Matka, co nechce kojit. Znáte někoho takovýho?

petamaskova
28. pro 2010

měla bych otázku,je možné aby matka odmítla kojení z jakýchkoliv důvodu? znáte někoho takovýho nebo jste to sami zažily?

jasekd
29. pro 2010

@ined77 No tak to byl fakt malinkej, to Martin mel tak na 2 mesicich, ale my meli vetsi startovni vahu 🙂

ined77
29. pro 2010

@jasekd 🙂 ..no dneska by to na něm už nikdo nepoznal, je to kluk jako buk 😵 . jen ty hubeňoučké nožičky mu zůstaly 😀 .
kojení nekojení, hlavně že jsou dětičky zdravé 😉.

jasekd
29. pro 2010

@ined77 Presne tak. Jak jsem psala, Martin ma vrozenou vadu ledviny a mocovodu, bere preventivne antibiotika, aby nedostal zanet ledvin, ale jinak je velmi odolnej zatim, nebyl jeste ani nachlazenej, snad to nezakriknu. Dost deti zacne casto marodit po tom roce...

ined77
29. pro 2010

@jasekd 🙂 ..jejda 😨 , tak to mi nějak uniklo, já tu debatu nečetla celou 😔 .
fakt je, že dnes je naprosto zdravé dítko celkem zázrak ☹ .matýnek je teda v pořádku, ale zase trpíme na bronchitidy...první měl už v 6ti měsících a ve 13m jsme s tím skončili dokonce i na JIP ☹ .
jinak taky ty běžné rýmy a kašlíky....zvlášť v takovém tom nemastném neslaném počasí.
ono asi jak se děti začnou s týkat i s jinými..kroužky a pod. tak je to hned.
tak hlavně ať se takhle pěkně držíte dál a nemoc nezlobí 😵 .

jasekd
29. pro 2010

@ined77 Ono na nem neni nic poznat, vypada naprosto OK, ty antibiotika snasi, dokonce mu chutnaj 😅 A jsme hlidany, bud se to zazracne zlepsi nebo ho odoperujou, az bude vetsi. Ja prave dokud ho nedaji do kupy, tak ani nesmime do bazenu na plavani ani ho netaham do nejakych kolektivu (uprimne, tam bychom mohli, ale ja mam z materskych spolku husi kuzi 😀 ), jsem radsi, ze je zdravej, styka se s lidma z rodiny a obcas s deckem od nejake kamosky, ale vylozene kolektiv zatim ne. Ono kdyz by mel nejakou infekci, tak hned musime davat kontrolni moc, stresovat se, zda to nema od ledvin, tak po tom nijak netouzim 😉 Uvidime, jak dlouho nam to vydrzi, kamosky malej taky celou dobu nic a ted jsou mu dva roky a uz marodi mesic v kuse 😖 Vam taky hodne zdravi 😉

ined77
29. pro 2010

@jasekd 🙂 ..no jasně, to chápu. my začali chodit do kroužku až po 1. roce, ale upřímně..ty děti to nějak nezajímá..teda aspoň to naše ne 😀 .plavat jsme si zajeli když nás napadlo, taky i z důvodu těch nemocí apod..takže není kam spěchat 😉 .navíc ty dětičky opravdu ocení ten svůj stereotýpek a pár známých tváří jim ke štěstí stačí 😉.
já ty mc taky nějak nemusím, ale fakt je, že matýnek teď už v tomhle věku kolektiv potřebuje a baví ho to, takže co bych pro něj neudělala 😉 .
ovšem zlaté léto, motorka, pískoviště, hřiště a průlezky 🙂 .
a děkujeme 🙂 .

fiallinka
29. pro 2010

jsou ženské, které mají díky kojení problémy s psychikou, je jim to prostě nepříjemné až natolik, že pro klid matky i dítěte je lepší nekojit... a pak je spousta dalších důvodů, proč nekojit, s některými nesouhlasím, ale to je asi tak všechno, co můžu dělat 🙂

