužila po miminku v 25 letech, abych byla mladá a zdravá a silná máma... (vidím okolo sebe tolik problémů s otěhotněním...). ale zas vím, že bude mít radost, třeba ne hned, ale bude... jen prostě bych ráda určitý stupeň nadšení a mám strach (teď jak mi lítají hormony obzvlášť), že pokud ta reakce nebude hodně vřelá, tak z toho budu smutná....

jaenik
3. pro 2014

Ahoj, tak my také měli trochu obavy, co na to rodiče, tedy hlavně manželova maminka. Mladí na miminko sice nejsme, ale manžel má z 1. manželství 2 malé dcery, takže si tchýňka představovala, že budeme mít miminko až tak za 5 let. No a když jsme to oznámili na společné večeři oběma rodičům, moji rodiče to vzali přesně tak, jak jsme čekali - pozitivně, s úsměvem, ale to bylo vše. Ono jsou prostě takoví, i když mají velkou radost, nedávají to moc najevo. A že radost mají, hned o víkendu jsme si o tom u nich hezky popovídali a zavtipkovali 🙂 A tchánovci? Vzali to s klidem, který jsme nečekali. Tchýňka prohlásila: "Já si to myslela." Takže zase až takový šok to pro ni nebyl, tak nějak počítali s tím, že po svatbě budeme chtít miminko a svatba byla letos v červenci... Teď máme vztah snad ještě o chlup lepší, než kdy dřív, normálně se o miminku spolu bavíme, těší se, protože děti miluje. No a když jsme jim minulý týden oznámili, že s největší pravděpodobností čekáme chlapečka, tchýňka se dojetím rozplakala 🙂 Takže někdy je strach zbytečně velký 😉

aklin
3. pro 2014

Mí rodiče byly a jsou velmi nadšení, že čekám dítko. S mamkou pořád mluvíme o dětské výbavičce. Konečně o tom můžu mluvit, už je to reálné. Mamka a babi mi předpovídají, že budu mít holku. 🙂

lenynka
Autor odpověď smazal
Zobraz
krtekk
3. pro 2014

Ahoj holky, jelikož u mně první první těhotenství nedopadlo - mimoděložní a skončila jsem v nemocnici před 2 lety a všem to v rodině bylo líto, jelikož se dlouho snažíme. Proto nyní ve 33 letech čekám první a oznámili jsme to až ve 14 tt s tím, že jsme všem ukázali těhotenskou průkazku. Všichni byli kouzelní, úsměvy a gratulace, že nám to moc přejí. Takže doktor mě už nechal doma a těšíme se na přírustek. 🙂

jaenik
3. pro 2014

@aklin Mně také všichni říkali, že čekám holčičku a opak je pravdou 🙂 😉

ladenka
3. pro 2014

My se brali po 8 letech vztahu, rok po svatbě se začali snažit, podařilo se po 8mi měsících. Rodině jsme to oznamovali už na 8tt, vzhledem k mým šíleným a úporným nevolnostem se to nedalo déle schovávat za virózu. Nikdo to nečekal, já nikdy k dětem neměla moc vztah, spíš mě rozčilovaly a tak jsem vždy prohlašovala, že raději psa. Pak začaly bít bio hodiny, ale nikde jsem to neventilovala a všichni žili v domění, že děti opravdu neplánujeme. O to větší to byl šok. Tchýně nám sice pogratulovala, ale bylo na ní vidět, že ráda není (nikdy se se mnou jako s partnerkou svého syna nesmířila), že jí běhalo hlavou něco jako, tak a teď už se jí nezbaví. Celé těhotenství ji nezajímalo, když jsem jí to v jedné vyhrocené hádce asi v 8m vyčetla, že nemá o vnouče ani žádný zájem, že by se zeptala jak dopadl UTZ nebo tak, tak mi jen řekla: "A jaký zájem by sis jako představovala?!" Obrečela jsem to. Teď už máme děti dvě a zajímají ji jen tehdy, když se potřebuje předvést před ostatníma babkama, nebo když potřebuje soupeřit v zájmu o ně s mojí mamkou, protože tu naše děti zbožňují.
Když jsme první těhotenství oznamovali našim s obrázkem z UTZ, byli taky dost v šoku. S taťkou jsem v tu dobu měla komplikované vztahy, ale paradoxně mé těhotenství vše srovnalo. Ale neskákali radostí, byli prostě v šoku, odjížděla jsem dost rozčarovaná, a v autě to obrečela. Čekala jsem radostnější reakci, že budou mít první vnouče. Pár hodin po příjezdu domů mi volala mamka, a dodatečně gratulovala, říkala, že jim teprve všechno došlo a jsou rádi, jen taťka se nemohl smířit s tím, že v 51 letech už bude děda, prý je moc mladý. 😀 Teď mají vnoučata dvě a jsou z nich nadšení. 🙂

svetlanap
4. pro 2014

U nás to bylo velmi radostné, máma bude v lednu jedinou babičkou našeho prcka (tchýni už nemám, ani tchána) a on bude její první vnouče od jediné dcery, vzhledem k tomu, že na mě naši čekali asi 13 let, tak nějak nemohli věřit tomu, že já jsem otěhotněla hned na druhý pokus. Každopádně mamka nejdřív plakala, pak udělala nájezd na obchod s dětským zbožím a přivezla strašnou tašku věcí... pak prskala, že neví, co to bude a že je to vše žlutý, že už chce kupovat na kluka nebo na holku 😀 No a taťka ten se s manželem tu noc opil, i když normálně nepije ani jeden, pak nasávali znovu, až zjistili, že je to kluk a děda jako majitel autoopravny bude mít nástupce 😀 Netuším, co budou dělat, až se Marek narodí.

maudn
4. pro 2014

Naši skrivili obliceje a tónem upřímná soustrast řekli gratulujeme, pak se akorát ptali jak to bude dál se studiem, žádné pozitivní reakce jsem nedostala celé těhotenství, když jsem oznámila ze mám vysoce rizikové, tak se mamka dokonce smála, že to má každá druhá...

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru