Jak vysvětlit dítěti, že umřelo domácí zvířátko?
Umřel nám dnes kocourek při operaci, poslední dny jsme ho vozili s dcerou a manželem na veterinu k doktorovi a také jsme ho měli doma na kapačkách. Do současné doby mu v podstatě nic zjevného nebylo, na Štědrý den byl ještě v pořádku. Moc nám chybí, byl to 9,5roku nás skvělý společník a kamarád.
Ale potřebuji vědět, jak byste prosím vysvětlili 2roky a čtvrt staré holčičce, že kocourek umřel, že už není? Nechceme s mužem, aby se bála k lékaři - kocourka si doktor nechal, nechceme aby se bála, že umřu já - beru také pravidelně nějaké léky, takže říct, že byl kocourek hodně nemocný se bojíme, nechceme aby se bála injekcí - doktor kocourkovi dával domů infuze, nechceme, aby se bála třeba usnout - doktor musel kocourka uspat, aby se netrápil. Máme čekat, až se na něj sama zeptá, nebo to nechat "vyšumět"? Dneska se s ním v ordinaci rozloučila, měli se moc rádi, dělali spolu skopičiny, tak si zas říkám, že na něj asi podvědomě myslet bude - malá si pamatuje věci, které bych řekla že si pamatovat nebo všimnout nemůže... Poradíte prosím?
Ahoj, taky jsem musela malemu vysvetlit smrt - kdyz mu bylo 1,5 roku, pri predcasnem porodu nam umrelo miminko. Normalne jsme mu rekli, ze uz neni, umrelo. Zadne detaily. Ony to male deti nechapou, tak myslim, ze se s tim smiri snaz. Sice se pak jeste maly sem tam ptal na miminko, ale kdyz jsme mu rekli, ze umrelo, tak to vzal. Nevysvetlovali jsme, ze zustalo v nemocnici, co presne se stalo... a myslim, ze to malemu stacilo, choval se pak normalne. Nam ve skole rikali, ze na traumaticke udalosti si mame vytvorit co nejmene asociaci - takze zminovat nemoc, lekare apod. Pak reknes, ze je babicka nemocna a dcerka se ji muze zeptat, jestli tak brzo umre 😝. Maly ma ted taky skoro dva roky a porad je to takove trdlo, ani ted bych mu nerikala nic vic. Teda, pokud by se neptal. Ale obdobi "proc" jeste nema 😉
ahoj, my jsme taky museli nechat uspat našeho jezevčíka, sice nebyl starý, ale měl problémy s páteří a ochrnul na zadní nohy a moc ho to bolelo....injekce ani infůze nepomáhali....to bylo Vojtíkovi 2roky (bohužel přesně na jeho narozeniny ☹ ) a normálně jsme mu jen řekli, že žolíček byl hoooodne nemocnej, moc ho boleli nožičky, ani prášky že mu nepomohli a musel umřít....vzal to tak nějak normálně a teď kolikrát když se ho na procházce apod někdo zeptá, jestli má zvířátko, řekne že má žolíka, ale měl nemocný nožičky a umřel nám....žádný trauma, nic z toho nemá....si teda myslím...
Ahoj, píšu jen, co jsem vyčetla, protože sama musíš odhadnout, jaká je tvoje malá a jak si to přebere - prý se o tom má mluvit úplně normálně, nic moc nepřikrášlovat - něco v tom smyslu, že zvířátko tu bylo, ale bylo už staré a moooc nemocné a umřelo a tak to bývá... ani prý nemá cenu mluvit o tom, že usnulo (jsou děti, které se pak bojí jít spát) ani o nebíčku... většinou už pak malé děti nechtějí vědět žádné podrobnosti, nějak se s tím srovnají... ale zkušenost nemám. Co se týká vašich obav - prý by děti měly od mala chápat, že to tak je... že kocour byl nemocný MOC a to nikdo z rodiny není a starý taky MOC a to taky nikdo není a dloooouho nebude.... tož nevím, asi bych to směrovala na to stáří, pokud se vůbec bude ptát.