Maminky, žárlíte někdy na svou babičku?
Ahoj holky,
jsem tu nová a chtěla bych vám popřát vše krásné vánoce.
Chtěla bych se vás zeptat, jestli máte někdo podobný pocity jako já. Mám 18 měsíční holčičku, strašně moc jí miluju. A trošku se stydím, že to sem píšu, ale ...
Mám perfektní tchýni, ted jsme k ní dávaly malou na víkend na noc, jako ,že to zkusíme. šechno proběhlo na jedničku, malá má babičku hrozně ráda. V neděli jsem si pro ní přijela a malá byla rozespalá a vůbec ke mně nechtěla jít, a furt bába, bába... Já sem to hrozně obrečela a od té doby jsem se přistihla, že na babičku žárlím, je to normální ? Jinak když je malá se mnou a přijdeme do cizího prostředí, tak furt máma a máma. Ale nějak na tu neděli nemůžu furt zapomenout a trápí mě to, Přijde mi jako bych malé nedávalo to nejlepší.
Děkuji za vaše příspěvky
Ahoj, já ještě svého chlapečka na noc nedávala, ale taky je o dost mladší, ale umím si naprosto přesdstavit jak ses cítila. Nám tchýně s tchánem hlídá někdy o víkendu na pár hodin a už jsem z toho viřízená. Tomík mě vítá pokaždé a šťastně se usmívá , volá máma mámamama, a věřim tomu, že kdyby se zachoval jinak tak to taky večer obrečim. Buď ráda že máš takovu tychýni kde se tvoje zlatíčko cítí dobře a nic jí nechybý, co by za to dali jiné maminky. Já mam taky tchýni, která je moc fajn a jsem za ní ráda. 🙂
Moje maminka i tchýně stejně tak jako tchán a tatinek jsou naprosto úžasní a naši holčičku milují a ona je. Moc ráda se od nich nechává hlídat,protože se ji vždycky maximálně věnují a ona to oceňuje pusinkama. Já nežárlím, protože vím, že když ji něco bolí nebo trápí tak jde ke mě, ale hrozně žárlí manžel ☹ Nejhorší pro něj je, když chce dát Editce pusenku a ona se otočí na podpadku a jde ji dát třeba babičce.
Takže tvoje pocity chápu a rozhodně na nich není nic špatnéhé, ale myslím si, že ty i můj manžel máte být rádi, že v rodině je ještě nekdo kdo dítě miluje a ona miluje jeho. Je to určitě lepší než kdyby bylo babičkám a dědečkům zatěžko pohlídat.
Ahoj, my zijeme v zahranici, mame dve deti - 2,5 chlapecka a 1 rok holku. Musela jsem jit do prace hodne brzy po obou dvou porodech, ale jen na polovicni uvazek. Bydlime kousek od manzelovych rodicu a ma tchyne si "vydupala", ze chce mit deti ve dnech kdy pracuji, je abolutne proti skolkam a jeslim ☹ ☹ pokazde, kdyz je po praci prijedu vyzvednout, maly mi rika: "mami, bez domu" 😉 😀 ze zacatku me to moooc mrzelo, ale vim, jakmile jsem s nimi doma jen ja - protoze se maly chova uplne stejne, kdyz je manzel doma 😀 😀, a 100% se jim venuji, jsem to ja, koho on vyzaduje a vola. Kolikrat se stalo, kdyz byl mladsi, musela jsem cekat s plnym nocnikem na zahrade, protoze chtel, aby to tatinek videl a uklidil🙂)))))Mala, ta je samostatna jednotka 😉 😉
Kazdy clovek, jiny nazor.....ja osobne si myslim, protoze je mala s tebou nejcasteji a nejvice, jakmile prijde do styku s tatinkem, babi, dedou, tetou atd., protoze oni si s nimi hraji mozna jinak, jina interakce atd. je to pro deti asi vice zajimave- ale jen chvilkove, to neznamena, ze by te tve dite nemelo rado, nebo jsi se ji nevenovala nebo nehrala, jen to jen pro ne zmena 🙂 🙂 Rika se, ze si zacnes deti uzivat vice a hlavne jinak, az kdyz se sama stanes prarodicem🙂
Dokazu pochopit...jak to, ze to moje srdicko ke mne neleti jak smyslu zbavene, jak to, ze se mu nestyska🙂???
Ale ne kazde decko ma fakt to stesti, aby melo prima babicku, bez podminek, kterou miluje a ona jeho. Od toho se pokus odprostit, protoze at je to jak chce, maminka byla, je a bude vzdycky maminka, ten pristav, ta jistota, kam se bezi, kdyz je ouvej. A ze se ti nevesi na krk a neplace steskem..maminka je neco jako nozicka, proste samozrejmost🙂
Tohle znám veeelmi dobře...ale ze strany mojí mamky-babičky. Protože spolu bydlíme, tak se tomu prostě nevyhneme...Babička je ta co povolí, dovolí a občas bourá nastavené mantinely 😒 a já jsem ta co musí vychovávat a zakazovat 😒 ...dřív mě to hodně trápilo, ale už jsem si zvykla a vím, že mě malej má hodně rád...ale prostě babičku také...vždyt je hlavně s náma doma (já, babi, děda, visí i hodně na strejdovi-brácha)...a přestože svého tátu má také moc rád...vždycky když se vrátí, tak se tulí, mazlí...a nechce mě pustit na krok...totéž v cizím prostředí, ale když je s babi, klidně by mě vyměnil 😅 😀 ...nesmíš si to tak brát, má vás rád všechny...
