Endometrióza. I tak se to podařilo

5. prosince 2016 
Ahoj holky,snad nejsem jediná,kterou potkala tato nemilá diagnoza..píšu o ní právě proto,že vám všem ,které to potkalo chci dát naději..po 11letech jsem se dočkala svého druhého těhot.jsem ve 21t.a čekáme zdravou holčičku ,léčili mě hormonálně několik let,nakonec tělo řeklo dost a začalo protestovat-otoky,nepr.menstr.,prsa ze 75B na 75D,migrény atd.,nakonec mě neminula operace,při které mně oznámili,že mám pouze 8%na otěh.což mé duši nepřidalo,je fakt,že se mi hodně ulevilo od bolestí,ale postupně jsem to vzdala!!! Když jsem měla odletět v pond.na dovču a jako naschvál jsem to nedostala,jela jsem k dokt.,ať mi něco píchne,abych měla klid a on mi řekl,že jsem v 10t.a měla jsem poslední menses prostě už jako těhotná,ještě,že jsem ležela,byl to ten nejkrásnější šok po 11letech,kdy se nám narodil krásný syn Péťa a teď to bude Anetka..nikdy není pozdě a nepřestávejte mít sny,oni se totiž plní
16. říj 2006 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
ja mám tiež endometriozu, mne ju zistili v decembri, robili mi laparoskopiu a potom polročná liečba.
16. říj 2006 ve 12:07  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Endom.má různé rozsahy,mě zůstala v malé panvi a v noci se ozývá tím,že mi tvrdne bříško a dost to bolí,můj lékař mě to vysvětlil a řekl,že ty ložiska tento pocit vyvolávají,ale že děťátko je v pořádku,musím se prý šetřit,ale např.plavání mně doporučil,vše vydržím,jen ať už je únor!!!
16. říj 2006 ve 12:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky tak tady pročítám toto nové téma a vůbec nevím o čem je řeč. Co to je ta endometrioza? Díky a omlouvám se za svou neznalost.
16. říj 2006 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj děvčata. Poslední dobou zjišťuji, že toto téma není až tak neobvyklé jak jsem zi zprvu myslela. Také mám endometriozu. Mám ložiska v celém podbřišku a největší mezi dělohou a konečníkem . Už v devatenácti jsem byla na operaci kvůli srůstům-ale to jsem ještě nevěděla o co vlatně jde... Letos na jaře jsem po někaolikatýdenním běhání po doktorech kvůli bolestem skončila na pohotovosti u primáře, a ten mi řek, že to způsobuje právě zmiňovaná endometrioza a že ji mám již v poměrně velkém rozsahu a stále se to zhoršuje. Doporučil mi-pro mě velice překvapivě , že nejlepším lékem by bylo těhotenství,a že si nemůžu moc dovolit čekat, protože by se mi taky mohlo stát že se mi to potom nikdy nepodaří. A hlavně, že by to těhotenství mohlo mojí enodom. prakticky vyléčit!takže tedy jo...Jenže druhý problém byl, že mě poslali okamžitě na kliniku asistované reprodukce, protože takhle velká endom. je indikace k IVF( lacky-umělému oplodnění) To jsem podstoupila, nepovedlo se-a do měsíce jsem přišla do jiného stavu přirozenou cestou.Zázrak. Jsem hrozně ráda, že to takhle vyšlo. Popravdě jsem měla vážně strach, žes tím budu mít veliké problémy. ...

Pavlaneu-docela jsi mě uklidnila, večer nebo po námaze mě taky dost pobolívá v podbřišku. Myslela jsem si že to s tím může souviset, ale nebyla jsem si jistá-takže ještě jednou-díky za uklidnění
16. říj 2006 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Ahoj terra,je to dost problémová diag.,děložní sliznice se při této nemoci částečně vylučuje v době menses do těla,usídlí se kde chce-nejčastěji na vaječníkách-v malé pánvi-mě i na pobřišnici a střevě,kde z mikroskop.velikosti roste a dělá srůsty,které vedou ke komplikacím např.neplodnost-bolest při styku,chron.zácpu i silné bolesti břicha v noci atd.Jde opertivně řešit,ale ne úplně-je navždy !!!!!!!Léčba je hormonální,ale jen proto,aby ta sliznice rostla pomaleji,takže žádná sláva.Rok a půl po oper.jsem zázračně otěhotněla a p.primař mi řekl,že mě má v šuplíku zázraků,prý jsem měla skutečné štěstí,jedná se totiž o kategorii nádorového onem.