Rozhodně třeba před 30 lety bylo normální nekojit, že 🙂

lalial
29. pro 2010

Nakukuji, co zajímavého se tu řeší a zasekla jsem se úplně na něčem jiném... 😀

@jasekd Fakt vysekávám poklonu, mít miminčata po roce... jsi odvaha. Budu držet pěsti, ať bez problémů zvládáte. 🙂

brusinka.pusinka
29. pro 2010

@fiallinka no normální to nebylo ani před 30 lety kojilo se normálně ,sunar byl na lístky.
Jěště já si pamatuji jak máma kojila brášky a bylo jí jedno kde , prostě kojila. Pokud má žena Vážný důvot nekojit , třeba dlouhodobé braní léku nebo psychické problémy dovedu to pochopit ale jen tak se zbytečně ochudit o to krásné když dítě saje z prsa je nesmysl nejdříve vyzkoušet a překonat krize a pak když nejde nahradit Um. Já svoji holčičku jěště kojím sice 2x denně ráno a v nmoci ale nechám ji dokud se sama neodstaví. je to užasný pocit , a proč o něj rychle přijít že 😉
Radila bych teda mamice vyzkoušet a pak se rozhodnout zda kojit či né, u každého dítka to může bít uplně jiné. nvzdávat to dřív než se začlo 😉 😵 😵

jjaanca
29. pro 2010

A co když se sama neodstaví? V televizi bylo, že jedna matka kojila dítě do 14 let.

radka.m.
29. pro 2010

Ahoj,pokud to tak tvá kamarádka cítí už ted a stresuje jí to,tak at si prostě jednoduše bstojí za svým,po porodu se jí klidně může stát,že bude cítit pravý opak a názor na kojení klidně změní,tedy pokud jí do toho nebude personál porodnice razantně nutit,to by pak vedlo spíše k přesnému opaku,přesně,jako tady holky píší-jako masivní kampan kojení,to se míjí účinkem,znám hodně mamin,které jdou právě do porodnice už s přesvědčením,že kojit prostě nechtějí,protože tahle masivní kampan jim už předem kojení znechutila,jinak jak tady píšou holky,že se matka zbytečně ochuzuje o ten krásný pocit-ne každá to tak musí vnímat,věřte,někomu je právě to kojení nepříjemné,prostě každá to má holt nastavené jinak,taky jsem viděla ten pořad v televizi,jak bylo 14leté dítě kojené 😝 😝 patřičně se aky za to stydělo,ani se nedivím 😝

lidiab
29. pro 2010

Ja takovou maminku znam. Nekojila i kdyz mliko mela, kvuli praci. Z financnich duvodu (hypoteka, velke dluhy po manzelovi atd) si nemohla dovolit byt na materske. Pracovat sla kdyz mel jeji syn 3 tydny, hlidala babicka. Nevidim na tom nic spatneho, sama se tak rozhodla a je to jeji telo a jeji dite. V porodnici ji to ale daly poradne sezrat 😒
Ja sama jsem s kojenim hodne bojovala, muzu o tom vypravet, zatim ale jeste castecne kojim. Nejhorsi jsou ty reakce okoli - a dostatecne casto odsavas? a dostatecne casto prikladas? kdyz budes dokrmovat tak mliko zmizi atd. A hlavne vam nikdo neveri ze toho mlika mate malo, mysli si ze to flakate. Vsak to znate...
Kdyz nekdo dobrovolne nechce kojit je to jen a jen jeho osobni vec! V jinych zemich kde nemaji tak dlouhou materskou je to zcela bezne ze se s kojenim ani nezacina.

radka.m.
29. pro 2010

já znám přímo tady na MK maminy,které prohlásili,že kojit může každá,že kdyby se více snažili a chtěli,tak kojí všichni 😝 😝

jasekd
29. pro 2010

@lalial Dekuju 🙂 Nebylo to az tak moje prani, ale vzhledem k tomu, ze jsme druhe dite chteli asi tak 1,5 - 2 roky po prvnim, tak jsme nejakou antikoncepci neresili az tak zodpovedne, no a stalo se. Prvni dite nam skoro rok neslo a lecila jsem se, tohle je na jeden pokus. Byl to sok, ale ted jsem za to rada, treba by to pak neslo a akorat bysme se stresovali. Uvidime, jak budu mluvit po porodu 😀

