Je člověk přirozeně monogamní?
Ahoj, ráda bych znala názor více lidí na otázku, kterou si v duchu sama sobě často pokládám. Je člověk, jako biol. druh "homo sapiens sapiens" přirozeně monogamní tvor ? Tedy tvor předurčen k tomu, aby jeden jedinec strávil celý život v partnerském svazku s jiným jedincem svého druhu, bez jakékoli chuti či snahy o jakýkoliv sex. kontakt s jinými jedinci ?
Podle mně je odpověď na tuhle otázku jednoznačné NE, a z toho, že člověk sám sebe pasoval do role někoho, kým není, vznikají pak následně všechny problémy týkající se rozvodů, rozchodů, nevěry a vůbec partnerského života. Prostě člověku není přirozené žít monogamně celý život jen s jedním partnerem, ale zároveň nás naše "říkejme tomu tradice" nutí k takovému to způsobu života.
Ze své zkušenosti vím, že nevěra se dříve nebo později stane problémem a komplikací (pokud se na ni přijde) v téměř každém vztahu. Já sama jsem jí samozřejmě zažila i jako podvádějící, i jako podváděná.V mém okolí neznám jediný pár,kterého by se to netýkalo (paradoxně ty , kterých se to týká nejvíc, tak nejhlasitěji hlásají, že oni by dali ruce do ohně ☹ )A podle mně u těch, kteří vydrží být celý život věrní, je to spíše o nedostatku příležitostí než o lásce až za hrob.
A já se sama sebe ptám (jsem momentálně sama s Lucinkou, šťastně rozvedená), jestli má vůbec cenu jít ještě do nějakého vážnějšího svazku s někým dalším. Kvůli Lucince bych hrozně moc chtěla, chtěla bych aby žila v "úplné" rodině, ale zároveň se kvůli ní o to víc bojím, abych zase nešlápla vedle a neublížila jí tím, že si třeba na někoho zvykne a pak to nevyjde 😒 Přítele mám už cca rok, máme se moc rádi a má skvělý vztah s Luci, je hodný, spolehlivý, pracovitý a po všech stránkách si rozumíme- ale máme každý své - a to mi vyhovuje. Bohužel Luci poslední dobou o něm pořád vypráví, ptá se kde je, že chce aby byl s námi doma atd...prostě vidím , že jí ten rodinný model chybí. Jenže mně právě nechybí vůbec, a přeci jenom se bojím, aby jednou nebyla o to víc zklamaná. Zkrátka tak nějak po všech těch zkušenostech a po tom, co vidím okolo sebe, nevím, jestli vůbec chci takhle riskovat a do nějakého vážnějšího vztahu vůbec ještě jít. Protože samozřejmě i já bych chtěla, abychom si byli s partnerem "navždy věrní", ale to je podle mně totální utopie. 😖
Byla bych moc ráda, kdyby se tahle diskuse nezvrhla v hádky a urážení, ale kdyby jsme si tu ve slušnosti navzájem vyměnily svoje zkušenosti a názory, díky 😎
já jsem úplně odrovnaná - zrušená , bolí mě břicho od smíchu 😀 😀 😀 už nemůžu ... ona se tak pěkně přizná a chrlí to tu nás ještě aspoň tu chvíli, než jí opět zruší účet.
kristi: duševní souznění nemáme též 😉 pokud chceš, jsem na IP 😉
k paní pravdivé nemám slov, ohání se tu morálkou a nevím co...a pak nádává do prdeloksichtů 🤐 zas akorát prudič, co říct 😝
kristi to je mi líto...nepomohlo by si s ním o tom promluvit? práce není všechno, asi by mu mělo dojít, že pokud to takhle půjde dál, tak o vás taky může přijít...
ivett, snazime se, ale vzdy to sklouzne k obvinovani a podsouvani.. Rekla bych to asi tak, ze nejsme na podobne vlbe
Kristi, tak něčím podobným jsem si prošla taky - i když my se brali po 3 letech a stejně jsem nakonec zjistila, že ho vlastně vůbec neznám 😒
zkus si s ním o tom promluvit (já tvůj příběh neznám, tak nevím, jestli jsi to už samozřejmě nezkoušela), a když jste se brali z velké lásky, zkuste třeba tak nějak navázat na to, co vás spojovalo ze začátku (sex, záliby, výlety,....)
k obviňování z čeho jako?
dekuji ti za upozornení, sama bych si toho vazne nevsimla..... 😀 😀 😀 😀
kristi - už jsem vážná
tak velký rozdíl ve zkušenostech, přehledu, lidské zralosti -to je fakt těžké vybalancovat, když jeden předběhne druhého. To pak je na zvážení, zda je možné a efektivní na tom vztahu pracovat - aspoň na té toleranci anebo je to předem ztracený boj. ty se znás nejlíp a znáš nejlíp manžela. A pokud vidíš ten rozdíl propastný a nepřeklenutelný, tak bych raději vycouvala dřív z takového vztahu, než si vybudujete nějaké movité a nemovité zázemí, které vás bude držet pohromadě , popř. komplikovat pozdější rozchod.
Takže buď začít chodit do poradny a zkusit řešit rychle - anebo to utnout - taky rychle.
Holky měly jste pravdu, pravdiva se vrátila pod jiným nickem, už je zablokována, ale jak vidíte může se zjevit znovu. Věc předávám dál 🙂
kristy: to je teda škoda, vždy se mně zdálo, že právě vy na té vlně jste, z toho co jsem četla už na BRMS. 😅 Nesrovná se vše zase až i ty budeš mezi lidmi a pracovat??? Není to jen krize na mateřské???
přesně! já bych napsala to stejné, co Arietiska.
kristi: Z mé zkušenosti - s ex jsem duševní souznění neměla tak, jak bych si představovala. Dopadlo to tak, že ex je ex a teď jsem s tím, s kým jsem to duševní souznění měla od vždycky a mám stále. Podle mě se asi to duševní souznění nedá "vynutit, udělat, naordinovat" (nevim, jaký vhodný slovo zvolit 😅 ), to prostě podle mě musí být "dané". Ale pokud jste na začátku to duševní souznění měli, tak se vám třeba povede ho obnovit. Ovšem asi to bude stát nějaké úsilí, méně pracovat, raději mít méně peněz, ale více se věnovat sobě navzájem, jak všichni 3, tak jen vy 2 a stanovit si nové hranice a nové požadavky.
A souhlasím s kubakou, že jednat určitě rychle, buď začít vztah vylepšovat a nebo z něj odejít. A neposlouchat jen rozum, ale i srdce...
holky, diky moc.
Nun, my ho nemeli, aspon ne na takove urovni jako jsem to souzeni citila s jinymi lidmi - takovy tam nebylo nikdy , jsme asi az moc rozdilni
kristi: Možná má arietiska pravdu, že se vše zlepší, až začneš zase chodit do práce. A dřív ti nevadilo, že to souznění tam není?
driv mel asi clovek ty ruzovy brejle
nunacek: z vlastní zkušenosti, dokud je člově v tý velký fázi zamilovanosti...a nápln vztahu je sex, tak ti připadá, že to souznění tam je 😉 jenže když přijde realita, pomine ta zamilovanost a přijde běžný život, nebo i problémy...tak potom třeba člověk zjistí, že ten druhej je absolutně odlišnej 😉 někdo to zjistí za rok, a bohužel někdo za 5 let 😒
kristi, to je mi lito, ja jsem mela pocit, ze vy dva jste si souzeny 😕. Chce na tom vasem vztahu pracovat i manzel nebo se o to pokousis jenom ty? nepomohla by nejaka manzelska poradna, kde by vam nedovolili, abyste se zacali obvinovat?
Je pravda, ze bez toho souzneni to asi nebude fungovat - ja se s m. zezacatku celkem hadala, vyjasnovali jsme si pozice - oba prvorozeni a zvykli, ze se svet toci podle nich 😀 .... ale i tak jsme nejak citili, ze spoluc cheme byt. Pak jsme oba udelali kompromisy a ted to klape jako po dratku - takze ten vztah musi budovat oba, ne jenom jeden.
ashkara jsi zenaty? Mas nejakou dusevni lasku nebo souzneni s nekym jinym nez se svou zenou?
kristi: Tak to je trochu blbý, pokud je to těma růžovýma brýlema ☹ Souhlasim s josefkou, že na vztahu musí chtít pracovat oba. A někdy je nutná pomoc odborníka...
sisstin: Já s ex neměla to pravé souznění ani v době velké zamilovanosti 😉 Vydrželi jsme spolu i přes to skoro 7 let. Podle mě to souznění prostě buď je a nebo není a nemá na to vliv sex, problémy, zamilovanost. S mým současným manželem to souznění mám už 11 let, prvně v rovině kamarádské, později partnerské a manželské. Ale každý to má třeba jinak 😉
ja jem to nadhodila, ze pujdeme do poradny...ale jaksi chlapa tezko nekdo donuti.
to je fakt, když chce jenom jeden, tak je to k ničemu...že to není oukej musí uznat oba a chtít to řešit...jinak to nemá cenu...
kristi, tak on žádný problém (klasicky) nemá, ne? 😅 😉 Přeju, aby to dobře dopadlo.
kristi: To chápu, že je těžké chlapa k tomuhle přimět, mně se to v minulém vztahu taky nepovedlo, ale bylo to možná i tím, že jsem tomu ani já sama nevěřila a on to věděl 😔
on je samozrejme spokojeny v tom,c o ma - uvareno, vyzehleno, pohodovou domacnost a manzelku, ovsem to, zda je ten druhy stastny, to mam pocit,ze nevnima, ze ocekava, ze to tak bude, aniz by prilozil ruku k dilu
pardon,jsem se fakt potrebovala vykecat 😲
od toho jsou takovéhle servery kristi...klidně kecej, klávesnice to snese 😉
a co kdybys mu ukázala, že to co doma má, není prostě tak samozřejmé a automatické...
kristi: A podílí se na běžném chodu domácnosti? Mám na mysli, jestli někdy uvaří, uklidí, sebere suché prádlo, a tak?
na to uz je podle me nejak pozde, bude to brat negativne a jak rikam, hned me z neceho vinit nevery, hry, intrik apod.
kalu, ja nevim, my se brali po roce, fakt z takovy ty pekny ruzovy lasky - ja svetak, co vsude byl a vzdycky spolehal na sebe, mluvici tremi jazyky, muj vyvoleny nikdy nevytahl paty z CR apod, navic je to treti nejmladsi syn....ja proste prestavam mit nervy a chut na to, abych se o nej starala (jemu se dari v praci a to tak ze moc) ale doma je to tezky, ja jsem na malou sama (nedrzkuj, jedno dite-zadny dite), ale citim se proste tak, ze by mi bylo lip samotne - ovsem s Miou 😉