16. říj 2006 v 18:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj Bodlino,mám fakt super gyn.primaře,je to takový můj anděl,on mě operoval,byl u mě hned na JIP po operaci a věřím mu nadevše,moje bývalá dr.mě nevěřila,že mám opravdu problémy a ve finále mi dala doporučení na konzultaci k psychiatrovi,což mě dostalo na kolena,ale vzala jsem ten cár nesmyslů a vyhledala pomoc ve vedl.okrese,kde jsem dodnes,po prohlídce jsem byla do druhého dne odoperovaná,byla jsem přes 2h.na sále a ta zamindrákovaná doktorka mě už neviděla,pouze jsem ji tel.oznámila moji diagn.a zdr.stav a nezmohla se navíc než "aha"!!!!!!
16. říj 2006 ve 20:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky, já se k Vám bohužel taky musím přidat. V roce 2002 u mě objevili endometriozu kolem celé dělohy, na střevě a dokonce mi díky ní přirostlo střevo ke stěně. V roce 2002 byla provedena první laparoskopie, v roce 2004 druhá, kde byl rozsah endometriozy minimálně od 100% horší+ tam byl zánět, pak následovali lázně, ty mi na rok pomohli od bolestí a už je to tu zase . Léčím se u MUDr. Hruškové v ambulanci pro léčbu endometriozy u Apolináře v Praze. Od července se snažíme s manželem o miminko, ale miminko zatím nikde a místo toho mám zase ukrutné bolesti. Tím, že jsem vysadila antikoncepci, se mi endometrioza zase rozjíždí na plné obrátky. Momentálně to vypadá, že místo miminka mě čeká další laparoskopie, již 3. pro endometriozu. Moc toužím po miminku a bojím se, že se ho nedočkám Jinak, mě bylo zděleno, že nejen, že se endometriozy zbavím až teprve po přechodu nebo po celkové ,,kastraci,, ale víc mě dostalo do kolena, že budu pravděpodobně celý žívot trpět bolestmi...

Pavlaneu, veronika13, bodlina .... děkuji Vám, že jste mi dali naději, že i přes endometriozu a veškeré problémy s ní spojené, je možné se dočkat vytouženého miminka. Přeji Vám krásné a pohodové těhotenství a zdraví pro Vás i vaše miminka.
17. říj 2006 v 07:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Ahoj Martinko,vím,co prožíváš,za ty roky trápení s endom.se mi úplné změnil svět,ale k lepšímu..srovnala jsem si hodnoty života a věř,že to je hodně moc důležité!!!!!!!Nevím kolik je ti let,ale prosím tě,NepřestáveJ VěřiT ,že bude líp!!!!!!Hlavně své zdraví řeš s doktorem,o kterém jsi přesvědčená,že pro tebe dělá opravdu vše!Bojuj i se svojí bolavou duší,já ti jí také budu chránit a pro začátek ti posílám sílu věřit v sama sebe-v osud a předávám ti motto,které mi pomohlo,i když ze začátku bolelo-věř na šťastné začátky i konce-věř svým opravdovým snům a uvidíš,že je to ta správná cesta k cíli..veškerou bolest a neúspěch přeměň v naději na lepší zítřky..hodně štěstí a neboj-bude dobře!!!
17. říj 2006 v 09:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte spolubojovníčky. Patrím k Vám aj ja. V decembri 2004 mi pri beznej gyn. prehliadke moja dr. oznamila ze mam cystu na vajecniku o velkosti pomaranca. Nasledovala 1/2 rocna cajova kura, a mesacne sledovanie mojej cysty. V júli 2005 sa lekarka rozhodla pre laparotomicku operaciu (rez cez brusnu dutinu). Po prebratí z narkozy mi oznamila, ze cysta bola endometricka a musela mi spolu s nou odstranit cely vajecník, taktiez miom z maternice a slepe crevo. Toto vsetko v 25rokoch zivota
Nasledovala 1/2rocna kura s dekapeptylom - pychanie inj. do brucha. Tato hormonalna liecba ako mnohe poznate ma za následok zastavenie menzesu.... a stym spojene veci, ktoré sa vyskytuju pocas prechodu(návaly horka, zmeny nálad, zvýšenie hmotnosti...) Jedna zo svetlych stranok tejto choroby bolo absolvovanie kupelnej liecby v Lúčkach, ktorá mi pomohla aj po psychickej ale aj fyzickej stranke. Po nabehnutí menstruacneho cyklu mi dr. poradila cím skor otehotniet. Po skoncení tretieho menzesu sa stal zázrak Dnes podobne ako PAVLANEU sa neviem docka unoru Pri kazdej poradni sa musim uistit ze to je naozaj pravda.... Preto netreba stracat nadej, treba to vydrzat Martinka a ono to urcite príde! Držim velmi palceky.
