Dlouhodobý pobyt v Chile s kojencem a cesta tam
Ahojte holky, dovolila jsem si založit toto téma, protože jsem žádné podobné nenašla. Zkusím popsat situaci co nejstručněji to půjde. Už mám z toho všeho čtveratou hlavu a nervy v kýblu. Takže: manželovi nabídli v práci, že byl měl jet na půl roku do Chile. Ano, tam, na druhou stranu světa 😎. Je to velice dobrá nabídka, polepšil by si peněžně a hlavně by se i po pracovní stránce posunul někam vejš a kdyby všechno klapalo, tak by to byla obrovská praxe. Psát tady podrobně o tom (stavba kotle), o co se jedná nebudu, sama to pořádně nechápu a není to podstatné. 😝 Jde o to, že máme momentálně 8mi měsíčního synka a ona je možnost, že bysme tam byli na půl roku s ním. Na jednu stranu mě to hrozně láká, protože jsem cestovatelský typ a hlavně Chile je moje vysněná země, jenže tentokrát to není jen o měl, ale už o toho našeho mimíka. A já ted mám strach z toho případného letu letedlem (24 h, ale ne vcelku), vůbec si to nedokážu představit. Výhodu vidím v tom, že pořád kojím, takže prso by ho mohlo uklidnit a pomohlo při vzletu a přistání. Ale jinak teda fakt nevím. Zatím jsme s ním byli na dovči v Beskydech, Vysočině a Krkonoších. Nemá nějaký problém s cestováním, snad se mu to i líbí. Ale letět takovou dálku letadlem, to je přece jenom něco jiného. Máte někdo takovou zkušenost letět s kojencem takovou dálku? Třebas do usa? Není to Řecko, kde člověk je, než se projde letadlem a nají se 😝 . Za další prostě nevím jak se s manželem rozhodnout. Chile sice je "normální" civilizace, ale přecejenom úplně jiná kultura a tak. Hlavně řešíme, že bysme tam museli všechno pro malého koupit - postýlku, asi i autosedačku atd atd... to by možná ani nemusel být tak velkej problém v hlavním městě. Co si nedovedu představit je jídlo - netuším co se tam všechno dá sehnat nebo ne. Malý má ještě ke všemu hypoalergenní dietu, jídlo se tam asi vozit nesmí, takže nevím jak si mám představit, že tam budu shánět, a jestli seženu třeba ovocné přesnídávky. Obědy malému vařím. Kaši bych si snad mohla vzít sebou... Vážne nevím. Nemáte některá jako maminka zkušenost s dítětem v Jižní Americe? Je to hrozné dilema. Každou chvíli to cítíme jinak. Ještě bych chtěla podotknout, že jsem dobrodružnější povahy, proto jsem rovnou neřekla ne, vím o čem je cestování na vlastní pěst bez něčeho zařízeného dopředu (byla jsem např. měsíc v Indii a měsíc v Thajsku), jen si nejsem jistá, jestli bych udělala dobře, že bysme toto s malým absolvovali. Měli bysme tam mít normál byt atd, takže by to asi až tak hrůzna nebyla.. ale tak celkově je to prostě strašně složité. Já ani manžel si nedokážeme představit, že bysme byli tak dlouho od sebe. Pro mě bylo bylo strašně náročné, každé odpo se těším, až se manža vrátí z práce, jsem na malého sama, babičky nebabičkují a já dost nestíhám. Manžel by asi zase neunesl, že nevidím malýho vyrůstat, protože ted dělá pokroky každý den.... No baby raďte 🙂 Děkuju předem za všechny zkušenosti nebo rady. Ne se dá říct vždycky, ale nechce se nám to tak hnedka vzdát. I několik známých lidí se vydalo mimo rodnou zem s dětmi a zvládli to. Já jen, jestli si nevezmeme moc velké sousto...
Luci, my měli minulý rok možnost jít s tatínkem služebně do Bombeje. Manžel tam byl nakonec 2x na tři měsíce. Když tam šel poprvé, tak jsme to taky docela řešili, jestli poletíme s ním. Ubytování bylo v pětihvězdičkovém hotelu, veškerý servis zařízený a v ničem jakoby nebyl problém. Každopádně při druhém odjezdu se nic takového neřešilo. Manžel na vlastní kůži zažil, jaké to je "jinde"... podnebí, zdravotní péče a jiné služby, prodělání nemoci a práce samotná. Takže pak už ho ani nenapadlo, že by nás tam tahal. Ono je něco úplně jiného dobrodružná dovolena a místní život.
Podle tvého příspěvku soudím, že jsi rozhodnutá... spíš jet 😉 . Ale fakt to zvaž. Práce v jiném místě bude i pro tvého manžela sama o sobě psychicky náročná a ty sama se budeš muset nějak "aklimatizovat". Chile se mi zdá docela exotika a malým dítětem si to umim těžko představit. Taky určitě budete muset řešit různá očkování, ne? Pro sebe i pro syna...
Neříkám, že doba, kdy jsme byly s Hedu doma samy, byla ideální. Ale člověk si zvykne 😉 . Teda nejdřív si zvyká, že taťka je pryč a pak zase nějakou dobu je to o zvyk, že je zpátky 😀 . Všechno se dá zvládnout. Zase by ti ubyla částečně starost s vařením, praním ap. a měla bys možnost se věnovat jen malýmu. Velkou výhodou dneska taky je internet, e-maily a skype leccos ulehčují 🙂 .
ja si to s tak malym ditetem predstavit neumim...
zvladnut sa da vsetko neboj 😉 jedine co sa bojim je to jedlo..neviem co tamjedavaju skus si to na nete zistit presne a potom sa rozhodnut..podla mna nebudeproblem, vsetko co babo potrebuje, je mama a tato 😵 a cecek 😀 😀
ano dlhylet ale uz ked tam budete maly sa coskoro zabydli 😉 zoberte mu par oblubenych hraciek, dek nech citi to co pozna a hotovo.
Když jsem letěla do Austrálie, v letadle s náma bylo i mimino (moc neumím odhadovat věk), které mohlo být tak něco okolo 8i měsíců. Docela si to užívalo, smálo se na spolucestující a tak. Záleží ale na každém miminku, každé je jiné. Každopádně letušky a stevardi byli hodně vstřícní, třeba když rodiče jedli, tak malého pochovali, aby měli klid a tak...
Myslím, že let byste zvládli, víc bych řešila ten pobyt. Nemá manžel v práci kolegy, kteří řešili něco podobného?
Držím palce, abyste to dobře rozlouskli!
...Luciperka...jela bych 😉 ...zvladnete to!
myslim, ze JA neni takova divocina, jak si predstavujume. Z vlastni zkusenosti vim, ze tam jsou i supermarkety, kde se daji sehnat evropske vyrobky, dokonce i nektere ceske. A pokud budete v nejakem velkem meste, tak bych se toho nebala. Je to na kratkou dobu navic.
Bombaj, jak pise berynka, je uplne jiny (a dle meho nazoru totalne nehygienicky) svet---
My jsme byli rozhodnutí jít na půl roku s tatínkem do Hongkongu, ale nakonec z toho sešlo (bývali bychom tam už asi dva měsíce byli). Měla jsem v plánu se hlavně předem s tamním českým konzulátem poradit o lékařské péči pro malého, z toho jsem měla největší obavu, kdyby se třeba něco vyvrbilo... Jídla jsem se nebála, prostě bychom vařili co nejpodobněji jako doma, jistě tam základní suroviny mají "stejné" (taky máme hypoalergenní dietu, při které se toho stejně moc jíst nedá 🙄 ). Přesnídávky si koneckonců můžeš vyrobit - jablka, hrušky apod. tam určitě mají :o) Let je sice dlouhý, ale to se podle mě dá přežít. My bychom teda půl roku bez tatínka nepřežili 😀 Taky máme babičky nebabičkující... Takže jestli jsi dobrodružné povahy a nebudeš malého zrovna tahat do džungle ;o), tak bych se toho taky nebála. Hodně jsem slyšela o tom, že děti jsou v podstatě daleko adaptabilnější, než my...
Luciperka - já jsem sice byla jen v Ekvádoru a Columbii (a navíc bez dítěte), ale vím, že přesnidávky tam normálně mají, stejně jako u nás. Jasně, že ne na vesnicích, ale ve větších městech rozhodně. Co se týče obchodů, tak já jsem byla opravdu překvapená co všechno se tam dá koupit, v obchodních centrech byl mnohem větší výběr než u ná - a ty božeké ceny 🙂 Takže kočárek, postýlka, autosedačka...nebude problém
Je to trošku kulturní šok, ale po pár týdnech si zvyknete, hlavně pokud se naučíš trochu španělsky. Lidé tam jsou strašně přátelští, což je pro nás dost nezvyklé 😀
Já bych letěla hned, teda pokud máte na 100% zajištěné ubytování a letenku zpět 😉
Moje kamarádka Ekvádorka jezdí do Chile na nákupy a studovala tam vysokou školu, takže si myslím, že možná bude ještě o trošku lepší než Ecuador. Ale zavolej konzulovi, já s ním taky konzultovala svoji cestu a to jsem letěla sama.
Ja bych se toho nebala, pokud teda budete ve meste, budete mit slusne ubytovani apod. 😉
Byt tebou tak jedu. No stejne si myslim, ze jsi uz rozhodnuta 🙂
já osobně bych se nebála letu děti to zvládají kupodivu lépe než dospělí.....co by mi vadilo je zdravotní péče, klima, jídlo, služby a jiné naprosto odlišné věci
kamarádka tam delší dobu byla podle jejího vyprávění je to opravdu konec světa.....ovšem i tak se tam dá žít takže je to na vás 😝
Ahoj holky! moc děkuju za názory. Ráno jsem vstávala s tím, že tam pošlem tátu samotnýho, i když on by bez nás asi sotva jel. No jinak v průběhu dne sem nakonec i díky vám dospěla k tomu, že se nejspíš rozhodneme jet. Přece jenom je to příležitost jako blázen.
berynka - no s Indíí mám bohaté zkušenosti a můžu říct, že tam bych teda s dítětem nejela ani náhodou. Slušně řečeno je to jedna obrovská hromada odpadků na které žijí strašlivě chudí a nemocní lidé... Tam jet bez očkování atd je sebevražda. Co se týče očkování, tak malého ještě budu řešit s Mudr. a sebe moc řešit nebudu, protože mám vše píchnuté ještě kvůli pobytu v Indii. Právě to, že ta práce bude pro manžela náročná a my se s Matýskem budem muset aklimatizovat je taky důvod proč jet, protože se s manželem psychicky podržíme...
Internet mi manžela určo nenahradí, je moje velká psychická podpora a pomoc... Jak jsem psala jsem na malého vesměs sama. Vaření mi neubyde, protože musím vařit Matymu i sobě. To by vyšlo na stejno, snad jen toho prádla by bylo mín 🙂 Ale díky moc za názor
rimmel - ano to jídlo řeším ve velkém. No bylo nám řečeno že budeme překvapení, co se tam dá všechno sehnat v supermarketech a tak. A volali jsme na konzulát, jeste teda mají odpovídat, ale říkali že je to v pohodě.
anicka164 - no právě že manža takové kolegy nemá. Nabídli to jen jemu 🙂 No letu se přestávám bát, po tom co tu čtu i co mi říkala pediatrička... Malý je smíšek, snad by to zvládl i díky prsu v pohodě.. Vím že sama ze sebou budu mít co dělat, páč mě letadla nervují 😉
simona.w - díky za zkušenost... Jo vždycky se dá vrátit 😎
ava - ano ano, už to víme. Je to tam prý v pohodě co se týče zboží a koupě jídla a tak.. Tak snad je to pravda 🙂
luthien.k - díky moc, žes mi napsala. Hodně jsi přispěla k tomu, že jsem to začala vidět více pozitivně a taky díky za tip s konzulátem. Mám stejné pocity - taky bysme bez tatínka půl roku nepřežili... Do džungle malého tahat v plánu nemám, leda tak do Torres del Paine - ale to je opravdu sci-fi 😀. To sme měli stihnout jako bezdětní. díky
editah222 - díky za postřehy. Už i paní z konzulátu nám řekla to stejné - že výběr je veliký a ceny lepší... No uvidíme. Na přátelské lidi jsem relativně zvyklá, je to náhodou fajn. Kéž by češi byla takto jen z poloviny že? 🙂 No ubytování by mělo být v pohodě, komplet zařízené. On tam manžel hlavně poletí měsíc předem, vše zajistí a zjistí a my bysme letěli pak za ním. Takže aspon tak.
julie123 - nene, rozhodnutá jsem až tedka 🙂) A to i díky pediatričce, která mi řekla at určitě jedeme!¨Hodně mě tím překvapila a potěšila
andulka4 - toto všechno máme na řešení s konzulátem, čekáme až nám odepíší na mail, protože nám po telefonu toho moc nestihli říct.
Tak ještě jednou díky všem. Uvidíme jak se to ještě vyvrbí a dám kdyžtak vědět. pěkný večer
Tak já bych teda nejela. Proč? Sice pěkné pro maminku, ale co to přinese děcku?
Let, nic moc příjemného, nepohodlí, změna režimu, stres....
A tam? Zcela jiné klimatické podmínky. I nám dospělým činí potíže se aklimatizovat, natož tak malému dítěti!
Jak to tam bude s jídlem si endovedu představit.
Nehledě na to, že nemáte hotové očkování!!!!
A jet s něočkovaným kojencem, to je doslova hazard s jeho životem.
Nedávno to řešili v Sama doma a lékaři říkali, že do 2 let je to obrovské riziko.
Já si teda myslím, že do roka ani náhodou.
A to ho budete před cestou očkovat ještě něčím mimo povinné očkování? Ne, to fakt ne. Jen proto, že je příležitost podívat se ven, jen proto riskovat zdraví dítěte?
Bez manžela to zvládne moc moc maminek taky, tak proč ne ty?
Opravdu leší, než riskovat, chudáka honem očkovat, což je obrovská zátěž. A to vše jen pro své pohodlí.
PromiŇ, že to píšu tak ostře, ale naše sousedka takhle přišla málem o dítě, bylo to zlé a připomnělo mi to. Jeli do Jižní Ameriky.
není to jen pěkné pro maminku. Nedělám si iluze že tam budeme nějak cestovat nebo tak něco.. To asi nebude moc hrozit a sama to tam nebudu mít jednoduché. S tím očkováním to ještě budeme řešit. Nejsme definitivně rozhodnutí. Po dnešku jsme jen přikloněni k tomu, že tu nabídku vezmeme. Když mi to mudr, specialistka přes očkování zakáže, nedoporučí, tak zdraví syna rozhodně riskovat nemám v plánu, to se neboj. Jedeme tam hlavně proto, že bez manžela si to nedokážeme představit a manželovi ta půlroční práce tam dá jak pět let sedění ve firmě tady. Tak proto. Ale dík za názor. To co píšeš v sobě řeším již 14 dní 😒
Každej je holt povahově jinej. Já bych to bez manžela těžko zvládala, ale pořád bych měla syna u sebe a radovala se z něj. Manžel by to nezládl už asi vůbec, nevidět ho jak vyrůstá, takže by tuto nabídku asi nevzal Honem honem malýho očkovat opravdu nebudem. Bude mít pouze hexu a Prevenar a zbytek - to pořeším v pondělí s doktorkou. Bohužel k tomu nemůžu zatím víc napsat.
Vím co to je stres a strach o dítě - před měsícem skončil malej v nemocnici na kapačkách. Do ted se z toho dostával. Ale už je zdraví a letěli bysme až za víc jak dva měsíce... a taky je možné že neletěli, páč manžel zjistí, že to tam stojí za prd
eliotka kam do té jižní ameriky přesně jeli a co se stalo jestli to můžu vedet?
Byli v Peru
lucie: tady je seznam povinných očkování do chille.
http://www.vakciny.net/CIZINA/DESTINACE/chile.htm
V 8. měs, nemá dítko ještě očkovaný záškrt, spalničky atd.
Uvedená očkování jsou od 1 roku.
DO té doby je tak velké riziko jet s miminkem do místa, které je ve všem jiné, než naše, že to bych teda neriskovala.
A to je proto, že bys to tady nezvládla bez manžela?
Hmmm, tak je lepší riskovat zdraví a život dítěte?
Proč bys to nezvládla, víš kolik je samoživotelek a zvládnou to? A žen, kterým muži jezdí pryč?
Já bych jela, protože argument, že to ohrožuje dítě neberu. I v JA jsou děti a žijí tam celý život 🙂
Rizika tu jsou, ale cokoliv se může stát kdekoliv nejen při cestě a pobytu v Chile.
Já si půl roku bez manžela neumím přestavit a to jsem velice samostatná a soběstačná, ale přece jen půl roku je půl roku. A hlavně pro dítě mi přijde kruté připravit ho na 6 měsíců o tatinka.
editah222 - díky moc. Taky to tak vidím, i přes všechny rizika a pochybnosti které mám a řeším. Taky se nepovažuju za nesamostatnou a nesoběstačnou, ale je to prostě dlouhá doba... Strašně těžce by to nesl i manžel i syn, jsou ze sebe poprdění. Zas musím říct, že do jiné země než do Chile bych se z malým nejspíš nevydala.. Chile je nejvyspělejší země JA. a i klimaticky je v pohodě. Střední část země na sever i jih od Santiaga je vhodná k návštěvě po celý rok a tam přesně budeme. Do Peru bych s malým nejela, to jsou tropy. Tam ani náhodou, tam bych měla velký problém sama se sebou. Hlavní město Chile, Santiago, je zhruba stejně daleko od rovníku jako Řecko.
ale jak pořád opakuju - vše se definitivně rozhodne v pondělí - dle informací od specializované doktorky, co nám řekne. A taky zda manžela vůbec na tu cestu 100% vyšlou 😉 😝
luciperka- jela bych 😉 presne jak pise editah...akorat si pres konzulat zjisti dopredu jaka je tam zdravotni pece a treba i vyber konkretni nemocnici (popr.soukromou kliniku),abys mela klid na dusi,kdyby se opravdu neco prihodilo. Ja s manzelem taky trajdam...sice jenom po Evrope,ale i tak si nedovedu predstavit,ze bysme na nej cekali v CR. Priprav se ale na to,ze to nebude ze zacatku vubec jednoduchy, jestli jses ted v CR na Matyska sama,tak tam budes uplne odriznuta...vim o cem mluvim, i tady v Italii jsem obcas jak kul v plote 😒
Kazdopadne preju hodne stesti a pekne si to tam uzijte!!! 😉
kouknete, je to primo mesto kam mame jet. Je to přeložené ze španělštiny v translatoru, tak je to trochu mimo...
http://translate.google.cz/translate?js=y&prev=...
působí to na vás nějak divoce nebo necivilizovaně? na mě tedy ne
tak jinak, tady sou fotky http://www.coronelcity.cl/imagenes.html
Nic se nezobrazilo. Ale jde hlavně o to, že tam jedete NEOČKOVANÍ!
To je jako bys malýho nechala nahýho na sluníčko a říkala si, možná se spálí, možná ne.
Takže možná tam něco chytí, možná ne. Možná to přežije, možná ne, možná bude mít následky, možná ne.
Jsem dětská sestra a tohodle bych se fakt moc moc bála.
Já bych ti řešila tak, že bych cestu odložila, až bude malému aspoň 15 měs.
Pokud manžel cestu odložit nemůže, pak bych za ním jela nejdříve v roice dítěte. To by se dalo vydržet tak 3-4 měs. ne? 😉
luciperka já bych asi letěla pokud by to schválil pediatr-není ještě ukončené očkování tak tohle bych řešila zda jde očkovat i tam nebo tak 🙂, cesta by asi lehká nebyla ale zas když se tak nejezdí co týden tak bych do toho šla 🙂, nepřijde mi to jako země někde v africe kde není nic
My řešili něco podobného.
Měli jsme jet v půlroce holky. A to ne tak daleko 😉
Nakonec jsme vše zvážili, manžel jel sám a my za ním dojeli, když bylo malé 17 měs. Hlavně jsme chtěli, aby byla naočkovaná.
POkud můžeš dojet později, myslím, že je to dobré řešení.
Nám to tehdy dr. nevyvracela, ale taky nedoporučila.
Jinak si myslím, že co se týče cesty, to zvládnete, při stoupání a klesání kojit.
A obchody tam asi budou dost civilizované.
Podobné diskuze
- BJ City Elite nebo City Mini GT2 jako doplňkový sportovní k BGB Fox (do Prahy...1
- Cestování letadlem s malým dítětem6
- Cestování do zahraničí letadlem v II. trimestru8
- Kolik máte rozpočet na domácnost s 3 a více dětmi?39
- Letecky s Wizz Air s kojencem. Jak probíhala cesta?2
- Zajímá tu nekoho Indie, Nepál a pod.?122
zapomněla jsem napsat, že se musíme rozhodnout do úterý 😖