Jde být znovu přátelé?

@zelenaesmolda Dobrá otázka. Nějak pořád věřím, že nechtěl, že to nebyl úmysl. Že i přesto si můžem být vzájemně dobrými přáteli a být si blízcí jako kdysi dávno.

A co to proste neresit,nejakou dobu se nevidet a uvidis?Me ten vztah moc zdravy neprijde podle toho co popisujes.

@zelenaesmolda ano, tak jsem to teď nastavila, že se nebudem kontaktovat, aspoň nějakou dobu. Máš pravdu, že zdravý vztah to rozhodně nebyl. Přesto si říkám jestli by přeci jen nemohl být. Protože přes všechny bolestnější věci máme za sebou i spoustu pěkných věcí a vzájemné pomoci.

@zelenaesmolda Každopádně děkuju za tvůj pohled.

podle mě v tom máš víc citů jen na nějaké kamarádství. "Přesto si říkám jestli by přeci jen nemohl být. " - jaké "mohl by být", taky u kámošky řešíš, že spolu chodíte na kafčo a je to fajn, ale "přece byste mohly" jet spolu i stanovat...? Že by to "bylo hezké"...?

Myslím že pro spokojený život je potřeba občas přetrhat vazby k toxickým lidem a vztahům. Člověk, který je mi schopný hodně ublížit by v mém životě místo neměl. Ale chápu, že pokud jsou v tom city a intimní minulost, je to horší. Zeptej se sama sebe, jestli ti to, co ti dává, stojí za tu bolest a zklamání, které přichází a jestli by se ti náhodou nedýchalo líp, kdyby ses prostě odstříhla a nemusela se trápit a řešit to.

Ne. Zachoval se jako naprostý idiot, vlastně se ukázalo, že je to šílený pitomec, a s takovým člověk fakt v kontaktu být nechci. Jímá mě hrůza, když si představím, že jsem si s ním plánovala budoucnost. Takže pokud se ti dva rozejdou v pohodě a klidu, nevidím důvod, proč končit ten celý vztah, ale pokud je to vůl, tak proč si takového člověka držet v životě?

. Nechceš ho mať vo svojom živote len preto, že sa potom budeš cítiť osamelá? Pokiaľ je to len z osamelosti nechala by som ho tak, nejde ti v tom prípade o neho ako človeka ale o to prázdne miesto, ktoré nechá v tvojom živote. A pravdepodobne kebyže máš aj niekoho iného podobne blízkeho tak jeho už dávno neriešiš. Pokiaľ to nie je tou osamelosťou tak skús si odpovedať na otázku, čo také nenahraditeľné ti dá ten človek? A podľa toho sa rozhodni, či ti stojí zato.

@jahodi ano, budou v tom nedořešené city z minulosti. Právě ty chci uzavřít. Ale přece jen se známe spoustu let tak je pro mě těžká ta představa definitivního uzavření.
A k tomu jestli to řeším i u kámošky - pravda asi ne tak intenzivně jako konkrétně tento případ, ale ano pokud si s někým rozumím a je mi s ním dobře snažím se mít toho člověka v životě bez ohledu na pohlaví.

@gdpr mám ještě pár jiných blízkých lidí, ale s každým jsem si blízká jinak. Ale tvůj příspěvek je hodně k zamyšlení. Děkuju

Nechtěla bych mít jako blízkou osobu někoho kdo mi opakovaně sere na hlavu .. když si rozumíte jako kámoši nač dělat takové rozhodnutí jako u partnera (odstřihnout od života ,vyjasnit si to,mluvit o tom )přijde mi ze ty ho milujes a on tebe až tak moc nežere nebo se mi to jen zda ???? Nech to byt …

" zdravý vztah to rozhodně nebyl. Přesto si říkám jestli by přeci jen nemohl být. "

To by naprosto urcite nemohl byt. Kdyby mohl, tak by byl, ale nefungovalo to. Stalo se neco ZASADNIHO co by mohlo vest racionalne k myslence, ze by se neco mozhlo zmenit? (zasadni urcite neni "rika, ze uz to neudela, mrzi ho to a podobne slinty..)

Jestli tam mate kolotoč - ublížení-usmíření-ublížení…jako myslím si, ze jestli mezi Váma něco bylo, tak je to ještě o stupeň vys a nebrala bych to jako čistě kamarádství. To je první. Proste jste se spustili a “nějak” to pokračuje dal, i když intimne třeba ne. Šla bych od toho. Tohle se bude furt opakovat..můj ex/kamarád se taky furt vracel, táhlo nás to k sobě, vždycky odloučení, pak zase kontakt bla bla bla…ne nutně sex, až jsem jednou zjistila, ze si mě zablokoval a odstěhoval se do zahraničí za holkou, kterou znal chvíli. Proste to jeden z nás musel utnout a on na to měl. Já bych se furt vracela, abych ho měla aspoň nějak v životě. A taky jsme se navzájem ničili, ublizovali si, “jen” jsme to spolu nedávali ve vztahu, ale vždycky jsme tu pro sebe byli když bylo nejhůř

@pampeliska1313 právě, že jsme tu pro sebe vždycky byli když bylo nejhůř. Mohli jsme spolu řešit cokoliv.
Jak jsi to zvládla?
Jinak ano, teď to nebylo čistě kamarádství, to je asi pravda. Asi o to víc mě teď zabolela ta zrada z jeho strany.
Právě proto si říkám, že kdybych dokázala vše uzavřít a vyjasnit si, jestli by ta varianta přátelství byla vůbec možná....Protože v dobách, kdy to bylo opravdu jen o tom přátelství bylo to celkem fajn.
Taky bych řekla, že to je ale o tom nepouštět si ho k tělu příliš a tady je ta otázka - je to vlastně ještě přátelství když mu nebudu věřit. I když asi s nikým jiným nesdílím všechno a taky je za přátele považuju.

Jinak díky všem ta názory a položený otázky. I když neodpovím na vše, snažím se nad vším zamyslet. Jste všechny za jedno takže na tom něco bude 🙂. Zatím to v sobě vše zpracovávám a ještě to nedokážu úplně uzavřít, ale nechávám si čas. Ono taky s odstupem, ne pod vlivem vzteku, je vidět dost věcí.

Hmm, prostě není. Ráda vzpomenu na to co bylo, ale už ho nemám v životě a byla to jeho volba. A jsem ve výsledku ráda, že to udělal. Ale když mám nějaký trápení který třeba nemůžu sdělit okolí a vím, že by mě podržel, tak se musím hold podržet sama. Pokud spolu lidi nemají byt, vždycky se to nějak zařídí. A u nás se tak stalo. Hotovo.)

@zelenaesmolda jsem to dočetla a přesně slovo od slova jsem si řekla naprosto to samé 😄. Rozkliknu to a hned první odpověď.

Nepíšeš v čem ti ublížil, tak se to taky těžko posuzuje. Ale kdyby to byla holka, kamarádka, tak bys jí to odpustila? Uvažovala nad ní stejně? Pokud ne, tak to není jen přátelství, miluješ ho a odmítáš si to připustit, hledáš v něm dobro, omlouváš ho.
Za mě, pokud ti opakovaně ublížil, neměl by v tvém životě mít místo. Pošli ho pryč a přestaň se blokovat pro "toho pravého" 🙂.