17. říj 2006 v 10:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
pavlaneu: Teď jsem ti psala dlouhatánskou odpěď a než jsem jí stihla dopsat a odesla, tak mě systém odhlásil a vše se smazalo ... nemám sílu to psát znova....
17. říj 2006 v 10:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ale početly byste si holky...a nevim jestli byste byli potom ke mě tak optimistické...
17. říj 2006 v 10:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
martinka mne sa stalo presne to iste Napisala som to vsetko odoslala a nebola som prihlasena, tak potom odznova!!! No šup šup do toho! čakame tu na to!
17. říj 2006 v 11:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
To se nedá....možná v hoooooodně zkrácené podbě....ale až po obědě...
17. říj 2006 v 11:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
martinko,určitě nám pošly tvůj příběh-více srdcí dokáže potěšit i to tvoje,úplně chápu v jakém jsi rozpoložení,ale jednou si určitě řekneš-ještě,že jsem těm holkám napsala-pamatuj-Sdělená bolest je vždy poloviční bolest a sdělená rdost,je vždy dvojnásobná radost!!!!!!!!!!!Nikdy nejsi sama
17. říj 2006 v 11:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
pavlaneu: Na tom něco bude....
17. říj 2006 v 11:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
lola 55:Zdravím do okr.Galanta,někdy si říkám,proč nás téměř vždy posune až o kus dál trápení,ale snad právě proto,že se zastavíme a máme šanci pochopit smysl života....blahopřeji k děťátku,věřím,že jsi šťastná a také tě nerozhodí po tom všem jen tak nějaký malý problém!!!!!!
17. říj 2006 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
to je hrůza jaké nemoci mohou člověka potkat. Moc děkuji za vysvětlení,do teďka jsem nevěděla,že něco takového existuje. Moc Vám držím palce a blahopřeji k těhotenství i když ta Vaše cesta k němu byla leckdy velice trnitá. Držte se! A ty Martinko nám ten svůj příběh napiš,od toho tady tyhle stránky jsou,aby si člověk s někým popovídal a podělil se o starosti i radosti.A mě se včera také stalo to samé,co tobě. Psala jsem vcelku obsáhlý článek o toxoplazmoze,zcela nové informace a když jsem to konečně dopsala a odeslala,tak spadla síť.
17. říj 2006 ve 12:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pavla ďakujem, momentálne som asi ta najšťastnejšia čakateľka ....a verím tomu, že aj ty!
17. říj 2006 ve 12:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, tak Vám to píši znovu....tentokrát se mi to snad už nesmaže.

pavlaneu: hodnoty života mám sakra dobře srovnané, už dávno, vždy jsem snila o manželovi(osůbce, která mě bude milovat a já jeho) a rodině (dětech), žádné bohactví, kariera a tak, nepotřebuji k životu drahé dovolené u moře, luxusní auta a tak. Momentálně mám manžela, ojetého favorita a ke štěstí a pslněnému snu už nám chybí jen jediné...miminko. Ale neni to tak jednoduché...narodila jsem se s vrozenou vadou kyčlý, od dětství jsem dost času trávila v nemocnici... ve 3 letech operace kýly, 3-14let 4x operace očí, přitom mi zůstala vrozená vada, která se nedá odoperovat, ve 12ti slepák, ve 13ti žlučník, v 21ti koleno, při tom mi byla zjištěná vrozená vada kolen(drtí se mi chrupavky kole češky a nedá se s tim nic dělat), a od 22 bojuji s endometriozou, ve 22 první laparoskopie, ve 24 druhá, od 13ti se potýkám s bolestmi břícha a bylo mi oznámeno, že je jich asi nikdy nezbavít, že se s tim musím naučit žít. Suma sumárum 10 narkoza = další zdravotní komplikace, včetně rozhozené páteře, atd atd.... a to je jen střípek, mezi operacemi se čas od času objevili nějaké potíže, díky kterým jsem pobývala v nemocnici týden, dva, tři, měsíc a půl a pod. Kdybych to tu měla vyjmenovat, tak tu budu do zítra Navíc gyn. problémy máme v rodině, asi je to dědičné. Babička (máma