smardik
29. pro 2010

taky jsem tady četla že kdo chce může kojit ale nesouhlasím, někdy to prostě nejde at matka chce nebo ne, prostě to nejde. U prvního syna byli problémy hned od začátku při porodu se napil plodové vody a pak ji po troškách zvracel,nechtěl se přisát, špatně přibýval na váze, co týden jsme chodili na převážení. nakonec jsem se rozkojila a bylo to dobré,malý začal přibírat na váze, mlíčku mu jelo a nebyl žádný problém ale pak přišla první MS a malý v té době prso odmítal a jen řval a řval,dlouho trvalo než se přisál a začal tahat, po chvíli začal řvát a odtáhl se ale nějak jsme první MS přečkali. druhá MS bylo horší přisál se a jedl jen v polospánku jinak to nešlo ale zvládli jsme to. po skončení MS kojení naprosto v pořádku, třetí MS byl konec kojení odmítal prso a prostě si ho nevzal, čekala jsem že to odezní po skončení MS ale nic, MS skončila a malý prso odmítal,zkoušela jsem odstříkat a z flašky a z chutí potáhl a jak zjistil co to je konec. chtěla jsem kojit, říkala jsem si přejde ho to a na radu dr. i laktační poradkyně se rozhodla začít s příkrmy že je třeba bude chtít a přejde ho ten bojkot prsa a budu kojit ale příkrmy nechtěl taky, řval mi hlady. takhle jsme bojovali asi 14dní až manželovi došli nervy jak mě i malého viděl naštastné,malý dostal UM a byl spokojený, i s UM byli problémy sedlu mu až asi čtvrté-Nutrilon ho nezasytil, bebu odmítal, ze sunaru ho bolelo bříško až jsme narazili na hero baby lactum, to mu chutnalo,nedělalo problémy ale přestalo se vyrábět tak dostal Hami a to pije dodnes a je mu 26měsíců. opravdu jsem se kojit snažila, pila čaje na podporu laktace,homeopatika ale prostě to nešlo i když jsem chtěla

u druhého syna to vypadalo ze začátku nadějně přisál se krásně hned na sále a už v porodnici byl jak hodinky a papkal co 3hodiny, z porodnice jsme šli s porodní váhou, krásně přibíral. cca do 2,5měsíců to bylo v pohodě krásně papal,přibíral ale pak začal u prsa plakat a odtrhávat, byla jsem u laktační poradkyně at zkontroluje techniku kojení, jak často kojím apod. a podle ní to byl bojkot prsa takže jsem prso nabízela ale nenutila,přikládala. na poradně už žádná sláva málo přibral a já znejistěla že mám málo mlíka-doma to stáli mezi mnou a manželem za houby,samé nervy tak jsem se bála že jsme přišla o mlíko tak jsem si půjčila odsávačku-nemocničí elektrickou a odsávala co 3hodiny ve dne v noci a zjistila že mlíčka mám dost, odsála jsem i 150 z jednoho prsu na každé odsátí, po noci i 230 ale malý mi u prsa pořád plakal, pak vysílením usnul,zadýchaval se. pořád jsem kojit zkoušela,nevzdávala to a pořídila váhu abych zjistila kolik malý jí a zjistila že někdy si vytáhne i 180 ale někdy jen 30 a pak začne plakat a konec. takže jsem začla dávat své mlíčko stříkačkou to už byl klidnější a bylo to dobré ale přibírání žádná slává, dr. zjistil šelest a poslal nás na kardiologii ale ta byla až měsíc, já už byla z toho věčného odsávání unavená, doma jsem měla staršího syna a kluci josu od sebe 15měsíců,starší mi nespí celou noc, má plínky,nemluví, sám se nenají a já utahaná ze vstávání ke dvěma dětem a ještě odsávání ve dne v noci takže jsem koupila UM a střídala to, nakojila jsem a pak dostal bud UM nebo odsáté, jak kdy střídalo se to. No a pak přišla kardiologie a zjistilo se že má Honzíček srdeční vadu a dr. se hned ptal jak přibývá, nemáte problémy s kojením, nezadýchává se? takže důvod proč to nešlo byl jasný, prostě to pro něj bylo moc namáhavé a já ho zbytečně trápila, nervovala nás oba. po kardiologii už jsem ho z kojením netrápila a kojila jsem jen před spinkáním a dál střídala UM a své odsáté-jak kdy někdy měl UM jednou,někdy 3x prostě jak to vyšlo protože bylo třeba se věnovat i staršímu,nešlo jen odsávat. tak to vlastně šlo až do operace která byla v srpnu, ještě den před operací jsem Honzíčka kojila. těšila jsem se že po operaci se to zlepší a že budu plně kojit a najedem na příkrmy ale jaké bylo moje překvapení když po operaci Honzíček jen viděl prso a chytnul strašný hysteráček a plakal a plakal, prostě prso nechtěl, zkoušela jsem to několikrát ale nic. byl po operaci, měl být v klidu tak jsem ho nechtěla nervovat kojením takže dostával UM a doufala jsem že po návratu domů se kojení spraví. ale nespravilo se,ani doma si už prso nevzal a nechtěl ani odstříkané a to byl konec kojení. U obou jsem se opravdu o kojení snažila, laktační poradkyně byla na telefonu i já u ní doma, s dr. jsem to taky probírala ale prostě to nešlo a skončili jsme na UM - oba Hami. kluci jsou spokojené a usměvavé děti a to je pro mě hlavní, ani nemocní nebývají-Tom měl poprvé ATB v 18měsících na zánět horních cest dýchacích, mladší syn je měl už v 8měsícíhc ale u něj se po operaci muselo ATB přeléčit vše i kašel,měl vysoké teploty a nakonec se z toho vyklubala šestá nemoc ale ATB u 40horeček u dítěte ani ne měsíc po operaci prostě museli být, jinak nemocní nebývají

