Když přítel nechce svatbu, jak se s tím vyrovnáváte?

markyt653
3. kvě 2012

ahojky maminky s přítelem žijeme na hromádce, jsme šťastní a spokojení ale já přeci jen toužím po tom mít svůj princeznovský den v čemž se zatím s přítelem rozcházíme v názoru 😕 jsou tu podobné "vdavekchtivé" maminky? :D jak se vyrovnáváte s tím, že zatím svatba ne-e-e 😢

jiiita11
4. kvě 2012

ahojky, mrkni na beremese🙂

maudn
4. kvě 2012

ahoj, to je těžké, já stojím při tom, že pokud tě muž má rád, tak je svatba kráným krokem dál, slovo zatím je zvláštní, kdybyste spolu chodili, ale předpokládám, že máte děti... někteří chlapi se svatby bojí jak čert kříže

pepibubu
4. kvě 2012

já bych to vyřešila klidně... "Miláčku, klidně s tebou budu, klidně s tebou budu mít děti, ale budou se jmenovat po mně... Chceš, aby měly tvoje jméno? Bezevšeho, vem si mě a budou se jmenovat po tobě..."

schnek
4. kvě 2012

no, abych řekla pravdu, já celkem lituju, že jsme se brali 😅 Říkala jsem si, že se známe, máme dítě, chceme druhý, tak v pohodě, bude to jen papír.... ale kdepak, odstartovaly se tím děsivý věci, manžel nejspíš dospěl k závěru, že mě má definitivně jistou a může si dělat, co ho napadne. A do dneška to není v pohodě. Být v jiný finančně osobní situaci, odešla bych. S tím, co dneska vím, kdybych se mohla vrátít zpátky, už bych si ho znovu nevzala.

mitote
4. kvě 2012

to je tezke, my jsme svatbu pojali jako krok, kdy teda vsem dame najevo ze jsme spolu naporad a ze se milujeme a pro nas to byl jeden z nejkrasnejsi dni a jsem statsna, ze jsme jeho manzelka... ale my jsme v tomhle asi staromodni, nechteli bychom dite na hromadce. Zase tlacit ho do toho nevim jestli ma smysl. Nerekl Ti duvod proc si Te nechce vzit? Zkus mu vysvetlit co to pro Tebe znamena

ia.
4. kvě 2012

tak já jsem teda vdaná, naštěstí jsme s manželem byli v tomhletom na jedné vlně, nejprve svatba, potom děti, ale mám spoustu kamarádek, co žijí na hromádce a mají děti. Některé se nechaly napálit typu: "vezmeme se, až se malé narodí, a trochu povyroste, ať si to taky užije"....děti už jsou ve školním věku, ke svatbě nedošlo.....moje další dvě kamarádky nechaly holčičky pojmenovat po sobě, samo že jejich přítelům se to nelíbilo, ale mě se líbily jejich argumenty :"kdo s nimi chodí k doktorům, do školek, škol, kroužků apod? takže budou mít stejné příjmení jako já a nebude se to nikomu plést....je teda pravda, že ani jedna kamrádka zatím vdaná není, páč argument jejich přítelů je, že jsou to holky a stejně se jednou vdají(haha), a budou se jmenovat jinak....každopádně jsem manželovi vděčná, že jsem tohle nikdy nemusela řešit a že já pořád tvrdím, že svatba je naprosto slabý a nepodstatný závazek oproti dětem, což bohužel chlapi vnímají naopak....

pejtho
4. kvě 2012

No myslím, že tlačit do toho přítele nemá moc smysl. Akorát ke svatbám získá ještě větší odpor než má.
Mě by asi celkem vadilo, kdyby se děti jmenovali jinak než já-kamarádka to takto má a stejně jí u doktora a ve škole oslovují jménem přítele, i přesto že není vdaná...
Jenže těžko budeš příteli vyhrožovat, že si tě musí vzít, jinak se budou jmenovat děti po tobě, když už jsou děti na světě a svá jména už mají...
Řekla bych tedy, že ti prozatím nezbývá nic jiného než čekat, doufat a jemně naznačovat, že je pro tebe svatba opravdu důležitá!

gabadan
5. kvě 2012

Přiznám se, že mi to taky vadí, bohužel s přítelem nehnu...jsme spolu 12 let a svatbu neřeší - tedy spíš se ženit nechce - říkal mi to už když jsme spolu začali chodit, že on se ženit nebude.
Na druhou stranu když vidím tolik "šťastných" manželek, které manželé podvádí, chlastají a nebo nic nedělají...stokrát radši druh a družka, než toto....

Ale samozřejmě stejně někde v koutku duše čekám a snad se já i ty dočkáme 😵

blahova_andrea
5. kvě 2012

Já to mám jako to píše pepibubu. Odmítla jsem se jmenovat jinak než můj syn a příteli jsem prostě oznámila, jak se bude jmenovat a to bez diskuse. Jestli si nás jednou bude chtít vzít (a my jeho 😀), tak se klidně přejmenujeme, ale do té doby...u nás je to ale jiný případ. Přítel se teprve rozvádí, tak si nás nemůže vzít ani kdyby chtěl...a upřímně...po určité době se spíš divím, že se lidé ještě berou. Čím déle budeme fungovat takhle, tím menší potřebu ke svatbě cítím. I když den pro princeznu...to je sen každé holčičky.

anrebcz
5. kvě 2012

Ja jsem nikdy po svatbe moc netouzila. 'Byt za princeznu' pro me prioritou nebylo, ale proste jsem chtela byt vdana nez s nekym zalozim rodinu. Nebylo to jen kvuli jmenu, ale asi jsem staromodni a proste jsem chtela mit deti s manzelem a ne jen tak na psi knizku. Svatba nakonec byla, relativne velka (ale muj napad to rozhodne nebyl) 😉

slundo
5. kvě 2012

No já to beru tak, že svatba je stvrzení vzájemný lásky a taky , že na sebe oba berou nějakou zodpovědnost. Pokud žijí na hromádce, mají pořád ponechaný zadní vrátka - prostě můžou jen tak odejít. Ale v dnešní době je život na hromádce tak rozšířený, že už se to bere jako normál.... asi bych si s přítelem promluvila co pro tebe svatba znameá a možná zjistíž, že mu to jen nedocházelo 🙂 Jako většině chlapů 😀

petti2
11. črc 2012

S přítelem jsme spolu 7 let. Jak to začalo? Láskou, náhlým štěstím. Po půl roce chození jsme spolu začali bydlet - abychom "neztrácely" čas, potřebovali jsme(nebo spíš já) vědět, že nám to bude klapat i v domácnosti. A světe div se - klapalo. Po roce chození jsem se zmínila o mininku (bylo mi 23 let a příteli 27) a on na mě koukal nevěřícně a odpověděl mi, že se na to necítí. Tak jsem mu řekla, že pokud jeden z partnerů nechce díte, je zbytečné na toho druhého tlačit - všichni bychom v budoucnu byli nešťastní. A život šel dál... tak za 3 měsíce přišel sám, že by "do toho šel". Byla jsem moc ráda, otěhotněla jsem prakticky hned a v průběhu těhotenství se mě zeptal, asi tak 3x, jak to jako bude se svatbou. Musela jsem střebat, že budu maminkou, proto myšlanka na to, být ještě manželkou..no, bylo toho moc a vždy jsem odpověděla, že to vyřešíme jindy. Jenže...to jindy již nepřišlo...příbuzní začali pokládat stále častěji stejnou otázku o svatbě. Tlak byl vysoký. Malá se narodila a já začala mít potřebu rodiny, plnohodnotný rodiny. Jenže přítel najednou začal pokaždé s jinou výmluvou, proč svatba ne. Po třech letech se nám narodila druhá treperenda, začali jsme řešil společný majetek a svatba v nedohlednu. Musím přiznat, že jsme byla dost podrážděná, nic mě netěšilo. Furt se mi opakovaly otázky typu. Proč nemám chlapa, který mě chce? Proč moje děti musí mít jiné přijmení než já - mimochodem, opravdu "blbý" pravidla. Vymlouval se na to, že papír nepotřebuje, pak, že svatba je moc drahá, pak, že se přece nebude ženit, když rozvod bude tak drahý- a zbytečně, atd. No hrůza. Pak i říkal, že si mě veme, až tak za 18 let, aby si naše děti mohly naší svatbu taky užít...takže jsem mu řekla, že svatba není pro naše děti, ale pro nás..A víte co? Po sedmi letech se budeme brát, za měsíc..a víte co prý byl zlom, který změnil jeho myšlení? Řekl mi, že si vždy myslel, že rodina je, pokud v ní jsou děti, a že pokud já si myslím, že nejsme úplná rodina kvůli tomu, že nemáme stejné přijmení, tak se teda vememe, aby mi to splnil. Docela se ho dotklo, když jsem mu řekla, že neuvažujeme jako rodina, protože nejsme rodina. A po 6 letech vztahu jsme si nechali udělat umělecké rodinné foto a musím říct, že při pohledu na tu fotku změkl, že si myslím, že to byl jeden z důvodů, co ho přimělo přemýšlet o změně + časté svatební oznámení našich známých a kamarádů. 🙂 A abych to mohla nějak uzavřít tak: Nikdy se nevzdávejte, zkoušejte různé možnosti, nechte ho o tom přemýšlet, pokus si jste souzení, tak to dopadne 🙂... Kamarádka mi napsala, že je to takový pěkný konec, tak já doufám, že je to takový pěkný začátek. 🙂 Hlavu vzhůru.........

lusynn
16. kvě 2019
luckylee
16. kvě 2019

A proc ji nechce ses ptala?
Treba proste nechce byt tim stredem pozornosti a davat penize atd.

Ja nechtela mit princeznovsky den ,manzel nejak nema rad obleky a "vyhazovani" penez 😂
Tak jsme se vzali v patym mesici tehotenstvi,na radnici,celkem nas bylo 10,ja si koupila tmave modre saty v F&F a cele vcetne satu,obeda a vysluzky nas to vyslo na 7tis 😄A spokojeni jsme oba a hlavne jsme uplna rodina.
Chces se vdavat protoze chces byt nevesta a mit princeznovsky den a nebo proto ze chces se svym partnerem zustat do konce zivota,nosit jeho prijmeni a byt uplna rodina?
Treba by takova cesta pro nej byla.☺

martiina_k
19. kvě 2019

Já jsem si chtěla ten princeznovský den užít s plnou parádou a povedlo se. Byl to nejkrásnější den (nebo jeden z nejkrásnějších)... ale manžela jsem musela do svatby tlačit dost. On je v určitých věcech hodně nerozhodný, sám o sobě říká, že když by nepřišla zkouška na řidičák, tak sám by nešel, když by prostě nenastal termín maturity, tak by jí nikdy neměl a tak dál... Takže jsem pořád vysvětlovala, že je to pro mě důležité, že nechci vychovávat děti bez toho, abychom byli kompletní rodina a že chci mít nejdřív svatbu a pak teprve děti. Pro něj tedy svatba nejspíš nijak důležitá nebyla, nicméně pro mě to udělal.
A jak tu některé píšou ohledně "nešťastných manželek", tak myslím, že pokud se má vztah po***t tak se prostě po... nezáleží, zda se předtím vzali nebo nevzali.

kote30
3. led 2021

Dobrý večer.Muj přítel nechce svatbu já jo.Prosim poraďte co s ním mám dělat.Dekuji Vám.