Kdyby partner nemohl mít děti a vy ano...

matysecek
22. únor 2007

Ahoj.......tuhle diskuzi jsem založila proto,že jsme se nedávno bavili s přítelem,kdyby nemohl mít on děti a já ano......spíš s tím začal on.Jak bych to řešila.Mluvil,že u něj připadá v úvahu jen adopce,ale já bych jednou chtěla mít bříško a být těhotná.......díky za všechny příspěvky,jestli se přidáte.....pa

gita06
22. únor 2007

tak to je těžký,asi bych taky chtěla adoptovat mimčo,nebo dárce a já bych byla těhotná,ale to nevíš pak s kým to máš 😲 to bych nevolila,asi bych brala adopci.

matysecek
autor
22. únor 2007

ale je to taková potřeba........pro každou ženskou,že to mimčo bude nosit....asi bych o to nechtěla být ochuzená 😒 takhle to dítě je alespoň jednoho z páru......adoptované děťátko neni ani jednoho z nich.A vím jak adopce dlouho trvá a co s tím je za problémy ☹

luciass
22. únor 2007

maty ještě krok zpět, partner už ví určitě, že nebude moct mít i za pomoci mimčo?

marinka
22. únor 2007

maty, já bych určitě volila dárce. Chtěla bych dítě odnosit a porodit a také, byla by větší šance, že se dítě "povede", protože přeci jen bude z poloviny tvoje a také spermie nemůže darovat kdekdo..

matysecek
autor
22. únor 2007

můj přítel je střelenej v tom,že přemýšlí dopředu aniž by věděl...co se bude dít.....ptal se mě na to,jen tak a byl docela naštvanej,když jsem mu řekla,že bych dítě chtěla odnosit aby bylo alespoň z části naše...myslím,že tohle chlap nemůže ženě zakázat......myslíte,že to je důvod k rozchodu?
marinka:souhlasím s tebou 😉

marinka
22. únor 2007

maty, myslím,že teď to řešit nemusíte 🙂 Určitě se vám mimi povede v pohodě! 🙂 Ale když má přítel takové dotazy, tak by se pak neměl naštvávat, když mu řekneš svůj názor. Já vím, že bychom se kvůli tomu nerozešli. Kdyby s tím manžel nesouhlasil, tak bych raději volila adopci, než rozvod s ním. Ale myslím, že chlap, který by hned odmítl možnost dárce, by to udělal spíš z ješitnosti. Přijde mi to jako - když to dítě nemůže být moje, tak ať není ani jednoho z nás. Ale taky je fakt, že tohle je velmi složitá věc, která se vztahem zamává a myslím, že většina chlapů by měla problém dárce přijmout (už jenom proto, že by pak bylo všem jasné, že problém byl na jeho straně).

swetlus
22. únor 2007

Ja bych asi byla taky pro adopci. Manzel by nejspis nemel nic proti darci ale me by to naopak bylo vuci nemu nefer. Netrvam na tom ze musim dite porodit (no teda ted uz jo 😀 ) ale prislo by mi to k nemu nespravedlive. On za to prece nemuze kdyz nemuze mit deti 😅
No, nechci rypat, ale pokud se nedokazete v takove docela zasadni veci nejak domluvit...kdo ti zaruci ze i kdyby jste toto nejak presli ze zas nevyrukuje s necim jinym? Sama si musis zhodnotit jaky je clovek, jestli ma hromadu dalsich prednosti ktere to vyrovnaji... tezko ti tu nekdo muze poradit jestli je to duvod k rozchodu 🤐

marinka
22. únor 2007

Ale víte, co je zajímavé? Znám holky, které nemají vajíčka a taky řeší tenhle problém, jestli dárkyni, nebo adopci a všichni jejich manželé, chtějí raději dárkyni! Je pro ně hlavní, aby mimi bylo jejich a už jim tolik nevadí, že vajíčko nebude manželky. Ale v opačném případě (kdyby byl problém u nich), by chtěli raději adopci 🙂 Myslím, že ženy jsou v tomhle silnější a mnohem víc jich volí vajíčko od dárkyně, než kolik chlapů je schopno přijmout sperma od dárce..

r123
22. únor 2007

aho tak já si určitě myslím že chlap by měl pochopit že když žena může ty děti mýt tak to chce zažít aspoň jednou takže bych taky volila dárce a pokud by to šlo tak třeba někoho koho znám a hlavně někoho kdo by se partnerovi zamlouval a nebo ho i sám navrhl.a samozřejmně bych si předem právně ošetřila že si na dítě nikdy nebude dělat nároky a tak.adopce je hezká věc člověk tím pomůže těm dětičkám ale volit adopci když žena může normálně otěhotnět je zbytečné.to když nemůžou mít oba děti nebo se pro ni rozhodnou protože chcou pomoct proč ne!marinka:souhlasím-chlapi sou ješitní a sobečtí v tomhle oni si přídou jako že by pak byli podvedení a tak.moje známá to taky takhle udělala.ona mít děti mohla ,ale její manžel ne tak přemýšleli jaký řešení zvolit a nakonec po dlouhých týdnech diskusí se dohodly že sperma poskytne bratr jejího manžela.teď už je malýmu 8 měsíců a sou spokojení a manžel je rád že to tak dopadlo!

lucianka
22. únor 2007

R123, tak se přiznám, že bych nechtěla, aby to byl někdo, koho znám... ale vím, že pokud se volí dárce, tak se přihlíží k tomu, aby byl co nejvíc podobný manželovi - vzhledově, zájmy atd.

My jsme se o tomhle s manželem bavili... A oba jsme se shodli, že bychom volili dárce. Přece to, že ta spermie není manželova, ještě neznamená, že to mimčo nebude manželovo. Vždyť není nic krásnějšího, než když manžel vidí, jak mamince roste bříško, vidí dítě u porodu, jeho první křik... prostě to mimčo "od početí". U adoptovaného miminka to takové není. Myslím, že i to, že stále zvracím a je mi zle, i to je pro mého manžela krásné. 😀

V době, kdy jsme se o tomhle bavili, už jsme čekali miminko, ale ani jeden jsme to v tu chvíli netušili. 😉

marinka
22. únor 2007

lucianko, to je pěkné 🙂 Máš šikovného manžela!!!

buresinka
22. únor 2007

Holky, tak jsem narazila na tuto diskusi. A mám k tomu co říci. My jsme právě jeden z těch párů co jsme museli volit využití dárcovských spermií. Můj manžel nemá ani jednu spermii a v jeho případě by nezískali žádné buňky ani operativními metodami.

Maty myslím, že by se k tomu přítel postavil jinak v situaci, kdy by jí musel opravdu řešit. Protože dokud byla jakási naděje, že by manžel mohl mít dítě vlastní, tak se člověk snaží možnost dárcovských spermií odsunout úplně do pozadí. Pak když už není jiná možnost a člověk je postaven před realitu, rozhoduje se jen mezi těmi možnostmi, které má.

V našem případě mohu říci, že to byl manžel, který s nimi souhlasil okamžitě, já jsem měla s těmi dárcovskými spermiemi mnohem větší problém. Srovnávala jsem se s tím skoro rok. Ale přesně, jak tady píšete některé, je to pořád lepší než adopce. Miminko bude z jedné poloviny z genů, které známe. No a výběr dárců je velmi striktní, musejí být zdraví. Jinak jsme při výběru uvedli výšku, váhu, barvou očí, vlasů, jaké minimální vzdělání by měl dárce mít a krevní skupinu. Ostaní věci už jsou spíše věcí náhody.

Jinak je to přísně anonymní, tak vůbec nevíme, koho zvolili v centru,jen nám řekli, že se snažili c nejvíce vyhovět našim požadavkům.

R123: předpokládám, že ta tvoje známá to, ale neřešila v centru asistované reprodukce.

krista
22. únor 2007

Ahojky u nás je to tak,

já jsem mu říkala že v případě, kdyby jeden z nás nemohl být děti, tak bych ráda adoptovala malýho mimíska, jenže manžel se vztekal, že nevíme co je v něm za krev ap., takže on by na adopci nepřistoupil a asi bych ho neukecala, ani bych se o to nesnažila, je to zásadní krok a musí se k tomu přistoupit kompromisně.

Takže bychom to nejspíš udělali tak, že bychom si zařídili luxusní život, kariéra, dovolené ap. (jestli by to finance dovolili), ale bylo by mi bez mimíska fakt smutno, doufám že mě to nepotká ani bych to nikomu nepřála 😉

Buresinka, máš velmi tolerantního partnera a přeju ti to. Můj manžel by na tohle asi nikdy nepřistoupil 🙂

lucianka
22. únor 2007

Buresinko, já právě nevěděla, jak přesně to je. Jen jsem četla, že se vzhledově snaží najít podobný typ jako je manžel. Akorát to vzdělání se zájmy jsem popletla. 🙂

Marinko, mám. 😵

buresinka
22. únor 2007

Holky, mám moc tolerantního partnera a jsem ráda. I když to bylo velmi těžké období. Ještě jsme řešili, jestli to někomu řekneme nebo ne. No a zatím je to jen mezi námi. To je třeba i důvod proč nemám v ikonce fotku, protože člověk nikdy nemůže vědět, kdo tyto stránky čte.

No a teď jenom musíme čekat, aby se embrýsci uchytily. První pokus se nepovedl, ale dnes jsem dostala MS a mohu se objednat na další. 🙂

r123
22. únor 2007

buresinka:hodně štěstí ať se to povede!jinak já vůbec nevím jak to chodí nebo jak to měly oni já jen vím že dárcem byl bratr toho jejího manžela! 😉 zas až tak dobře ji neznám je to známá mé tchýně takže vím jen to co vykládala když u nás byla na návštěvě když sme ještě bydleli u tchýně.a teď vím že tchýně říkala že u nich byla před pár dnama a že byla velice spiokojená!

matysecek
autor
23. únor 2007

holky,děkuju moc,že jste se zapojili do diskuze...........doufám,že to přítele přejde ale hlavně doufám,že to nebudeme muset nikdy řešit......víte,můj taťka a moje mamka čekali bratra a teprve pak se vzali......a když šel žádat můj taťka mojí babi o maminčinu ruku,tak ho chtěla babi zabít,ale táta to myslel dobře "řekl,čekáme miminko,chtěl jsem to vědět,než si Alenku vezmu,že můžeme mít dítě"......táta to blbě řekl a babi blbě pochopila........taťka chtěl vědět,jestli je plodný,nechtěl mámě zkazit život....... 🙂 docela úsměvná historka......ale babi z ní byla v šoku,ale teď se tomu už směje 🙂

marinka
23. únor 2007

Tak jsem se včera pro zajímavost ptala manžela, co by on chtěl v situaci, kdyby neměl žádné spermie, jestli raději dárce, nebo adopci, a okamžitě řekl, že dárce. Že by to miminko bylo aspoň způli moje a proto by se určitě povedlo 🙂 Musím říct, že mi udělal velkou radost a když jsem to s ním rozebírala víc, tak se dokonce shodl se mnou, že si taky myslí, že chlapi, kteří to odmítnou, to udělají především z ješitnosti 🙂

matysecku, tak to si umím představit, tu reakci babičky, když tohle řekl 😀

matysecek
autor
23. únor 2007

myslím,že když je neplodný muž,měli by rozhodovat dohromady,to je jasný,ale spíš by měla žena mít přednost a zase naopak.....protože chlapům by bylo vážně jedno,kdyby dali sperma cizí ženě.Já bych udělala všechno,abych mohla dítě nosit............
marinka: 😀 no......babi ho chtěla zabít 😀

kacabacka
23. únor 2007

S tím bratrem-dárcem to není špatný nápad, jelikož si mohou být podobní, když jsou to bratři, mají podobné geny, a je to pořád v rodině 😀 Takže si myslím, že to je to nejlepší, co může bratr pro neplodného bratra udělat, uklidňovalo by mě, že aspoň vím, co je to za člověka, jaké má vlastnosti, chování, jak je inteligentní. Zase nevím, jak by mi bylo, kdyby třeba přijeli na návštěvu a já bych věděla, že můj švagr je otcem mého dítěte a hlavně, jak by bylo manželovi...Ale to nemůžu posoudit... navíc můj manžel má ségru, takže... 🙂 Nevím jak by se zachoval manžel, kdyby na takovou situaci mělo dojít, ale já bych se asi přikláněla k dárcovství, jak už tady bylo řečeno, aspoň z poloviny by bylo naše a já bych určitě nechtěla přijít o 9 měsíců těhotenství, dyť i chlapi jsou v téhle době naměkko a pak jim bude úplně jedno, jestli ta spermie byla jejich nebo ne.

matysecek
autor
23. únor 2007

můj přítel má taky ségru........... 😒 no ale radši na to nemyslet,jen jsem se chtěla zeptat........jaký názor na to máte a vidím,že se většinou shodujeme 😉

buresinka
23. únor 2007

Marinko, tak to chápu, že Ti udělal manžílek radost. Je to příjemné zjištění, když člvěk zjistí, že má doma poklad. 🙂

Matysecku, já věřím, že to řešit nebudete muset. 🙂

Jinak bych k tomu dárcovství chtěla napsat, že je to přísně anonymní a ani dárce se nedozví, jestli byly jeho spermie využity nebo ne. A je to stejné i v případě darování vajíček. Tím jsem jenom chtěla napsat, že by se bratr- dárce nedal využít. V centru asistované reprodukce by to neudělali. Otázka je, kdo jaký má žaludek na to, řešit to mimo centrum...

kamhajek
23. únor 2007

To řešení dárce- bratra mimo centrum by asi bylo trochu zvláštní 😀 . Já osobně bych se přikládala k dárcovství ať už spermií nebo vajíček. Dítě už mám a byl to nejkrásnější zážitek života chovat si mimi, které vyšlo z mého těla a myslím, že žádný chlap by kvůli své ješitnosti o tento zážitek ženu neměl připravit. Stejně tak chlap, jestliže má spermie má právo na své dítě, hlavně si myslím, že jestliže chlap dítě může mít a žena by dárcovství odmítla, tak by si časem chlap našel jinou, s kterou by děti měl.

gedren
25. únor 2007

Ahoj,

ptala jsem se toho svyho a prj ze by mu to bylo jedno, kdyz stejne ani jedno neni jeho, tak ti vyjde nastejno 🙂

Jinak to "darcovstvi mimo centrum", nemyslim, ze by spolu museli nutne soulozit 🙂, pri trose sikovnosti se to podle me da udelat i jinak (strikackou?), akorat si nejsem jista uspesnosti 🙂

Vzdyt to byla ta story, jak nejaka fanynka poskytla oralni poteseni Borisovi Beckerovi, a pak s plnou pusou ;) bezela na zachod, oplodnila se rucne a on ted musi platit alimenty...teda nevim, jestli to tak bylo, nebo je to vymysl bulvaru 🙂

karotky
26. únor 2007

Ahojky!
U nás jsme řešili podobnou situaci(manžel měl podprůměrný spermiogram,ale s pomocí vitamínů jsme to nakonec vypilovali až ke spontálnímu otěhotnění 🙂 -naštěstí).Manželovi by to bylo jedno,ale dárcem by nemohl být nikdo z jeho kamarádů-to by asi nepřežil. 😀
Řešili bychom to asi inzerátem,kde bych si našla vhodného dárce(pohledného a inteligentního chlapa-aby odpovídal podobou tomu mému)a zašla s ním na inseminaci. 😉

radousek
27. únor 2007

Ahojky všem, tuhle debatu už jsme doma taky probírali.Přítel nejdříve nechtěl ani slyšet, ale po týdnu přmýšlení a neustálého rozebírání mi řekl, že bude rád, když mimi budeme mít ať už s jeho spermijkami nebo cizými 🙂 Jeho spermigram také není z těch nejslavnějších a tak vím, že to pro něj nebylo jednoduché se s tím vyrovnat o to víc si ho cením 😵 Karotky:můžu se zeptat jaké vitamínky jste papkali?Taky bych ty jeho mršky ráda popohnala 🙂

karotky
27. únor 2007

Můj manžel měl za začátku jenom 8%.S tím se opravdu otěhotnět nedá ani při IVF.V konečné fázi jsme to vytáhli na 28%(během 10ti měsíců).
Na radu doktora jsem mu kupovala Selen+Zinek.Ale je to pouze doplňková strava a na každého to působí jinak.Nedával mi moc velké naděje.Uvidíte-zkuste to.Za to nic nedáte. 🙂

rova
27. únor 2007

Tak já bych určitě volila tu možnost, nechat se uměle oplodnit. Nemyslím, že by to nebylo něco tak strašného. Vždyť to miminko byste skrz bříško hladili oba - maminka i tatínek. Mluvili byste na něj - maminka i tatínek. Celé těhotenství se všemi radostmi i starostmi byste prožili společně - maminka i tatínek. Při porodu byste byli také vy dva. Už tohle znamená strašně moc, nejen odkud pochází spermie!
S tím, že bude mít rysy aspoň po jednom z vás. A většina žen chce prožít to krásné bříško, zažít kopání miminka..
V případě adopce, která je velmi zdlouhavá, nepříjemná, co se týká šťourání v rodině atd. (znám ze zkušenosti tchýně a ta má svou vnučku pouze v pěstounské péči!!) bude dítko vzdálené o moc víc, většinou už to nebude žádné miminko..
Myslím, že by přítel radši také to umělé. Dnes se ho zeptám a zítra vám sem napíšu, ale jsem si jistá, že se mnou bude souhlasit... 😉

ladenka
27. únor 2007

Na základě této diskuze jsem zavedla na toto téma diskuzi doma. 😀 Já osobně bych radši "nejpodobnějšího" anonymního dárce (ten si nikdy v budoucnu nebude dělat nároky, narozdíl od někoho koho bychom znali - můj názor), a chtěla bych prožívat těhotenství s partnerem. Miláček naprosto souhlasí, jen ještě dodal, že to přece nemusí nikdo z rodiny ani přátel vědět. 😉
Upřímně doufám, že toto řešit nebudeme muset, ale v dnešní době co kdyby....

1980mat
27. únor 2007

ladenko: Mám stejný názor jako Ty. Také bych raději anonymního dárce už i proto, že Ti jsou důkladně vybíráni a nehrozí téměř žádné riziko jak zdravotní, tak v oblasti mezilidských vztahů mezi dárcem a příjemcem genetického materiálu. Myslím, že v této době většina z nás řeší otázku, jestli se nám s partnerem podaří splodit miminko, ale myslím, že ve většině případů jsou ty obavy zbytečné. 😉