Stal se zázrak. Jsem těhotná

ahojky
Mimusiacik mi napsala, ať o sobě dám vědět, tak se ozývám 🙂

mám se už jako před porodem 🙂 takže kdeco pobolívá, bříško tvrdne ostošest (včera a předevčírem to už bylo o nervy, nemohla jsem ani sedět ani stát ani ležet), poslíci se už párkrát ozvali 😅
ale jinak všechno ok, tak snad to dotáhneme v pořádku do konce.. 🙂 🙂

jak se daří vám ostatním?? 🙂

🙂lu 777- vrucna vdaka za pismenka v teme...uz iba par hodin Vas deli od toho najuzasnejsieho stretnutia s babenkom,uz nikdy nebudete tak blizucko ako teraz...
Vsetko preboli,tak uz len teraz ,co najviac buvat...lebo potom to uz bude so spankom ine...myslime na rychle a nekomplikovane finale...a tesime sa potom na info a foto...prosim neobist i nasu temu...vdaka za vsetko!
tfuj,tfuj,tfuj,pre stastie!
Mate velmi posobive foto z tehotenstva...pobavil ma zaber bruska zhora,kde ledva vidiet palceky na nohach... 😀 😉 ...tak sa drzte! 😉

díky 🙂 🙂

ahoj holčiny,

mimusiacik, napsala i mně, abych o sobě dala vědět a tak tedy činím 🙂.
U mě je vše v pořádku, s miminkem už máme 15tt 🙂 a vnitřně si to užívám, teda až na ty ranní nevolnosti a bolesti prsou... první dva měsíce mi bylo dobře a teď to tvrdě doháním.... Váhově jsem nepřibrala nic (což je super, roste mi bříško a jinak vše jak bylo), miminko roste tak jak má, těsně před Vánocema jsme byli na ultrazvuku a už jsme měli 6,5cm 🙂 a vše bylo krásný, nechala jsem si to nahrát na video, aby z toho i rodina něco měla a to naše maličké viděli. Opravdu, když jsem tam to naše dítě viděla, byla jsem dojatá k slzám, nikdy jsem neviděla nic krásnějšího. Točilo se mi v bříšku jak na centrifuze a tak jsme si ho prohlédly ze všech stran. Na další ultrazvuk jdeme 12.2. a to už budeme vědět jestli budeme mít holčičku nebo chlapečka, tak slibuji, že Vám to sem písnu. Holky, je to krásný, dívat se na sebe do zrcadla a vidět jak to bříško krásně roste, je to opravdový zázrak, máte se opravdu na co těšit. Miminku nic zatím nekupuju, snad z pověrčivosti nebo nevím proč. 7.1. mi budou brát krev na genetiku a 17.1. budou výsledky, pak až je budu mít a pokud budou v pořádku, teprve tehdy začnu pokukovat po věcičkách, i teď mě to láká, ale bojím se....
Tak zatím papa holky, ať se daří a těště se na ty nejkrásnější chvíle, které vás v životě čekají, protože tohle opravdu stojí za to. A všem přeji úspěšný vstup do následujícího roku.
Kačenko, strašně moc ti gratuluji i takhle dodatečně, dlouho jsem se sem nedívala a tak jsem si to přečetla až teď, je to krásný, a přeji ti aby Vám to malé sluníčko krásně rostlo. I první společné Vánoce byli určitě krásné.
papa P

ahoj holky, co jsem sem včera nenapsala je, že když jsem viděla //, tak jsme tomu ani sama nedokázala věřit a musela jsem testovat 3x, protože jsem se bála, že je to porouchaný 🙂, byl to nejkrásnější okamžik mého života a užívám si ho dál.
Všem nám těhulkám, které čekaly na zázrak držím pěstičky, aby nám ty dětičky krásně rostly v bříškách.

ahojte babulky,
píšem tiež na podnet Mimušiačika 🙂. Máme sa dobre, rastieme, rastieme, bábetko je práve ticho, ale dakedy riadne v brušku vyvádza 🙂). Pribrala som už 9 kíl 😨 , 10.1. máme ísť na sono, tak sa už veeeľmi tešíme, že ho uvidíme. Dúfam, že všetko dobre dopadne, tiež sme museli si na tento zázrak počkať dosť dlho... Ale už hádam bude dobre..
Všetkým dlhodobým snažilkám želám, aby už nemuseli dlho čakať a aby sa im splnil ten najkrajší sen o bábetku. Držte sa a verte, že raz to príde - určite 😉
Pá

ahoj holky,tak se vám po dlouhé době ozývám..tyto stránky mi při našem snažilkování moooc pomáhaly,tak vás chci povzbudit..Náš příběh si můžete v tomto tématu přečíst..
Jen chci napsat,že nám těhotenství probíhá velmi dobře(ťuk ťuk) a už se těším až budu mít drobečka po takové době a po takových prognózách v náručí..
Jen chci napsat...nikdy se nenechejte odradit a nikdy nevěřte na 100% lékařům,protože zázraky se opravdu dějí!!!!A dřív nebo později se dočkáte i vy,je se musí věřit a to je důležité,nevzdávat to,vím jak je to těžké!!!
držím vám moc pěstičky.
pá

🙂 Ahojte bambulky!Velmi sa tesim z kazdeho pozitivneho pismenka!
Drzte sa...vela stastia vo vsetkom! 😉

ahojte!
chcem aj ja prispiet do tejto krasnej mozaiky!
Snazili sme sa 1,5 roka o babo, neuspesne... Zacali sme navstevovat CAR, kde sa po roznych vysetreniach zistilo, ze manzel ma azoospermiu - ziadne spermie v ejakulate... Absolvovali sme mnozstvo vysetreni, stresu, napatia... Nakoniec nam neostala ina sanca ako mesa/tese - chirurgicky odber spermii biopsiou tkaniva zo semennika... Ja som zacala stimulaciu na IVF, manzel sa chystal na M/T... 23.1. nastal pre nas prvy den D. Ja som sla na odber vajicok a manzel na M/T. Vysledok: 15 kvalitnych vajicok a mnozstvo spermii - ale nepohyblivych. Lekar nam nezarucil, ci su zive alebo nie a preto sme sa rozhodli, ze dame oplodnit polovicu vajicok manzelovymi a polovicu darcovskymi spermiami. Dnes, teda 25.1. bol pre nas dalsi den D. Prisli sme na ET -teda vklad embryi. Lekar nam oznamil radostnu spravu, ze mame 7 kvalitnych embryjok s manzelovymi spermiami a 3 embryjka s darcovskymi... Viete si predstavit, aka velka bola nasa radost po tolkej neistote... Ale netrvala dlho.... A tu sa zatial koncia moje pozitivne spravy...
Transfer sa nepodaril, lebo mi lekar zistil, ze mam uzky krcok a embryjka nevedel dostat do maternice... Takze si viete predstavit nasledne to obrovske sklamanie a smutok... Vsetky embryjka sa zamrazili, mna caka dilatacia krcka vo februari a v marci sa snad dopracujeme ku KET - opatovnemu transferu... Viem, ze sa nesmeieme vzdavat, ked uz sme len kusok od tohto velkeho stastia, ale je to hrozne tazke...

Katy, budem drzat palceky ... a to ti nezistili skor ?

pejty: tak to tady pročítám a vaše příběhy mne naplŇují nadějí, taky už moc nevěřím... chci se zeptat, nevzpomínáš si, jak moc špatný ten manželův spermiogram byl?

Katy, držte se oba, určitě se to podaří, teď už musí!!!!! 😉

Ahojky, nahodou som sem nakukla a strasne som plakala radostou, ked som si precitala pribeh Kacenky.....potom som si prezrela aj albumiky a vidim, ze ten "zazrak" je uz krasna mala slecna....plakala som ako mala.....tieto dni vobec strasne placem.....mame za sebou druhy missed ☹ som z toho velmi sklamana, preto som hladala pozitivne temy....a jednu priam taku zazracnu som nasla. Kacenka, este raz, srdecne blahozelam a tesim sa s vami....mate krasnu dcerenku a po tom, co ste si museli vytrpiet totalne zasluzenu!!!

Katy2, chcem ta len povzbudit....nevzdavaj sa....ved uz len to, ze sa podarilo 7 kvalitnych z manzela je suuuuuper...a ten "krk" ta predsa nerozhadze.....marec je tu "cobi dup" a verim, ze sa to podari.....ver aj ty a nevzdavaj sa.....my musime teraz pol roka cakat, viem ako ti je pri predstave cakania a opatovneho odkladu....ja pocitam kazdy jeden den......drzte sa vsetky!

🙂 ahoooj tanity a katy2!

Tych zazracnych pribehov,ktore spociatku vyzerali skoro uplne beznadejne a nakoniec uzasne skoncili je v tejto temicke viac...oplati sa prelistovat naozaj vsetky stranocky a klikat i na albumiky...zopar osudov i bambuliek z OZ Bocian...
Niekedy na to najcennejsie treba dlho cakat,ale predsa sa to stane!
Len nestracat nadej,ta je motorom ktora zenie k vytuzenemu cielu!A vysledok je bozsky!!!
Dzrte sa snazilky cakatelky - statocne odvazne levice a bojovnice...tehulky...mamulky!
😉

🙂 Ahojte vsetci priaznivci Nadeje!
Dalsi dokaz toho,ze Zazraky sa deju...Nasej Jolanke z tejto temicky sa narodila Dianka a Samuel!!!
Vrucne blahozelame,zelame skore zotavenie maminke,pevne celozivotne zdravie babenkam a vela stastia a nekonecnej lasky celej rodinke!
Tesime sa na foto v albumiku 😉

EKI ahojky zdravý ťa Bystrica, opatruj chlapčeka a držkajte sa 🙂 😵 🙂

🙂 Mam radost z pribudajucich tt vo Vasich vizitkach,a noviniek v albumikoch! 😀 😉

ahojte babulky,
11.3.2008 sa nám stal najväčší zázrak - narodil sa malý Šimonko (2920g, 49cm). Chcem všetky snažilky povzbudiť, nech nestrácajú nádej, my sme sa tiež veľmi dlho snažili otehotnieť, a asi to naozaj prišlo vtedy, keď som v to ani neverila 😉.
Držte sa
pá

eki blahozelam vam....drzte sa 🙂

😀 😀 😉

minusiacik krasnesa smejes 🙂

🙂 Pridavame dalsie XXL gratulacie maminkam a ich babenkam z tejto temicky,kt.i napriek prekazkam boj a cestu za vytuzenym dietatkom nevzdali a osud ich odmenil,tym najvzacnejsim zivotnym darom:
Altea - dvojicky -paricek
Blanuleplus - rybicka
Eki - Simonko
...hor sa na albumiky...
kacenkap...ako sa ma Leontynka?
Lucka ..ako santi Vas maly princ?
Soffik...Vase bambulky su lubezne...
sonkaj...stihas este bezkat za Simonkom?
jolanka...ako papaju Sanko s Diankou?...mate sa???
pejty,petul.a...ako sa oblia tehubruskaaa???

ededik...klop,kloptfuj,tfuj,tfuj...bravooo!!!

lauritka...myslim na Vas a drzim palceky!

...ak som pozabudla na niekoho...obrovsky pardooonnn...

smejka - smajlickovia boli len na oprasenie temicky z dna archivu...