ani nevíš jak ti takovou babičku závidím. Opravdu byť ráda, že ji máš! 😉 Je skvělý, že má tvoje dítko ráda a ono zase ji 😉 S těma pocitama si nedělej hlavu, však ono to časem přejde. Pak až budou další děti, tak budeš ráda za takovou babičku 😉
Ahoj, naprosto chápu tvé pocity. Já babičky nemám tak skvělé, takže žárlivost na babičku určitě nehrozí, ale vidím to třeba i u manžela. Já se o děti starám celý den a on si přijde domů večer, stráví s nima sotva hodinku a ony se z něho můžou zbláznit a mě přehlížejí, už je nezajímám. A je to vlastně pochopitelné...mě vidí pořád, pořád jsou se mnou, takže když jsou pak s někým jiným, je to pro ně něco nového a zajímavého....to samé když je pak tvoje holčička u babičky.... babička jí třeba občas dovolí to, co doma nemůže apod. Ale ty budeš vždycky ta její máma...pro ni nejlepší člověk na světě..to mi věř 🙂
já mám stejné pocity vůči svojí mamce. Lucka ji má moc ráda, když jí třeba řeknu, že zítra pojedeme k babičce, tak ona začne hned "babí, babí, jdeme, jdeme" a okamžitě má baťůžek jakože vyrážíme ☹ . Když jsem u rodičů a ona je samé babí, babí,.... a na mě kašle, tak mám tendence se s mámou předhánět a získávat si Lucinku na svou stranu. Ale když se něco nedaří, tak stejně běží ke mně, takže vím, že ve mě má jistotu a to je moc pěkné vědět 🙂.
No, ale jinak si moc dobře uvědomuji, jak je super, že babička jí má ráda a ona jí, a že když potřebuji vím, že bude spokojená, i když s ní nebudu 😉 . Mě moje babička ráda neměla a celý život jsem nechápala proč. Takže jsem šťastná, že moje dcerka má babičky ráda a ony jí taky, i když přiznávám, že žárlím a vždycky říkám, že už jí k mamce nedám 😅 .
To znám, malej to dělal na tchýni... a mně to teda dobře nepadlo. 😒 Ale zlomí se to, to je jen takový období. Už ho máme za sebou, ale bylo mi kolikrát taky do pláče... 😒
my jsme si nasi vezli vcera domu od babicky a jeste u nich povidala, ze at babi s dedou nebrecej, ze zase v patek prijede...ona je miluje a oni ji a ja jsem rada, ze umi krasne zit se starsi generaci, dle me je to pro vsechny prinosem. Nezarlim, jsem rada, ze to tak je
Když se na to podíváš z pohledu toho dítěte, tak v 18 měsících se prostě zaujme tou situací a tím, kdo se kolem něj točí. Já to měla zrovínka tak s tím rozdílem, že malá byla u babí týden, protože jsem si dodělávala nějaké zkoušky a když jsem v pátek přijela, tak mě okázale přehlížela půl dne 🙂 Oni tak oceňují, že se jim někdo věnuje a miluje je a babiny prostě je mají jen občas takže se jim opravdu věnují intenzivněji a to dítě to moc dobře ví. A ten smutek nad tím, že nejsem pro něj ted ta první je normální 🙂
jééé co já bych za to dala, kdybych mohla takhle svěřit naší malou, ale tam to zatím nejde pač moje tchýně si na to vůbec netroufá 😖 ,
my jsme s nima pořád a tak když jsou občas u babičky tak je to pro ně něco nového, jinak si snima hrají a taky jim i víc dovolí, proto se pak děti k nim pořád hrnou 😉
JJ, myslím, že je to normální, taky to občas tak cítím... ale vždycky si říkám, že děcko si to časem nějak přebere, utvoří si krásné vztahy k prarodičům i k nám a odliší si to, že prostě bude mít rádo všechny a naopak ho bude mít rádo víc lidí a to je pro něj vklad 🙂... babička vždycky dítku nabídne něco jiného než máma, to je marné, a s tím nic nenaděláme a asi to tak má i být 🙂
@budlinek Ahoj, v 18 měsících je ještě malá, to celkem rychle zapomíná...
Já sice babičku nemám, takže toto nezažívám, ale teď začátkem prosince nám měnili okna, tak kluky (2,5 roku) hlídala moje sestra (poprvé). Když jsem za nimi cca po 10 dnech přijela, očekávala jsem vřelé přijetí např. jako když se vrátím z obchodu - to vždycky letí ke dveřím a s nadšením volají "maminka přišla!". No a dopadlo to tak, že se na mě ve dveřích podívali, nezúčastněným hlasem prohlásili "maminka" (asi jako by okomentovali chrousta), otočili se a šli do háje... Takže mě tam nejvíc vítal sestřin pes... Žárlivost jsem sice necítila, ale celkem mě to mrzelo, já byla naměkko, že je zase vidím, a jim to bylo celkem fuk 😢
Takže si myslím, že je tvůj pocit celkem normální. Důležité je podle mě jen nedávat do babičce nebo malé nějak najevo. A neboj, jsi určitě skvělá máma 😉