Jedno nebo dvě děti? Rozhodujeme se

dajahk
22. zář 2009

Máme 18 měsíční holčinu a stojíme před rozhodnutím zda vůbec, a kdy druhé dítě.. Proč vy jste chtěli druhé dítě a jaký věkový odstup máte osvědčený? Já bych určitě měla znovu rizikové těhotenství a dítě by mohlo být zase nedonošené...Proto naše rozvahy.

musko
22. zář 2009

daji, to je na rozhodnutí každého, na čo sa cíti a čo chce..... Ja som mala prvého syna, keď som mala 33r, končilo akútnym cisárskym pre preeklampsiu, ale vedeli sme, že by sme chceli aspoň 2 deti, hoci 3 by boli ideál 😉 . No, nejmladšia už nie som, tak sme to skúsili a po skoro 4 rokoch - znova cisárskym - sa nám narodil druhý chlapček - tiež to bolo rizikové, chodili sme do Brna na špec. pracovisko ako na klavír, ale stálo to za to 🙂 . My sme tiež dve sestry - a bolo nám spolu dobre, manžel je jedináčik a preto chcel viac detí - stále spomína, ako mu bolo smutno, keď pršalo a on bol doma sám...... Doporučujem Ti knižku od Jiřiny Prekopové - Prvorozené dítě - vydal Portál - t.r. posl. vydanie. O súrodeneckých pozíciách, o deťoch jedináčkoch aj z viacpočetných rodín. Ale ako hovorím, je to na Vašom zvážení.... Ale nikdy nevieš, ako to bude, či bude tehotenstvo rizikové, či dieťatko donosíš atď. Každé tehotenstvo je iné a každé miminko iné, to nikdy nevieš.....
4 roky mi prídu akurát - to prvé dieťatko je už rozumnejšie, vie sa o seba aspoň čiastočne postarať. dá sa s ním dohodnúť, niektoré veci vysvetliť, chodí do školky a tam má mamka čas na to miminko a popoludní sa može vystriedať s ockom a vanovať sa staršiemu alebo možu spolu niekam vyraziť.....
Tak držím palce. Za seba možem povedať, že je to obohacujúce a stálo to za to. 😉

lucinecka
22. zář 2009

Daji já jsem pro mít děti dvě. Mám ségru o rok mladší a ikdyž jsme se někdy mlátily hlava nehlava myslím že bylo fajn že jsme měly jedna druhou. Nechtěla bych jedináčka. Našemu synovi jsme se rozhodli pořídit sourozence brzy, budeme mít rozdíl 20m. Je mi jasný že to bude ze začátku docela hukot, ale myslím že bude fajn že ten věkový rozdíl bude tak malý, budou mít k sobě snad velmi blízko. Do druhého jdi až se budeš cítit na to připravená, já už jsem a moc se těším 🙂

daisy1
22. zář 2009

ja vzdy chtela dve deti, ted mam jedno vlastni a priteluv syn je u nas 10 - 12 dni v mesici.... tak ted nevim... takze resim podobny problem.

misicka85
22. zář 2009

Já jsem taky vždycky chtěla alespoň 2 děti, brala bych i 3 ale to už nevím jak bychom fnančně zvládli. Ale 2 jsem chtěla 100%, sama jsem jedináček a strašně mi to vadilo, a už jako dítě jsem si říkala že jedno dítě nechci ani náhodou! O první dcerku jsme se snažili 2,5 roku, tak jsme předpokládali že i to druhé nepůjde hned a ono ejhle 😀 Ale jsme moc šťastni, strašně se na toho dalšího prcka těšíme.
Každopádně,je to na každé ženě,jak se rozhodne 😉

dajahk
autor
22. zář 2009

Holky moc děkuju za názory, já jsem měla malou taky císařem pro preeklampsii, proto se bojím, aby na tom druhé nebylo hůř..lékaři varují, tvrdí, že druhé je velké riziko. Sama jsem jedináček, teď vidím "výhody" jedináčka pro rodiče, ale zase znám negativa sama jako jedináček. I když, výhody by se taky našly, ale "jen" materiální, což je často trochu na nic. Jedináčci pochopí :o)

niki2
22. zář 2009

Taky jsem jedinacek a jedinacka bych nechtela. Ted vidim, jak kluci spolu radi, jak spolu drzi, je to krasne. Chteli jsme rozdil 2 roky, jsou od sebe 3 roky a 3 mesice a je to fajn.

