• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Třetí dítě. Ano či ne?

18. února 2013 
@katschka moc držím palce, ať se mimoděložní vyvrátí, já na tom s třetím těhu byla podobně.
Na těhu testu // , jen jsem zavolala sestře, že podle mých odhadů jsem tak 5-6 tt a jestli můžu přijít až tak za 2-3 týdny, že se stejně teď nic nedělá. Tak mi to schválila, že je zbytečné chodit hned, jestli nemám žádný problém.
No, další týden silné bolesti v zádech a najednou krvácení, ale takové, že jsem se smířila s tím, že potrácím, protože odcházely chuchvalce krve, mě skoro přišlo, že je to tkáň.
Smutný a skleslý telefon k dr., že jsem asi potratila a jestli mě musí vidět, no prý okamžitě, abych neměla nějaké komplikace, že budu muset i na revizi.
U dr. kontrola, těhu test pozitivní, na UZV nebylo nic moc vidět, jen u samého kraje dělohy. Dr. se to nezdálo a poslala mě do nemocnice na citlivější UZV, že to vidí na mimoděložní. Na můj dotaz, jestli už takový nález skončil normálním těhu a porodem mi řekla, že z x případů za její praxi se jen jednou "spletla" a miminko se narodilo.
S ne moc dobrou vyhlídkou jsem nastoupila.
Dr. se to moc nezdálo, byli na pochybách a nejdřív navrhli revizi. Dali mi čas na rozmyšlenou do večera, protože krvácet jsem přestala. Večer nastoupil službu jiný dr., takový milý dědula, strašně hodný a příjemný a když viděl, jak jsem z toho špatná, věnoval mi fakt moře času, všechno pečlivě sledoval, kontroloval, měřil....
Nakonec navrhl testy krve 3x denně na měření hcg, jestli stoupá.
Bohužel sice stoupal, ale ne po dvojnásobcích, spíš jen v jednotkách, nález stále stejný, srdíčko zatím žádné (což je ale v tak raném těhu běžné).
Nakonec se se mnou domluvili, že tomu zkusíme dát šanci, že je možné, že se vajíčko uchytilo těsně za bránou dělohy, krvácení mohl být jen nějaký hematon, a že těhu podpoříme Utrogestanem. Jestli to má být mimoděložní, určitě přijdou zdravotní problémy a v tom případě jsem byla poučena o tom, co dělat. Jinak se uvidí.
Propouštěli mě po 4 dnech s malou nadějí, která ale rostla, neboť náš prcek se ukázal jako velký bojovník a těhu zdárně pokračovalo.
Dokonce jsem přenášel, o tom ale v jiném tématu.
Narodila se nám krásná třetí dcera a když se na ni dívám, denně děkuju onomu hodnému dr., že mě podpořil a nešel na mě radikálně jako kolegové. Vím, že možná měli strach, aby se něco nestalo, ale byla jsem pod dohledem.
Proto ti posílám touto cestou trošku naděje, že to může dopadnout i dobře, moc ti to přeju, u nás to tak skončilo. :wink: Hodně štěstí a přeju velkého bojovníčka :slight_smile:
26. říj 2011 ve 23:28  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
Jéje, koukám, kolik vícematek relaxuje v noci na netu :grinning:
26. říj 2011 ve 23:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
jo, tak keců o pohlaví jsem si užila mraky :rolling_eyes: moc se mi líbilo, jak to okomentovala spolutermínovka (taky potřetí těhotná a taky první dva má kluky) - že prej neví, jestli to miminko budou mít konečně rádi nebo zase rádi (konečně holka nebo zase kluk?)... lidi by občas měli přemýšlet, co vypustí z pusy. Ptal se mě na to úplně každej, pomalu i cizí lidi na ulici :stuck_out_tongue_closed_eyes: Na vyšetření na plicním dr za dotaz, co budu mít, sjela sestričku, že přece miminko a bylo hotovo :grinning: Teď zase frčí výkřik "Tak se vám to povedlo!" (ano, povedly se nám tři zdravý děti), která následuje po dotazu "Dva kluci? a třetí holčička?" - je to divný, ale ano, to dítě v růžovým oblečení je holčička. Přijde mi to stejně blbý jako dotazy na (ne)kojení, příkrmy, chození na nočník atp. A soucitných pohledů, povzdechů a kometářů typu "Jéje, třetí, a to jste chtěli???" nebo "Však ono se to nějak zvládne, ne?" jsem se taky něco naposlouchala...