mamky) měla zdravotní problémy a v těhotenství a po porudu, když se narodila moje mamka, tak se babičce vše ještě zhoršilo a měla hrozné problémy a mojí mamku za to nenáviděla (přitom, dítě je to poslední co za to může). Moje mamka s mojí sestrou otěhotněla v pohodě, ale když si chtěli pořídit mě, tak to najednou nešlo, mamka si kvůli mě taky vytrpěla své, po 7 letech to vzdali a hele jsem tu, narodila jsem se mamče ve 30ti. Ve 33 ji ale našli nádor a celý vnitřek musel pryč. Moje ségra sice s malou (mojí neteří) otěhotněla a ani nevěděla jak, ale ségra je do tátového rodu, já bohužel do máminého a to nejem vzhletem a tělesnýma propozicema, ale hlavně zdravotně... Momentálně jsem na tom tak, že je mi tak špatně, že mi občas i slzy vyhrknou, ale nechci manžela strašit, ale mám dojem, že mě v nejbližší době 3 laparoskopie nemine a nevim co bude dál... Bojím se, moc se bojím, že se našeho vytouženémo miminka nedočkáme... Někdo může říct, že v 26 mám ještě času dost, ale nemám nemám čas... Když Vám to řekne 5 doktorů nezávisle na sobě...tak se tomu asi dá věřit

Chci abyste věděly, že to tu nepíši, abych ze sebe dělala nějakou chudinku, která chce politovat, to v žádném případě.
Jen jsem se potřebovala svěřit a
trochu si tím ulevit. Tak se na mě prosím nezlobte....
Manžel o tom všem ví, ale nechci ho nervovat nějakým stěžováním, tak to píší vám.

Díky moc za vyslechnutí...
17. říj 2006 ve 14:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Martinko,máš toho už taky hodně za sebou,ale také před sebou!!!!!!!Strašně mi vadilo,když mně někdo chlácholil slovy-neboj,nemyslete na to a ono to přijde samo nebo moc se pozoruješ atd.,to jsem bývala úplně vykolejená!!!!!!!KDO TÍM NEPROŠEL-NEDOKÁŽE POSOUDIT!Musíš se řídit svým rozumem a radím ti,neoddaluj tu laparosk,ať je ti co nejdřív líp,já jsem takový šťastlivec,že kam vlezu-je problém,např.po oper.mě selhala pravá plíce,takže jsem se probrala na Aru,přitom pouze jeden z 10tis.má tuto pooper.komplikaci,dále mě u synova porodu měla doktorka,která chtěla spát a porodní asistentka,která sloužila sama první noční a absolutně byla bezradná,přikurtovala mě na por sále a 9h.nechala v křížových bolestech bez hnutí,když se laskavě p.dr.prospala a šla mě kontrolovat,začal fofr,sál byl totiž za těch 9h.jak kancelář před inventurou-plný natočených ozev z monitoru a jasně,že PRŮŠVIH!Neměla jsem sílu,ale řev p.dr.mě nastartoval a já začala dle pokynů tlačit,ovšem miláček dr.mě překvapila a nastřihla hráz ,když jsem netlačila a omylem na druhou stranu,tak se čekalo na další kontrakci a já omdlela bolestí,pamtuji si pouze z dálky světla zářivek-hodně personálu, a když mi někdo řekl-je to kluk-tak jsem se pomalu probrala-nebýt manžela,jenž u mě byl ,místo pocitu štěstí jsem byla hotová,to,že mě ta můra šila až po její snídani,je fakt detail..po vizitě na novoroz.odd.primařka z gyn.nechala zavolat tu nestvůru a nechala jí vyhodit!!!Proč?Tak mě zřídila,že jserm měla sraženinu od hráze do půl stehna plnou krve a sešila mě tak,že jsem šla na revizi.Syn je zázrakem zdravý,ale manžel je z toho dodnes plný špatných zážitků.Nelituji ničeho,tak to mělo být a věř,že je to jen pouhý odvárek z mého života...řeš to,co můžeme ovlivnit-věř,že si tě to štěstí najde,vše má své důvody a neřeš hlavně-PROČ ZROVNA JÁ!!!!!!!!!!Kdykoli se ozvy,ráda ti pomůžu!!
17. říj 2006 v 16:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Martinka-jak já ti rozumím... Nepotkalo mě tolik zdravotních komplikací jako tebe, ale věkově jsme na tom téměř stejně... Od třinácti jsem trpěla na neskutečné bolesti břicha. Při menstruaci jsem neskutečně zkoušekla a nemohla ani přejít z jedné místnosti do druhé. Doktorka mi vždycky napsala Surgam nebo Algifen a řekla, ž někomu se to prostě stává...
