• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Velmi mladé maminky. Měla by si dívka dítě nechat?

1. prosince 2016 
:grinning: bereš nebo nebereš, Kajule, ono to nejde tak přesně naplánovat jako že v tom filmu: auto - první dovolená v Jugoslávii - dítě - druhá dovolená v Jugoslávii ...

já se tomu filmu tehdy děsně smála, ale pak mi došlo, že jsem si myslela, že to takhle nějak je, že si prostě věci naplánuješ a ono to půjde... a nešlo to, jedna věc za druhou (vztah, zdraví, práce) se pos..ly a všechno se odehrálo o víc než pět let později.... a nejhorší pocit na tom IVF byl právě ten, že to nezáleží jen na mě.. že se můžu snažit, na hlavu třeba i postavit, ale plno věcí záleží i na štěstí, náhodě, podpoře "shora", říkejte tomu jak chcete... a mě to strašně vytáčelo, cítila jsem se tak bezmocná...

jinak já mám ve své omezené hlavě takovou pomyslnou hranici zhruba 23 let - 35 let :grinning: ale nějak se mi to teď začíná nabourávat, jedné mladé mamince v okolí je 17 a kamarádce co teď porodila první je 39 :sweat_smile: a obě jsou dobré mámy.. tak mi to nějak zatřáslo mou ubohou představou o životě, dobře mi tak :grinning:
teď mi připadá úžasný, že ženská může být mámou třeba od 14 do 45, není to neuvěřitelný? :sweat_smile: já nevím, já teď cítím takovou hrdost na nás ženský :slight_smile: :dizzy_face:
23. říj 2007 ve 21:50  • Odpověz  • To se mi líbí
Lu, já to neplánuju, já říkám, jak by se mi to líbilo. Samozřejmě je jasný, že to nemusí vyjít a nakonec to může být úplně jinak. Já beru věci tak jak jsou v daný chvíli s tím, že všechno se může změnit. Nikdy si nemůže být člověk ničím jistý.
23. říj 2007 ve 21:52  • Odpověz  • To se mi líbí
A to, že jsem říkala, že to beru...to jsem myslela z legrace proto ten smajlík.
23. říj 2007 ve 21:53  • Odpověz  • To se mi líbí
Já z toho vědu nedělám každý na to má svůj názor a někoho přesvědčovat o tom svým nemám zapotřebí, kže asi tak. :slight_smile:
23. říj 2007 ve 21:54  • Odpověz  • To se mi líbí
Petru, tak tam zařaď nějaký dvojčata :grinning:

jinak já se vdávala a bylo mi necelých 29 a příbuzní se mě normálně zeptali: "ještě plánujete děti, budete to vůbec zkoušet?" :astonished: :astonished:
já jsem málem spadla ze židle... ale nic, věci dělám podle svého vnitřního cítění, jen jsem se lekla a zároveň jsem se tomu musela smát...

a myslím, že stihnout se dá leccos.. má kámoška se vdala ve 36 a má 3 děti :wink:
23. říj 2007 ve 21:55  • Odpověz  • To se mi líbí
Lu, s tou hrdostí máš pravdu. :slight_smile: Je to i taková pocta, že dar nosit to maličký celých devět měsíců má ženská. :slight_smile: Vem si to chlapy, tenhle krásný pocit neprožijou tak jako my, pže mi ho máme v tom bříšku. :dizzy_face: I když je pravda, že některý to nechápou a navíc nedovedu si představit chlapa jak rodí, když vidím některý, který se bojí i zubaře. :grinning:
23. říj 2007 ve 21:57  • Odpověz  • To se mi líbí
Já si myslím, že člověk by měl dělat věci tak jak je cítí, i když to někdy nemusí být jednoduchý.
23. říj 2007 ve 22:00  • Odpověz  • To se mi líbí
Kaju, no já právě taky plánovala.. pak jsem studovala VŠ, tak jsem to odložila až budu hotová.. jenže do toho přišel únavový syndrom a ztráta zaměstnání.. když jsem se za dva roky dala dohromady, tak jsme se rozešli s přítelem a nějak jsem nemohla najít někoho, o kom bych si myslela, že by to byl dobrý táta... pak jsem ho našla, to mi bylo 28 a říkala jsem si Teď na to vlítnu :sweat_smile: a pak se vyvrbilo, že přítel nemá spermie :astonished: takže několik IVF, dvakrát jsme o miminko přišli.. a ejhle, tady je mi 31 a čekám první miminko.. takže já jsem takový ukázkový příklad toho, že člověk si naplánuje dítě ve 20 s přítelem A na vesnici B a skončí o 11 let později s přítelem C v hlavním městě přičemž města jsem dřív nenáviděla ..
a to podotýkám, že jsem vdaná a to plánováno naopak nebylo :grinning: a muž má zrzavé vlasy které normálně nesnáším :grinning: a je cizinec a já se jim vždycky vyhýbala jako čert kříži :grinning:
no a plán byl, že sestra, se kterou jsem si moc moc rozuměla, bude mimi hlídat.. a teď je v nějaké sektě a ani se mnou nemluví :pensive:
to jen tak hořkosladké zasmábí.. já už snad radši nebudu nic plánovat, holky :grinning: :grinning: :grinning:
23. říj 2007 ve 22:00  • Odpověz  • To se mi líbí
Kocky, prepacte mi, nechcem sa hrat na detektivku, ale taktiez nemam rada, ked nas niekto taha za nos a tak mi to nedalo:

klaruska01 • snž • Včera ve 20:18
ahojky snazime se s pritelem o miminko uz 3 mesice po vysazeni antikoncepce ale porad nic a slysela sem ze muzu byt tehotna i kdyz mam menstruaci.je to mozne????

klaruska01 • snž • Dnes v 18:37
gabrlinka:ahojky i kdyby ta menstruace dorazila tak porad muze byt ta sance ze jsi tehotna me uz bohuzel dorazila ale zase na druhou stranu mam priznaky porad stejne jako ty a jeste k tomu sem docela dost kourila a ted uz ne aji s toho kour je mi zle tak nevim no chce to udelat test
23. říj 2007 ve 22:01  • Odpověz  • To se mi líbí
lu 777 : jo, dvojčata bych brala...ale to jaksi opravdu neovlivnim...
to je síla, co ti řikali po svatbě...
já se dost bála, že se ani nevdám a byla jsem přesvědčená, že mi ani nepůjde hned tak otěhotnět a do toho ten můj věk...Já se vdávala taky ve 29.
Fakt jsem byla dost nervózní, jestli vůbec budu matkou a vyšlo to měsíc po svatbě...Dodnes za to děkuju !!!!! že jsem si nemusela projít třeba tím co ty...moc ti to miminko přeju a držim palce, ať vše dobře dopadne !!
23. říj 2007 ve 22:01  • Odpověz  • To se mi líbí
Holky, mně bylo řečeno, že to s tím otěhotněním budu mít těžší vzhledem k tomu, že jsem měla problémy se šž a mám ji vyoperovanou. No a otěhotněla jsem i přes HA a doktor mi řekl, že když se mi tohle povedlo, tak jsem vážně zdravá a s dalším mimi to nebude problém. Jenže jak říkám, člověk nikdy neví, co se stane. Ale určitě by to bylo pěkný. :slight_smile:
23. říj 2007 ve 22:07  • Odpověz  • To se mi líbí
gaya : taky jsem si toho všimla...ale klaruska uz se tady jaksi neobjevila... :fearful:
23. říj 2007 ve 22:08  • Odpověz  • To se mi líbí
Taky jsem na to koukala, ale když už tu není, tak to nějak neřeším. Vypadá to, že v tom má asi trochu zmatky, ale to je její věc.
23. říj 2007 ve 22:10  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky holky tak se k vám přidávám s názorem je mi 19 a s přítelem kterému je 34 se snažíme o miminko.Vztah nám klape výborně,sem i od Vánoc zasnoubena :slight_smile: Tak že jsem se rozhodla já sama a přítelovi sem to taky sama nabídla,cítím se na to a moc se těším.každá z nás dospívá jinak ,cítí se na to v ten správný čas atd...Přeju vám moc a moc štěstíčka :slight_smile:
23. říj 2007 ve 22:14  • Odpověz  • To se mi líbí
díky Petru :slight_smile:

Kaju, no já taky předpovědím ohledně otěhotnění už nevěřím: po těch nevydařených IVF manžel zjistil, že by se možná dala zkusit nějaká operace v Německu.. tady mu řekli, že to nebude úspěšné a jen vyhodí plno peněz a bude to hodně bolestivé... a že kdyby to vyšlo, tak tak za rok, dva, jestli vůbec..
operaci skoro necítil, byl jak rybka.. a já otěhotněla první měsíc, přestože mně na poslední chvíli dr. řekl, že mám otočenou dělohu a něco s čípkem, takže jako pokus je to dobrý, ale ať jsem smířená s IVF.. tak se v tom vyznej :sweat_smile: :sweat_smile: !
jsem moc ráda, že Ti to vyšlo a máš krásnýho kluka :dizzy_face:
23. říj 2007 ve 22:15  • Odpověz  • To se mi líbí
Girll, tak držím pěstičky :wink:
23. říj 2007 ve 22:16  • Odpověz  • To se mi líbí
Lu děkuju. :wink: Ten tvůj bude určitě taky krásnej. :dizzy_face:
Já znám paní co měla problémy s otěhotněním už nevím přesně jaký. No ale nakonec jí taky nějakou léčebnou metodou pomohli k dvoum dětem. Pak jí řekli, že bez jejich pomoci neotěhotní, kže HA nemusí brát, že nemá šanci. Tak ji nebrala a najednou otěhotněla úplně přirozenou cestou. :slight_smile:
23. říj 2007 ve 22:19  • Odpověz  • To se mi líbí
Girll, taky držím pěstičky. :wink: Když cítíš, že je na to ten čas, tak je to určitě správně. :slight_smile:
23. říj 2007 ve 22:21  • Odpověz  • To se mi líbí
lu,tobě taky přeji at ti dopadne vše dobře,porod proběhne v pořádku a rychle a at se vám narodí krásný a zdravý chlapeček. :wink:
23. říj 2007 ve 22:22  • Odpověz  • To se mi líbí
holky díky, já už se na něj tak těším :slight_smile:
23. říj 2007 ve 22:26  • Odpověz  • To se mi líbí
Lu,teď si ale užij zbytek těhu, uteče to jako voda a budeš mít mimi u sebe. :dizzy_face:
23. říj 2007 ve 22:30  • Odpověz  • To se mi líbí
kajule a ty jsi otěhotněla chtěně???Já že mi se snažíme skoro půl roku a už mi to trochu leze na mozek :angry:
23. říj 2007 ve 22:33  • Odpověz  • To se mi líbí
Girll, spíš nečekaně, jsem psala, že se to povedlo i přes prášky. Ale jsem ráda, že Páťu mám a rozhodovat se znovu, tak se rozhodnu stejně. :slight_smile:
23. říj 2007 ve 22:43  • Odpověz  • To se mi líbí
Girll, tak ono rok je ok.. ale můžeš to zkoušet podpořit.. já brala čínskou medicínu a muž vitamíny a cvičila jsem podle Mojžíšové... to mi mimochodem tak srovnalo záda, že jsem zírala, ani jsem nevěděla, že mám nějakou páteř :slight_smile:
23. říj 2007 ve 22:49  • Odpověz  • To se mi líbí
neboj girll, půl roku je úplně běžný !!!!Držim palce, ať to vyjde co nejdřív, abys z toho nebyla nervózní !!!
23. říj 2007 ve 22:51  • Odpověz  • To se mi líbí
Dievcata, moj nazor je ten, ze "liezt" do postele ako 15-rocna, ci nebodaj mladsia, zavisi troska aj od vychovy a myslenia dotycnej osobky. Ci je to zo zvedavosti resp. zo zalubenosti, clovek musi mat v sebe akysi "signal", ze este nieje cas. Nie som konzervativna puritanka, ani stara panna, moj "den D" bol v 19tich, ale vek 15 je podla mna dost skoro. A ked pride otehotnenie, hold kazdy sa musi rozhodnut za seba. A v tomto pripade, sa asi rozhoduju rodicia...neverim, ze v normalnej rodine, takyto vazny krok nechaju na mlade dievca- vlastne dieta! Moj nazor.
24. říj 2007 ve 03:37  • Odpověz  • To se mi líbí
Já se taky přidám....nemyslím si, že jsem nějak extra mladá na miminko, je mi 22, v době porodu 23, s manželem jsme 6 let chodili, letos v létě jsme se vzali. Když jsme to oznamovali našim, mamky hlavní starost byla, abych neotěhotněla,že je ještě brzy, nic jsme si neužili atp. :confounded: Skoro to na mě působilo, že je jí líto, že měla děti už od 23...nechápu to :unamused: Abych jí ale nekřivdila...jen co se dozvěděla, že čekáme malého sviště, totálně se vžila do babičkovské role a má velikou radost :wink: a jestli k tomu má nějaké negativní připomínky, nechává si je pro sebe, ventiluje je v soukromí, co já vím, ale s námi je super pozitivní. :wink: Jediné co jí mrzí je, že si jako pracující a mladá (47) babička prcka moc neužije.
24. říj 2007 v 08:37  • Odpověz  • To se mi líbí
no já nejsem ani puritánka ani nějaký postelový šílenec.. ale chuť na sex jsem teda v 16 měla a k ničemu nedošlo jen proto, že dotyčný byl panic a tak se nějak ostýchal, i když moc chtěl :sweat_smile: takže chápu, že v 16 na to má člověk chuť... jiná otázka je ale, že by o tom měl vědět dostatek, aby nechytil nějakou nemoc, nechtěně neotěhotněl a nebo si nezlámal srdce na dalších pár let :pensive: :cry:
jinak v 16 jsem byla dost mladá, ale myslím, že dítě bych zvládla.. asi by to byla hodně velká změna, ale to bude i teď, myslím :sweat_smile:

Mysinko, mně doma říkali od 19, že bych mohla mít děti, po 25 mě už dusili..(a to jsem ani s nikým nechodila)... ale to byla vesnice, v Praze se zas diví kamarádce, že má děti ve 25 :grinning: je to blázinec..
a jako by do toho někomu něco bylo, že? já už to ignoruju, manžel je cizinec a tak máme půlku přátel cizinců z různých zemí a zjišťuju, že tam je tolerance mnohem větší a fakt to oceňuju.. jedna mamina je doma se čtyřma dětma, jiná jde do zaměstnání dva měsíce po porodu a víte, co? nikdo jim do toho nekecá jako tady :stuck_out_tongue_closed_eyes: :sweat_smile:
(mimochodem, totéž s věkem na vdávání nebo s věkovým rozdílem mezi manželi..)
24. říj 2007 ve 12:13  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojte, ja sa sem na chvíľku zapletiem, lu, teraz si ma donútila premýšľať, že či je to naozaj len tolerancia, či to nie je aj tým, že sice ti ľudia do ničoho nekecajú ,ale navzájom si nevšímajú jeden druhého a v podstate sa majú v paži...Neviem, či je lepšie občas strkať nos aj do cudzích vecí, ako sa o seba vôbec nezaujímať...
Ja som mala prvú dcérku v 22- a keď sa narodila, tak som si pripadala nemožná, taká nepripravená, ale to sa asi stáva každej mamine, ktorá má prvé bábo, že o sebe veľa pochybuje. Mala som susedu, kt. mala dieťa V 17- tich- to sa jej už narodilo -a veľmi sa zmenila- naozaj sa z nej stala zrazu taká mamina- zodpovedná, starostlivá mamina.Ale muselo to byť pre ňu tiež ťažké...
24. říj 2007 ve 12:28  • Odpověz  • To se mi líbí
Mimmo, no já mám spíš zkušenost, že na Západě nejsou lidi tak sešněrovaní.. ono je to asi tím, že my za sebou máme těch víc než 40 let komunismu a byli jsme vychovaní vidět plno věcí černobíle a pořád závidět a porovnávat... platy byly hodně postejné, možnosti taky.. takže když někdo dělal něco jinak, tak se na něj hned koukalo.. já si vzpomínám, že podezřelé bylo skoro všechno, stačilo třeba ve školní jídelně říct, že hovězí mi dneska moc nechutná :grinning: fakt na hlavu :stuck_out_tongue_closed_eyes: :sweat_smile:
já když pak byla v Itálii a tam sousedka, které bylo jaké mé babičce (okolo 75) šla v krátké sukni na tenis (a hlavně jak jí to seklo!), tak jsem zírala.. a když nás pak pozvala na oslavu své promoce (vystudovala na stará kolena medicínu), tak to teprve bylo něco :grinning:
25. říj 2007 v 01:42  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek