Je mi 33 let a jsem "nula" 🙂 Pojďte se politovat

bublin
27. črc 2009

Je mi 33, svobodná (s přítelem,kde jede vztah jen ze setrvačnosti,ale ani jeden to neukončíme, protože jsme oba looseři a těžko bychom někoho hledali), bezdětná, brzo asi přijdu o práci
😝 ...Prostě se mi nic v životě nepovedlo (ta práce byla to jediný v čem jsem byla dobrá, prvně v životě), kvůli stresům jsem se vyžrala na velikou váhu, je to nějaký bludný kruh. Myslím že to začalo komplex méněcennosti od dospívání, protože mě nikdo nikdy nechtěl.... Pojďte se někdo se mnou politovat 🙂))

suki
28. srp 2009

Ve 33 máš celej život před sebou, vlastně jsi v té nejlepší fázi, sexem počínaje 😀 😀 😉 a vyřešením životní otázky konče 😉
Tím chci říct, že jsi mládá a bez závazků a můžeš dělat, co tě napadne 🙂 A když budeš vidět život pozitivně ty, tak okolí tě tak bude vidět taky 🙂 A všechno bude vypadat líp🙂
Úsměvem začni a půjde to, uvidíš 🙂

fire85
28. srp 2009

jaspin-máš asi pravdu, bude to tím věkem, ale já už vdaná byla, není to tak že sem nechtěla nikdy, prostě nechci až ted, to už sem psala výše
no já si dovedu představit současného přítele jako tátu mýho dítěte, ale jsou tam jiný problémy, jako bydlení s rodiči, že asi budee muset a tak
navíc bych si chtěla zkusit život v praze a ted v podstatě čekám jak se to s náma vyvrbí, když ono je to tak těžký, mám ho ráda a nechci ho opustit ale na druhou stranu mám pocit že mě brzdí, překáží, nevím.
holky a teď do mě 🙂 vím že jsou to malicherný starosti oproti jiným

fire85
28. srp 2009

petruna-sama s kočkou, to je taky ok 🙂

petruna
28. srp 2009

fire : nejsou to malicherny starosti.
Drzim palce, at je vyresis. 😉

clean3
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
ygreen
28. srp 2009

já měla kamarádku, která už na střední školoe trpěla děsně malou sebedůvěrou a mohla jsem horem dolem do ní hučet, bylo jí to jedno. Od cca 25 je z ní krásná, štíhlá baba, ale psychiku má v prdeli, s chlapama jí to neklapalo, protože si prostě nevěřila, pořád se viděla v pozici, že je někomu na obtíž, apod. Takže pokud máš rozhašenou psychiku, najdi si terapeuta, jen tak na pokec a bude líp 😉

Ovšem jsou typy, co se v sebelítosti užírají s jistou dávkou labužírování. Tam není pomoci.

Ale jinak? Můžeš studovat, udělat si nějaký kurz, rekvalifikaci, najít si novou práci, jít do ciziny - jazyky, pracovat, můžeš jet kam chceš jako svobodná. A jestli si tlustá....hm, tak začni dietit a cvičit. Zajdi ke gynekologovi, nech si zjsitit co jak s tebou je, ať se ještě nestresuješ tím že jsi neplodná. Nech si předepsat Meridii, ta ti pomůže zhubnout - je fakt výborná, zrovna ji beru. Jak půjdou dolů kila, půjde nahoru sebedůvěra. Až se budeš cítit líp, najdu si nějaké cvičení, tam můžeš poznat nové lidi. Zajdi si na kosmetiku a ke kadeřníkovi. Svěř se jim do rukou ať z tebe udělají nového člověka 🙂 měj se ráda😉

Já vím že radím jedna dvě, ale já na střední totál outsider (ale moje volba), každopádně na konci prváku se v autě zabil můj kluk a já se z toho dostávala dost dlouho, uzavřela jsem se do sebe. Ztloustla jsem do čtvrťáku na úctyhodných 97 kilo 😝 ale jak jsem se dostala ze školy, šla jsem do sebe. Najednou jsem před sebou měla možnost žít jinej život. Tak jsem se do toho vrhla s vervou. Vždy jsem si přála být kriminalistkou. Vysloužila jsem si jen posměch. Ale la jsem si za tím, co jsem věděla, že je mou budoucností. Tak jsem si řekla že zkusím policejní akademii, nebo půjdu k policajtům. Začala jsem cvičit jak ďas a dietit. Nejdřív jsem běhala v noci aby mě nikdo neviděl. Pak už jsem běhala denně na oválu 7 kilometrů 😉 Zhubla jsem 30kilo za 3/4 roku. Na akademii jsem příjimačky neudělala, ale šla jsem to zkusit k policajtům. Jen jsem začala dělat přijímací řízení, projevili o mě zájem z jiné státní služby. Najednou jsem byla zaměstnaná u prestižního státního útvaru plnýho krásnejch chlapů 😵 😀 já byla štíhlá a sebevědomá. Mohla jsem mít koho jsem "chtěla". Neuvěřitelně jsem si užívala ten pocit, že nikdo neví jaká jsem byla. Našla jsem si nejlepší kamarády, začala studovat vysokou školu. Nejprve bakaláře, včera jsem odstátnicovala na inženýrovi. Potkala jsem spoustu lidí. Z některých mám báječné přátele. Ve 22 jsem v práci potkala svého muže, za dva roky jsme se vzaly a za dva měli Tobiáška. Stavíme dům, budujeme rodinu. A to jsem hlásila, že do 30 kariéru a pak mooooožná děti. No jakmile se objeví ten pravej, tak holt hormony vztyčí vlajku 😀 Zase jsem tlustá. Při těhu jsem nabrala 30 kilo. Když to přepočítám na svou výšku, tak mám poměr výška váha zhruba jako ty. No a 🙂 . manžel mě miluje a já si užívám malýho. Začala jsem teď hubnout, musela mi ale pomoci Meridie, jelikož mám pomalej metabolismus. Jde to krásně dolu, nemám hlad, mám hodně energie. Včera jsem odstátnicovala a už přemýšlím nad tím, co bych mohla dělat dál. Chtěla bych absolvovat kurz tvůrčího psaní a psát. Chci si udělat státnice z Aj a Fj, a to bude něco, páč na jazyky jsem dutá jak bambus. Přivydělávám si psaním bakalářek a diplomek. Chtěla bych si najít nějakou práci z domova přes net. Chci zase malovat. Chci přečíst koupu knížek, vyluštit kopu sudoku a vidět všechny filmy co mi utekly. Chci si zvelebit zahrádku. Chci synovi napsat knížku pohádek. Chci zase začít chodit na kickbox. Chci možná zase trochu studovat - to ale nesmí vědět manžel nebo mě zabije 😀 😀 prostě život je plnej možností, stačí si jen vybrat. Pokud se trápíš, změn svůj život, začni u svýho mozku, změň ho, ulev mu, dodej mu šťávu 😉 uvidíš že to bude dobrý 😵 stačí jen chtít. Ve 33 jsi mladá kočka, změň to, změň svůj život. Neboj se být sama. Na samotě není nic špatnýho, když s ní umí člověk žít 😉 znáš to, život je jako bonboniéra...... 😉 tak držím palce 😉

mmch: co třeba začít tak, že si dáš fotku do pasu a budeš mezi nás chodit 😉

suki
28. srp 2009

ygreen 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵 😵
jako nic krásnějšího jsem dlouho nečetla...fakt jsi mě dojala, sedím tu a mám slzy v očích. Příspěvek si zkopíruju a někam uložím...strašně nabíjí pozitivní energií...ani nevíš jak 😵 😵

Hrozně moc to vypovídá, jak jsi silná a skvělá. Jen tak dál. Něco z toho si pro sebe určitě vezmu. 😵 😉