Žádný ultrazvuk, žádné vyšetření, nic...
V devatenácti jsem běhala asi tak tři týdna po doktorech, že mě asi bolej ledviny. Výsledky ale byly v pořádku a tak mě obvoďák poslal ke gynekoložce ať mě radši prohlídne... Když jsem tak dorazila, doktorka na mě dvakrát máčkla a řekla mi, že mi nic neni a vynadala mi, že když mě něco bolí, tak mám přijít v devět a ne v půl dvanáctý a poslsala mě domu. Pamatuju si to jako dneska! Vrátila jsem se teda celá ubrečená k obvodnímu a ten mi řek, ať zkusim jinýho gynekologa. Jenže byl pátek a tak pro jistotu zavolal do nemocnice na gynekologii, že kdyby se se mnou o víkendu něco dělo, tak aby se mnou počítali... V pondělí jsem změnila doktora, ten mě okamžitě poslal na ultrazvuk a ve středu už jsem byla pod kudlou. Strávila jsem na sále tři a půl hodiny. Bylo mi řečeno že jsem musela prodělat spoustu zánětů a že mám pozánětlivé změny na obou vaješnících, a vejcovodech a že se může stát že mi oba vejcovody vemou. V devatenácti---Šok! Řekli mi, že by mě hned zapsali do programu na umělý oplodnění.... Nevzali mi nic, byli hrozně ohleduplní, celej personál prostě super. Nicméně naději na normální otěhotnění jsem ztratila! V pětadvaceti jsem, jak už jsem psala byla kvůli přetvávajícím obtížím a rozrůstající se endometrioze byla poslána na IVF, které nevyšlo...
A měsíc na to jsem byla těhotná. Nevěřila jsem tomu. V červenci jsem si klidně jela na kola a na dovolenou na Djerbu. Zpožděnou menstruaci jsem připisovala všemu možnému ale tohle mě vážně nenapadlo. Byla jsem dokonce trochu naštvaná, protože jsem v srpnu měla přijít na druhej pokus IVF, a bála jsem se, že se mi to posune až na září což by pro mě bylo značně komplikované! Když mi doktor řekl že jsem těhotná, byla jsem nejšťastnější člověk pod sluncem!!!! Dodnes když vidím našeho drobečka na ultrazvuku tak si říkám jakej to byl zázrak, že při mě stojí andělíček strážnej! pořád se bojím, chci aby bylo všechno v pořádku, ale někde uvnitř cítím že bude-musí být! Termín mám 15.3., nemůžu se dočkat!
Děkuju svému doktorovi, mému manželovi který vždycky stojí při sobě a pánu Bohu za to, že nám dopřál ten dar, cítit jak ve mě roste nový živt. Je to nejkrásnější pocit který člověk může zažít!

Důležité je neztrácet naději, přesně tak jak psala Pavlaneu. věřit v lepší zítřky!

Martinko, vím že je to těžké-ale nepřestávej věřit, nejsi v tom sama!
17. říj 2006 v 16:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak jsem se nějak rozepsala, ale ty překlepy! Samozřejmě jsem měla na mysli, že manžel stojí při mě Přeji krásný den
17. říj 2006 v 16:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
ještě jsem si vzpomněla-nevím co je na tom pravdy ale mě doktor říkal, že by to těhotenství mohlo moje obtíže spojené s endometriozou podstatně zlepšit. že jak nebudu menstruovat, tak se mi cysty začnou vstřebávat a některé mohou úplně zmizet. Nevíte o tom něco?
17. říj 2006 v 16:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
bodlina je to pravda! Endometrioza sa rozsiruje hlavne pri menstruacii...krv sa nevylucuje z tela ale sa usádza niekde v brušnej dutine. Preto sa hormonalne lieči zastavením menzesu min. na 6mesiacov. Najvhodnejsie je vsak prirodzene zastavenie a to tehotenstvom. Moze sa ale aj stat, ze sa endiometrioza objavy aj u mužov. Predca len zriedkavejsie ako u zien.
17. říj 2006 v 16:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
V období,kdy jsem byla z té endometr.totálně zoufalá jsem se zeptala primaře,jestli by mě úplné odstranění dělohy a vaječníků zastavilo navždy všechny ty problémy a on mi řekl,že jak je už rozsáhlá,že ne,prý se ty ložiska mohou rozrůst i po hysterektomi i po několika letech,tak já nevím...
17. říj 2006 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte holky, vidím že ste prevažne z Čiech Ako som čítala jeden príspevok za druhým, fakt klobúk dolu pred vami, čo ste si už museli preskákať...Viem, že nechcete počuť ľútosť, len mi to nedá nenapísať, ste silné ženy, držte sa baby a bojujte, teda bojujme, ja som tiež ešte nevyhrala
17. říj 2006 ve 21:18  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte, mam tiez podozrenie na endometriozu,ale len moju domnienku,zatial mi to ziadny lekar nepotvrdil,kedze som este neabsolvovala laparoskopiu, preto by som sa vas chcela spytat,ake ste mali priznaky?
ja myslim,ze najvacsi priznak u mna je,ze ma dost casto tlacia creva a predtym ako mam dostat MS a v poslednej dobe uz aj kedykolvek pocas cyklu,ked potrebujem ist na velku tak chytam do criev krce. predtym to byvalo len pred MS. a taktiez som mavala dost bolesti pri MS,prvy den,ale to mi pomaha ibalgin vacsinou. ale tie bolesti su mozno sposobene aj tym,ze nemam v rovnovahe hladiny hormonov, co sposobuje anovulacny cyklus, lebo ked som brala lieky na ovulaciu,tak som bolesti nemala.
17. říj 2006 ve 22:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
adkag:Ahoj,nejsem doktor,ale myslím si,že máš příznaky,které by se nemusely týkat přímo endometr.,je to jedna z možností,měla by si u gynekoloka vše probrat,ať máš klid,po laparoskopii to vědí na 100%,mě to poznal primař už i pohmatem při gyn.vyš.Hlavně se ničeho neboj!!!!!!!!Držím pěstičky a ozvy se,jak si na tom---hlídej si hlavně pozitivní mysl a víru,že máš určitě šanci vše vyřešit a být šťastná
18. říj 2006 v 07:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
pavlaneu: ja som to hovorila svojmu doktorovi, vravel,ze to moze byt endometrioza ale nemusi, ze to sa zisti az laparoskopiou. ale na tu ma zatial neposlal,kedze nema vazne podozrenie (zrejme). chodim casto na UZV aj na prehliadky,vystriedala som uz 4 gynekologov a nikto mi zatial podla vysetrenia nic nepovedal,vzdy bolo vsetko v poriadku.len tie bolesti ma trosku strasia.
inak laparoskopia ma zrejme casom caka aj v suvislosti s problemami,ktore mam s otehotnenim. ale zatial sa to odlozilo,mala som ist uz teraz,lebo som mala cystu,ale ta zmizla.takze zatial budeme skusat normalne prirodzenou cestou a uvidime.
18. říj 2006 v 08:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda holky jak to tady pročítám tak mi běhá mráz po zádech. Takový mladý ženský a už tolik zdravotních problémů.

Martinko když jsem četla tvůj příspěvek bylo mi hodně úzko.Na tobě se,jak se říká,Pán Bůh vyřádil.Je velice těžké zaujmout jakékoliv stanovisko k Tvému příběhu,nikdo neví có prožíváš,ale vzhledem k Tvým zdravotním problémům,které se táhnou již od útlého dětství,nelepší se a naopak problémů přibívá,tak já bych se dítěte asi vzdala. Na prvním místě by mělo být tvé zdraví a těhotenství a sním spojená zátěž ti myslím na zdraví nepřidá. Ty sama víš nejlépe co ti radí lékaři a jaký zaujímají postoj k Tvému případnému těhotenství.Prosím nekamenujte mne za můj příspěvek je to můj názor,ale s Tvými zdravotními problémy bych do toho nešla.Řiď se vlastním rozumem a ve tvé snaze Ti přeji hodně zdaru.

Pavlaneo tak Tvůj zážitek z porodu tak to je teda silný kafe. Domnívám se,že jsem takto hrozný příběh ještě nečetla. I kyž ych se měla četbě příspěvků na toto téma vyhýbat,těhule to zbytečně stresuje,nedá mi to a občas se začtu.Já bych tu nemocnici přinejmenším zažalovalaa alespoň finančně zahojila. Ve Tvém případě to bylo jasné zanedbání péče a navíc spojené s revizí zákroku. Při představě,že ta doktorka pracuje v jiné porodnici. A kde jsi to prosím rodila? Je až neuvěřitelné kam až sahá lidská bezcitnost.
18. říj 2006 v 10:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
1 2 3 ... 7
Tvůj příspěvek