Majte sa vsetci bozsky 😀 😅 😵 🙂 😉

Ahoj holky,
jdu vás jen pozdravit a říct,že vám moc držím pěstičky!!!!Jednou se určitě budete radovat z drobečka!!
My už jdeme pomalu do finále 😉 A musím říct,že šťastnější jak jsem teď jsem nikdy nebyla...A co teprve až se ten zázrak naroodí!!!
Držte se babulky!!

pejty....az ta radost po finale je obrooovska 🙂

Ahojda, kočky 🙂

Posouvám tohle krásné téma zase nahoru, nějak nám zapadlo a to nesmíme dopustit!!! Ten náš zázrak přišel na svět 19. května v 8.41. Pohlaví jsme si během těhu řít nenechali, ale já byla snad na 200% přesvědčená o chlapečkovi. Jaké bylo mé překvapení, když mi z bříška vytáhli Barunku. Byla pěkný kousek, vážila 3740 g a měřila 52 cm. Porod začal v 8.20 a většinu času mě šili, takže malá byla na světě opravdu během minutky, apgar skore měla 10, 10, 10 🙂 Na dítě porozené císařským řezem veeelmi slušné. A proč císařský řez? Inu proto, že Barunka si v bříšku hověla na prdelce místo aby se otočila hlavičkou dolů. Navíc byla na mou úzkou pánev velká a má zvláštně tvarovanou hlavičku, takže klasický porod by byl asi dost těžký. Primář v nemocnici se mě sice snažil přesvědčit právě do klasického porodu, ale já se nedala. A kdo byl u toho mého císaře, tak říkal, že by to tak stejně skončilo nebo že by ta klasika byla opravdu otřesná, že by to zkrátka bylo maso a byla bych stejně hodně šitá atd. Musím teda říct, že jak jsem po porodu byla vysílená a jak ta rána přicházela k sobě, tak jsem nenáviděla celý svět. Ale nedala jsem to na sobě znát, ani manža, který tam se mnou v těch nejhorších hodinách po porodu byl, to nepoznal. Připadala jsem si divně. Ale to trvalo přesně do chvíle, kdy mi malou prvně dali k prsu. Ještě teď mi tečou slzy, když si na to vzpomenu. V ten moment jsem se do ní beznadějně zamilovala a věděla, že ji nedám, že s ní vybojuju všechny její životní zápasy, ať budou jakékoli... zkrátka že je to MOJE holčička, moje všechno, no prostě můj zázrak 🙂 🙂 🙂

Měsíc po porodu jsme trávili u rodičů na chatě a musím říct, že to bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat. Naši jsou skvělí, každému bych přála takové rodiče. A moje máma by klidně mohla být profesionální babička, je fakt úžasná a miluje hlavně ty nejmenší dětičky, ty čerstvě narozené, bezmocné. Hodně mi pomohla, poradila, je to fakt neocenitelné. Barunka se zkrátka nadechla dobrého ovzduší jak co se týká atmosféry (a myslím tím hlavně i mého miláčka, to je ještě lepší táta, než jsem doufala), tak co se týče čistého vzduchu. V podstatě jen papala a spinkala. I díky tomu stále plně kojíme, v což jsem po císaři ani nedoufala. I dětská sestra v porodnici se divila, že jsem hned druhý den po císaři měla mlíčko - a jaké!!! Honem to někam zaklepu, ať to nezakřiknu 😉 Aspoň v tomhle jsme měli štěstí, když nás od začátku provázela smůla. Malá se ještě vypořádává s následky obrácené polohy - měla úplně skrčené nožičky, doslova ztuhlé v kolínkách a v kyčlíkách, ale už je natahuje 🙂, no a ještě má bouličku na krku, jak měla hlavičku jen na jednu stranu a po narození se ji snažila otočit na druhou. Zažili jsme si pár dní strachu, než nám na sonu řekli, že je to jen svalové. Takže cvičíme reflexní metodu prof. Vojty - máme doporučené cviky od rehabilitační sestry. Dneska jdeme k dětské doktorce na kontrolu, tak doufám, že tentokrát nic dalšího nenajde 😒 Je to fakt hrozný, když tomu drobečkovi něco je, musí se čekat na vyšetření a člověk je úplně bezmocný. Jo, ale kupodivu kyčle má malá v pořádku, jadýrka vyvinutá. Jenže vzhledem k té obrácené poloze stejně musíme dávat dvě pleny navíc 😠 Ale co, to vydržíme!!! Příští týden jdeme na kontrolu, tak jsem zvědavá.

