Mám malé dítě a chci partnera. Jsem špatná matka?
Ahoj holky,potřebuju se se hlavně vypovídat.Cítím se hrozně a snad mi to pomůže.
S manželem nám to dlouho neklapalo,nechoval se ke mě zrovna hezky,já jsem se to snažila udržet,dávala jsem mu stále nové šance,ale když to preslo určitou mez,ukončila jsem to.Už půl roku bydlíme odděleně,ted běží žádost o předběžné opatření o dítě.Ještě předtím než odešel ,jsme vlastně už jen vedle sebe žili.
Neustále mi nechce dát pokoj,citově mě vydírá,sleduje mě,vyhrožuje atd.Byla jsem už i na policii.Nejíc se bojím o malou.
No a ted asi před třema týdnama jsem se seznámila náhodou s jedním člověkem,který je mi dost sympatický.Je mi s ním dobře.Už cítím potřebu zase nějakého citu,to co se ted děje,mě dost vyčerpalo.Chci se s tím mužem vídat,třeba spolu a s Michalkou strávíme den,někam pojedeme a tak.Chci ho líp poznat.Když už nic jiného,aspon přijdu na jiné myšlenky.
A tady je ten problém.Bydlím u rodičů,kde jsem tvrdě narazila.Vždycky měli ve zvyku mi oranizovat život,ale ted už si to nechci nechat líbit.A je zle.Předhazují mi,že jsem špatná matka,malou trápím,tahám ji po chlapech a kdovíkde.Nestarám se pry o ni,jsem tak zakoukaná,že jí nedám ani najíst.Taky jsem kurva,ještě nemám ukončený jedno a už se hrnu k druhýmu chlapovi.Až se to prý zjistí,tak mi soud stejně malou vezme,když zjistí,že se o ni nestarám a věnuju se chlapům.A stejně jsem to měla všechno vymyšlený předem,už když jsem se rozcházela s manželem,tak už jsem s tím druhým byla.Začali se zastávat bývalého manžela,jaký je to chudák,že dělám na něho podraz,a to,že mi vyhrožoval zbraní a byla jsem proto na policii,jsem si pry taky vymyslela,abych mohla být s jiným chlapem a měla alibi.A že jsem špatná matka.A různý další takový věci.
Je mi hrozně.Těžko si někdo umí představit,jak se asi můžu cítit.Z celý tý doby,kdy v těhu byl na mě manžel hnusnej,že jsem se bála o dítě,pak taky,ted jak mi vyhrožuje.Pořád sedím doma,nesmím se hnout,protože matka mi malou nepohlídá ani chvilku.Schválně,abych nikam nemohla.Ted jsem pár dní se cítila aspon trochu štastná,aspon tím,že jsem se dostala do jinýho prostředí a přišla na jiný myšlenky.Byla jsem už opravdu na dně.Samozřejmě dělám všechno s ohledem na malou,má všechno,co potřebuje,nikdy jsem se od ní ani na chvíli nehnula,plně kojím,a tím,jak jsem já začla mít zase chut do života,bylo poznat,jak Michalka se celá změnila.Byla taková neštastná a nervozní a stalo se z ní pohodový a smějící se dítě.A když jsem to viděla,byla jsem ještě štastnější.
Ted když jsem to oznámila našim,což bylo potřeba,protože s nima bydlím a měli by vědět,že někam chodím a kam.Aby neměli starost.A dopadla jsem taklhle.Matka mi říká,že si toto ode mě nezaslouží,aby museli vidět,jak trápím vlastní dítě.A jestli se jim něco stane a umřou,tak mám vědět,že je to moje vina.A takový řeči podobný.
Tak mě zase srazili,že si i já začínám říkat,jestli nemají pravdu.Třeba jsem fakt špatná,měla bych sedět s malou doma a udělat si z ní jediný smysl života.Ale nemám takovou povahu,zbláznila bych se.Co myslíte,opravdu jsem tak špatná?Jestli souhlasíte s mými rodiči,napište mi to klidně taky,chci slyšet skutečný názory na věc.
Aspon jsem se někomu svěřila.Už to mi pomohlo.Díky za vaše názory.
nobody....................souhlasím s Tebou v tom,že rodiče mají občas strach,aby se za své děti (a celé rodinné okolí) nemuseli stydět.Naši tímhle koplexem trpí taky,....................hrozně jim vadilo,že se nám narodilo uplakené dítě a stěžovali si na to širokému okolí.Když jsme od nich odjížděli z 1.návštěvy(byly zatím celkem 3 😀 ),tak se s mnou maminka koučila slovy:"Přijedtě s Adámkem,až to s ním bude lepší."............. 😕
Na mou otázku:"Jak to mysíš,lepší?" 😅 .................odpovděla:"No,...........až nebude vůbec brečet."......... 😀
Kdybych to brala úplně doslovně,tak k nim jedeme v Ádových 2.letech. 🙄
ria80: nečetla jsem úplně celou diskuzi, ale přeci jen ti napíšu svůj názor. Odejdi od svého muže a zařiď si svůj život. V rodičích oporu nemáš, tak se i od nich snaž odejít. Špatná máma určitě nejsi, jen bych ještě počkala a hned se nehnala do nového vztahu. Vím, že je ti smutno a potřebuješ nějakou podporu.
Znám ze svého okolí ženskou která se rozvedla a po krátké chvíli si našla nového partnera. Byla šťastná, přesvědčovala děti ať ho mají rády. Ty se snažily, ale přeci jenom toho na ně bylo moc. Rozvod, nový partner. Sice byli už starší 12 a 10 let a tak z toho měli určitě větší rozum než tvoje dcera. Nový partner chtěl svoje dítě i přes její zdravotní komlikace mají zdravou holčičku. Vztah s novým přítelem se ale pokazil. Neměl rád její děti a teď stála před rozhodnutím být při dětech nebo při vlastně cizím chlapovi? rozhodla se pro děti. Teď má sice své 3 děti, ale muže se nemůže zbavit. Bydlí společně a co teď? Mají spolu majetek a on se rozvádět nechce. Intimní život na nule. Prostě je na tom o mnoho hůře.
V druhém příběhu je základ stejný. Měla 2 děti, rozvedla se. Našla si jiného chlapa a ten chtěl také své dítě. Maji spolu syna. A začalo to opět skřípat. Neměl rád její děti. Opět rozhodnutí. tentokrát byla při příteli. Stalo se toho moc. Děti se snažili osamostatnit. Starší syn se dostal na šikmou plochu. Neměl rodičovskou podporu. A Minulý rok zemřel. Bylo mu něco přes 30. A ta máma už to teď nevrátí. S dcerou jakš takš vychází, ale ta přišla o bratra a to matce asi taky neodpustí. Neříkám, že to byla jen její chyba, ale mohla se alepoň trochu snažit.
A do třetice další příběh: Opět 2 děti a nový manžel chce svoje. Mají spolu chlapečka a on má rád i ty její dvě. Takže by se dalo říct dokonalá rodina. Matka by mohla být šťastná. Má hodného o dost mladšího manžela, krásné 3 děti. Co by si mohla víc přát. Asi jí to začíná nudit nebo nevím co. A začíná ho podvádět.On zatím tiše trpí.
A proč jsem to psala? Vztahy nejsou nic lehkýho v životě. Nejdřív si uspořádej svůj život. A snaž se na něj kouknout bez jakýchkoliv emocí. A až budeš připravená jdi do nového vztahu. Ať si tvoje dcera nemusí časem něco takového prožívat. A to nejsou jen tyto 3 příběhy v mém okolí. ☹
Ria 80: myslim,ze by jsi mela od rodicu odejit a postavit se na vlastni nohy, i za cenu ze to bude tezke ze zacatku.
Tvuj pribeh mi silne pripomina moji mamku, po mem narozeni se rozvedla (fotr ji bil, nezajimala jsem ho)
Mamka zacala bydlet s jejima rodicema a ti ji znicili zivot, NIC nesmela, zadnou novou znamost nepovolili-PRECE
co by tomu rekli lidi!!!!! Tak sedela doma se mnou, osamocena.. Kdyz se pak s nekym seznamila, tak s nim nesmela byt- rodice vyslovene zakazali! Tak ja si pamatuji, ze mela pritele a on k nam chodil oknem, aby ho babi s dedou nevideli......Takhle to slo do mych 18 let. Mamka nesmela nic, jen drzet hubu. Pamatuji si ,ze mela za tu celou dobu asi 2 vazne znamosti, oba si ji chteli vzit, koupil by se dum. Ale ona nemohla..Kvuli rodicum... A ja kdyz jsem si nasla meho prvniho kluka v 17-18 letech, snazili se mi diktovat to same: zadni chlapy kurvo, co by tomu rekli lidi!!!! Dokonce po mem ex priteli hazeli sutrama!!! Ted si vybavuji, jak bylo mi 18let a ja chtela stravit Silvestr s mym tehdejsim klukem- a 1.1. rano v 6 rano mamka pro me s babickou prijeli, babicka to dirigovala, obrovska hadka, slzy..
Ja se v 18 odstehovala do Brna a pak do zahranici.
A mamka?? Ta bydli s rodici a stara se o ne a nema zadneho muze, je sama. Protoze kazdeho ji rodice rozmluvili.Kolikrat ji rikam: vidis, kdyby jsi neposlechla babicku a osamostnatila se....... 😖
Jeste musim dodat, ze po jinych strankach prarodice a mamku mam hodne rada, hlavne babicku. Problem byl v tech predpotopnich nazorech jako napr: co tomu reknou lidi...... 🙂
ria buď silná a zařiď si život podle toho co cítíš ty...nikdo nemá právo někoho odsuzovat a rodiče ty by měli být tvoje podpora a ne ti házet klacky pod nohy obzvlášť v takové situaci v jaké jsi...co třeba nějaká kamarádka nemohla bys načas k ní? prostě rychle pryč z toho hnízda...a přeju silné nervy a ať vše dopadne dobře... 😵
Proč bys měla být špatná matka? Vůbec nejsi ... holt když to mezi někým neklape, tak to neklape. Se špatností a dobrotou to nemá nic společnýho. Nechci nějak urazit tvoje rodiče, ale jim jde především o to, aby se nikde nepovídalo ..tamta rodina to má nahnutý ....aspoň si to teda myslím, že jde jen o kecy jiných.
A o manželovi radši nic psát nebudu, protože bych musel nadávat a ubohost lidí ani nemá smysl rozebírat.
Četl jsem to až teďka, takže je to odpověď na původní zamyšlení ... nečetl jsem příspěvky holek 🙂