pikusa
22. zář 2009

Tak já si vždy přála aspoň 2 děti....
bohužel na Matyáška jsme dlouho čekali a nakonec pomohlo až umělé oplodnění,Letos mi bude 35 a doufám,že ještě jednoho prcka mít budu....
Věkový rozdíl mezi dětmi jsem vždy chtěla větší...4-5 let,ale ted už zase tak dlouho čekat nemůžu....

janneke
22. zář 2009

Dajahk, myslim, ze tohle si musite rozhodnout sami s manzelem. Vzit v potaz vsechna pro a proti.
My se uz rozhodli, uz davno, to jsem ani nebyla tehotna. Nechame to pri jednom diteti.
Vzdycky jsem rikala, ze budu mit dite, nikoli deti. Mam pocit, ze takhle bude mit moje mala veskerou mou pozornost, veskerou mou lasku a peci, nebudu nic z toho muset delit.
Podvedome vim, ze uz 2 deti by pro nas bylo moc.

beruthiel
24. zář 2009

janneke a budeš mít rozmazleného, na mamince závyslého jedináčka ;)

marketamodra
24. zář 2009

proč by měla mít rozmazleného a na mamince závislého jedináčka? jaký je rozdíl mezi jedináčkem a sourozenci, narozenými např. 6 let po sobě?

dagina
24. zář 2009

Ahojky, sice s manžou chceme mít ještě jedno miminko, manža je do druhého úplně žhavej, ale já to vidím trochu jak Janneke. Malé se maximálně věnuji, o narození jí čtu, povídám, zpívám.... no však to znáte, pro sebe nemám téměř ani chvilku, sice si mateřství si užívám každým coulem,ale jsem stále šíleně utahá, někdy skroro spím i ve stoje, kdyby přišlo druhé miminko cca po 3 letech..., vždyť to tříleté také potřebuje pozornost...., mám jen jedny ruce, jednu pusu...., a také jedny nervy 😅 . Mateřství je moc krásné, ale neskutečně náročnéééé!!! Obzvláště když není ani chvilka ji komu dát, kdo by povozil..., prostě jen se mnou..., tchánovci sice chodí jednou za uherák vozit, ale u toho mě zase na druhou stranu tak vydeptají, že kdyby radši nejedzdili udělají lépe.
Malou máme též po IVF, je to vymodlené miminko, a momentálně si nedovedu představit dělit čas, pozornsot..., ikdyž jedna maminka v jiné diskuzi mě trochu setřela tím, že mateřská láska se nedělí ale násobí, s tím sice souhlasím, ale čas se přeci dělit musí...., ale možná dělám z komára velblouda a dvě děti mít je pohoda, pokud to tady potvrdíte, jdem do toho okamžitě 😉 .

zdenka26
24. zář 2009

Mám podobný názor jako janneke,já měla sourozence o 10 let staršího,takže jako bych neměla,nijak rozmazlená a závislá jsem nebyla.je to věc názoru,každému vyhovuje něco jiného 😉

kristi
24. zář 2009

dve, s dostatecnym vekovym rozdilem, min. 6 let...

beruthiel
24. zář 2009

Ano, právě někdo na hranici těch 5-6ti let, už jsou děti z psychologického hlediska dva jedináčci, ne sourozenci ;).

katty_k
24. zář 2009

a proc ne rovnou tri? 🙂 pokud priroda da a my to zvladneme, tak bychom radi meli minimalne dve, idealne tri a s velkym stestim ctyri deti, ale jelikoz mam prvni miminko ve triceti, tak nevim jestli to stihneme... tak nebo tak budeme mit doma v padesati pubertaky

mam starsiho bratra o tri roky, jako deti jsme si dokazali v pohode hrat, mam ho moc rada a dodnes si pomahame jak jen muzeme

maart
24. zář 2009

Tri jsou nejlepsi 🙂 ...a vsechno se da stihnout...ja jsem mela prvniho klukana skoro v 31 letech...no a koukej 😀 , mam 3 krasny kousky!

kristi
24. zář 2009

bracha je o 14 let mladsi 🙂

ja chci aby moje deti byly sourozenci, ale taky mam jen jedny nervy, takze cim dyl od sebe, tim pro me lip

maart
24. zář 2009

Mam nervy jako ze zeleza.... 😀 ... 😝 ....

katty_k
24. zář 2009

maart: bohuzel Terka byla cisarem, ale nevzdavam to, pristi leto bychom chteli znovu zacit se snazenim se o sourozence, Terezka byla vlastne ihned, mesic po vysazeni prasku 😵 tak nam to snad pujde dobre
kristi: s tema nervama mas recht, obcas mi pochoduji, ale to asi kazde mamince, manzel nastesti hodne pomaha a malou treba uspava a koupe a pokud bude vice deti, tak si nejspis poridime i pani na vypomoc do domacnosti, to sam navrhoval...zatim to ale zvladam
neco si nedovedu predstavit, jak zvladnu dve a vice deti, ale stejne tak jsem si neumela predstavit kupu veci ohledne jednoho. Az budu postavena pred vec, tak to budu resit a nejak si to usporadam aby vsechno klapalo

maart
24. zář 2009

Tak to jo, Katty, to jsi to mela slozitejsi, ja jsem rodila 3x prirozene. S tema nervama...to je jasny, ja nekdy silim, ale chteli jsme vzdycky 2 deti, nakonec mame 3 a fakt ze bych nemenila. Na druhy strane je mi fakt uplne jedno, pro kolik deti se kdo rozhodne, kazdyho vec je to... 😉 . Kazdy to proste ma a citi jinak.

...manzel mi taky pomaha...odjizdi sice brzo do prace, ale veze kluky do skoly a skolky, vecer se vraci kolem 17.30...jime spolecne, koupe malou, pak pomaha klukum, ukladame spolecne...Byt sama kazdy vecer...nene, to bych asi fakt nechtela.

Kristi..myslim si, ze i kdyz budete mit deti vic let od sebe, tak to jedinacci nebudou, budou to vzdycky sourozenci, bude to fajn.

katty_k
24. zář 2009

maart: jedinacka bych osobne nechtela, sourozenec dela hodne, tak doufam, ze se nam to povede, zustavam doma s detmi, takze je to o to jednodussi
premyslela jsem kolik je pravdy na tom, ze kdyz jsou tri, tak jeden vzdycky prebyva co se hrani tyce, ze to neni dobre, ale kdovi co je na tom pravdy a taky je to urcite dite od ditete jine

janneke
24. zář 2009

beruthiel, nechapu, proc bych mela mit rozmazlene a na matce zavisle dite. Dite bude takove, jake ho vychovam.
Mne zalezi na kvalite, ne na kvantite. 😉

markytkaaa
24. zář 2009

Obojí má něco do sebe 😉 na jedináčka bude více času i více financí, když budou dva, naučí se co je týmová hra, soudržnost sourozenců a vůbec v tom lepším případě mohou být parťáky 🙂
Důležité je, že druhé miminko si pořizují rodiče protože chtějí oni dva, ne protože chtějí mimi "pro prvního" aby nebyl jedináček 😉

My druhé určitě chceme, ideální nám přijde věkový rozdíl 3 - 5 let. Uvidíme jak nám to vyjde nebo nevyjde 😉

andrea999
24. zář 2009

ja som mala prvého syna v 21 rokoch a bola som presvedčená,že to stačí.. a tak až po šiestich rokoch som sa dala presvedčiť manželom,že by sme mohli mať ešte jedno.Dosť dlho som si myslela,že dve deti je akurát , ale neviem čo sa stalo a zrazu po 10 rokoch máme Andreaska a ja by som chcela ešte jedno...Dajahk,moj prvý syn bol tiež nedonosený,bála som sa ,ale bolo to úplne opačne a pri treťom úplne najlepšie...

beruthiel
25. zář 2009

janneke: Proč? Proto..."Mam pocit, ze takhle bude mit moje mala veskerou mou pozornost, veskerou mou lasku a peci, nebudu nic z toho muset delit."....ani tvá dcera se nebude muset dělit, o hračky, o strasti i o laskavosti, o nemoci i o pamlsky, jak už se sourozenci dělit musí, nebude se mít komu svěřit s trápením ani s radostí, nebude mít na koho svést rozbitou vázu ;), bude mít jen tvou veškerou lásku a pozornost ale to ostatní jí nikdy dát nemůžeš.

matru
25. zář 2009

Ahoj holky 🙂
tak já měla 9 let jedináčka, bylo to úžasný,užívali jsme si jí, měli na ní čas, dali jsme jí maximum....až když šla do školy,tak začala toužit po sourozenci, byla jediná ve třídě,kdo ho neměl...nám se nejdřív moc nechtělo, ale když se nám přehoupla třicítka, začala jsem si i já říkat, že by to asi bylo fajn...Nelinka se podařila okamžitě a určitě nelitujeme, užíváme si jí úplně stejně jako před lety Kačku, nejsem ani unavená ani vystresovaná jako holky, které mají děti po roce....takže když to shrnu pode mě je jedináček stejně super jako děti 2, záleží na každém jak si to zařídí, aby byl spokojen....víc dětí bych ale nechtěla, pokud bych teda neměla jiného partnera nebo se nestalo něco neočekávaného.... 😵

andykov
25. zář 2009

Přidám taky zkušenost... Já vždycky chtěla jedno miminko a to moc holčičku, úplně jsem si ji vysnila. Když mi dr. v 17tt týdnu řekla, že asi kluk, tak jsem byla trochu zklamaná a na to jsem si řekla, že holčička bude příště, ale pak se ukázalo, že dr. se trochu spletla a je to opravdu holčička... Po narození malé to byl fakt záhul, nikdo mi skoro nepomohl, musela jsem úplně vše dělat si sama, vyloženě jsem se v tom koupala ☹ Tam jsem byla jistá, že druhý nikdy....ale už jsem do toho nějak zajela a docela ráda bych ji ještě jednoho toho sourozence pořídila, ale nedřív než za 5let, chci si ji užít. Akorát u nás už nebude chtít tatínek, už má 7ltého klučinu a Kikina vlastně i bráchu, ale bydlí u mamky, take je to pořád takový napůl jedináček.

janneke
25. zář 2009

beruthiel, muzeme diskutovat do nekonecna, kazda mame svuj nazor. My jsme se proste takto rozhodli a tim to konci.
Pises: ani tvá dcera se nebude muset dělit, o hračky, o strasti i o laskavosti, o nemoci i o pamlsky, jak už se sourozenci dělit musí, ..
Muj manzel je jedinacek a neni ani rozmazleny, a neni ani na sve matce zavisly. Ja mam starsiho bratra a o hracky jsem se s nim delit nemusela (panenky ho nezajimaly, mne nezajimala auticka). Jako deti jsme jeden druheho moc nepotrebovali, az v dospelosti jsme se vic sblizili.
Myslim, ze rozmazlene dite muze mit i matka 4 deti, zalezi rozhodne na vychove, ne na poctu sourozencu.

musko
26. zář 2009

ahojte
peidám ešte trochu - jankee a dagi - tá láska sa nedelí, ale znásobuje, človek ani nevie, koľko jej v sebe nosí....
A byť aspoň dvaja súrodenci je dobré aj pre dospelý život - máte blízku dušu, ktorá Vám rozumie a má Vás rada, rocičia starnu a nedajbože, keby ostali ležať, alebo ťažko ochoreli - aspoň je s kým sa o to podeliť. Cudzí Vás nikdy nepochopí a podellíte sa o starosti a bolesti..... Ja to vidím teraz - mamka bola jedináčik a stará sa o svojich rodičov sama - teda už len o babku, starký zomrel pred rokom. I keď pomáha moj otec a aj my ako vieme, vždy je to v podstate na nej.... Aj my sme sa tarali o mužovho otca - bol ťažko chorý, 1,5 roka ležall v posteli, ku koncu s preležaninami a museli sme to zvládnuť sami - keby ma nemal, tak sám a bolo to fakt strašne vyčerpávajúce..... Asi je to smutné do tejto témy, ale týka sa to súrodencov a počtu detí v rodine.....
A ako som napísala vyššie - tretie by sme tiež celkom privítali - nie hneď, ale tak o tie ďallšie 4 roky - ideál 😉 To budem mať 41 rokov a fakt v byte budé potom pubertiaci, ale aspoň sa nebudeme s mužom na staré kolená nudiť 😀

anatanka
26. zář 2009

Ja jsem vzdycky chtela jedno dite - holcicku. To mam, tak jsem to vic neresila. Ale posledni dobou premyslim o tom, ze bych casem jeste jedno dite chtela. Jenze manzel ma dalsi dve, ktere jsou u nas velice casto a 4 deti by bylo uz vazne nad moje sily.
Mozna casem, rikam si, ze mam prece jen jeste nejakych 6 let...
Ted bych do toho ale nesla, Miri se venuju na 100 procent a chci, aby to tak zustalo a na druhou stranu, aby i dalsi moje dite melo stejny servis, coz bohuzel dohromady neni mozne.
Kazda matka to musi citit v sobe, jestli do toho jit nebo ne.