Co nebudete říkat svým dětem? Chyby našich rodičů

nikka-hezky napsany!

Ja si jeste vzpomela....budu male rikat natvrdo, ze ji moc miluju a ze jsem rada, ze se narodila zrovna me 🙂
...nikka me inspirovala 😉

kočky moc pěkné, ale koukám je to, vlastně bylo, dost podobné většinou všude 😉

Oni ti nasi rodice to delali z te nejlepsi vule, nechteli nam ublizit(vedome), kazdy rodic chce pro dite to nejlepsi-jen zalezi- jestli mu to nuti, nebo ho i posloucha-jeho prani, sny, atd....komunikace-to je to oc tu bezi! 😵

Nesnasim vetu: Me dite bude poslouchat me, ja jsem jeho rodic....prece nebudu poslouchat ja jeho 😖 (nastesti ne z vlastni zkusenosti)

Januško, to že mu budu dokazovat lásku (ne přehnaně samozřejmě, aby to nevypadalo jako opičí matka 😅 ) to si dávám za úkol číslo jedna. já vim, že nás naši mají rádi, ale nějak to to dítě potřebuje i slyšet 😔 a fakt si třeba nepamatuju, že by mi máma někdy řekla, že mi to sluší, nebo jseš hezká holka apod... přeci ikdyž to dítě není nejkrásnější na světě, tak je třeba mu to sebevědomí trochu nadopovat 😵 A stěmi koníčky: já i ségra jsme byli dobré v běhu a celkově ve sportech ( TJ Sokol 😀 ) a naši nás odmítali vozit na závody 😒 nikdy nám (vlastně jednou sestře jo) nezaplatili lyžařský zájezd se školou, takže jsme pak musely být ve třídě složené z dětí ,,outsiderů,, co jejich rodiče nemají na blbej zájezd (nemám přitom pocit, že bychom byli chudí, to vůbec) a pamatuju si že jsem z toho měla vždycky menší trauma, protože jsem tam byla sama, bez kamarádek 😒 Prostě ikdybych si na to měla pujčit, tak nebude sedět doma, když všichni ostatní se někde baví 😨 A tak špatně na tom snad sakra nebudeme!

E.k.t taky si říkám, že je to evidentně všude a je divné, že rodiče nám to ,,dělali,, přitom to určitě taky samotní nesnášeli od jejich rodičů...třeba budu sama čumět kde je moje předcevzetí, ale věřim si a tomu, že se toho budu držet a vyvaruju se toho!

nikka...prave, to je to-ze my tady ted plkame o tom vsem a prijde nejaka vypjata situace a povali to z nas jako z nasich!!!! 😀 😀 😀

januš, já třeba jsem taková zásadová, že nepolevim a máme jasně vytyčený hranice, ale pořád v přátelském duchu, jsem rozhodně přísnější než třeba švagrová na synovce a teď je přesně vidět, jak si ten kluk vymýšlí a diskutuje s ní i nad tím co si vezme na sebe (3,5 roku) a tchýně je z toho nešťastná a líbí se jí moje výchova... ale prostě všechno je odsud - posud. Nic nemsí být extrem... 😎

To jo, to mas pravdu nikka-vsichni mluvi o vytyceni hranic, ale kde jsou ty hranice te hranice??? 😨 ...ted jen polemizuju..

no jo, to má každý nastavený jinak a pak to vypadá tak jak to vypadá 😒 ... asi právě naše vlastní zkušenost nám pomůže ty hranice posunout tak, aby naše děti neřešili stejné ,,traumata,, Jenže my jim určitě způsobíme zase jiný, tomu asi asi nevyhneme 😅 😅 😅 A tak to půjde dál. Naše děti si dají předcevzetí, že nebudou svoje děti furt ocamlávat 😀 , moje děti si budou přát stejně jako vy, aby je nikdo nebuzeroval za učení, vaše děti budou zase říkat stejně jako já teď, že měli být rodiče důslednejší v dohlížení na učení 😀 Si nevybereme 😀

..a historie se opakuje 😎 ...

hranice jsou pro každou rodinu jinde, to je pravda, ale myslím že je potřeba aby se rodiče nejdřív na hranicích dohodli a potom je tvrdě dodržovali, ale i při těch hranicích chci Joli dát dost prostoru pro seberealizaci 😉