Jakožto správná pyšná matka se chlubím: https://www.modrykonik.cz/album/view.php?vRefer...

Děvčátka moje, držím palce všem snažilkám, ať se podaří (a ono se opravdu podaří!!!), těhulkám, ať je všecko v pohodě, a maminkám, ať jsou dětičky zdravé a spokojené.

🙂 petul.a - vrucna vdaka za krasne dojimave slova milujucej maminky a vsetky pismenka,kt.si nas nesmierne potesila a pevne verim dodala obrovsku silu a nadej vsetkym snazilkam...
Maminke zelame skore zotavenie,nekonecnu radost z dcerenky,nadherne dojcenie...
Malinkej Barunke - vybrali ste nezne meno,je to rozkosne babenko - zelame pevne zdravie,nech je veselou,milovanou a stastnou po celý svoj zivot v milujucej rodine!
Budeme sa tesit na pravidelne info a foto v albumiku!

Vrucna vdaka za sposobenu radost!

Vela stastia vo vsetkom pre vsetkych z temicky!

tak se zase na pripomenuti Mimusiacika hlasim (diky 😉 )

pripada mi to jako pred stoletimi, ale napisu ve zkratce i to co bylo pred porodem a porod ...

mela jsem nekolikrat velice silne poslicky, i v porodnici mi rekli "domu uz z kontroly nejezdete".. no nakonec jsem prenasela a diky tomuhle slibovani porodu od 37. nebo 38.tt bylo tech par dni spis jak par mesicu, srovnatelne snad jen s narocnym zacatkem tehu, ktere jsem komplet odlezela (s tim, ze maly se nekolikrat rozhodoval jestli zustane, ale presvedcili jsme ho nozkama nahore a silnou cinskou medicinou, to jsem tu asi psala)

par dni pred terminem maly prestal kopat.. casto kopaval hodne a pak zas malo, ale najednou nic, cely den, 24 hodin, nepomahalo piti ani pohyb... mela jsem hruzu co se deje, jeli jsme na pohotovost, celou cestu jsem ho zaprisahala, at je v poradku.... tesne pred branou porodnice maly kopanecek... tekly mi slzy... do porodnice jsme se ale rozhodli jit.... v porodnici na me koukali jak na hysterku (ono kdo nema ty roky snazeni za sebou a tu hruzu, ze muz takhle uz jednou prisel o chlapecka, tak to asi nepochopi)... vsechno zkontrolovali, maly byl v poradku... doktorka byla nakonec moc hodna, ukazovala mi srdicko jak bije, ulevilo se mi, jen jsem nechapala, jak mam vedet ze je maly ok, kdyz cely den vubec nekope...
nemohla jsem se dockat, az bude venku

muz si vzal dovolenou, protoze uz mi tekly nervy.... rozhodli jsme se jet do Drazdan, abysme se rozptylili, kdyby neco, tak jsme za 2 hodiny zpatky... cestou jsme zjistili, ze jedeme smerem k mym rodicum, nevim jak se to stalo... tak jsme jeli zpatky a sli vybirat nove sluzebni auto....a ja zase skoro cely den mela poslicky a kontra po 3, 5 nebo 7 minutach a zase mizely jako obvykle, uz nekolik tydnu.. pamatuju si, jak na me ten pan v tom autocentru ziral, jak s tim brichem a v tech kontra lezu do toho auta, abych ho vyzkousela 🙂

kolikrat jsem slysela, ze "az to prijde, tak to fakt poznate" .. no nepoznala jsem (a upozornuju, ze ani dve moje spolubydlici, evidentne je tohle mytus), vytrenovana posly... mela jsem kontra asi 8 hodin pravidelne, ale intervaly stejne, tak jsem si dala horkou sprchu... a byla jsem neskutecne vytocena, ze to zas preslo, byly 3 hodiny rano a ja byla zase vycerpana zbytecne.... za asi dvacet minut ale prisly pravidelne kontra pro 3minutach a muz me zacal smerovat k autu, zatimco ja chtela byt doma, vsak do Podoli je to kousek, mela jsem v planu prijet az budu tak na 5 cm minimalne... nakonec jsem se ale nechala ukecat...
na prijmu mely ostatni holky velke kontra a pravidelne, ja male a nepravidelne, pripadala jsem si jako blazen, jak ve filmu jsem nemohla udrzet jazyk za zuby, nejak to neslo, rikala jsem si, no to jsem teda zbabelec, koukej jak o ni to zvladaj a ty tu takhle vyvadis uz ted a o nic nejde... sestra na me koukala co jako blbnu, vsak to na porod asi neni...
za hodinu me prohlidla doktorka a v letu rekla: Vyborne, jste v druhe polovine porodu, jsme na 6 cm! ...... oba jsme s muzem uronili slzu, takovou radost jsme meli, ze uz konecne se prcek rozhoupal (podotykam, ze to bylo po horke vane, vybihani schodu a specialnim hmatu u doktorky, mela jsem hruzu z prenaseni, protoze jsme predtim meli hroznou smulu... bylo to porad pro me nejak nepredstavitelne

pak to slo raz na raz, propichli mi vodu a bylo po predsevzeti, ze nebudu rvat jak na lesy..... ale maly byl po 16 hodinach venku.... 48 cm a 3.030 g 😵 ..... byla jsem moc rada, ale kupodivu nenasledoval ani pocit ulevy, ani velkeho stesti nebo dojeti... spis takova ticha spokojenost a klid... zadne slzicky a to jsme oba s muzem docela dojimaci typy... prvni myslenka byla Ten je tak malej! vypadal tak bezbranne, chtela jsem ho porad drzet...

maly mel ale silnejsi zloutenku, takze v porodnici jsme byli 12 dni, z toho vetsinu oddeleni :(:(.. nechtel sat a to odlouceni tomu taky moc nepomohlo, byl pod svetlem, takze po 3 tydnech jsme skoncili na Nutrilonu... trochu me to mrzelo, ale hlavne jsem byla rada, ze jsme doma, ze se uz narodil a je v poradku....
vubec nechtel pit, rikala jsem, ze o prsa bude mit zajem tak za 15 let 😀

sestinedeli bylo dobre, pripadala jsem si jak na kolotoci, mela jsem pocit, ze bud krmim nebo prebaluju, ve dne v noci... ale kazdy den jsem ho mela radsi a radsi, nekdy jsem ho jen drzela a stestim brecela... 🙂🙂
pamatuju si jak mu bylo 5 tydnu a 5 dni a prisla jsem k nemu v lehatku, rekla Ahoj a on se najednou od ucha k uchu nadherne usmal... odesla jsem, prisla, rekla ahoj a zase, zadna nahoda... byla jsem z toho cely den uplne mimo, bylo to tak znicehonic, pamatuju si, ze kdyz jsem u porodu uz nemohla, tak jsem myslela na to, jak se na me poprve usmeje a nebo jak me obejme tema rucickama..

jen tatinek nam dal dost zabrat.. drzel si odstup, moc nepomahal, byl divny, treba prisel z prace a na syna se ani nezeptal... nakonec jsme o tom mluvili a po asi tydnu nato rekl, ze si uvedomil, ze jak se porad snazil leta o dite, tak se porad soustredil na tehotenstvi a porod, tak moc chtel aby to vyslo, ze nebyl pripraveny na dite samotne a na starost o nej.... a byl zaskoceny tim kolik prace to je a jak velka zmena v nasich zivotech.... zajimavy postreh, tohle by me treba predtim nenapadlo..