27. říj 2011 v 00:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@damis nečetla jsem celou diskuzi, jen začátek a na konci jsem se zatajeným dechem hledala, jak to "dopadlo"... jsem moc ráda, že jste se rozhodli, jak jste se rozhodli, moc gratuluju!!! Na ostatní co tě odsoudili se vykašli, jsou hloupí, jiný výraz pro ně nemám.
Tak snad už jsi klidná, šťastná a spokojená... bože co já bych za to dala, takhle neplánovaně otěhotnět! Mám 2 děti, každé je vybojované a dlouho očekávané... a moc bych si přála ještě další 2... což je vzhledem k naší "neplodnosti" troufalé, ale co už, jsem odhodlaná si vybojovat i ty další 2 :slight_smile:
Přeji pohodové těhotenství :slight_smile: !!!
27. říj 2011 v 00:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lucisa suzasom som prave docitala tvoj prispevok a je to naprosto zazrak ako vam to skvele dopadlo :dizzy_face: my sme o jedno v rannom stadiu prisli :pensive: nech sa vam darí
27. říj 2011 v 01:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@damis tak jsem si přečetla úvodní příspěvek a se zatajeným dechem, jdu vyhledat jak to dopadlo. Ale že jste ho nedali pryč, vid? že ne?
27. říj 2011 ve 03:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sirinka tak tohle je krásně vysvětlené...já svoje dítě "musela" dát pryč....noooo nebo jinak hezky na plnou hubu...já svoje dítě nechala zabít, protože bylo postižené a já po sdělení tohohle ortelu, byla v takovém šoku, že jsem nestihla ani protestovat a najednou jsem se vzbudila po zákroku v louži krve na posteli v nemocnici. Nikdy, nikdy, nikdy si to nepřestanu vyčítat. I když uznávám všechny názory kolem mě, že bych bez tohoto rozhodnutí neměla pak ještě zdravou a krásnou a vymodlenou Terinku. Že i kdyby náhodou přežil porod, tak by stejně brzy umřel (měl rozštěp lebky a výhřez mozku). Ale prostě je to ve mně. Je to moje vina. Nikdy si to neodpustím, že toho nejbezbraněšího z nejbezbranějších, toho koho jsem měla chránit, jsem nechala zabít. I když by nepřežil těhotenství a nebo by žil jen chvilčku po porodu, tak by zemřel přirozeně. Nejsem žádná pánbíčkářka,ale denně prosím svého nenarozeného synka a Pána Boha za odpuštění a modlím se, aby mi t jednou nevrátil na některém jiném dítěti. Musím říct, že to radikálně změnilo můj pohled na potraty.
27. říj 2011 ve 04:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@weri1 k finanční situaci..hele my když se rozhodli, že ještě před moji 40 naposledy zkusíme mít vlastní dítě (adoptáčkům bylo cca 13 a 10) byly jsme na to skvěle.No skvěle jako, že milionáři, ne, ale muž podniká a já s ním, -účetnictví, takže jsme v pohodě zvládali a to muž ještě platil na děti z minulého manželství. Fakt jsem si těhu užívala. Myslím nákupy, a určitý konfort věcí. Konečně jsem měla dost financí(ne jako když byly mojed ěti malé a otáčeli jsme každou korunu). Měla jsem luxusní nemocenskou a první půlrok i mateřskou. Jenže jsem přešla na rodičák a z měsíce na měsíc nám odešel velký klient, takže náš rodinný rozpočet klesl.
