Jsem těhu, ale přítel se staví že to nechce. Co delat?

deathy
11. črc 2008

Ahoj, je mi 20 a čeká mě ještě rok na SŠ. Zrovna jsem zjistila že jsem těhotná, ale přítel zatím dítě nechce, respektive si nedovede v 21 představit jak by to zvládl, no a je z toho prostě docela v háji slušně řečeno. Rozcházet se nechce, já taky, ale prostě se cítí mladý na roli otce. Ale má smůlu, protože jsem již před pár lety byla na potratu ☹ takže je jasné že teď bych ani nemohla, a ani nechci!!!! Jsme spolu přes 3 roky, ještě spolu nebydlíme - není vlastní, ale střídáme bydlení u rodičů. No, je to docela šílený, protože nevím co bude, ani nevím jak to řekneme rodičům, chci s tím počkat až bude něco víc jisté... Takže se asi chci zeptat, co vy na to, jak byste to řešily vy...potřebuju znát názor více lidí. Všem moc díky

campi
16. črc 2008

Zkus si nic nepredstavovat a zkus to neřešit. Tohle nevymyslíš.

Ten Tvůj přítel je pěkný pako. Sorry, ale je.

kili
16. črc 2008

ja som strašne chcela mať deti strašne skoro, obe do 20tich (žiaľ nevyšlo to), a to preto, že keď ja budem relatívne ešte mladá, tých 35r, oni by mali už cez 15 a ja môžem cestovať a čo lepšie, už na to budem mať aj peniaze 😀 , čo v mladosti je horšie. Tak skús mu to ukázať z tochto pohľadu, ale to asi nevýde.
jedine čo vydím ako možnosť, sa s ním rozísť a hádam mu dojde, že bez teba nechce žiť (ako vo filme Dvaja v tom)

fiallinka
16. črc 2008

deathy: jsi v hrozné situaci a máš to fakt těžké, ale neboj, to se prostě nějak utřepe. Z toho, co tu píšeš cítím, že dítě chceš, a myslím, že když ho chceš, tak si ho prostě nech a neboj, nějak to půjde. Zaráží mne reakce tvého přítele, je sice mladý, ale jste spolu dlouho a taky asi musel tušit, že se to stát prostě může (nevím, jak se vám to "podařilo", ale prostě člověk s tím musí počítat i tehdy, pokud polyká pilulky), jeho postoj je hrozně nezodpovědný, ale už s tím nic nenaděláš, a možná je to prostě změní. Naše mamky se běžně vdávaly ve 20 za stejně staré kluky, měli děti, a spousta z nich jsou dobří rodiče (spousta ne...).

Víš, ono to zní pro tebe nereálně, ale teď už vím, že odchodem jednoho chlapa svět nekončí, že je jich v řadě už teď spousta dalších, kteří tě budou chtít a budou tvé mimčo milovat jako svoje, věř mi. Když jsem byla ale stejně stará jako ty, viděla jsem to fakt černě.

Takže asi prostě trvej na tom, že si mimčo necháš, a uvidíš, co on - a když se na tebe vykašle, možná nakonec budeš ráda, že s takovým chlapem nejsi. Řeknu ti - je to těžké, ale nám se mimčo dlouho nedařilo a pomohlo až umělé oplodnění, a kolikrát jsem si říkala, že je možná škoda, že jsem neotěhotněla už dávno "omylem"...

Každopádně přeju hodně štěstí a sil, ale myslím si, i když to teď asi tak nevidíš, že ty tu sílu v sobě máš a mimčo ti jí dodá ještě víc.

deathy
autor
16. črc 2008

Ani nevíte jak strašně moc mi pomáhá to co píšete. Strašně moc!!! Sedim tu ubulená v noční košily jak malý dítě a ještě ke všemu mi začíná bejt blbě...no to sem dopadla.. Ale jo, trochu se tomu i směju, což je asi dobrý znamení. Kouknu se na seznamku, ať se trochu rozptýlim 🙂 Jo, dělat si legraci je snadný.