takže za mě pokud maminka nechce kojit a má za to že kojení by ji jen stresovalo, trápilo at se na kojení vykašle a dá mimčo UM, v dnešní době je jich velký výběr a je to, hlavně že budou oba spokojeni mé děti na Um jsou a myslím že to jsou štastné děti. ale ještě bychom chtěli třetí dítě a vím že budu kojit nebo spíš pokusím se o to,možná to půjde měsíc, možná půl roku nebo taky vůbec ale pokusím se o to a uvidím co z toho bude, nemám ve zvyku se vzdávat takže vyzkoušíme a uvidíme

fiallinka
29. pro 2010

@brusinka.pusinka no já s tebou v podstatě souhlasím, co se kojení týče, kojím a kojila jsem dlouho i minule - ale vím, že jsou holky, které s tím problémy mají a respektuji jejich důvody...

ale pokud se zeptáš svých rodičů, tak sunar byl naprosto běžné řešení, kojilo se jen pár měsíců, pokud to ženská nechtěla vyloženě jinak... a trend nebyl takový jako dnes, kojit co nejvíc a nejdýl, spíš naopak... takhle jsem to myslela 🙂

lenkabu
29. pro 2010

Ta masivní kampan v stylu "koj nebo zemři" kojení spíš škodí,vždy´t už to často ženským leze krkem,jak kdyby se po porodu z nich staly jen chodící prsa 😝 nemám nic proti kojení jako takovému ale nemám ráda jakýkoliv fanatismus. a co se krásného pocitu týká....neměla jsem ho u kojení nikdy,spíš mi to bylo nepříjemné příp lhostejné,prostě je to "jen" jídlo,krásné pocity mám z jiných aspektů mateřství.

