3,5měsíční mimi se uklidní jen u mámy

@astra11 ve tři a pul měsících kde jinde by se mel uklidnit??? Podle me je to v pořádku 😉

No 🙂...oni okolo lidi asi spíš čekají, že jednak on to ještě nerozezná že je u mámy - což je jistě nesmysl 🙂...a taky se tak nějak očekává, že prostě u lidí, kteří jsou na něj milí - babičky dědové...se přirozeně bude nějak chovat jakoby tak, že se ztiší.....ale je fakt, že možná se tak chová jen když nemá problém...Spíš máme zatím taky asi pocit, že ho ostatní jaksi rozbrečí když na něj dělají takové to ťu ťu ňu ňu a že to relativně dobře snese akorát tak ještě u táty a sestřičky.....možná je to tím, že babičky a dědečky nevidí tak často, není s nimi tak často v kontaktu....

@astra11 rodič je jediná jistota....a vůbec takového malého decka....máma...máma je všechno 🙂 a ji zná, zná ji nejlíp ze všech....užívej si to, vůbec to neber jako mamankování...přijde doba, že pujde do školky, školy.....a že odejde s babou a tobě bude smutno :D

No já vim, to radši ani nezmiňuj tuhle dobu, to bude fakt smutné.......🙂

Vůbec se neboj, moje dcera byla taková - i když to tě asi zas tak neuklidní 🙂 - skoro do dvou let... Už jsem to řešila i s kamarádkou psycholožkou, protože u miminka jsem to brala, ale v roce a půl jsem už začala být nervozní... No ale ta mě uklidnila, já počkala a najednou, téměř ze dne na den, se mě pustila a teď má ráda všechny babičky, dědu, tety, nechá se pochovat, pohlídat, pohraje si... Opravdu jen potřebovala čas, získat jistotu, že mě někde má, že si může být jistá a teď je úplně v klidu... Vydrž 🙂 I když někdy to bylo náročné, taky jsem pořád přemýšlela nad tím, co když se mi něco stane.. ale nedá se nic dělat a hlavně!! násilím nepřenaučovat. Já taky přemýšlela, že jí prostě někde nechám (když byla starší) u babičky a prostě bude si muset zvyknout i přes pláč, ale právě ta psycholožka mi to rozmluvila, že ona zkrátka potřebuje pocit jistoty a bezpečí a pak se teprve pustí a půjde prozkoumat svět, někdo to má holt pomalejší... a měla pravdu.

@pabka : tak děkuji, fajné informace 🙂......

My to tak měly s dcerou- začalo to kolem třetího měsíce. Taky jako píše "pabka". Nehla se ode mne do (zhruba) druhého roku. Ještě od miminka mohla tak maximálně tatínka, ale nikoho jiného. Když někdo na ni promluvil v kočárku nebo doma, vždy nastal křik a honem za maminkou 🙂 Někdy jsem z toho byla docela vyčerpaná a taky pro mě byly nepříjemné poznámky a pomluvy, že je malá rozmazlená, přitom se mi nezdálo, že bych nějak rozmazlovala. Je fakt, že se jí snažím maximálně věnovat, ale umím být taky přísná. Dnes je jí skoro 28 měsíců a všechny návštěvy srdečně vítá, chodí za všemi...jen ještě návštěvu přes noc sama u tety nezvládla, ale na to ještě bude čas, myslím. Opravdu potřebují některé děti trošku více jistoty, kterou mají u maminky. Bude líp 😉

Radu nemam, ale treba te uklidni, ze to mame uplne stejne. Maly ma necelych pet mesicu a klidne se necha pochovat, ponosit od kohokoliv, ale kdyz ho neco chytne, tak ho uklidnim jenom ja. Nevadi mi to a neresim to, je to jeste male miminko, se mnou travi nejvic casu, je na me zvykly, jsem jeho mama. Prijde mi to v tomto veku uplne normalni 🙂

Seriozní, od lékaře informace nemám...ale myslím, že na to ještě má nárok určitě. Je dobře, že se ho snažíš nevychovávat jen sama a že ho tzv. vystavuješ i dalším lidem a uvidíš, že se to samo začne zlepšovat...on bude nabírat rozumu, začne více rozlišovat osoby kolem sebe a přestane na tobě tolik lpět...a hlavně momentálně jsi prostě nezastupitelná už třeba tím, že jedině ty kojíš, tak si to užívej, dlouho to trvat nebude🙂

Fakt je, že ted si kladu tyhle otázky, ale za nějakou dobu až se to změní, se mi bude možná stýskat po tom, jak moc chtěl jen mě 🙂)
Jak psala monkalisa - poznámky nějakého typu rozmazlená nejsou na místě a je to nefér....já jsem taky už slyšela "mamánek", ale moc si z toho nedělám....Je to holt moje mládě 🙂
Děkuji za sdělení a srovnání, mám ted více "obrazů" jak to může vypadat, tak člověk to hned bere jinak 🙂
Ast.