Ano, je pako. Taky už mě napadlo že hledí jen na svůj život, jak on by nemohl cestovat, jak on by nemohl chodit pařit, a když ano, tak jak já bych seděla doma s dítětem...bylo jednoduchý vykřiknout že je sobec.
Jsem šílená při představě že se rozejdem, protože ta bezmoc je pak strašná, ale až to třeba vážně přijde, tak to bude mnohem horší, to je mi jasný, protože pak si člověk uvědomí že už to není jen myšlenka ale že je to fakt. A že už s tím nic neudělá.. Takže zatím mě drtí jen ta myšlenka. Zase si říkám, že jeho rodiče to ještě neví, tak třeba mu promluví do duše nebo já nevím..on jim to zatím nechce žít, protože jak sám řekl, nepřipouští si že je táta..vůbec si to nepřipouští.
Musím se dát nějak dohromady, protože tohle by mě fakt brzo zabilo. Musím něco dělat. Naštěstí máme s mamkou na dnešek nějaký plán, vyřizovat tu jejich dovolenou, pak jít na oběd, něco koupit..tak to mi trochu pomůže přežít dnešní den. Ach jo, jsem z toho všeho pořádně unavená..a omlouvám se jestli píšu nějaký blbosti, ale tohle jsou moje pocity a plná hlava věcí..

angua27
16. črc 2008

deathy, práve som si prečítala Tvoj príbeh. si síce mladučká, ale vidím že odhodlaná dieťatko mať. dobré rozhodnutie. môj syn bol želané dieťa, aj keď krátko po jeho narodení sa to medzi mnou a priateľom dosť pokašlalo. momentálne sa snažíme to dať nejako dokopy aj kvôli malému, ale hlavne kvôli nám dvom. keď sme teraz nejaký čas s malým boli preč s domu, každú chvíľku volal cez Skype a chcel malého vidieť, často za nami chodil, proste do malého je zbláznený, aj keď sa od začiatku tehu bál aký bude otec a či to zvládne. viem, že to nie je to isté, ako prežívaš Ty s priateľom. ale ja som si už dávnejšie povedala, že keby som zostala sama s malým, tak nie som prvá, ani posledná a kvôli synovi musím byť silná. stojí to za to, dodáva mi silu každým úsmevom, pohladením, objatím, pritúlením a mokrou pusou.
ak máš aké-také zázemie (mamina s priateľom), tak máš aspoň niečo. určite to zvládneš a budeš dobrá mama. prajem ľahké tehotenstvo a skoré vyriešenie problémov. hlavne skús sa dať aspoň trošku do pohody, malinké v brušku všetko cíti a bude nekľudné, ak budeš v tehotenstve v strese.

nefertitka
16. črc 2008

no ja nechcem byt zla, ale takeho by som ani neoplula, ma na tom rovnaky podiel ako ja, a ked ho nechce, nech ho nechce, vychovala by som ho sama

deathy
autor
16. črc 2008

angua27: Kvůli tomu malýmu chci být v pohodě. Je to sice těžký, ale aspoň k tomu mám dost dobrý důvod. Děkuju moc!!!

deathy
autor
16. črc 2008

nefertitka: Taky mě to už napadlo, že když on nechce, tak fajn. Může platít limenty a dítě nemít, nebo mít dítě a normálně fungovat. Proč platit za něco co nemá, že? Je prostě mladý, nevybouřený, a takové ty věci..ale jak si správně řekla, má na tom stejný podíl jako já..ale pokud se k tomu bude stavět i po porodu takhle, nezbyde než to, co si napsala..

campi
16. črc 2008

Jak pise kili, na cestovani budes mit spoustu casu po tricitce a budes mit nejaky zazemi a penize. Nasi kamaradi maji ve 40 dospelou dceru, kazdej vikend jsou nekde na kolech, lyzich, na vyletech, pari jako o život, cestuji, prachu maji furu a myslim, ze jim nic neuteklo.

