Jaký je to pocit chtít dítě?

kathlyn
15. črc 2012

Dost dobře si neumím představit, jaké to je chtít dítě. Prostě to jen přijde a nebudu myslet na nic jiného, než na to, že chci dítě? Nebo co je to za pocit, jak to žena pozná? A jak jste to poznali vy? Jak jste zjistily, že ano chci už dítě????

marecek4
15. črc 2012

tak tenhle pocit je asi nepopsatelný-ale určitě to nebude to pravý ořechový,když se koukneš na mimčo v kočárku a nic Ti to neřekne-nebo jen hm,jo pěkný,že ze slušnosti,až to přijde tak nejen že začneš nakukovat do kočárků a po věcičkách,ale bude tě to i hřát,ale taky zjistíš že těch těhulek a maminek kolem je nějak víc-aspoň tak nějak to bylo u mě-jen se musím přiznat,že mě to nějak zatím ani nepřešlo 🙂

camelinka
15. črc 2012

@kathlyn ja driv deti nechtela, proste sem k nim nemela vztah, nebyla sem "odvarena" pri pohledu do kocarku, nic mi to nerikalo. Na svatbu mi dojela kamaradka s mesicnim chlapeckem a naraz se to zlomilo a zacali sme se snazit 😉 .To poznas 🙂 🙂

milada2
15. črc 2012

@kathlyn Tohle Ti může někdo těžko popsat, stejně jako každá emoce je to nesdělitelný a každý si to musí zažít sám. Když něco chceš nebo někoho miluješ, taky to poznáš aniž by Ti to někdo musel popisovat. Mě třeba nakukování do kočárků nějak extra nebralo, cizí děti mě moc nezajímaly, chtěla jsem svoje 😉

n20
15. črc 2012

@kathlyn u mě to byl pocit a touha a vše dohromady,prostě najednou jsem to cítila,že už je čas mít miminko a koukala jsem po věcech a najednou všude kolem bylo milion maminek,těhulek a u mě to taky ještě neskončilo 🙂 teď čekáme druhé dítě a třetímu se nebudu bránit 🙂

rempav
15. črc 2012

mě se to stalo třeba po potratu i když jsem tež dítě předtím nechtěla a byla to vlastně jen smutná nehoda 😢

jojo presne jak psala marecek4 - zacinas si vseho miminkovskeho proste vic vsimat, cloveka to naplnuje moc byt s detmi....jojo 🙂

slundo
15. črc 2012

Vždycky jsem měla ráda děti, ale dokud nebyl ten pravý čas, tak jsem to cítila jinak. Pohled do kočárku mě dojímal vždycky, ale najednou jsem měla při pomyšlení na vlastního prcka hřejivý pocit u srdíčka a obrovskou touhu být tu pro někoho , starat se o něj a najednou jsem v tom začala vidět smysl života .

donika
15. črc 2012

vybav si něco, z čeho máš opravdu radost, vybav si něco.. na co se dokážeš opravdu těšit.. Představ si to krásný šimrání a lehkej úsměv na tváři a to krásný příjemný teplo, co se ti rozlije po těle. Moc a moc jsem se těšila, až otěhotním a až se tak opravdu stalo.. tak mi ten přiblblej úsměv zůstal.
Ten pocit "chtění" na začátku pomaličku vzrostl v lásku - nepopsatelnou, nesrovnatelnou! Aspoń takhle to mám já.. 🙂

Na druhou stranu mám kamarádku- co nechtěla... nebo spíš jí to ani nenapadlo mít už dítě, ale otěhotněla.... Ikdyž byl naprosto rozlišný začátek nás obou.. Nepochybuju, že teď své dítě miluje naprosto stejně jako já ty svoje 😉

olusenka
15. črc 2012

@kathlyn Je to dost intimní, takže píšu ti do IP.

berenika39
15. črc 2012

když o tom budeš takhle přemýšlet, bude v tom zbytečně moc racionálna, tak to nepoznáš a budeš pořád čekat, kdy to přijde. neazbývej se tím, nech to jak to je, a na 100% to poznáš. ale netlač na pilu, nečekej nějaké zemětřesení....

dana3262
16. črc 2012

@kathlyn tak to by me taky zajímalo 😀

kathlyn
autor
16. črc 2012

tak už nikdo se nepřidá se svými pocity?

kathlyn
autor
16. črc 2012

@olusenka děkuju za IP 🙂

maximka33
16. črc 2012

u mně to přišlo s tím pravým mužem, najednou jsem v něm začala vidět i možného tatínka a děti mě moc lákaly (bylo mi tehdy 30). navíc i kamarádky měly děti, takže to přicházelo postupně. najednou jsem cítila, že příští rok už v práci být nechci a nechci brát prášky. no ale přišlo to v době, kdy jsme začali stavět, takže fakt skvělé načasování. no a nepustilo mě to, protože druhé dítě nepřichází 😖

ange_de_la_morte
16. črc 2012

pocit že chceš dítě prostě poznáš 🙂 🙂 Já jsem to začala silně pociťovat asi před 2 lety - intenzivně jsem myslela pořád na miminko, každý den sem si předtavovala co bych zrovna dělala kdybych měla miminko, měla jsem prostudovaných neskutečných webů o miminkách, výbavičce, apod. , měla jsem vymyšlená jména, vybraný kočárek .... Když jsem šla po ulici naprosto hloupě jsem se culila na každou těhulku a na každou maminku s dětmi ( zpětně si uvědomuju že sem musela vypadat hrozně směšně) ... tehdy ještě s přítelem sme se o miminko ještě snažit nemohli ( řešili sme hlavně bydlení a pak svatbu), nebrala jsem HA a chránili sme se jen tak že si manžel ,,dával pozor,, a já pořád doufala že mu to jendou ,, ujede,, a budu těhotná, nemohla jsem se dočkat té chvíle až se začneme snažit, obdivuju svého manžela že to se mnou vydržel, od podzimu jsem začal mít i nějaké zdravotní problémy ( způsobené hlavně psychikou - byly toho na mně hrozně moc - škola, práce, mamka řešila nějaké problémy, ... ) ale manžel konečně povolil že nebudeme čekat do konce rekonstrukce a pustíme se do snažení ..... zdravotní problémy mně držely od podzimu až do prvního pozitivního těhotenského testu a pak naraz naprostá pohoda 🙂 🙂

Jen bych ještě cvhtěla říci, že je mi 22 ( po mimi sem tedy začal toužit ve 20), a kdyby mi někdo před 3 nebo 4 lety řekl že budu ve 20 šíleně chtít dítě a ve 22 otěhotním , klepala bych si na čelo že dřív jak v 25 o dítěti uvažovat nebudu , ale přišlo to samo 🙂🙂