no trvalo to asi dalsi dva mesice nez si na maleho vic zvykl... dali jsme pryc pejska (na muj navrh) a muz mel hned vic casu a pozornosti pro maleho... zacal vic pomahat, no musel, kdyz byly Matyskovi 4 mesice tak jsem malem zkolabovala, holt to ze jsem kdysi mela unavovy syndrom je znat... takze nektera krasna predsevzeti musela jit stranou a delam veci tak, abych vsechno pozvladala a mela dostatek energie pro Matyska... takze spi v jinem pokoji ted uz, v noci ho uz nekrmim.. ale oba se mnohem lip vyspime a radime pak pres den 🙂

mel predilekci doprava, tak nam porad doktorka rikala, ze jsme pozadu a museli jsme porad davat na brisko.. vysledek je ten, ze asi po dvou mesicich se to malemu zacalo strasne libit a nemuzu ho dostat na zada 😀 umi se i tam otocit uz sam, ale nema motivaci, chce na brisko a nekam se dostat, jakkoli.. takze jsme pulku dne na zemi a Matysek bud frustrovane vykrikuje a toci se dokola nebo se plazi dozadu a nebo me okouzluje velikanskymi usmevy.... rikam mu Hlemyzdek, proto silene uz tri mesice slini a pomalinku se plazi 😀
posledni tyden se uz houpe na kolinkach a tenhle tyden jsem ho nemohla najit, behem asi minuty se dostal pod gauc 😀
je to krasny, hodne se smeje a nejhezci je, jak se nad neho naklonim a on natahne rucicky a dotyka se meho obliceje... a konce vlasu... a celou si me prohlizi a pak se na me usmeje a v ocich mu zableskne ta jeho rostacka jiskra 😵 😵 kdyz se nahlas rozesmeje, tak se nekdy taky neudrzim, i kdyz minutu pred tim jsem uz byla unavena a mela jsem toho dost (zvlast kdyz je muz treba dva tydny na sluzebce a jsme sami doma)....

vcera jsme se na sebe koukali v zrcadle a ja mu vzdycky ukazu jak se tam odrazime a pusinkuju ho a on se chechta... vcera jsem mu ukazala na zrcadlo a on me najednou chytnul za tvare a zacal se me dotykat pusou... nejsem si jista jestli vedel co dela, ale vypadalo to, ze jak to porad opakujeme pred tim zrcadlem, tak ze se mi snad snazil dat pusu 😅 😵 😵 !!

najednou chapu, ze mama dokaze neuveritelne veci pro svoje dite, prislo to po kouskach, ale jak se rika v anglictine "he grew on me"... jakoze pomalicku si me totalne ziskal 😵 nekdy me to az desi, je to neco uplne jineho nez laska k rodicum nebo partnerovi...

je to rostak - ale muj 😵 😵 😵 😵 😵 😵

🙂 Petul.a a lu777 velmi pekne dakujem za vsetky snazilky,kt. mozu citat tieto Nadej dodavajuce pismenka...
ze ste si v hektike dni nasli cas na info suhrn a poeticky opis Vasich pocitov...1000x vrucna vdaka!
Snad sa casom ozvu i dalsie odvazne maminecky,kt.nevzali svoj boj na ceste za dietatkom a povzbudia mnohe v case krizy...

Pevne zdravie,opatovanu nekonecnu lasku vsetkym!

Pokojne leto... 😉

Ahoj holčiny, po milé výtce od Mimusiacika, že vás zanedbávám (neberte to osobně, jsem tu hodně málo, protože si užívám našeho pětiměsíčního Zázraku 😵 ), jdu vás aspoň pozdravit a popřát vám hodně štěstíčka při snažení a těm, kterým se už povedlo, přeji zdravá a veselá miminka...