Az jim to trochu zavidim, nedokazu si predstavit, ze ted budu s mimčem doma (v 35 letech) a budu mít do padesátky tyhle starosti (i kdyz se těším). Ale já zase nejsem schopná dohlídnout do tý padesátky a určitě se pak budu mít taky dobře a nic mi teď neuteče 😎.

Já vystřídala zatím fůru vztahů - to víš, že každej byl ten NEJ, ale už si na spoustu chlapů ani nevzpomenu - ani na partu, která kolem toho vztahu byla vytvořená, nebo jejich rodiče, i když jsem s nima třeba výborně vycházela a třeba moje exšvagrová byla vynikajicí kamarádka a moc mi chyběla asi ještě 2 roky po rozvodu s jejím bráchou. Nebo pes, kterej zůstal s exmanželem, nemohla jsem se na psy aspoň dva roky podívat, aniž bych měla slzy v očích. Čas to vyléčí a budeš mít brzy jiný starosti než nějakýho nevyzrálýho klučíka.

deathy
autor
16. črc 2008

No, už aby to bylo, až ten prcek bude na světě, tak se budu moct věnovat jen jemu (a maturitě..ech) a nebudu mít myšlenky na to co se dělo na začátku..ale to si ještě chvíli počkám, a snad si to těhu i užiju..

tannawe
16. črc 2008

Campi: kdybych to sama nezazila tak bych mela asi potrebu tak nejak mluvit obecne o tom, ze cesta se najde a ze laska si najde cestu, ale...
Realita je nekdy hodne tvrda a pravdou je, ze hormony v tehotenstvi a pak v sestinedeli udelaji sve a to clovek ani nemusi byt svobodna mama. Ja jsem musela po porodu celit tomu, ze holcinku mi odvezli hned na JIP, ze byla ode me oddelena, s prognozou, ze mi nemohou rict kdy a zda vubec si ji budu moci vzit domu. Tak zle to bylo /casem pridadm fotky do alba,kazdy si pak muze udelat obrazek o tom, jake to asi mohlo byt.../
A do toho ty proklate emoce, zmitala jsem se v tom a pripadalo mi, ze se mi hrouti cely svet. Ale vybojovala jsem si pro nas tenhle zivot. Proste jsem dokazala, ze clovek opravdu dokaze strasne moc, kdyz ma viru a nadeji, ze to pujde...faktem proste zustava, ze zamilovanost je neco velmi odlisneho od lasky, protoze clovek, ktery je zamilovany tak castokrat nevidi, ze je vlastne v pasti. Chce verit, chce si myslet a namlouvat si, ze nejaka cesta se najde, ale ja si myslim, ze je mozna lepsi se rovnou podivat se pravde do oci a priznat si, ze to nemusi vyjit tak jak chceme.
Bojovala jsem se strasny zklamanim, s pocitem opustenosti, s vycitkami, proste jsem byla hodne na dne. Ale...dostala jsem se z toho prave diky psani, poctive praci, meditacema a tim, ze jsem na sobe makala, abych dokazala, ze ja budu dobra mama navzdory vsemu...
A hlavne, kdyz jsme se pak rozesli, on zustal v Izraeli a ja v Cechach, tak jsem se rozhodla, ze mu jeho rozhodnuti odpustim, protoze ja jsem si zvolila zivot a on chtel volit smrt...a ja jsem nechtela zit s pocitem ukrivdene chudinky co ji opustil chlap jen proto, ze se necitil /ehm ve triceti/ pripraveny na to mit rodinu /zkratka a jasne prijmout zodpovednost za sve ciny...na dite jsou potreba dva...vzdycky.../ a muzu uprimne napsat, ze dneska po tech peti letech on sam jasne vidi, ze to projel jako clovek na plne care /jsme v kontaktu.../ a za tatu Elly oznacuje meho muze!!! Protoze po tech letech pochopil, ze ja jsem to zvladla a on to prohral... 😀
Takze nekdy neco vypada jako prohra a pritom je to vlastne vyhra... 🙂