Děkuju 🙂 😵

lenajsek
28. srp 2009

Ahoj, nemám nějak co k tomuto tématu napsat, ale nedá mi to a musím reagovat na příspěvek ygreen.. mám slzy na krajíčku a plně souhlasím. Jen chtít...
Všem, které si nevěří, držím palce, aby byly nakonec spokojené a plné elánu a radosti ze života, jak tady ygreen. To je to hlavní, mít se rád a mít rád život. Je přece tolik krásnýho na světě a toli možností...
Ygreen, díky za příspěvek, i mně to otevřelo oči, člověk si hodně věcí uvědomí, co vše může. Díky!!!! 😉

ygreen
28. srp 2009

😵 😵 jé holky to jste moc milé 😵 se červenám 😵 😀

já jsem prostě taková, beru život s nadhledem a humorem, někdy hodně sarkastickym, ten je nejlepším lékem na depky 😀 bohužel s tou svojí kamarádkou ze střední jsem už 3 roky nemluvila ☹ byl to marnej boj, i když jsem ji vzala do své party, seznámila ji s klukem, co ji miloval, ale nebylo to nic platný ☹ ale fakt je ten, že mi moje kamarádky zavolají, když je něco trápí - vyslechnu je, polituju a pak je sprdnu 😀 😀 ať rozhejbou mozky a vymyslej co se stávající situací 😀 nabídnu pomoc, a věřte nevěřte, většinou se vysmáté rozloučíme zase do doby, než mi zavolají 😀

V životě považuji za nejsmutnější, když někdo žije život, který nesnáší, je utrápenej a smutnej 😢 takovej člověk pak nevzpomíná na život v dobrém a už vůbec si ho neužije 😒 to mě trápí hlavně u lidí, kteří to mohou změnit. Přestěhovat se, změnit partnera, práci..cokoliv. Když má někdo fungující tělo i mozek, tak to vždycky jde. Já bych snad hledala štěstí, kdyby se mi vyhýbalo, i za polárním kruhem 😀 i cestu za štěstím považuji za štěstí, člověka obohatí každá zkušenost a hlavní je že se hýbe a nestojí na místě a nečeká na zázrak😉

Já sama se smutku snažím vyhýbat, v sebeutrpení nevidím smysl, lidi Vás nejvíc nesnášej, když jste šťastní 😀 😀 hodně čtu, a vyhýbám se smutným příběhům, hlavně pravdivým, a taky srdcervoucím romancím 😀 čtu české autory a braky plný mrtvol a sarkastickejch poznámek, řehtám se na každý straně (četla jsem to i v těhu a malej bude asi celá maminka, už teď si všímám že máme podobnej smysl pro humor a škodíme s ním nejraději tatínkovi 😀 😀 😀 ).

A že můj špek na břiše vypadá jako klokaní kapsa pro středně odrostlého klokánka 😀 hm, co se dá dělat, krása to neni, blbě se to nosí v oblečení, a tak vůbec. Vždycky slintám, když vidím holčinu s 55kily a bříškem jak krtčí kopeček 😀 já měla pupek jak na hroší mládě a potom to tak taky vypadá 😝 ale co s tím, že? Hmm, tak za prvé chci ještě mimčo, takže tak v listopadu se začneme snažit, to něco pohubnu a vlítnem na to. Pak až to půjde tak půjdu na plastiku břicha. Mám i roztažený břišní svaly. Tam se chci domluvit, jestli by mi rovnou neodsáli i plovací kruh co mám kolem boků 😝 vypadá jak z Titaniku a dělá mi záštipce 😝 😀 a pak ještě zvážím prsiska, jestli si je nenechám zvednout tam kde byly ve 20 nebo kde je mám v bazénu 😀 manžel to ví a už zvažuje koupi prasátka na šetření 😀 😀 ale ráda bych ještě třetího sviště, ale to až za pár let a vůbec uvidíme jak to půjde. Ale asi bych musela manžela asi křísit 😀 😀

Navíc člověk si může udělat radost spoustou "nemorálních" vtípků😀 😀 třeba včera jsem odstátnicovala a jako první co jsem udělala je, že jsem si vlezla na stránky spolužáků ze střední (kde jsem byla považovaná za divnou, tlustou, drsnou, nenormální, chodící v černé, čtoucí "světe div se" literaturu a milující Korny 😀 ) a přidala jsem si tam Ing. 😀 😀 😀 holky tahle škodolibost mě tak potěšila, že jsem nemohla usnout 😀 😀 😀

artuse
28. srp 2009

bublin: ygreen ti to napsala super, není co dodat, neboj se život chytnou za pačesy je jedno z kterého konce začneš 🙂
ygreen: 😵 fakt bezvadně napsáno, tak jsem si z toho něco odnesla 🙂 a gratulace k inženýrovi 😀 a do toho tvůrčího psaní se dej 😉

ygreen
28. srp 2009

artus: dám, jen ještě nevím jak na to 😅 na škvoreckýho akademii je jen prezenční studium, kurzy jsou časově náročný a hlavně by mě nebavilo poslouchat o autorech, který bych nepochopila ani kdybych si vykloubila bulvičky, třebas Kafka 😀 asi si seženu nějaké učebnice a zkusím to sama 😉

suki
28. srp 2009

😀 😀 ygreen já z tebe nemůžu, jsi super. Smekám před tebou. Život s tebou musí být pohádka 😵 Škoda, že nejsem chlap 😀 😀 😎

ygreen
28. srp 2009

manžel by nesouhlasil 😀 on je taková konzerva, nebýt vidět, slyšet, není ctižádostivej a můj smysl humoru nejdřív někdy nechápal a jak trpěl když jsem ho přivedla domu a zjistil, že jsem celej svůj sarkastickej arzenál podědila po tatíkovi 😀 😀 😀 ale učí se, občas taky zaboduje 😉 ale když jsem byla těhu, tak jsem měla obzvlášť vypečenou náladu 😀 chudák, občas už mi říkal, jestli bych si raději nechtěla pobrečet jako normální těhule 😀 😀 Ale je to fakt výhoda být takovejhle "šťastnej sobeček" 😉 porod jsem měla mimořádně hnusnej (manža z toho měl trauma celý šestinedělí) a druhej den jsem to už neřešila 😉 kamarádka měla porod stejný a skončilo to laktačkou a skoro skokem z okna - prostě strašně závisí na tý základní povaze 🙂

ygreen
28. srp 2009

A taky v tom bude možná to, že mám za nejlepšího kamaráda kluka, kterej mě hodně naučil 😵 třebas jak jsem psala že jsem shodila těch 30kilo, tak jsem sice hodně cvičila, ale psychicky jsem to dotáhla skorooo k anorexii 😝 a pak jsem na výcviku poznala Míru a on mi oznámil, když jsme šli do pizzerie, žebuď se "nažeru nebo me zbije" 😀 😀 takováhle něžná prosba se nedá odmítnout a hlavně funguje líp než nějaký srdcervoucí domlouvání 😵 😀 jo a vypadá jako Ross z Přátel 😀

suki
28. srp 2009

ygreen tak má štěstí, že tě má...být konzerva (nic ve zlým ) a mít konzervu i ženu, to musí být něco, takhle se krásně doplňujete 😀
Já jsem taky celkem veselá kopa, tak to chápu, ráda se směju a vůbec dělám blbost a nový věci a furt něco vymýšlím, každou chvilku něco jinýho 😀 Strašně mě nebaví stereotyp, což naštěstí nemám 🙂

ygreen
28. srp 2009

Suki: a to já si svůj stereotyp hýčkám, jsme přátelé 😀 jsem poměrně neakční typ, protože všude číhááááááá zlo 😀 😀 😀 třeba na matějský, a tak 😀 víš jak, sednu si na atrakci, najednou uslyším křup a uletim jak Prášil 😅 děkuju nechci 😀

suki
28. srp 2009

😀 😀 no ty seš strašně neakční 😀
to vykládej někom jinýmu 😀
ale jinak teda chápu, zlo je všude tomu se nevyhneš ani na matějský 😀 😎

ygreen
28. srp 2009

😀

weru
29. srp 2009

Ahoj holky,

zdravim vsechny. Moc se sem neprihlasuju, ale neda mi, aby nereagovala na rady od ygreen.
Ygreen - je to hrozne super, ze jsi jaka jsi a ze to vsechno beres tak, jak to jde. Jen tak dal. Verim tomu, ze zivot je tak nejak 'jednodussi'.

Jinak k autorce tematu - jsem na tom dost podobne jako ty. Taky jsem si myslela, jak budu vydelavat tezky prachy a vsecko pujde, tak ja chci. No neslo nic. Chtela jsem mluvit nekolika jazyky a nezvladala jsem ani anglictinu. Odjela jsem do Anglie (na rok) a planovala, ze se v lete 2007 vratim domu. Nejsem krasna a hubena uz vubec ne. V lete 2007 jsem jela domu, ale zarizovat svatbu a to jsem nikdy nechtela byt vdana.
Mozna nad vsim az moc premyslis. Jak rika ygreen, vycisti mozek, rekni si, ze na vsechny kasles a ono se to nekde zlomi a zacne se darit. Drzim pesti.
😉

astrane
29. srp 2009

fire85-já mám už dlouho pocit,že chlapi nás brzdí v rozletu skoro všechny a po letech jsme rády,když někam vypadnou a my si můžeme dělat věci konečně po svým...aspoń chvíli...
pokud máš tento pocit už po kratší známosti,tak bych v takovým vztahu asi nezůstala....s narůstajícíma rokama to bude jenom horší....po 10 a více letech je už těžší něco měnit,navíc už tam často bývají děti a pod....já bych taky chtěla začít znovu....mít znovu -náct a být volná a svobodná a mít život před sebou...já jsme kvůli manželovi neudělala nic z toho,co jsem chtěla...nechtěla jsme se s ním rozejít a oboje nějak nešlo dohromady....a teď taky nemám být na co pyšná-teda kromě dětí,to jsou mý poklady....do budoucnosti hledím s obavami,ale pořád doufám,že si aspoń dodělám školu a taky si připíšu nějakej titul před jméno
pořád jsme chtěla třetí dítě a teď nějak nevím...chci si taky někdy trochu něco užít a bavit se..ne jen stát u plotny,vstávat utahaná a mít ten život pořád stejnej...mě už moc změn nečeká,se 2 dětma si nemůžu dovolit nějaký experimenty,ale vy si můžete dovolit co chcete...můžete jít kam chcete,kdy chcete a ským chcete a na jak chcete dlouho-ať už se to týká práce,zábavy,vzdělání,cestování,partnera....
mám teď nějakou osobní krizi či co... ☹ No doufám,že nebude trvat dlouho....

fire85
30. srp 2009

astrane-máš pravdu myslím ve všem co jsi napsala.problém je u mě ten že já se bojím, bojím se s ním rozejít, bojím se být bez něj ptz ho mám moc ráda.on je na mě hodnej, pomáhá mi se vším, jezdíme na výlety atd. akorát třeba to že bych chtěla jít bydlet a pracovat do prahy s ním prostě nejde.ale já jsem asi moc velkej srab abych to udělala.přesně jak to máš ty tak já přemýšlím-že když s ním zůstanu , budou děti atd. tak už to bude úplně v pytli.ale ty už děti máš, věřím že to jsou tvý zlatíčka, a určo si je užíváš.v každým životním období si můžeme něco splnit-ty třeba ted tu školu a tak.

emamamamu
30. srp 2009

taky se mi chce diky ygreen brecet...ve 22 jsem tehotny outsider, ktery netusi, co by chtel delat a o skolu se ani nepokousi, protoze by ji stejne nikam nevzali..snad jedine, co umim, je cist😅

krembonzur
30. srp 2009

ema- 😀

emamamamu
30. srp 2009

vsichni ji dekujou, jak jim otevrela oci a ja si hledam spagat😀😅

krembonzur
30. srp 2009

jouzo 😀

krembonzur
30. srp 2009

ema-jejda, ty uz to mas fakt za par...jak je?ja jeste taaak desne dlouho...razim ve stredu do prahy si vydechnout, tak doufam, ze to vsichni nejak prezijem... 😀 😝

emamamamu
30. srp 2009

ja uz jsem vytocena, vsichni chytri okolo me mi rikali, ze porodim v srpnu a prd...😀
citim se lip, nez kdy jindy, nic mi neni a pochybuju, ze z toho bude porod v extazi😀
v Praze se dobre odpociva, ja uz z velke nudy stokrat nalestila obklady, kdybych teda porodila, at to tady je hezke...😅

krembonzur
30. srp 2009

vsak nic neni ztraceno, ne?srpen konci uz dneska???! 😉
tak to ti zavidim, ja jsem docela KO...ale snad si v Pha odfrknu 😀 😀 i kdyz o tom silne pochybuju... 😀 co blbnes s kachlickama??! 😀 😝 😀

kalu
30. srp 2009

Ahoj- můžu se ká vám taky přidat ???
Taky mám teď takový hnusný životní období a potřebovala bych se nějak "odpíchnout" ode dna...
Je mi jako zakladatelce a jsem čerstvě rozvedená- zůstala jsem sama s mojí holčičkou, která je mým největším štěstíčkem. Ale jinak to stojí za houby.
Zůstaly jsme s malou samy v chalupě, do které je potřeba pořád něco investovat, na malé vesnici a já jsem zatím na mateřské (ještě půl roku). Práci mám 35 km odsud a rodinu 40 km daleko.Jsme na tom bídně s penězma (živím kromě nás ještě 2 velké psy a kočku- ale neměla bych to srdce se jich zbavit)- nemám hlídání ,tudíž ani možnost přivýdělku.Práci mám dobrou a docela mě baví, ale časově náročnou a opravdu daleko- jenže nikde blíž pořádnou práci neseženu- jsme region s velkou nezaměstnaností a jako matka samoživitelka s malým dítětem už tuplem nemám šanci. Dokud jsem byla bezdětná, tak mi to dojíždění ani nevadilo,. ale teď se toho moc bojím...a malá je na mně dost fixovaná ☹
Co se týče chlapů, tak jsem moc ráda, že jsem s ex už rozvedená ( náš vztah byl hodně ošklivej- to by bylo na jinou diskusi)- už i kvůli malý- že máme doma klid a pohodu a malá si nebude naše "soužití" pamatovat. Na jednu stranu bych moc chtěla někoho, s kým bychom tvořili úplnou rodinu- a na druhou stranu se strašně jakéhokoliv vážnějšího vzathu bojím a i když jsem už několik příležitostí k rande měla,šla jsem jednou a podruhý už jsem z toho nějak instinktivně vycouvala... pohybuju se v takovém divném začarovaném kruhu...mám pocit, že jsem nic nedokázala,nic a nikoho nemám (kromě Lucinky samozřejmě- a to mě jediné drží nad vodou), jsem zpátky na začátku a nevím, jakým směrem se vydat...... ☹

ygreen
30. srp 2009

ema: jakej špagát prosimtě ve 22 😀 jestli ti to pomůže tak já byla ve 22 ještě chvilku svobodná, bydlela jsem u rodičů, a měla jsem jen maturu z oboru, kterej jsem nikdy dělat nechtěla 😝 😀
Pokud nejsi úúúúplně blbá😀 , tak min. bakaláře dálkově si klidně udělat můžeš 😉 nejlehčí jsou obory třeba u pedagogických fakult, nebo soukromé školy, VŠFS, Komenskýho..atd. Můžeš tam studovat cestovní ruch, marketing, management, komunikaci, veřejnou správu, politiku, sociální patologii a spustu dalších "lehčích " oborů.
Záleží na tom, co tě baví 😉 A jazyky (které neumím, ale musim na nich zamakat, protože se chci vrátit do práce ověšená tituly a certifikáty 😀 😀 ).
Tak nech ten špagát ještě chvíli být 😀 😉

kalu: ty máš těžkou životní situaci ☹ nemohla by ses odstěhovat blíž k zaměstnání?