měsíčně o 50 tisíc (30 tisíc od klienta + 20 tisíc můj příjem)
Musím říct, že s těmi všemi velkými dětmi (manžel má dvě holky na VŠ 20 a 21 let a moje děti 17 a 15) je to občas náročné. Nechci,aby měly pocit, že tím, že se narodilo další dítě (a moje vlastní biologické-takže vzhledem k adoptivním dětem si dávám skara pozor, aby nenabyly dojmu, že je malá pro nás něco víc), takže se snažím jim neubrat na standardu, na který byly zvyklí. Ale oni to tak nějak vycítily samy(teda ty moje, manžovy dcery to jejiná kapitola), Terinku milují a že nemají holt ty nejluxusnější boty a věci? Vždy jim řeknu, co ten měsíc můžeme koupit a ono to docela funguje. Já vám ani nevím jak ,ale i tak to docela zvládáme. Na jídlo, poplatky a benzín máme, tak co? Hlavně že máme Teríšku, tak je za všechny prachy.
27. říj 2011 ve 04:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katarinnak moje sestra užívala antikoncepci a jeden den nějak zapomněla, pro jistotu si vzali kondom, bohužel jim praskl, hned letěli pro Postinor (cca 3 hodiny po) a stejně byla těhotná.-)))ale taky jsem se dlouho snažila(20 let toužení po otěhotnění a 5 let aktivního IVF) a skřípala zuby, když někdo jich měl dost a já nic.... :cry:
27. říj 2011 ve 04:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lollaj hele, to moje maminka seč je to moje zlatá milovaná maminečka téměř platinová...mi přemlouvala, abych po potratu na další umělko už nešla. Já chtěla ještě jeden poslední pokus. Když jsem mamce sdělila, že jsem těhotná, tak mi řekla "už zase????" Mně? Která 20 let nemohla otěhotnět, vychovala dvě adoptivní děti, a první těhu bylo z aktivního umělkování po 5 letech(nedopadlo dobře) a Terinka je z druhého těhu. :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
Takže její "už zase" vstoupilo do rodinné vzpomínkové historie. :grinning: :grinning: :grinning:
V těhu jsem nesměla o Terince ani mluvit, bála jsem se před ní říct svoje pocity.
Jenže já vím, proč to všechno bylo. Ona mě tak bránila. Věděla jak jsem strašně psychicky odnesla ten potrat a prostě mě jen krotila v nadšení ze strachu, že kdyby to zase dopadlo blbě, tak to neustojím. takže ji to rozhodně nemám za zlé :grinning: :grinning: :grinning: A teď? No ona miluje všechny vnoučata, ale Terina ji má omotanou kolem prstu.Udělá na babinku kukuč a babinka slzí :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
27. říj 2011 ve 04:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@damis no bomba, konečně na 7 straně jsem našla happy end :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: gratuluju, gratuluju...a držím palečky,počkej on/ona ti to vrátí.
