Malý byt ve městě nebo dům na polosamotě?
Postavili byste si dům na polosamote, kam nejezdi autobusy, a museli byste řešit dopravu děti do skol nebo byste raději zůstali v malém bytě ve městě, kde se samozřejmě doprava řešit nemusí, ale byt je malý a dům je prostě dům, chybí nám zahrada atd. Je to pro nás velké dilema. Byt ve městě je pohodlný, ale mít svůj dům je náš sen.
Co treba vetsi byt se zahradou ve meste misto stavby domu?
Dokud mám děti, o které se musím starat, tak preferuji dostupnou instrastrukturu. Odmítám dělat celé dny taxikáře. Až děti vylétnou z hnízda, asi bych na deset-dvacet let, dokud budu pohyblivá, šla spíš na tu samotu. Bydlím v bytě, ale každý víkend jsme někde na venkově, pokud nemám na dům s dobrou dostupností, je to pro mě jediné řešení. Pokud máte alespoň nějaké peníze, tak pořídit chatičku.
Já bych zůstala v bytě, pro mě je priorita, že jsou děti samostatné a nemusím je nikam vozit.
Pokud by mi tam prijelo Tesco s nakupem a na kole/rozumne pesky bych se dostala aspon do nejake civilizace, deti na prvni stupen ZS... Dum s wifi, elektrinou atd. Brala bych samotu vsemi deseti 😁
Já bych do toho nešla. Taky jsme šli z bytu ve městě do domu na vesnici, ale je tady aspoň základní infrastruktura - MŠ, ZŠ, obchod, pošta i obecní úřad. Dovezou mi sem i nákup, do města je to 15-20 minut (jsme mezi dvěma okresními městy). Autobus sem teda teda jede jen párkrát denně, poslední asi v sedm večer, takže bez aut se neobejdeme. Ale dítě bude po dobu studia na ZŠ samostatné, nemusím ho ráno a odpoledne vozit. Umím si tu polosamotu představit s dětmi, které už doma nebydlí, ale zase na stáří už to taky není optimální (nákupy, doktoři).
Ale věřím, že se najde dost lidí, kteří by v podobných podmínkách byli šťastní, rozvážení dětí by pro ně nebyl problém 🤷♀️
Rozhodně byt ve městě. Ale to je prostě o vkusu. Někdo žije v dirkovicích a je mu tak dobře, protože klid, příroda, ptáčci a potůček a další věci, které tito lidé často zmiňují. Já mám raději lidi, vybavenost, podniky, školy a školky. Miluju ráno otevřít dveře a cítit vůni pekárny, kde si nechám udělat kapučo a jdu s ním rovnou do práce. Každý to má jinak, 100 lidí má 100 chutí. Tady budeš mít milion názorů, ale rozhodnout se budeš muset stejně sama. 🙂 My máme třeba kompromis a jsme v bytě se zahradou. Nicméně, i těch je omezený počet a muž chce i tak pořád dům, ale teda aspoň ve městě. 🙂
Já bych šla do domu, ten klid je nenahraditelny. Dopravu neřeším, jezdíme autem i ve městě, MHD nevyuzivame prakticky vůbec, na to nemám nervy.
Postavili jsme si dům v malé vesnici a nelitujeme, je tady pouze jeden obchod jinak nic, školu mají děti 3km a do většího města to je 15km, děti vozíme do školy i na kroužky, ale já jsem doma, takže na to mám čas. Je tady, klid, máme zahradu, nemusím se bát o děti, když lítají někde venku, prostě vesnicky život.
Rozhodne mesto. V dnesni dobe stavet/kupovat nemovitost? A do baraku se akorat cpou porad penize, zabite vikendy praci na zahrade.. jeste na polosamote, zadni kamaradi, neco si budes potrebovat dokoupit a smolik. Maly byt taky neni idealni, ale porad lepsi nez to dobrodruzstvi se samotou.
Záleží jakého jste založení. Já preferuji dostupnost služeb, škol, kultury i za cenu menšího bytu. Je to jen na pár let, za chvíli stejně budou děti chodit domů jen přespávat, když to vezmu podle sebe, jelikož jsem z vesnice, tak práci na zahradě díky dětství nenávidím doteď, nesnášela jsem to, že když jsem chtěla nějak za kamarády, tak byli rozeseti po různých obcích v okolí, teď když vidím jak syn hodí zprávu na whatsapp a už je s kamarády, chceme jít do kina, za zábavou, není problém... jako dítě jsme trávili většinu času na zahradě a mám vybráno do konce života 🙂 Jako je fajn si něco vypěstovat, ale když vezmu toho času co člověk pěstováním stráví, nejsem si jistá že se to tak vyplatí. Pak jsou tu nutné opravy domu, vidím to u nás, to je pořád něco a to máme barák po přestavbě, ale pořád je kam cpát peníze. Z a to by bylo mnoho super víkendů někde přes Booking 🙂
Můj sen je také dům, také kvůli financím počítám s tím, že to bude na vesnici dál od města. Ale veřejná doprava, která dětem umožní samostatnost a mně umožní nebýt otrokem auta, ale moci jet i autobusem nebo vlakem, je pro mě zásadní kritérium, podle nějž hledáme.
Musíš na to být povaha. Bydlíme ve vsi kde je 40 stálých obyvatel. Nic tu neni, do města 15 minut, do nějaký sámošky na větší vsi blíž. Já pracuji na mateřské na HO. Oba stejně budeme muset do práce dojíždět, takže vozit děti budeme. Vsichni jsou tu milí, je tu klid, milujeme to tu a nevyměnili bychom to za nic na světě. Práce teda hromada že nevíme kam dřív skočit, ale máme fakt velikou zahradu. Čtyřleté dítě si lítá samo po vsi a ja se o něj nebojím. Kdykoliv můžeme sednout do auta a za chvíli jsme ve městě. Máme ve městě teda babičku na složení hlavy kdyby bylo potřeba. Autobus tu nejezdí.
Pokud máte oba řidičáky a auta tak určitě dům na polosamotě, nejlíp na samotě u lesa 😊
Byt. Pamatuju si jak spoluzaci ze stredni mega nadavali na dojizdeni a nemohli moc byt s nama po skole, to bych detem neudelala. Proste mesto da detem asi vic, skola, kultura, kamaradi. O vikendu se vzdy nekam do lesa nebo prirody da jet. Znam rodiny co diky domu prestali cestovat do zahranici protoze barak furt neco stoji a na vylety protoze meli vlastni zahradu
@dyechampion Souhlas. To je sice hezký, že mi dítě ve věku 1-5 lítá po zahradě/vsi a ve věku 6-15 se vozí autem do školy. Ale co kamarádi? Co volný čas s vrstevníky? To s nima nemůže ani do kina od 19:00, když musí posledním busem zpět, pokud tam bus vůbec jezdí? Vesnice je pro děti hezká, ale jen než mají největší zálibu v kámoších. Pamatuju si to dodnes, jak s náma dojiždějící nemohli po škole nikam, protože “přijede pro mě máma”.
Pro nas byla priorita dum, prostor, priroda, soukromi, svoboda vypustit deti do ulic, takze jsme v prdelakove a dojizdime, ale do bytu bych se nevratila. Jedine co mi vadi je vozit deti na krouzky na ruzna mista a pak tam s ostatnima detma “zevlit” tu hodinu, to je fakt opruz a pristi rok jim objednam jen krouzky ve skolce.
@teate tak zakladni skola vetsinou ve vesnici byva, od nas je to ve vedlejsi vsi asi 2 kilaky po polnacce, takze od urciteho veku hezky posupajdi sami, nebo si popojedou busem, deti tam budou z celeho okoli. A kdybych je nechavala samotne po skole s kamarady tak se to asi potka s vekem, kdy budou moct i dojit sami domu. A stredni skolu vubec neresim, to si dojedou autobusem, je to taky nejaky zaklad postarat se o sebe, ne ze vypadnu ze vchodu a jsem ve skole. U nas na stredni to jinak meli nejhorsi ti, kdo nedojizdeji, protoze vsichni ostatni spolu jezdili autobusem 😄 A na nocni dojizdeni do hospody se musim psychicky pripravit, ale moji rodice to pro me taky vice mene bez kecu delali, tak to snad zvladnu 😄
Ani omylem, polosamota, kde 🦊 dávají dobrou noc? Jednoznačně byt ve městě 👌
Za mě jednoznačně město s dostupnou infrastrukturou. Škola, školka, ambulantní doktoři, supermarket, lékárna, pošta, Zásilkovna, nějaká ta kavárna/cukrárna či pizzerie, dostupná doprava (ne jen 4 x denně a o víkendu jen ráno a večer nebo vůbec)...to je takový úplný základ za mě. Já třeba tohle všechno mám do 600 m od baráku (z toho nejdál je škola, zbytek mám do 5 min. od baráku). Zároveň màm za barákem vstup do obory/lesa.
Druhým rokem vozim deti do školy a je to tak neskutečnej opruz, že snad pronajmu garsonku v míste jejich školy, jen at tam dojdou sami 😀
Tak vám děkuji. Jsem z toho teď snad ještě víc rozpolcená než předtím 🙈😂
vzdyt pises ze dum je vas sen, tak tim je to jasne ne? 🙂
Byla jsem vždycky městský člověk, manžel vesnický. Přizpůsobila jsem se já (dobrovolně) a jsem na vesnici spokojená a šťastná (našla jsem tu dost přátel). Kdyby šlo ale jen o mě, kvůli dostupnosti všeho, bych volila byt ve městě.
Záleží fakt na vás. A hlavně v zimě vidím výhodněji kombinaci byt a město, v létě dům a venkov 😀.
Asi jsem neporadila 😀.
Co zahrada nebo malá chatička za městem? My zvažujeme. Jsme v menším bytě ve městě a využíváme pozitiva města, to dojíždění a dovážení taky není sranda. Máme ale kousek přírodu a v létě jsme hodně na louce u řeky.
Ona je samota a samota. Jedna kamarádka bydlí fakt na samotě, nejbližší soused je pomalu kilometr, do dědiny to má asi tak 3-4 km. Druhá je na opačném konci vesnice,ale tam je domků víc. Na autobus to mají děti kilak pěšo a v pohodě to všichni zvládají. Jasně,v zimě se na kroužky vodí, v létě jezdí na kole. Ale ani jedna by nezměnila
Pokud byste se rozhodli pro ten dum, JAKY ten dum by to byl? Nasli byste si nejakou ruinicku kam byste cely zivot cpali prachy a porad by to vypadalo hrozne, nebo byste si postavili neco svepomoci? A pak tam stravili vsechen volny cas? Volila bych vetsi byt ve meste nebo koupi chaty.
Sama pocházím z vesnice, měla jsem krásné dětství, ale dnes už tam děti nelítají jako za nás.
My jsme sice v hl. městě, ale v části víc na okraji a máme zeleň hned u domu.
Teď na mě vyjel nedávno nějaký výzkum a prý jsou městské děti na tom dokonce lépe, co se týče pohybu a zdatnosti. Je tu i dostupnost kroužků skvělá.
Po všech zkušenostech bych šla raději do domu, jsme v malém bytě, kde máme vše v obci, takže obstaráváme ve městě jen nákupy a lékaře, ale ten prostor a naše zahrada prostě chybí jo s taky klid, který tu se sousedy moc není