Milé maminky, vkládám novou, relaxační otázku. Řeším totiž závislost na svých dětech.Moje tříletá dcera odjela na dvě noci pryč, je z domu od rána a já si už tu koušu nehty, vlastně abstinenční příznaky se objevily, jen co se za ní zaklaply dveře. Takže tu mluvíme o diagnóze: závislosti prasečí, ta je velká jak s--ňa (hrom).. Dvě noci ještě dám, ale víc nocí už ve mně probouzí pocit marnosti, jsem protivná jak vřed na řiti, řekla bych týden bez dětí a jsem zralá na vyplňování rozvodových papírů.🙂 Přitom mám ještě tříměsíčního drobka, ale i toho mám nejradši u sebe. Každej mi říká, že mě nechápe,a´t jsme ráda, že si odpočinu, ale opak je pravdou. Jsem odpočatější (existuje vůbec takový slovo???) jen s nima. Bez nich to není ono. Holt babičky to se mnou mají těžký. Tajně doufám, že nejsem takovej magor jediná, přidá se s podobnýma pocitama někdo? Haló, jsi tu s podobnou diagnózou jako mám já? Ozvi se. A prosím, kdo si tím prošel, přejde to? Třebas po nástupu do práce? Nebo máte tipa jak to léčit????? 😀 Musím se z toho aspoň vypsat.🙂 Jdu si prohlížet album své dcery🙂-ne to si už dělám srandu, k tomu dochází ještě u vyššího stadia této nemoci. Jinak všem hezký večer.
Zlatko, škoda že jsi z Olomouce, klidně bych ti na víkend poslala dceru a vím o pár kamarádkách, které by přihodily svá dítka milovaná 🙂 🙂 😉
Ba ne, dělám si legraci...relaxuj co to dá 🙂 😉
taky jsem závislá na své dceři,..velmiiii 😵 😵
Hlásím taky závislost.Sice Adél semtam trávila čas u jedný nebo druhý babičky ale letos sme dostali zabrat všichni.Tři týdny pendlovala mezi babičkama a během tý doby jsme se viděli jen 3x.Všdy jen když jsem ji předávala.Holky no snad nikdy víc.Snažila jsem se ralaxovat a užívat "volnosti" ale nějak to nebylo ono.Nevím jak jsme to dělali dřív než jsme ji měli.Jo našemu andílkovi jsou tři roky.
Zlatko,mám 15 měsíční dvojčátka(ahoj Madli 😀 )po umělém oplodnění,ještě teda nikdy nespali u babičky,a i když je to někdy už fakt o nervy a já si jedu zarelaxovat aspoň do Tesca 😀 ,tak po dvou hodinách už se těším strašně domu až je uvidím 😀 ,takže myslím,že nejsi jediná "divná"Párkrát jsem si vyšla i ven večer,ale stejně jak už tu bylo psáno,si pořád přemýšlím,jak doma 😅 Manžel se postrará,toho se nebojím,ale špatně v noci spíme,tak jsem jak na trní 😅 ,no,pravda,že jakmile hlídá manžel,tak ti čertíci prospí celou noc 😠 😀 .Moje nejhorší odloučení bylo před Vánocema,kdy jsem byla s Matym v nemocnici na 4 dny a malá byla s tátou doma(to jim bylo 8 měsíců,na jednu stranu jsem chtěla aby přijeli za náma na návštěvu,ale to by bylo ještě horší 😢 a pak když jim bylo půl roku,musela jsem na ještě na revizi(komplikace po porodu) a to jsem tam byla na jednu noc,jsem si myslela,že se teda aspoň vyspím,ale nejlíp jsem se vyspala akorád po narkoze 😀 ,přes noc jsem si říkala,jak to zvládají 😀 .No shrnuto,sice jsem někdy už na nervy a vyčerpaná,ale bez nich to prostě nejde 😉
Taky jsem závislá a to mám obě babičky v místě. Madlenka ještě nespala mimo domov (mimo společné dovolené s náma)... byly jsme bez sebe jen když jsem byla v porodnici a to za mnou denně jezdila... no, budem pomalu trénovat odloučení, od září nastupuje do školky 😀 ale po obědě si ji zas vyzvednu 😉
ahojky 🙂 já mám dvouletého chlapečka a párkrát jsem bez něho byla jednu noc a to , když jsem vyrazila na zábavku, juknout na mužíčka jak hraje a babička se nabídla , že pohlídá a teda síííla, jen jak píšeš, se zaklapnou dveře, tak se mi chce brečet, už mi chybí ☹ ale později večer, jak se už víc bavím, tak to přechází, je mi líp, ale stejně si za tu noc na něj hodněkrát vzpomenu a píšu babičce nebo volám a nebo ona mně a jakmile mi napíše, že spinká, tak jsem klidná, naštěstí on od 3 měsíců spí do rána 🙂 ale ráno nehrozí, abych si pospala třeba do 10.00 vůbec,prostě jako sním kolem 6, 7 hoďky jsem vzhůru a už volám babičce, že mi ho může donést a když řekne, že mi ho dá až po obídku, tak jsem do oběda nervózní a moc moc se na něj těším 😀 no tak jsem to zažila tak přibližně 10x ani ne 🙂 je to síla, taky mi každý říká, počkej až bude druhý, to už tak na něj myslet nebudeš,... ale já si myslím, že jo, že budu jednou šílet i v porodnici bez něj 😀 no je to ta mateřská láska 🙂 nepíšu už blbosti 😀