Jméno po rodičích. Ano nebo ne?

no keby sa matka volala Perla a tatko Sergej, tak by som asi riadne pouvažovala, či dám meno po rodičoch 😖

vsak to hej.. my ale amme pekne mena 🙂

Oživuji diskuzi, jaký je váš názor?

Minea: já jsem klukovi chtěla dát jméno po manželovi...za prvé se mi jeho jméno moc líbí a za druhé mi to přišlo, jako taková úcta k mému muži, pojmenovat stejně i jeho synka...Jenže se nám narodila holčička 😀 😀 😀 😀 (a u té jsem jméno po mě vůbec nezvažovala...holčičí jsme měli vybrané jiné)
....Můj názor???? Proč ne?

Kalo, a co ta otázka praktičnosti/nepraktičnosti, jak tu už víckrát zaznělo - je to komplikace pro dítě i pro otce (doporučená pošta atd.). To jsi nezvažovala?

Ahojky tak mě se odjakživa hrozně líbý jméno Tomáš a vzhledem k tomu,že manža se jmenuje Tomáš tak se tak prostě bude jmenovat i náš prcek,mě se to moc líbý,že budu mít dva Tomáše 😀
Jinak kdyby to byla holčina tak by se jmenovala po mě Šárka,protože mě opravdu nic jiného nenapadlo.Nejdřív jsme s manžou uvažovaly,že bychom mu jako daly buď Tom nebo Thomas,že s tím budou v budoucnu problémy a tak,Thomas se mi moc líbý,ale chci mu říkat Tomášku a to bych Thomasovi nemohla,protože by to Tomášek prostě nebyl.
Jinak můj taťka se jmenuje Zdeněk a brácha taky a nějaké velké problémy nejsou a to je brácha dospělěj a bydlí u rodičů v baráku takže pošta chodí do stejné schránky a s tím tedy problémy nejsou a když je doporučená pošta tak na lístku je vždy ročník.Problémy byli spíše když bydlely spolu a mamka automaticky otevřela každou poštu,protože prostě nevěděla,že to zrovna není tátovo,ale teď už ví,že táta telefon od Vadafone na paušál nemá tak to neotevře 😉

To s poštou na stejné jméno mi nepřipadá nějak podstatné...proto jsem o tom vůbec nepřemýšlela...Ale každý má jiný názor...někdo by to mohl brát jako "problém". 😉

Ahojte.U nás v rodine mám ja rovnaké meno s mamou a brat s otcom.Sestra prišla" neplánovane"a tak má aj svoje meno 😀 Problémy s poštou sme nemali ani nič podobné.Keby sa mi moje meno páčilo,tak určite by som ho svojej dcérke dala a keby už mužove meno nepoužila jeho sestra(ktorá má syna Michala dceru Michalu-na hlavu 😠 )tak by som dala svojmu synovi po mužovi.Takto sme sa rozhodli pre mená,ktoré sme nikdy v rodine nemali a páčia sa nám obom-Silvia?Patrik? 🙂

Tak tchán je Jirka, mému manžovi tak už rodiče, tety a babičky říkají Jiříku a malej by musel bejt Jiříček a to by mě do smrti mrzelo 😀 😀
Myslím, že každý je originál a keždému sedí jiné jméno 😉

muj nazor je stale stejny, takze NE

manžel chtěl taky jméno po sobě, tatkovi.... Ale já se nedala, chci už asi 20 let Tomáška.... 😉 Tchán to MM naštěstí taky s nadsázkou rozmlouval... prý když chodí účty neví na koho to je, tak to radši vždy zaplatí... 😀

Tak já sice nejsem zastáncem jmen po rodičích, kdyby jsme čekali holčičku, byla by to Natálka.Ale čekáme chlapečka a od první chvíle, co to víme,mu začali říkat všichni po taťkovi-malej Bořeček...tak to bude Bořek.Vždycky jsem si přála nějaké jiné jméno na kluka, ale tím, že už jsem si nejen já, ale i všichni zvykli oslovovat našeho chlapečka Bořeček, tak už to ani jinak nejde.

Já sama se jmenuju po mamce a z vlastní zkušenosti musím říct, že bych nikdy jméno po sobě či manželovi svému dítěti nedala.Fakt ne...

Pro okoli je to rozhodne neprijemny. Mame kamaradku Jitku, jeji 20leta dcera je Jitka, takze rikam stara a mlada. O malem Vojtovi od jednech znamych radeji jmenem ani nemluvim, abych nemusela specifikovat, ze nemyslim jeho otce, ale malyho.
Na druhou stranu je pro rodice jednodussi, ze si nemuseji lamat hlavu a jmeno tupe prevezmou.

Gigi, připomněla jsi mi kolegyni, která se jmenovala Vlasta po mámě. Říkala nám, že její máma přitom své jméno odmalička nesnášela. Smály jsme se tomu tehdy celé odpoledene 😀

Můj názor je NE!Ale kámoška má syna po sobě a dceru po manželovi, to už je lepší,ale já bych stejně vymyslela něco úplně jiného 🙂 🙂 🙂 🙂

aj ja vravim ze nie. babatko volas roznymi osloveniami, napr. srdiecko, zlaticko, milacik...ked sa mu prihovaras.... a u nas napr. ani pri tychto osloveniach nevie manzel na koho vlastne hovorim. a keby nahodou sa prihovaram syncekovi rovnakym krstnym menom, tak je to chaos nad chaos.

rozhodně ne!já se jmenuje po mamce, ta se jmenuje po tetě, moje malá má po mě max.začáteční písmenko 😀

Neee, je to hrůza dvě stejné jména v rodině pak je to tam jak u blbečků, člověk někoho volá a dojde někdo jinej 😠 Přes jedno koleno proč ne, ale určitě né stejné jméno po rodičích.

Ahoj, tak můj nazor je taky ne manžel je po tchánovi a ja bych svym klukum stejné jmeno nedala jsou pak v tom zmatky u nas se taky říka maly a velky 😀 .Sestra ta ma dvě holky u te druhe dala jmeno po švagrovi Michaelka,že když se nepoved kluk tak bude mít jmeno po něm ,ale to se ještě dá.

Ahojte 🙂

Moj nazor je urcite nie. Manzel ma rovnake meno ako jeho otec a dedo, a povedal, ze urcite by nikdy nedal svojmu dietatu rovnake meno. Kazdy je jedinecna osobnost, nemusi od narodenia niest so sebou, ze je nieci syn a jeho pokracovanie. A okrem toho, ked sme u svokrovcov, a niekto zakrici na manzela alebo svokra, tak sa furt nevie, ze ktoreho myslia, tak potom sa krici spat, ci maly ci velky, no hruza. Problemy su aj s postou, velakrat sa stalo, ze svokor otvoril manzelovu postu, hoci nebyvame spolu, ale nieco mu obcas pride aj na rodicovsku adresu. Takze ja som zasadne proti, aj keby mal manzel najkrajsie meno na svete, nech dieta nie je viazane a ovplyvnovane dedicnym menom. 😉

n nás babička volá stará Sylvo, mladá Sylvo 😀 😝

Já bych nikdy nedala jméno po rodičích (nebo po blízkých příbuzných).Mě to příjde dost neoriginální a chudé.Každý má právo na své vlastní jméno. Pouze u dcery máme takovou malou vyjímku. Jmenuje se Blanka (což není nikdo z rodiny), ale při křtu dostane jméno Hana. Vybrala jsem si to jako vzpomínku na moji milovanou babičku,která nedávno zemřela.Pro mě to byla strašně důležitá osoba a její odchod jsem nesla hodně špatně. Bohužel se už Blaničky nedočkala a tak aspoň jejím druhým jménem si ji trochu připomeneme. Ale jako první jméno bych ho asi nedala.

MM je Jan a náš prcek bude taky Jan, ale v rodině je to zajetý tak, že když jednomu se říká Honza, tak druhýmu se říká Jenda, Jeník, Janek apod. MM má jméno po svém otci i dědovi, bohuže oba tu už nejsou s námi. Nicméně tvrdí, že mu nikdy stejný jméno s nima ani v nejmenším nevadilo.
No a taky máme takový echt český 🙂 příjmení, ještě k tomu dlouhý, takže Jan je k tomu ideální.

Konjo, to je moc hezke 🙂

Ahoj Holky,
já jsem zásadně proti tomu dávat jména po rodičích. Tak třeba můj děda s babičkou jsou Karel a Ludmila a své děti pojmenovali Karel a Ludmila. Takže mojí mámu celý život oslovovali malá Lída a babičku velká Lída a no a chlapy taky tak 🙂 Pak se jim samozdřejmě pletla pošta atd.... Přesně jak psala Konja je to neoriginální a oslovování malá velká je příšerný 😝 ! To je samozdřejmě jen můj názor a každý ať si má ten svůj. Papa

ajicek, plne suhlasim, moj manzel je treti v rodine so svojim krstnym menom, a doma sa im tiez vecne plietla posta, teda ak mu zabudli napisat aj titul, a sam nastastie povedal, ze si nezela aby sa syn volal po nom a ja som absolutne rada, zastavam zasadu, ze kazdy v rodine by mal mat svoje originalne (nie vystredne) krstne meno, aby sa hned vedelo o kom sa hovori, takze stvrta Katka a piata Zuzka a podobne nehrozia

Sophy naprostý souhlas 🙂
Proč se opakovat když je tolik krásných jmen!

Rozhodně ne! Úctu projevuju jinak a hlavně v dnešní době, kdy může mít dítě dvě jména i bez křtu, bych to řešila právě třeba tím druhým jménem 😉