27. říj 2011 ve 04:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@severaseptima ad adopce a cikánci....nooo já když jsme si žádali o adopci, tak mi bylo jedno jaké dítě dostaneme...můj muž byl míšenec(černoch + běloška) a cizinec k tomu. V té době to nebylo moderní jako ted, takže na mě moc lidí koukala jako na k...rvu, ale co?byl to fajn chlap(a to řeknu i 8 let po rozvodu), Jedinou rasu, kterou jsem napsala, že nechci bylo vietnamské dítě, ne z nějakých rasových důvodů, ale z důvodů, že by naše rodina pak vypadal jak mezinárodní pakt a ne rodina. Nakonec jsme dostali překrásnou holčičku matka češka, otec Kubánec. Bája je fakt exkluzivně hezká holka, ale ty geny!!!!(před rokem si vypátrala vlastní genetickou maminku, maminka sice češka příslušností je, ale sama byla adoptovaná a je to Maďarka jak poleno. Bílá, ale ten temperament. Když se poznala Báji mámu, tak jsem viděla přesné reakce Báji). ) Občas by ji člověk šlápl na krk(v době puberty, ted už vcelku v pohodě). Druhé dítě nám nabídli sami, protože jako černoušek neměl moc šancí se dostat do rodiny, i když byl od porodu právně volný. A my tenkrát během dvou dnů, aniž jsme o dalším dítěti uvažovali, měli doma 3 měsíčního čokoládovýho panáčka. (bylo to kách,ale když přijedete do kojeňáku a oni vám dají do náruče čokoládovej uzlík, s očima jak uhel a řeknou, nechcete ho? Odjedte bez něj, že jo? :grinning: :grinning:) Danda je míšenec matka Češka a otec Kubánec. Musím říct, že celoživotně zlatý dítě a skvělý syn.
Proto zcela zodpovědně a to fakt nejsem rasista :grinning: :grinning: . (My jsme taková color family), a ať mi tu každý říká, co chce , za mě jednoznačně rómský dítě do adopce prostě ne. Geny fakt neumlátíš a nepředěláš, ani sebe lepší výchovou. Neříkám nutně, že to dítě musí být jednou špatný člověk,ale my ty jejich nátuře nerozumíme. Já budu mít dokonce života před očima scénu, jak vzteklá Bája taky rozkopává dveře a já sedím na zemi v chodbě a jen brečím, protože ji prostě nechápu a nemůžu ji pomoc.
Podotýkám, že se svojí starší dcerou máme skvělý vztah, strašně ji miluju, není to žádné asociální dítě, jen prostě temperament jak kráva :grinning: :grinning: Během minuty mi dokáže dát pusu a vyznat lásku a poslat na plnou pusu do pr...s přídavkem vulgarit nejhoršího kalibru. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
A ještě bonbonek. V naší rodině jsem jediná čistokrevná bílá já. Jak jsem psala, starší děti jsou míšenci, můj muž a Terezka jsou Černí příjmením, takže jim vyhrožuju, že až mě na..erou, tak si oholím hlavu a zmlátím je :grinning: :grinning: :grinning: Můj převelice vtipný syn mi na to odpověděl, abych se jela podívat jak dopadli bílí v Jihoafrické republice. Tak at nevyskakuji:grinning: :grinning: :grinning: Holt u nás doma na barvě nezáleží, hlavně že jim chutná a to faaaaakt chutná :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
27. říj 2011 v 05:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (9)
@stvura moje kamarádka má taky 4 kluky a můj gynekolog 3 holky dospělé a ted má malinkého kluka (v 50 letech) a děsně si ho užívá. No já to mám mix a nevím, co je lepší. Jsem ráda, že mám dcery a taky že mám syna. S každým z nich mám jiný vztah. Ne horší nebo lepší,ale jný. Bája je kámoška, s tou proberu od sexu až přes kvalitu prášku na praní, rádi spolu zajdeme na kafe. Ona miluje, když ji dáváám pocit, že je mi rovnocenný partner. Je dost samostatná a nemusím se bát, že se nepostará. Danda je cacánek a mamánek, ale můj velký pomocník a rytíř. Když mám v životě nějaký průšvih. Bája odtuší "to bude dobrý", ale Danda pohladí a bolí ho to se mnou. Jsem samozřejmě do něj bezmezně zamilovaná. Terínka je ještě malá, ale je to splěnní touhy a takové pohodové usměvavé miminko, takže je to ještě jen plno štěstí. Ale když ji občas pozoruju jak si vzteky lehá ne zem nebo se po mně ohání ručičkou ve vzteku, tak si říkám, že zaplať pánubohu, že až ona bude mít pubertu, tak já budu úúúplně senilní a větší problémem pro mě bude najít zuby a udržet moč:grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
27. říj 2011 v 05:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
ježíši, to jsem se rozepsala..no a to jsme měla účtovat, tak já mizím, než se osazenstvo vzbudí, at alespon něco podělám.
27. říj 2011 v 05:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pet.s :dizzy_face: já taky neumím psát krátce, vždycky romány :wink:
Moc se mi líbí, jak krásně píšeš o všech svých dětech.
A k tomu tvému/vašemu rozhodnutí. Nedokážu ani popsat, jak by mi bylo, nemusela jsem se tak rozhodnout, ale neměla jsem k tomu daleko, zuby nehty jsem se bránila a doufala, že to dopadne, abych takové rozhodnutí nemusela dělat, i když bych neměla na výběr, šlo by mi o život.
Ale když se na to podívám z druhé strany, jakkoli je to těžké takhle dopředu odhadovat, možná to tak muselo být, třeba bys měla komplikace při porodu, které by ti neumožnily další pokus, nebo by tě psychicky bloklo vidět své miminko umírat a nechtělo by se ti už do dalšího pokusu, protože by ses bála dalšího neúspěchu.
Možná by se miminko trápilo, i přes veškeré ujištění lékařů, že by zemřelo dřív, než by se pořádně samo nadechlo. Ale je spousta případů, kdy takové miminko ještě třeba pár dní přežívá a rodiče se musí dívat, jak mu není pomoci a přesto nemohou lékaři bobka odpojit.
Raduj se z krásných dětí i malého benjamínka, musí to být fajn, mít takové velké chůvy.

A z naší rodiny musím říct, že z nejmladší jsem všichni poprďánkovaní. Kolikrát jsme si s manžou i říkali, že měla dostat jméno Viktorie, kvůli svému velkému boji na začátku, který nám navíc potvrdila při porodu, kdy mě v pátek odmítli po přenášení porod vyvolat, že až v pondělí a malá se raději narodila v neděli, protože asi "tušila", že by nás už nemusela nikdy vidět - silně zkalená voda, omotaná šňůra kolem krčku a navíc placenta před rozpadem na konci své životaschopnosti, kterou mi po porodu museli vzít v narkoze, neboť mi ji vytahovali po kouskách, jak se rozpadla.
Jsme šťastni, že jsme měli štěstí :slight_smile:
27. říj 2011 v 08:00  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andrea3772 aj okolo nás je veľa ľudí, čo má 3 deti, myslím si, že to nie je žiadna rarita, ale normálne a dokonca veľa kamarátok má 3 chlapcov a len jedna 3 dievčence a to chcú ešte štvrté, aj moja sesternica má 3 synov a chcú ešte 4 dieťa. Nechápem, prečo sa ľudia nestarajú sami o seba, veď život je taký krásny a taký krátky, tak prečo si ho neužívať tým, čo rada robím, venovaním sa svojej rodine a svojím deťom, nie, ľudia sa musia starať do druhých :angry:
Tiež si myslím, že naše deti sú naše všetko, akurát včera som sa rozprávala s najmenším - 6 týždňov a som mu hovorila, že tatinko bol nešikovný, ale že som rada, lebo máme z toho také nádherné chlapčiatko :grinning: a muž chcel len 2 deti a hrozne je rád, že máme 3, vôbec sa nezamýšľa nad tým, že sú zrazu 3, boli sme síce mierne vykoľajení z toho zistenia, ale nikdy sme nezvažovali potrat - NIKDY!
Ja by som chcela aj viac, ale už si netrúfam, jak finančne nechcem manžela zruinovať :grinning:, tak nechcem prísť o nervy :grinning:
27. říj 2011 v 08:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@pet.s Peťa, všetky tvoje príspevky sú skvelé, klikla by som ti aj 100x Páči sa mi :wink: - vy musíte byť proste úžasná rodina :grinning: .
27. říj 2011 v 08:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lyongirl no ale zase, kdyby tatínek nebyl nešikovný, s kým by sis tak krásně vyprávěla :slight_smile:
27. říj 2011 v 08:58  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pet.s och je mi luto, ze si musela nieco take zazit...ale ja by som zrejme urobila to iste, co ty. toto su uplne najtazsie rozhodnutia, ake kedy ktora zena musi urobit...ver, ze tvoj chlapcek to napriek vsetkemu citi, ze ho lubis...
27. říj 2011 v 09:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@syslica nooooo to opravdu jsme..ba ne, rodina jako každá jiná, občas bych je seřezala na jednu hromadu, občas bych je umačkala láskou..znáš to. stejně jako všude...
27. říj 2011 v 10:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@lucisa šak som napísala, že som rada, že z tatovej nešikovnosti máme také krásne chlapčiatko :slight_smile:
27. říj 2011 v 10:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucisa ci pana...tak asi preto, sa za jej praxe narodilo z takejto situacie iba jedno miminko, ked to riesia pri prvych podozreniach hned reviziou...ked si to clovek vezme, tak by ti vlastne urobili normalne UPT.... :frowning2: a nikdy by si sa to mozno nedozvedela, neviem, ci by ti po tom povedali, ze tam nasli plod.... :frowning2:
chvalabohu, ze si natrafila na toho doktora...
27. říj 2011 v 10:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucisa to víš, že se strašně raduju z krásných zdravých dětí, ale vstávám s myšlenkou na našeho Matyáška, usínám se vzpomínkou na něj...ale raději to moc neventiluju...naši mi řekli, že se v tom rochňám, že si z toho dělám pomníček, že je lépe zapomenout, ale copak to jde? nemůžeš zapomenout na svoje černé svědomí...muž ten mi zase říká, at se kouknu na Terinku..já tohle všechno vím, ale ...... :cry:
Já nepřemýšlím, jestli bych raději Terku nebo Matyáše, já bych nejraději všechny najednou :slight_smile: Vím, že maminky, co jim umřely děti už třebas větší jsou na tom hůř, zažily ty děti, mají na ně vzpomínky, ale třebas to jednou otupí a přejde...zatím to moc bolí. Ted v září to byly dva roky. Zvláštní na tom je, že Terinka se narodila téměř do roka a do dne, kdy zemřel Matyášek...
27. říj 2011 v 10:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pet.s Proč černé svědomí...? Přece nikdo nemůže za to, že má mimi VVV... :confused:. Ale chápu, že musí být strašné se s něčím takovým vyrovnat...
27. říj 2011 v 11:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@schnek Skvělý příspěvek :grinning: :grinning: :grinning: Pobavila jsi mě! I když v reálu ta omezenost lidí asi moc vtipná není, co?
Je to smutné... kdysi jsem četla příspěvěk jedné trojmaminky, co si stěžovala, že mít dvě děcka je norma, to nikoho nebere, ale jak máš tři, jsi pod drobnohledem - každý kouká do košíku, co kupuješ a kolik toho kupuješ, podezřívají tě, že seš náboženskej fanatik, apod :stuck_out_tongue_closed_eyes:.
My původně chtěli tři, ale nakonec se nám to nějak zamotalo a jako ideál teď máme dvě děti teď a dvě za pár let, po třicítce, až bude postaveno a dám se trochu do kupy :slight_smile:.

@damis Rozhodla ses správně, buď si jistá :slight_smile:. Zvládneš to!
27. říj 2011 v 11:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@anysek85 víš, já mám černé svědomí za to, že jsem ho nechala zabít, že jsem se měla víc domáhat nějakého humánějšího způsobu potratu...máma mi řekne, že to byl zhluk buněk, jenže ten zhluk buněk měl ručičky, nožičky, kopal ve mně jak o život. To jsem viděla na UZ.takže žádný shluk buněk...navíc mi udělali potrat a já už byla ve 14 tt. To se snad smí jen do 12 tt? jeden na UZ malej odpovídal velikosti 14tt a při vyšetření před potratem napsali do zprávy, že plod odpovídá velikostí 12tt. Když jsem se před zákrokem ptala, jestli už na potrat není pozdě, tak mi odpověděl dr dost vyhýbavě, že ne, že mi asi blbě vypčítali termín. Jenže já byla těhu z IVF, takže jsem termín otěhotnění věděla přesně.. On byl mladej a asi jsem ho ze svými slzami obtěžovala. jak to vlastně provedou mi vysvětlil se slovy, vás uspí a za chvíli bude po všem, pak budete mít šestinědělí. Ale já chtěla slyšet, že humáně to mimi uspí nebo tak něco...až po tom jsem se dočetla, že to dítě z tebe vyluxují. Vysají ho, no prostě ho roztrhají.
Mám pocit,že si páni dr ušetřili práci, udělali potrat a bylo. Možná, že chtěli šetřit mě, že to nedělali ze zlého úmyslu, ale ten tvoreče byl v tu chvíli pro všechny na posledním místě, protože byl poškozenej a já ho měla bránit, protože seč neměl šanci žít, tak to byl živej tvor, moje dítě. Doma se dojímáme nad každým zabitým pavoučkem a tady jsem prostě nechala zabít človíčka. Jenže říkám, tohle všechno mi došlo až pak ty měsíce po.
Ale tohle všechno tady dokážu napsat, ale mluvit o tom s někým mi dost dobře nejde. Já totiž nejsem jinak žádný fňukánek, jsem docela silák a v perných chvilích jednám s chladnou hlavou. Ale pocit selhání a viny je fakt děsnej.
27. říj 2011 v 11:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pet.s Chápu, promiň... Taky jsem na NT viděla malouška a rozbrečelo mě to a to měl teprve 12 týdnů. To snad nikdo nemůže říct, že je to shluk buňěk... :cry:. Tak Ti přeju, ať to čas vyléčí...
27. říj 2011 v 11:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pet.s Já tě tak strašně chápu... já jsem přišla o dvojčátka a i když už máme 2 zdravé krásné a úžasné děti, které miluju hrozně moc a jsem za ně vděčná, stejně na ty dvojčátka nemůžu zapomenout :frowning2: . Nevím proč se mi tak moc vryly do srdce, už je to tak dávno a stejně furt vzpomínám, jak jsem viděla tlouct jejich srdíčka... ach jo :frowning2: . Dokonce mám stále jejich fotku z ultrazvuku, nedokážu ji vyhodit... psycholožka mi radila, že je mám nechat odejít, že mám udělat nějaké rozloučení, ale prostě nedokážu to :frowning2: . Byla jsem taky ve 14.tt.
Doposud se mi svírá srdíčko, když někde potkám maminku s dvojčátky... a nedávno jsem se dozvěděla, že jedna manželova vzdálenější příbuzná čeká dvojčátka, no to mě docela rozsekalo, nevím jak to jednou zvládnu, až bude nějaká rodinná sešlost a tam budou ty dvojčata... prostě furt to hodně těžce nesu, no :unamused: .
27. říj 2011 v 11:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, to je jasan, musi chtit oba, neuznavam takove ty finty, ze to zenska na chlapa proste nahraje, napr. jako ze bere antiko a ono prd.. ale ti ostatni v rodine at se treba stavi na hlavu :wink: :slight_smile:
27. říj 2011 ve 12:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pet.s těžko říct, co by bylo lepší..jak moc by se to miminko trápilo. bylo by třeba u tebe, ale mohlo cítit strašnou bolest nebo cokoliv.. potrat se dělá do 12.tt. ale, jestli to doktoři berou i podle velikosti plodu...? vypadá to, že malý se i přestal vyvíjet..myslím, že tohle bylo lepší pro oba :frowning2:
27. říj 2011 ve 13:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek