Děti versus kariéra. Co je pro vás přínosnější?

vycu: Tak to máš super! 🙂 Já mám teda občas pocit, že sice vejšku dodělám i při miminku a pokud to půjde, budu se i doma při dalších dětech (pokud přijdou) určitě dál vzdělávat a třeba si najdu nějakou překladatelskou práci z domova přes PC, ale to už mi právě přijde, jestli si v dnešní době krize nevysnívám nemožné...

romcovaklarka: Taky to balím, jdeme se zrovna podívat na "vzorovou kuchyň", rekonstruujeme totiž 😉

Dobrý téma 🙂. Já státnicuju teď, vdaná jsem už rok, pracuju při studiu od 16 let, v oboru do druháku na vejšce. Sehnat práci nebyl problém - dokonce se o mě perou 2 firmy 😀. Máme zařízenej malej byteček a stavíme domek. Mimiska jsem chtěla co nejdřív, ale teď jsem si to rozmyslela a budem ještě minimálně 2 roky čekat... Chceme cestovat, dostavět aspoň tolik, aby byl domeček obyvatelnej, rozjet kariéru a pak na MD a přitom chci pořešit vybavování domečku, dodělávky, stěhování, atd.

Dost jsem o tom přemýšlela, ale nakonec mě nakopl rozhovor s jednou HR managerkou, která mi narovinu řekla, že ženská s děckama, bez praxe, absolventka VŠ, co před děckama nepracovala je zabitej a nezaměstnatelnej případ a takový CVčka se rovnou mažou 😅. To mě nakoplo a začla jsem víc myslet na sebe a nenechat se ovládnout hormonkama, i když si myslím, že neměla tak docela pravdu, že maminy bez praxe se upichnout můžou, ale v ne moc prestižních oborech a nebo přes známý (na druhou stranu - divily byste se, jak je dneska těžký sehnat práci ve školství). Takže miminko je v plánu až odpracuju minimálně rok či dva na HPP - tzn. v 25 či 26 letech. 🙂

Hani: Myslím, že s touhle kombinací se upíchneš jedna dvě. Pokud jsi úzce vyprofilovaná, tak by neměl být problém. Nejhorší to maj takoví ti manageři a obchoďáci - no prostě businessmani, sekretářky, atd. Tam je prostě přetlak a na mámu od rodiny, co nikdy nepracovala nikdo nečeká.

allegria: No ale jak píšeš: budu maminka-absolventka VŠ bez praxe, takže si moc jistá být nemůžu a budu se radši ještě i během mateřské snažit co nejvíc dovzdělávat. Ale zatím se práce s čínštinou stejně dá sehnat hlavně v Praze a tam se stěhovat nehodláme. Počkám si, až čínské firmy dorazí i na Moravu 😀 😀

tohle téma mě zaujalo, příští rok končím a mám stejné pocity jako allegria, já jsem na tom daleko hůř. praxe malá, společné bydlení žádné. takže už teď vím, že nebudeme mít děti, kdy bychom třeba chtěli, ale až nám to situace dovolí.

Gs: Jj je to zajímavé. Já jsem byla donucena změnit názor - prostě jsem náročná a zodpovědná, no... a nepůjdu žebrat sociální dávky a plakat, že chcu víííííííííííííííííííííííc a vííííííííííííííííííc 😀, to fakt ne. Zajímavý je, že když jsem to tu někde napsala (do jiné diskuze), tak se do mě mladý matky děsně obuly (i po IP), přitom mnoho z nich fakt natvrdo uvažovalo stylem: Budu si muset pořídit na VŠ ještě třetí děcko, aby mi vyšly dávky a měli jsme dobře (takto, téměř doslovně) 😀, což mi přijde zvrácený a nechutný.

Prostě miluju děti, mám skvělého manžela, se kterým toužím založit rodinu, ale napřed musím mít solidní bydlení (aspoň ten zmiňovanej domeček v obyvatelným stavu - bazén, terasa a takový prasárničky budem fakt řešit postupně, klidně v horizontu 10 ti let), odpracovanej nějakej ten rok a trochu úspor pro případ, že se něco podrbe. To snad není tak těžký získat a zvládnout a rozhodně nejsem nějaká kariéristka, ale nemám nervy na žebrání. Kariéra se podle mě v rozumné míře s rodinou (s počtem dětí v rozumné míře 😀 ) skloubit dá, ale chce to makat a myslet a to ne všichni zvládaj a proto to v tomhle státě vypadá, tak jak to vypadá.

allegria: Jasně, to máš pravdu s těma dávkama. A to jsme na tom v ČR ještě tak dobře! Jiný státy se o maminy s dětma vůbec takhle nestarají! Takže já teda absolutně držím hubu a jsem spíš úplně nadšená, že mi jen tak někdo dá sedm tisíc do rozpočtu. Ale myslím, že narozdíl od některých spoluobčanů u mě nehrozí, že bych ty prachy nějak zneužívala a jednou si je zase pěkně neodpracovala, takže naopak nějakýma výčitkama taky trpět nehodlám 😉

Tvůj názor, že děti miluješ a chceš, ale napřed prostě chceš mít zajištěný ten dům a kariéru... to mi přijde jako z časopisu, kde to ale většinou pokračuje: "jenže pak mi najednou bylo 30 let, nedařilo se mi otěhotnět a teď cpu šílený peníze do umělého oplodnění." Tak ti přeju, aby to nebyl tvůj případ a všechno šlo podle tvých plánů, protože mít barák je sice pěkný, ale bez capartů co by ti v něm dělaly binec je to smutný 😉

Hani: Tak to jsi mimo. Já jsem psala makat a myslet 😀. Takže neberu HA, měřím BT, chodím na kontroly, prohídky a miminko plánuju cca v 25 nebo v 26, to už jsem zde také psala. Víc už dělat nemůžu, m. je mladej sportovec, jíme hodně zdravě, takřka vše bio, bez mouky a raf. cukru. Pokud nejsme idiopaticky neplodný pár, že jo - tahle eventualita je vždy ve hře, ale to by mi nepomohlo, ani kdybych si mímo chtěla pořídit v 23 letech. Takže tenhle argument je sám o sobě dost zcestnej. Věřím, že otěhotnět ve dvaceti jde líp než v 35, ale rozlišovat 23 a 26 let, je podle mě zcela mimo. Makat a MYSLET 😉.

A my v tom našem doměčku právě ty caparty chcem, pokud to nevyznělo pro někoho dosti jasně 😎.

allegria: Já jsem to nemyslela nijak špatně 😉 Když teda na to tahle MYSLÍŠ, tak určitě dopadneš dobře 😀
Vím, že jsi tu psala, že chceš ve 26 letech, což je v pohodě, o HA myslím jsi tu nepsala, ale to je fuk... Jen znám takový to odkládání kvůli kariéře, kvůli tomu a tamtomu pohodlí a pak to třeba už nejde, že. Ale tak to asi nebude tvůj případ, což ti přeju - jak už jsem psala 😉

No, když to po sobě znova čtu, tak to tak mohlo fakt vyzní, promiň 😉 Mně to jen připomnělo tyhle odkládací manévry a kam to často vede... Rýpat jsem do tebe nechtěla.

allegria> přesně tak, cítím to úplně stejně, jsem náročná, zodpovědná a ještě bych si pro sebe dodala zásadová. třeba velmi častý argument mladých maminek (hankazamecnikova, to neber vůbec osobně): no jo, ale ve 30 ti to nepujde. to je holt riziko, který si uvědomuju a který jsem nucena podstoupit. stejně tak moc nemusím argument, že dítě potřebuje jenom lásku. já to neumím udělat ani sobě, ani tomu dítěti, abych ho přivedla do "ničeho" a dávala mu jen tu lásku. a přesně jak říkáš, pak bych obíhala všemožný sociální dávbky, abychom se měli jakž takž. tak na to já taky žaludek nemám.

gs: Osobně si to neberu, neboj, tak mladá zase nejsem (24) a sociální dávky taky obíhat nebudeme (ale jako RP teda odmítat nehodlám, to snad mě neukamenujete 😀 ).
Je fakt, že kdybysme s manželem neměli vlastní byt, taky bysme ještě čekali déle a chtěli se líp zařídit, v tom s váma samozřejmě souhlasím, to je zodpovědné 😉

Stejně je to ale drsný, jak se musí dnes mladý lidi otáčet, než se dostatečně zajistí a můžou založit rodinu. My s manželem máme oba štěstí na báječné a schopné rodiče, díky kterým jsme i my mladí zajištění. V našich rodinách je to prostě taková tradice, že se fakt hodně myslí na děti, takže díky nim už teď máme byt a díky tomu jsme si taky tak brzo troufli na miminko a dokážeme to finančně utáhnout. Jasně, nejsme žádný boháči a byt rekonstruujeme dost pomalu, ale nám to nevadí, jsme vděční za to, co máme 😉 Když se kouknu kolem sebe, tak je fakt jen málo mladých, kteří jsou na tom tak dobře. Přijde mi to, že buď je člověk zodpovědný a chce se zajistit - a pak musí mimčo počkat... nebo mají děti brzo, ale žijou u rodičů (i když teda dřív to bylo takhle dost běžný, lidi byli asi skromnější...). Jéj, z takových úvah asi dostanu depku 😒

Vlastně jediní moji mladí známí, kteří bydlí ve vlastním a mají už děti... mají taky skvělé rodiče, co jim splatili hypotéku 😕
Jinak mají všichni dluhy a jsou rádi, že vyžijí, nebo ještě bydlí u rodičů a na zakládání rodiny zatím radši vůbec nemyslí.

Holky, to je hrůza, zastavte mě v těch úvahách, jinak: 1. budu mít depku a 2. tu budou za chvíli jen samé moje příspěvky 😀

hankazamecnikova: no, je fakt, že mlaďoši se musí otáčet .... znám jen jeden pár, který tohle řešit nemusí. Bydlí u rodičů holčiny, ta je jedináček ... rodiče bydlí v baráku dole a mladí nahoře. Jsou tak naprosto za vodou 🙂. Mne by ale z bydlení s rodiči nebo nedejbože tchánovci švihlo 😀.

Takže máme samozřejmě také hypošku, mám z toho trošku vítr, to přiznávám, hlavně až nebudou výplaty dvě ...

Hani, to jsme na tom stejně, doufám, že se nám také podaří všem svým dětem pomoci s bydlením..
Já bych řekla, že je otázka, co znamená "zajištěný" já mám třeba z hypoték na několik milionů hrůzu 😅 i když by to znamenalo super bydlení, pořád je to na krku neskutečná zodpovědnost, nemožnost být dlouhodobě nemocný atd.

jety: No jo, ale zase dřív mladí běžně museli bydlet s rodiči, asi nebyli tak rozumní, hned měli malýho prcka a pak jim tekly nervy, že jich bydlelo v jednom baráku osm. Moji rodiče taky ze začátku bydleli "u tchánovců", no ale ti čekali, až jim dostaví byt... tety tam taky po svatbě každá tak rok dva po svatbě bydlely. A nadšený prý nebyly... Mě by asi bydlení u našich taky položilo, nic ve zlém 😉 Proto asi dneska mladí radši dýl pracují, aby měli na svoje bydlení a teprve pak chtějí děti. Fakt máme s manželem štěstí, že máme tak skvělý a štědrý rodiče... uf 🙂

allergia

čtu tvoje příspěvky v této diskusi a jsou mimo realitu.
My s manželem jsme oba lékaři a nestydím se za to, že budu pobírat sociální dávky - mateřskou. Proč bych ty peníze měla nechávat státu, když platím daně, sociální pojištění a mám na ně nárok? A není snad dobře vychované dítě tou nejlepší investitcí, kterou můžu státu dát? Vezmi v úvahu klesající porodnost, zvyšující se počet důchodců, na které nebude mít kdo pracovat a jasně ti z toho vyplyne, že mít zdravé pracující děti je nedoceněná komodita. Nevím, jaké finanční zázemí si pro dítě představuješ, ale já si nemyslím, že je potřeba zrovna bazén a terasa...
Nevím, jak jinde, ale u nás ve zdravotnictví se o ženský bez praxe a po dětech doslova perou.

Hani: já to taky nemyslela nijak špatně. Zrovna jsem se zřejmě nasrala u nějaké "paroubkovské" volební debaty 😀. Pokud to vyznělo útočně tak se omlouvám 😉.

Janka: a mluví někdo o tom, že je mateřská špatná a divná věc? Jasný, že ji budu taky pobírat a budu ráda, že ji dostanu, to nezpochybňuji, ale nemůžu spoléhat na to, že MD bude 7 000 a jak ji Kalousek, nebo kdokoliv okrájí o pár kaček, tak půjdu pod most. Toť vše. Musím prostě mít nějaké úspory, nešla bych do mimča kdybych měla holej zadek. Je to tak těžký pochopit, pro lékařku? 😀

A pozor: Bazén a terasa k životu opravdu potřeba není, ale když se dělaj kompletní plány, tak se to vyprojektuje vše, aby pak nevznikaly situace, že např. budem chtít bazén, ale nebude to možné, protože jsme tam něco vedli, atd... no prostě je to naplánováno a až bude čas a prachy, tak budem zvelebovat. Proč ne - třeba za 10 let či 15? 🙂

Jinak z hypotéky jsem měla taky hrůzu, ale měli jsme štěstí, že jsme dostali na pozemek prachy od rodičů, pak jsme ještě jistou částku zdědili + naše úspory, takže půjčka není nijak dramatická. Právě proto, že celkovej záměr je velikej, ale první fáze je fakt jen ten domeček sám o sobě, tak to tak děsný není. Jasný, že kdybych měla holej zadek a byla rozežranec, co chce strředomořskou terasu i zapuštěnej bazén hned, tak si musím vzít 5 melounů půjčku a nemůžu ani myslet na mimino. Ale já psala MAKAT A MYSLET 😀

Ad citace: Nevím, jak jinde, ale u nás ve zdravotnictví se o ženský bez praxe a po dětech doslova perou. 😀 😀 😀
No, už jen ta formulace 😝 . Pro tvou informaci: Moje matka je zdrav. sestra, ségra lékařka - a fakt nevím, kde pracuješ. Je fakt, že zdrav. sestry s uplatněním problém nemívaj, protože je jich málo, ale ta tvoje formulace je lehce přitažená za vlasy, nemyslíš?

GS: Tak ten argument miluju 😀 😀 😀. V 23 ti to půjde, ale v 26 už ne. Vím, že je velmi omezené množství nemocí, kde to tak může platit, ale těch je pár a daj se zjistit a rozhodně to pro mě není berná mince, abych rodila v devatenácti 😎 - to už je stejně passé. 😀

janka.prasilova.......myslím, že jsi to vystihla PŘESNĚ "A není snad dobře vychované dítě tou nejlepší investitcí, kterou můžu státu dát? "
Já jsem dala přednost rodině 2 roky po VŠ, jakmile jsme se vzali, začali jsme žít v ČR, měla jsem pocit a doteď ho mám, že práci mohu mít kdykoli ale děti ne...a to jsme začínali od nuly, teď po 7 letech máme vlastní domek, zdravé 3 děti, které mi nenahradí žádná VIP pozice v práci nebo luxusní vila...

ahoj holky, taky pridam svuj nazor 🙂
my jsme se rozhodli pro deti bez zavratne kariery pred tim 🙂 syna jsem mela v prvaku na vysce, dceru ve tretaku. pristi rok me snad cekaji statnice a zacnu se pomalu poohlizet po praci 🙂 nestydim se za to, ze beru rodicak a pridavky na deti, nevidim na tom nic divnyho, prece tim neopovrhnu jen abych se nahodou necitila jak socka 😀 coz se necitim, vyzili bychom i bez toho. detem dopravame vse co potrebuji a obcas i neco po cem (zatim teda jen starsi) zatouzi. Zvladli jsme si nasetrit dost podstatnou cast rozpoctu svatby, kazdy rok jezdime na dovolenou, chystame se rekonstruovat domek s co nejmensim moznym zadluzenim. no a proste si myslim, ze jako zena se dvema detma nejsu na odpis a verim tomu, ze kdyz budeme potrebovat, tak praci sezenu, ikdyz treba pro zacatek ne uplne takovou po jake bych touzila 🙂

Ahoj všem, zaujalo mě vaše téma, tak chci přispět svou troškou do mlýna, je mi 28 a příteli 29, máme kde bydlet máme čím jezdit a máme co jíst, přes to všechnou chceme ještě počkat se zakládáním rodiny min. 2-3 roky,podívat se do světa a něco si našetřit na horší časy, nechtěla bych dopadnou jako některé mé kamarádky, mít doma sice krásné děti a pak obracet každou korunu 3x v ruce a přemýšlet co koupit a kde ušetřit.Děti mám ráda ale pro jejich budoucí dobro budou muset ještě počkat a potom budou to nejdůležitější na světě.

podle me v dobre a kvalitne fungujici rodine muze delat karieru max. jeden. A proto jsem tuto roli nechala manzelovi,ktery se v ni vylozene vyziva a prace ho bavi. Nerikam, ze jsem doma uplne nejvic nejstastejsi, ale takhle nam to vyhovuje a jsme radi, ze se muzeme prakticky kdykoliv, kdy si manzel vezme volno, sebrat a neco vymyslet. Pro me je nedelat karieru urcitou svobodou v tom, ze nejsem omezena pr. dobou. Samozrejme, ze by me bavilo mit neco sveho, kde bych se uplatnila a bavilo by me to, ale to chce docela velkkou pocatecni investici a to jaksi ted nehrozi. Necitim se jako "prizivnik", mame se tak jak se mame a vsichni jsou v pohode 🙂

já tedy rozhodně nejsem žádná kariéristka, oproti tomu nejsem ráda 24 hod denně doma. Myslím si, že takový ten zlatý střed je ideální. Co se týče založení rodiny, nehodláme vyčkávat na "příznivější podneb." Nemáme se špatně, ale netopíme se v penězích, osobně v nich nevidím smysl tak, jako v rodině, dětech. Jsem ráda, že je to, jak to je, že se denně vidíme docela dost a že jsme spokojení 🙂

ono se to neda nejak zevseobecnit, kazdemu to vyhovuje jinak. Ale rozhodne se zadna matka nevali 24h doma