Anorexie. Máte obdobný problém?

katteess
24. říj 2006

Sice to do modreho konika moc nepatri, ae vlastne ano. Neni to tak davno, co jsem spatne dopadla se svou touhou byt stihla - vypestovala jsem si anorexii. Ta nici me zdravi - zejmena po strance gynekologicke. Ted chci mit miminko, zatim to nejde. Chtela bych najit dalsi holky, ktere maji obdobne problemy....

katchenkaa
14. bře 2010

Ahojky holky! Píšu bakalářku o využití Warteggova kresebného testu u anorexie. Chtěla bych poprosit, pokud je někdo ochotný anonymně vyzkoušet tento kresebný test (nejedná se o nic těžkého), aby mne kontaktoval. Je to velmi zajímavý test, který ovšem u nás zatím není stadardizovaný a to se právě snažím změnit. Později by se měl dát využít při screeningu a byl by tak jednou z metod včasného odhalení anorexie. Je možnost se se mnou sejít v Českých Budějovicích, Plzni a Praze. Předem děkuji za pomoc a veškerou komunikaci i případné dotazy směřujte na mail: zaloudkovaK@seznam.cz

melouna
14. bře 2010

Konoupek má pravdu,
Já už jsem dokonce p.Cajthamlovou kontaktovala, protože vede i normální ordinaci. Nemám problém zhubnout ale přibrat. A tak už když se kouknete na ty její internetový stránky, tak tam má ukázku jedné diety, kde dokonce jíte 6x denně: Například k snídani lupínky, za dvě hodiny třeba jablko, pak k obědu něco na páře rybu nebo tak, za další dvě hodiny něco, pak večeře a ještě jednou třeba zeleninka a sýr...takže kdo drží takový šílený diety 1-2x denně má štěstí, že nemá zdravotní problémy.

Jinak já se sklopenou hlavou přiznávám, že měřím cca 173cm, vážím 44kg a mám 20let.
Ale není to proto, že bych měla problémy s anorexii.
A proto chci zareagovat na příspěky od Rova.
Protože některé kostry jak jsme byly nazvané za to nemůžou. Lidi si vedle vás sprostě šuškají koukněte na ní, jak je vychrtlá, no to je hnus apod. Jenže napadlo někoho, že né všichni takhle vypadat chtějí!
A ještě něco. I tyhle kostry se chlapům líbí né všichni koukaj na velká prsa a krásnou postavu. Ale na to jakej ten člověk opravdu je.
Chtěla bych povzbudit všechny hubené slečny, nenechte se doktorem odbít slovy : musíte prostě jíst a jíst aby jste mohla mít dítě.
Já jsem tak dlouho jančila až mám krásnou zdravou holčičku! Držím vám palce holky!

melouna
14. bře 2010

Holky ale nechci aby to vyznělo, že anorexie je v pohodě. Je to hazard ze životem. A to není nikdy správné 😔

dagina
19. bře 2011

Ahojky,
trošku bych obnovila téma, sice nemám moc času při dvou malých dětech, ale ke mě blízká osoba na tom není moc dobře, řekla bych, že je třeba jednat teď a okamžitě, ALE dotyčná si problém pravděpodobně neuvědomuje, v rodině se nesvěřuje, řekla bych, že k nim nemá ani důvěru. Prostě a jednoduše jak jí vhodně říct, že už je situace opravdu vážná a je třeba jednat. Jak se vůbec postupuje????? Dobrovolně to asi nebude 😖 .....předpokládám. Má některá zkušenosti s někým blízkým?????? Moc díky.

haanhobe
19. bře 2011

Nevím jak poradit, ale zkusit nějak jednat co nejdříve.hlavně vyhledat někoho hodně dobrého, kdo by pomohl - lékař, psycholog. především musí být snaha z její strany, a velká podpora okolí. Píši hlavně proto, že o Vánocích zemřela švagrová mé známé, právě na úplné selhání organismu díky anorexii. O problému věděla celá rodina, léčila se, ale hlavně sama neměla po celou dobu pevnou vůli a došlo to už hodně daleko. jen podotýkám - matka dvou malých dětí.

dagina
20. bře 2011

@ haanhobe no právě že je určitě potřeba podpora rodiny, okolí, a to u ní jaksi nehrozí. Často jí říkají jak je hubená atd, davají jí to zavinu vlastní rodiče, přitom bych nejen já řekla, že se také celkovým přístupem zasloužili tomu jak dopadla ☹. Jj, u nás je také jedna paní, která na anorexii zemřela, také měla dvě děti... . TAk si tak říkám, jak dlouho tělo vydrží tuhle zátěž?! TA paní s tím žila docela dlouho, cca 10 let, ale nevím zda se léčila....

mitote
16. srp 2011

@dagina bavam se, ze o pomoci a podpore rodiny to moc neni, nekdy to muze naopak uskodit. Je to o to, ze ona sama musi chtit se lecit a lecit se - psycholog, psychiatr. Jinak to nejde, ver mi 😉 a bohuzel, dlouho trva, nez nemocna prijde do stadia, kdy uz vi, ze nemuze, ze se bud zabije, nebo bude lecit.
Jinak telo vydrzi dlouho, vice nez si sami myslime...ale pak ze sekundy na sekundu klidne selze srdce a je konec.

dagina
17. srp 2011

@mitote hm, jak se vůbec pozná, že už je opravdu za 5 min. 12?! Nevím kolik váží - neřekne nikomu, ale vypadá dost hrozně. Možná ještě úplně v tom nejhorším stádiu není, ale chybí tomu fakt kousek... . Takže nezbívá jen čekat, až sama zjistí.... 😒

mitote
17. srp 2011

@dagina to nepoznas asi...poznaji to lekari na metabolicke jednotce, kdy uz nastal rozvrat metabolismu protoze chybi zakaldni vitaminy a mineraly... v Bohunicich v Brne je primo metabolicka ambulance kam dochazi nektere holky s PPP. Nektere telo vydrzi vahu 50Kg, jine vydrzi 30kg. Je tam strasne moc okolnosti.
Jak dlouho s tim ma problem? Nevis, jestli nekam dochazi? Jako ja sice chodila k psycholozce od zacatku a rikala ze se chci lecit, ale prakticky vim ze podvedome jsem se tomu branila pak jsem po 3 letech zacala chodit jinam a jeste min rok trvalo nez jsem opravdu zacala spolupracovat v lecbe. A to jen diky tomu ze psycholozka odhadla co na me plati a proto, ze se ji podarilo navazat se mnou dobry vztah. Ale proste musela jsem se dosta do stadi akdy jsem vedela ze bud s zabit, nebo lecit, jake jsem mela deprese. Odkud vlastne kamaradka je? treba bych neco-nekoho doporucila 😉

dagina
17. srp 2011

@mitote nééé, ona nikam nedochází - k žádné psycholožce, zatím si problém neuvědomuje. Ale to mi řekni - je to vysokoškolačka, všestranně šikovná.....a v tohle propadne. Jen v lásce nikdy neměla štěstí, je jí 30 a ještě neměla vážnou známost.... . Trochu je problém v její rodině.., rodiče diktátoři....asi to také neměla lehké...no ale kdo má. Je tomu asi 5 let, 2-3 roky už to je vážnější - je to na ní dost vidět, že kostra potažená kůží. Jak jí jemně naznačit, že je problém????????

berenika39
17. srp 2011

@dagina to vůbec nesouvisí s vzděláním, ani trochu, ani s inteligencí, to je nemoc, psychická porucha, kterou nepřemůže žádné vědomí, chytrost.
Jsem "vzdělaná" 😀 , nejsem trotl, a někdy kolem (AŽ!!) 28 roku jsem se taky vezla...sice to nebylo nic katastrofálního, trvalo to jen cca rok, ale přece...rozum na to nepomáhá, myslím, že ho mám... 😉 . já jsem si nejedením dokazovala, že mám něco pod kontrolou, protože můj momentální život byl zamotaný a já nevěděla, jak z toho ven. No a projevilo se to na mojí psychice.
Jestli je ta tvoje známá ještě ochotná a schopná, jediná cesta je přes psychologa, psychiatra, metabolickou jednotku - ta je v každé fakultní nemocnici. Sama si může stokrát myslet, jak to zvládá, i to tvrdit, ale pravda je jiná - musí se léčit.

mitote
17. srp 2011

@dagina naopak je dokazano, ze MA a MB trpi hlavne zeny ze socialne vyssich rodin s vysokoskolskym vzdelanim, nadprumern einteligentni...
jak ji znaznacit ze je problem? zkus ji podsoupnout kontakt na www tecka anabell tecka cezet. Jsou specializovani, bezplatni, poskytuji vsechny mozne sluzby a navedou ji na odbornou pomoc..
Jinak vazne hlavni je KLINICKY psycholog a psychiatr. Napis me do IP odkud jste, zkusim vyhrabat nejaky kontakt jestli tamo nekom vim, ze je kvalitni 😉
@berenika39 🙂 presne tak 🙂

dagina
6. bře 2012

Ahojky, bohužel zatím žádná změna.....dotyčná nechce slyšet, vidět..., informovala jsem se na tento problém u odborníka a prý u takto staré ženy (30 let) bude velký problém se spoluprací...., něco jiného to je u mladých holek, které jsou tvárné. Prostě musí chtět sama..., což nehrozí. Ale přeci ji nenecháme zemřít..nebo to je její volba?! Má někdo zkušenost s touto nemocí ve vyšším věku???

keckemet
22. srp 2012

@dagina Ahoj, tak jak to dopadlo?

dagina
23. srp 2012

@keckemet zatím bohužel nijak 😖

dagina
14. dub 2013

maminy, opravdu nikdo nic☹????? I do IP. Už to je fakt za minutu 12....

pavlinica9
8. srp 2013

ahoj, trpím už víc než 2 roky anorexií. Byla jsem 2* hospitalizována v nemocnici. Při první hospitalizaci se úspěch nedostavil a já jsem ještě víc zhubla, protože jsem lhala v jídle a skoro nejedla a tajně jsem cvičila a chodila hodiny po pokoji nebo po chodbě. Když už jsem to tam nezvládala, vzali si mě naši domů aby mi pomohli před další hospitalizací na odborném pracovišti v Brně. Tam jsem byla 6 týdnů a na víkendy jsem jezdila domů, tam už jsem s jídlem nepodváděla a ani jsem necvičila, měla jsem minimum pohybu a podařilo se mi přibrat. Po 6 týdnech jsem se dostala zpět domů, kde jsem dodržovala svůj režim, na který jsme díky mé milované macešce najeli, šlo to dobře, než mě zase začalo strašit přibírání a tak jsem se snažila doma vyvíjet co nejvíce aktivity, později mě i napadlo jak šidit jídlo aby si toho naši nevšimli a díky tomu se mi samozřejmě nabraná kg podařilo shodit.Občas jsem sice měla výčritky, ale ty jsem se snažila vyhnat z hlavy. Když se mi jeden týden podařilo něco málo přibrat okamžitě jsem si našla způsob jak to další týden shodit. Vždy po zhubnutí a rozhovoru s rodiči jsem zase něco malinko přibrala a tak se to opakuje už od června. Teď mi přiznali že ví, že je podvádím, tak jsem musela s pravdou ven. Mrzí mě, že jsem je tak podváděla, ale přemohla mě nemoc. Mám strach, abych do toho zase nespadla. Co děláte vy proti výčitkám z jídla a pro boj s anorexií? Jak se srovnat sama se sebou a s přírůstkem váhy?

marketa_pavelkova
10. led 2014

Dobrý den,
jsem studentka psychologie a píšu bakalářskou práci o mentální anorexii a rodinných vztazích.

Chci vás poprosit o vyplnění dotazníku. Zabere vám to asi 20-25 minut a mně to moc pomůže 🙂 Vše je úplně anonymní, dotazník najdete tady: https://docs.google.com/forms/d/1TbSypr0HW9b9Xv...

Předem děkuji a přeji hezký den všem 🙂
Markéta Pavelková

welunka
19. kvě 2015

Ahoj, ja už na diety kasli a nedrzim. Mela jsem 90 a pak mi najednou ruplo v bedne a během osmi měsícu jde zhubla na 45kg - byla jsem jak z dachau - byl pro me problém snistvi piskot nebo kousek jablka, dokonce jsem raději ani nepila mléko abych náhodou nepribrala. Pomohla mi psychiatricka. Nyní je to šest let cobksem ten problém mela, za těch šest let jsem pribrala 20kg zpět - jsemvtak šťastná a spokojena a komu sevtak nelíbí at si trhne nohou! Hlavne at už nikdy nespadnu zpátky!!! Bylo to hroune!!! Mimochodem jsem právě těhotná - takže pokud vratis vše dobporadku melo by to byt ok.

welunka
19. kvě 2015

A jinak Pavlinp .... Je to těžké! Člověk opravdu svádí no sám se sebou. Ja jsem na sebe strašně pYsna ze jsem to zvládla a nechtěla bych to vrátit za nic na světě!!! Zkus vyhledat odbornou pomoc - me fakt pomohla ta psychiatricka - mluvili jsme a mluvili! Jinak schovat zrcadla a váhu!!!

kristie07
11. zář 2015

@katteess
Dobrý den,

mohu Vás poprosit, zda byste mi o sobě napsala něco více (ohledně anorexie)? Píši na toto téma AP, tak bych si ráda vyslechla příběhy lidí, kterým anorexie zkomplikovala život. Nejlépe na e-mail: Christine.MB@seznam.cz. Moc děkuji a přeji hezký den.

justbecauseofyou
14. črc 2016

Stejně tak, jako spousta žen, které píší do komentářů, i já si prošla několika letým bojem s touto nemocí.
Teď se snažím ve svých videích pomoci ostatním, kteří touto nemocí trpí, ale i jejich okolí, aby dokázalo efektivně pomoci.
Během července a srpna 2016 budu mít hotová všechna videa ze "seriálu anorexie" a budu moc ráda, když někomu z Vás pomůžou.
Najdete je na mém kanále na youtube:
https://www.youtube.com/channel/UCRxGU_AzX78HV0...
S tím, že chcete-li se krátce seznámit s mým osobním příběhem, můžete shlédnout prezentační video v bodech o tom, jak se u mě anorexie objevila a jak ji lze úspěšně překonat.

https://www.youtube.com/watch?v=koYpGKlqxow


Ve videích najdete rady a pomoc, jak nemoc odhalit, jaké jsou nejčastější lži, jak s nemocí bojovat, její léčba atd... vše doplněné o mé osobní zkušenosti.
Všem moc držím palce v boji proti této nemoci a zároveň také v tom, aby když už jste z ní "venku", abyste zvládli bojovat i nadále a do Vašeho života se už nikdy nevrátila.
Redaktorovi tohoto

krisstynp
14. črc 2016

Ahoj, já jsem s anorexií bojovala dva roky. Začalo to u mě ve 12 letech, druhý stupeň základky kdy děti umí být obzvlášť kruté. Šikanovali mě, že jsem měla pár kilo navíc no a už to jelo. Začala jsem se bát jíst, protože jsem myslela, že po každém soustu ohromně přiberu a ve škole mě budou šikanovat ještě více. Nosila jsem velmi volné oblečení, za které jsem se "schovávala", takže z počátku nešlo moc poznat, že jsem něco zhubla a já sama jsem sebe viděla hrozně tlustou, takže chvíli trvalo, než si toho okolí všimlo. Doma si také nevšimli hned, když už to bylo dost vidět přisuzovali to dospívání, ale nakonec netrvalo dlouho a všechno to "prasklo". Bylo to příšerné období, ve svých necelých 13ti letech jsem vážila 38kg. Naštěstí jsem to s odbornou lékařskou pomocí a pomocí maminky zvládala dobře a nemusela jsem být na delší dobu hospitalizována, ale i tak už bych to nechtěla znovu zažít. Do jakéhosi normálu se má váha dostala ve 14ti, ale psychicky ok jsem byla o něco později.
Teď je mi dvacet a jsem naprosto ok po všech stránkách, i těch gynekologických a přeju všem, kteří se potýkají s následky dodnes mnoho sil a štěstí! Důležité je vyřešit ten problém v hlavě, psychiku a tělo už se tomu přizpůsobí.

lucieficenecova
21. pro 2016

Dobrý den, jsem studentkou 3. ročníku oboru Psychologie na JČU a právě pracuji na své bakalářské práci, která se týká také mentální anorexie. Pro praktickou část potřebuji sehnat několik rozhovorů, proto bych vás tímto chtěla poprosit, kdyby tady byl někdo ochotný mi odpovědět na pár otázek (je možné osobně nebo i přes Skype) byla bych vám velmi vděčná. Poskytnutý rozhovor je samozřejmě zcela anonymní a slouží pouze pro účely mě BP! Kdyby byla některá z vás ochotná podělit se o svůj příběh, napište mi prosím na email: lucieficenecova@seznam.cz . Velmi všem děkuji.

hanele912
13. srp 2017

@pavlinica9 Ahoj, narazila jsem na tvůj příspěvek a koukám že zůstal bez odpovědi,máš toho hodně za sebou a rozumím,že jsi „podváděla“ v jídle,ona ta nemoc je asi fakt krutá a nutí člověka vyhnout se úzkosti z jídla, jak se jen dá. Není to jednoduché se z toho dostat, ale mám ve svém okolí člověka,který se z toho dostal, ale chtělo to fakt odbornou pomoc, jinak bojuješ sama proti sobě a to je hrozně těžké.. Chce to na začátku nějakou vůli a to si myslím, že máš. Jak píšeš, chce to i srovnat se sama se sebou, naučit se mít se ráda jaká jsi a tak. Vyhledala už jsi nějakou odbornou pomoc nebo o tom uvažuješ?

senta_sofia
6. dub 2019

@pavlinica9 @mmmm13 ahojte, davam do pozornosti zbierku na podporu natocenia filmu o anorexii https://www.startlab.sk/projekty/826-annine-den..., viac info aj na fb Annine denniky, Janka je velmi ochotna, rada pomoze, sama s touto chorobou bojuje