Deathy:...proste jen bud pripravena, ze prijdou tezke chvile, ale ve svem stredu mas neco, co ti strasne moc pomuze se nadechnout, zabejcit a zase jit dal. Jsi mlada, mas zivot pred sebou a to je velka deviza. A mas kuraz nejit znovu na potrat, to je skvela zprava pro tvoje miminko! A az budete vy dva spolu at uz s tatou nebo bez, budete mit svuj vlastni svet, leckdy bolavy a nesnesitelne tezky, ale i tak jeden z nejkrasnejsich svetu jaky zenska muze zazit. Drzim ti opravdu moc a moc palce at jsi proste jen silna...ostatni uz tak nejak dorazi... 😉

martinka13
16. črc 2008

Deathy:V prvom rade Ti gratulujem k Tvojmu rozhodnutiu, nezabit Tvoje dietatko Myslim, ze skoro vsetko co sa dalo Ti baby napisali Neda mi ale nenapisat Ti moj nazor. Podla mna, ani keby si posluchla to nezodpovedne individum (Tvoj priatel) a sla by si na potrat, uz by to nikdy medzi Vami nebolo take, ako doteraz. Skor ci neskor by ste sa rozisli, lebo pochybujem, ze sa da zit s niekym, kto Ti takto neprijemne zasiahol do Tvojho zivota Takze ak sa s Tebou teraz aj rozide, bude to urcite len lepsie Budes mat viac casu prisposobit sa novej situacii a urcite to zvladnes Je mozne, ze ked sa male narodi, jeho nazor sa zmeni o 180 stupnov a nakoniec budete spolu Hlavne, ze ho teraz neposluchces. Mozno Ti za to este raz bude velmi velmi vdacny ked sa bude pozerat na svoju dceru alebo syna ako robi prve kroky atd......Drzim palce. Urcite to zvladnes 😉

cirrusa
16. črc 2008

mě strašně ubíjí názor, že když přijdou děti, tak je se vším konec....uááááá...to jako dítě a konec šlus se vším? Brzy se budu vdávat a jednou mě takhle dostala nastvájící tchýně, když mi řekla, ať s dítětem počkáme a raději cestujeme, protože pak už to nepůjde. Já chápu, že to třeba i myslela dobře...Ale nemyslím si, že by to nešlo. Je mi jasné, že se po narození nesbalím a nepojedu stopem do Španělska, ale přeci dítě trošku odroste a půjde to někam si zajet....Kolem sebe dneska pořád slyším názory, že dítě se má odložit, člověk si má užlvat...se pak nedivím, že přítel to necítí, jestli mu někdo šroubuje do hlavy, že po dítěti už nebude nic, je posmolené plínky, nuda a čleověk bude bez peněz, tak je to pochopitelné....

deathy
autor
16. črc 2008

tannawe: Hlavně že jsi to překonala a teď jsi šťastná. Taky chci ty hrozný chvíle ustát a dát dítěti vše jak jen půjde, jak si řekla, s tátou nebo bez. A když se tenhle táta rozhodne jím nebýt, pokusím se tomu malýmu najít tátu, kterej nás bude mít rád oba..i když to asi nebude moc lehký. Samozřejmě že by pro mě bylo naprosto úžasný bejt s klukem (nejde v tomhle případě říct s mužem), kterýho miluju, jsem s ním dlouho a hlavně kterej je i táta mýho dítěte..bylo by to krásný, tak by to i mělo být. Ale prostě asi nemůžu mít vše..ale život toho mrňouse stojí za to. To teda sakra stojí...

deathy
autor
16. črc 2008

martinka13: To jsem mu řekla, že i kdybych na potrat šla, tak že potom by stejně byl asi konec, protože by sme spolu nějak nemohli být.. Prostě bych mu to už asi neodpustila.. Vlastně poslední věc, co jsem mu včera napsala bylo: Jak ti je když svojí holku přemlouváš k potratu? Není ti z toho zle?
Zatím se neozval, a možná je to i dobře, já nevím. Snažím se myslet na to jak si uspořádám pokoj aby sme to měli hezký a aby to všechno šlo...to jsou lepší myšlenky.
Pokud se teď rozejdem, tak myslím že by to tak asi dopadlo i v případě potratu..brr.

cirrusa: Taky mě tenhle názor pěkně štve, protože podle mě to fakt není pravda. Jasně, člověk musí změnit chod života a asi určitě nebude moct vysedávát třeba každý večer někdě po barech. To jo. Ale názor že nikam nepojedu, nebo si neužiju..vždyť třeba takový výlet k moři s dítkem, který je naprosto unešený z vody, kamínku, rybiček a já nevim čeho...vždyť i to je zážitek. Teď, když jsem mladá, nemám práci, tak stejně bych asi jela tak akorát do pryč..takže potom, až dítě trochu povyroste, já si najdu práci a našetřím nějakou korunu, budu moct dopřát nám dovolenou..nebo výlet, nebo prostě já nevim.. A hlavně co je taky můj názor, dost ženskej má třeba problém v práci když otěhotní, s tím já problém mít nebudu, nastoupím do práce až když dítě bude větší, a zaměstnavatel může bejt v klidu.. 🙂

tannawe
16. črc 2008

Deathy: to je dobre, ze se zatim neozval, treba se na to taky podiva z jine perspektivy nez z te svoji.
Faktem je, ze zivot s ditetem nekonci, al e tak nejak zacina, proste byt zivot zivotem. Je to hukot, ale nechapu kde porad ta starsi generace bere ty nazory z komunismu, ze s detma je vsechno najednou pryc? Zijeme proboha ve 21. stoleti...dneska se sbalis, nakojis na letisti, v letadle, v aute, proste vsechno mas k dispozici, pleny, prso a to staci a jedes si kam chces kdyz na to mas. Dneska se nikdo nediva divne na mamu co koji v restauraci nebo v obchode, je to normalni. To jenom nase babicky by nas rady videly ve svych stopach. Denne u plotny, nejit nikam, jen otrocit, ale emancipace neprobehla jen tak...takze je nacase jim ukazat ze my to mame jinak ne??
Deathy v kolikatem jsi vlastne tydnu? Nekdy prvni mesic?

deathy
autor
16. črc 2008

tannawe: Podle toho jak jsem to počítala, bych teď měla být snad v 6. Právě je blbý že doktor má dovolenou, a já tak nic nevím jistě. Je to hrozný, jak si dovolí mít dovolenou zrovna teď? 😠 🙂

campi
16. črc 2008

Zalezi na tom, jaky tip cestovani clovek potrebuje. My hodne aktivní - treba po Skotsku, radi bychom na Island a do Finska nebo do Thajska, to se s dětma nedá. Ted jedeme do RAkouska na kola, brusle, chozeni po Alpach a tohle asi trochu omezime (já se teda budu flákat u jezera, mám rizikový). A uz mame naplanovanou pristi rok flákací dovču u moře, prostě se miminu přizpůsobíme, budeme mít pomalejší a lenivější dovolenou, než jsme zvyklí. Ale o víkendech budeme vyrážet normálně - ke kamarádům, na chalupu, turistický výlety s kočárem, cestovní postýlkou.

Pitomý jsou asi finance a závislost na rodičích v mladším věku, zase máš naději na mladou babičku a dědečka, naši jsou teda taky ještě v pohodě, ale manželovým rodičům je přes 70, teď jsou fit, ale může se stát, že za 3-5 let hlídání už zvládat nebudou.

Jsem teď zvědavá, kdy to řekne svým rodičům - pro ty bude taky těžký vědět, že mají někde vnouče.. Třeba Ti budou nakonec pomáhat i oni.

cirrusa
16. črc 2008

deathy: vasi jeste pracuji? to muze byt docela problem, skoda, kdyby byli v duchode, bylo by to snazsi. Samozrejme v pripade, ze by byli ochotni pomoci. Clevek si muze trosku odpocinout, kdyz si babi s dedou vesmou mimco ven a tak....

tannawe: přesně tak....v dnešní době už jde vše.Campi má pravdu, že se člověk musí přizpůsobit, ale to asi vždy a ve všem....

deathy
autor
16. črc 2008

campi: No, on je toho stylu že Norsko, a Skandinávie a tůry a takový věci. Má tohle po mámě, to je šílenej sportovec a proto i on to má. Já sem naopak třeba pro ty flákačky u moře, ale nevadí mi jít někam na čundr. To ne.

Já si myslím, že i když mu vynadají a já nevím jak budou nadávat, že jsme mladý, atd. tak přece jen jsou to lidi a určitě by mě nehnali na potrat jen kvůli tomu, že mi je 20.. Jak je znám, tak si myslím že na to budou mít jiný názor než jejich syn, sice skákat radostí nebudou, ale i tak.. Právě proto bych byla ráda, aby jim to co nejdřív řekl, a jestli mě bude moc štvát, řeknu jim to sama. Vím že s jeho mámou můžu mluvit, už jednou jsem měla důvod si na něho "postěžovat". Tak uvidím jak se on rozhodne, pro mě nebude problém jim tu novinu sdělit.

deathy
autor
16. črc 2008

cirrusa: Máma pracuje, je jí 44, ale táta ne. Ten je v důchodu, letos mu bude 68. Takže myslím že on roli dědečka prostě zvládat bude...musí. Mám dva nevlastní bratry, ale žijou v Americe, od nich táta už několik vnoučat má, ale jednoduše řečeno, nikdy je neviděl, kromě fotek.. Ale to není nic. Takže z toho mám i vůči němu dobrej pocit, že si užije vnoučete..přece jen je už dost starej, a kdo ví jak by to bylo kdybych s dítětem fakt čekala.. Přítelovo rodiče spolu nežijou, mámě je 45, táta taky nějak tak. Oba pracují, maminka velmi aktivní, oba mají partnery. Jeho táta má obrovskou chatu kousek od Tábora, takže si myslím že i tam by byly nějaký ty prázdniny s dítětem moc hezký..ale kdo ví jak to bude, zda mi chata zůstane k dispozici..

To je taky blbý tohle, jak už jste tu některá psala. Když padne rozchod, tak člověk třeba ztratí některý kamarády z party, nebo "thýně a tchány"...prostě tu druhou rodinu, a to se mi taky moc nelíbí. I když zase pokud ze vztahu vzejde dítě, tak to má nárok na babičky všech možných směrů...

tannawe
16. črc 2008

Deathy, urcite zalezi hodne na tom jake mate vztahy v rodinach obecne, protoze jestli te "tchyne" ma rada tak ji urcite bude lito, ze ma vnoucatko a nemohla by ho vidat v pripade nejakeho radikalniho reseni /rozchod, novy partner atd./. Takze az prijde ten cas a budou to vlastne vedet vsichni tak poznas sama nejlip kdo se k tomu jak postavi. Moji rodice oba pracovali, ja jsem delala skolu, tata hlidal, ja litala ze skoly rychle domu, abych byla s malou. V pulroce Elly jsem potkala meho stavajiciho muze a tak nejak to bylo trochu komplikovane, ze nasi si narokovali malou vic nez bylo zdravo /tim, ze jsem bydlela u nich tak meli pocit, ze mi musi do vseho mluvit a to uz jsem byla dospela.../. Ale se svoji izraelskou "tchyni" jsem si donedavna psala, uz jsou hodne stari a vzdycky byli na me strane a to bylo fajn...nezatratila jsem je jen proto, ze jejich syn se zachoval jak se zachoval.
Takze myslim, ze prohod s tchynkou rec at vis na cem jsi, kdyz se do toho pritel nehrne. Podle me je mu to dost blby. Nekdy si myslim, ze ti chlapi se pak pomalu stydi za to, ze nekdy nekde meli s nekym sex a hle...ono je z toho miminko, hmmm no to jsem necekal. No ovsem hosi kondom neexistuje jen tak pro nic za nic ze? 😀
Vite jak to chodi...a je to dite urcite moje atd? Chlapy napadne spoustu veci...verte mi, ze se jim tam toho honi v te hlave mozna vic nez jsou ochotni nahlas priznat...