awalancha3
29. pro 2010

.každá- až na jednu, aj ked nekojí tak to nejako ospravedlnuje, že ako velmi by chcela, ale žial, to nejde.......... napíšem vám ja na to svoj názor- svoj osobný názor......
už ked som bola tehotná sa mi pri predstava, že sa mi bude manipulovať s bradavkami ...nemám to rada, proste nemám......ale utešovala som sa tým, že ved to bude malé miminko, moje dietatko a tak to bude fajn........Viem ako je kojenie doležité, nespochybneným to- a preto som si v porodnici odtrpela svoje a nakoniec som malu kojila. Dnes ma 5 tyzdnov a ja ju stale plne kojím- ale ! pri každom kojení mám blbý pocit, je mi nevoľno od žalúdka a je mi to nepríjemné- pocitovo nepríjemné... snažím sa celý čas pozerať na nu aká je krásna a že si zaslúži materské mlieko, ale každé kojenie bojujem s nutkaním prestať, zbavit sa tých pretekajucich plienok co mám v podprsenke a ukoncit ten zvlastne neprijemny pocit pri kojení. Svoju malu dcerenku zboznujem- preto aj napriek mojim velkym vyhradám ju stále kojím ako casto len chce- ale je mi to neprijemné a vobec nemám pocit nejakej tej láskyplnej spolupatričnosti á la lúbivé obrázky kojacich matiek...........mám pocit, že strácam sebaúctu, behám po dome s vyrčenými prsami vždy pripravenými kojiť, malá pije často......nie je času na seba a ak nejaký je tak rýchlo idem spat aby som aspon nejakých pár minút dospala.....nevyspatú noc......Je mi jedno ci budem mat prsia vytahané alebo nie, o to vobec nejde.............v istom zmysle chápem šlachtu, že ku svojim detom privolala dojky a pestunky a nakojili ich samé.. jednoducho to sa nehodilo k ich majestátu......
.......ešte som nikdy nepočula o takom postoji ku kojeniu ako mám ja.....ale STALE KOJIM, už 5 týždnov a vždy si poviem, ešte jeden den vydržím, kvoli malej, hoci už mám UM Bebu kúpené...vydržím, vydržím......
...myslím, že viacero žien má rovnaké pocity ako ja a pri tom miluju svoje bábenko... a jednoducho sa hanbia a boja povedať čo pocitujú, aby ich okolie neodsudilo že nemiluju svoje dieta a tak to kamufluju tým, že stratili mlieko alebo rozne iné výhovorky.......
...povedala som si že aspon do 3 mesiacov vydržím, aj ked sa mi to zdá príšerne dlhá doma a ešte 2 dlhé mesiace ma čakajú......mlieka mám hádam dosť, ale moje postoje tomu nepridávajú a cítim, že keby som sa rozhodla, že od zajtra kojit nebudem a dám Um, pocítim neskutočnú ulavu a zajtra by som už mlieko nemala..........
... pred 18 rokmi som syna vydrzala kojit par tyzdnov, kazdu hodinu a stále plakal, bola som zufala, kupila som Sunar a dala mu,... odvtedy neplakal a spal cele noci......dnes je z neho ozaj pekný (vid album)18 rocny chalanisko a nikdy nebol chory okrem osýpok, ani nie je na nic alergický ani tučný ani nemá pokazené zuby......
..v každom prípade chcem tie 3 mesiace s malou vydržať, budem bojovať so sebou, držte palce........... ☹

awalancha3
29. pro 2010

@lenkabu ................ked som dopísala svoj príspevok, našla som tvoj predo mnou................. máš moje sympatie, že si sa odvážila napísať svoj postoj ku kojeniu, je to triezvy a realistický názor rozumnej ženy.......... 😉

lenkabu
29. pro 2010

@awalancha3 zrovna ti píšu že tvůj postoj chápu 😀 já měla pocit ponížení a ztráty sebeúcty u kojení na veřejnosti,sice jsem kojila diskrétně ale stejně jsem si připadala hrozně zranitelná a bezmocná, obě dcery pily často takže varianta kojit jen doma nebyla možná,no jsem ráda že je to za mnou......Alici teda ještě kojím ale už tak 1x denně a ven beru Sunar.

copinka
29. pro 2010

Také já se přidám svou historii kojení. Malá se narodila plánovaným císařským řezem. Poprvé mi jí přinesly na přisáti až po 4 hodinách skoro se nechytla sestřičky to zkoušely ale nešlo to. A tím začal můj 14-denni boj s kojením
už v porodnici jsme měli problémy malá vypyla z obou prsou jen kolem 30ml a to bylo tak ze jedno prso 15minut a druhé prso tp samé. Z porodnice jsme šly na hranici váhy ubytku a už s přikrmy doma jsem se stále snažila ale malé stále plakala z jednoho prsa neteklo skoro nic v druhém něco málo bylo jenže když jsme šly po 2 dnech k doktorce tak jsem zjistily že malá zhubla skoro 100g a to jsem kojila i dávala UM takže bylo rozhodnuto jen UM a zkoušet odstříkávat jenže s prsou jen kolem 40ml takže žádná sláva. Malá je proto na UM od narození do dnešního dne neměla žádnou nemoc když nepočítám jednu rýmu. Je pravda že jsem se musela sama vyrovnat a tech otázek proc nekojím když je to to nejlepší že jí ochuzuji no myslím že to není pravda malá je spokojené usměvavé miminko a hlavně i já jsem spokojená takže až budeme mít druhé bud to půjde a nebo ne ale opravdu už se nebudu nervovat.
PS: mám kamarádku její syn byl plně kojen do 7 měsíců a do 14 částečně a od půl roku jsou skoro každý měsíc v nemocnici se zánětem horních cest dýchacích takže není pravda že kojené děti jsou mémě nemocné alespon z mého pohledu

miona
29. pro 2010

@awalancha3 já mám teda ke kojení jiný postoj - nevadí/spíš nevadilo mě, ale ten tvůj mě přijde naprosto OK..máš na to právo se takhle cítit, vždyť je to tvoje tělo..a dnešní doba má zaplať pánbů ten luxus velmi kvalitního UM 😉
Já prvního kojila, teď druhý ne, tam se to nepovedlo. Mě vadí odjakžíva ten kojící fanatismus...třeba tenkrát před 2 lety to focení se Saudkovou, myslím, že to byla kampaň za kojení na veřejnosti - jako proooč??...mě to je taky nepříjemný, když musím koukat na někoho kdo kojí..třeba v restauraci..já teda na veřejnosti nekojila..eklovalo se mě, že by mě někdo cizí viděl. A ještě se tu přiznám, že se vyloženě otřásám odporem, když vidím už chodící dítě, který se třeba v herně, přižene k matce, vyhrne jí triko a začne pít...to se omlouvám všem dlouhodobě kojícím maminkám, ale ve mě tohle fakt vyvolává až takhle silný negativní pocity.

siskin
29. pro 2010

můj celkový postoj ke všemu, co dělají ostatní, by se dal shrnout do věty: ať si každý dělá co chce, když je s tím spokojený. Takže pokud někdo chce kojit (když to teda jde), ať si kojí, pokud nechce, ať prostě nekojí, je to jen a jen každého věc. Já jsem se naopak setkala s úplně jinou reakcí. Svého 7,5 měsíčního syna stále kojím, což mi příjde naprosto normální, kojit chci a vyhovuje to nám oběma. Asi 3x mi už na kladnou odpověď na otázku, jestli ještě kojím bylo řečeno: jéžiš ty vážně ještě kojíš? Myslím, že v obou případech (ať už se to týká kojení nebo nekojení) se mnohdy jedná o reakce maminek, které kojit chtěly, ale nešlo jim to. @miona má pravdu s tím kojícím fanatismem, v poslední době se maminka, která nekojí skoro ani nehodí na hnůj, je to opravdu přehnané a nevím, kde se to vzalo. V nekojících maminkách to může vyvolat až deprese (znám takový případ). Tím, že nekojí, přece miminko nijak nepoškozují. Chce to se prostě obrnit, a na názor okolí se vykašlat...

pehaka
29. pro 2010

dle mého by si možná maminky co nekojí zašloužili vážně ocenit pokud je to teda z důvodů ,že prostě nemohli nebo to nešlo - páč věčné dělání mlíčka do lahví ,vyvařování, chystání na cesty do obchodu atd..no je to teda vážně makačka až bych řekla i ,,otrava,, v noci vstávat a běžet k varné konvici - prostě to nemají vůbec jednoduché , mají můj obdiv, a o financích ani nemluvě..😀 já sama jsem synka kojila do 6 měs plně a velmi ráda vzpomínám na tu ,,pohodu,, pak když už ,,došlo,, a musela jsem dělat láhev už to nebylo tak fajn - navíc tak krásný pocit, když víte jak mrňous vrní by jsem nevyměnila za nic na světě! souhlasím s tím ať si dělá každý co chce! na kojení přeci svět nestojí!!...😀D hlavně, že prckové rostou, jsou spokojení a především mají spokojené mámy!!!! 😉

valentinuska
29. pro 2010

@simicak doporučuji přečíst celý můj příspěvek - psala jsem, že jsou výjimky a ty s tím nic nenadělají 🙂

jinak si fakt myslím, ať si každý dělá co chce ... pro mě je důležité, že já kojit mohu a fakt jsem za to vděčná, protože kdybych nekojila tak by na tom malá byla se svou alergií dost špatně ...

aleachim
29. pro 2010

@awalancha3 když jsem četla tvůj příspěvek, tak mi to úplně vyrazilo dech. Tohle přesně jsem pociťovala pokaždé, když si Lucka brala moje prso do pusy, o pocitech, které jsem měla, když jsem brala do ruky odsávačku ani nemluvě 😝 . Cítila jsem se mizerně a vyčítala jsem si, že kojení mi nejde, protože k tomu cítím takovou nevoli, přesto jsem to vydržela skoro 10 měsíců. Když se Lucka sama odstavila (kdyby to neudělala, udělala bych to já) necítila jsem žádný smutek ze ztráty, že už mě nepotřebuje, ale jen úlevu, že už to mám za sebou. Díky, že jsi to tak upřímně napsala, málokdo má v dnešní době kojofanatismu odvahu tohle otevřeně a veřejně přiznat.

teddyx2
29. pro 2010

Zdarec holky, já jsem kojila půl roku, pak musím přiznat, už mě to nebavilo. Ne že bych k tomu měla nějaký odpor, ale prostě jsem si chtěla občas dát normální kafe a skleničku vína, a koukat na manžela, kterej může malou nakrmit a já si m můžu vyhodit kopyta nahoru a chvilku nic nedělat, taky není úplně k zahození. Jinak kojení na veřejnosti mi taky strašně vadilo, hlavně prvních šest týdnů jsem měla malou u prsa prakticky pořád. Pak jsem zjistila, že to má místo dudlíku, takže jsme zavedli dudlíka, ale i tak to vstávání v noci a tak bylo dost únavný. Ale pokud to jde (a prý to nejde jen asi u 3%žen), tak si myslím, že půl rok kojit je povinnost.
Jinak ještě musím zmínit, že jsem ze začátku s kojením strašně bojovaly. Eliška ani já jsme nevěděly jak na to. Já mám velká prsa (košíčky F), takže jsme si musely najít techniku a polohu, kterou nám nemohly poradit ani sestry na šestinedělí. Malá zhubla 450gr po porodu, ale nevzdala jsem to a najednou z ničeho nic se chytla a šlo to samo.
Ale samozřejmě když žena chce kojit, ať si kojí, když nechce, tak ať nekojí.
A ještě maličkost. Přijde mi fakt nevhodný, když žena kojí dítě starší dvou let. Jednou jsem na koupališti potkala ženu, která měla u prsu přisátou dvouletou holčiku, která jí u toho prsa hodinu spala! a ona se nemohla ani pohnout. Dorazila mě větou :"Dudlík je pod mojí úroveň."

agenturaberuska
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
elviie
30. pro 2010

Nepřijde mi nevhodné nebo nechutné (jak tu někdo napsal) kojit větší dítě, byla jsem na návštěvě u sousedky, kojila přede mnou ještě dvouletou dcerku, ano, překvapilo mě to, ale ne negativně, spíš jsem obdivovala tu maminku, že do toho jde...a oceňovat "jen" nekojící, když při přípravě mlíčka ji může zastoupit kdokoliv, kdežto kojící nikdo a musí být stále "po ruce" přes den i v noci...měsíce...ale chce to pro to dítě udělat, tak to dělá a nestěžuje si. Myslím, že každý si asi na začátku užil své a někomu to šlo pak lépe, někomu hůře a někomu vůbec, někdo se tak rozhodl a někdo si vybrat nemohl...Já osobně jsem ráda, že nám kojení jde a že stále kojím, i když začátky nebyly lehké i díky porodu sekcí, a překonali jsme i krizi okolo třetího měsíce. Také se setkávám s tím, že se mě okolí ptá, zda kojím a někdy i převapeně vzhledem k věku malé, nepřijde mi na tom, ale nic divného, a setkala jsem se i s názorem, že tím, že si za kojením stojím, že se povyšuji nad nekojící, je to každého věc a jak jsem psala i mé nejbližší kamarádky dlouho nekojily a nevím, proč to řešit...

delapa
30. pro 2010

Oooj, tak to je debata, která nás vždycky "rozdráždí". 😀 😉
Spadám do obou případů - kojení i nekojení. A de facto ani za jedno jsem nijak "nemohla". U nekojení jsem se snažila a nešlo to, u druhého mimi jsem s tím ani nepočítala a vyprdla se na to a kojím, mlíka mám jak kráva z JZD. Samozřejmě zezačátku taky malé problémy, ale dítko (narozdíl od toho prvního) spolupracovalo. Podle mě ty kecy že "kojit může každý" atd jsou od mamin, co nikdy neměly s kojo problém. Protože ta co by ho měla, by se pak k problému stavěla mnohem pokorněji.
Já taky netvrdim snažilkám, že otěhotnět může skoro každý a je to přirozené, jen proto, že třeba mě to šlo dobře. Každý má jinou dělohu, jiný prsa, jiný bradavky a až to pochopíme, bude se nám všem líp žít. 🙂
Kamarádka ať to dopředu nesabotuje, zkusí to, pujde pujde nepujde nepujde. A bude.