Jinak tour de Spain apod. bych tehotna taky nedavala, i kdyz jestli ma clovek fyziologicke tehu tak proc vlastne ne, tehu neni zadna nemoc, takze clovek by mel delat to co je zvykly jen pribrzdit. A s miminkem jde delat hodne veci...ja vzala maleho do satku a uz jsme chodili po horach, na boruvky, proste byl vsude se mnou. Na nakup do nositka na bricho a to jeste nebylo tak rozsirene nosit deti v satku nebo v nosici / na malem meste, kde mam tchyni hotove pozdvizeni, ze mam maleho v zime v nositku - pritom nabaleny, spinkal krasne na brisku...no... 😀 neco desnyho.../
Takze ja razim teorii, ze trochu se prizpusobi asi vsichni a vzdycky to nejak pujde... 😉

deathy
autor
16. črc 2008

tannawe: Souhlasim s tvoji teorií. Já mám právě teď to dilema, jestli mám říct přítelovi ať se připraví, že to sdělím jeho mámě, nebo jestli mu to nemám řikat..nebo já vlastně vůbec nevim. Nebo jestli mám třeba počkat až po návštěvě Dr.. No nevim. Každopádně mě štve, že všechny naše problémy jsme vždy řešili jen s mojí mámou, a ta chuděra to vždycky musela trpět sama..tak proto to chci co nejdřív říct i druhý straně..

campi
16. črc 2008

deathy: asi počkej tak do 13tt a pak dej s jeho mámou řeč, ona může být úplně jiná situace - s přítelem, ale i s mimčem.

tannawe
16. črc 2008

Presne, ja bych vyckala az co rekne Dr. a zda bude vse tak jak ma byt...a pak bych zasla i za mamou pritele. Nejsem si uplne jista, zda mu to rikat...nejakou elementarni zodpovednost by mit mel a abys pak nemela pocit, ze je to uplne vsechno na tobe!!!
urcite by bylo o hodne prospesnejsi kdyby si uvedomil, ze tehotna jsi sice ty, ale nebylas na to sama...a sli jste tam treba spolu, ale vyrkl by to prvni on! 😎

deathy
autor
16. črc 2008

tannawe: Tak to asi nehrozí, tohle buď řekne on, nebo já. Ale oba najednou..asi néé

tannawe
16. črc 2008

No deathy...neni ti co zavidet. Ale jak se to tak profiluje tak bych sla od nej dokud je cas...i kdyz ho milujes...boze ja ho taky milovala a pak jsem jen litovala, ze jsme to tak dlouho davala dohromady a ponizovala se a delala ze sebe husu! Ale je jasny, ze tady na foru mame milion nazoru, ale tehotna jsi ty... 😉 i kdyz nektere z nas taky, ale urcite vetsina v jine situaci... 😅

campi
16. črc 2008

Jojo, těhotná je deathy a ona zná toho svýho přítele. Můj manžel nechtěl asi 2 roky dítě, nijak jsme se nechránili, ale nechtěl pro to nic dělat s doktorama a pak změnil názor a jsem ráda, že jsem tenkrát nevolila žádný radikální řešení. A teď našel dokonce někoho na úklid (mám rizikový a šílený nevolnosti) - i když mi ještě v prosinci dělal scénky kvůli paní na mytí oken a nesouhlasil s tím, abychom měli jednorázovou výpomoc. A teď najednou, že pravidelnou i na žehlení!!!

deathy
autor
16. črc 2008

No jo, je to moje, a když je něco moje, tak se to nedává pryč.. Pan přítel se mi ozval, sice teda jen jako co dělám, ale aspoň že se vůbec ozval..první. Že by pokrok?

emmaelzer
16. črc 2008

deathy, ono ja by som neriesila jeho mamu, to je jeho vec....hlavne je, ze tvoji rodicia o tom vedia...

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru