Mít miminko teď nebo počkat a zajistit se finančně?

@marecek4 No bohužel přítel to neumí, ale je pracovitý, tak co jde, zkusí, ale ani nikdo z rodiny neumí řemeslné věci. Příteli jdou výborně zase jiné věci, dělá manažerskou pozici, umí perfektně anglicky, studoval levou zadní, v práci mu to jde samo, každý umí něco 🙂

@fangi my taky nebudeme stavet nic svepomoci, vsechno udela firma, manzel na to diky praci nema cas a aspon prave diky ni si na stavbu toho domu vydelame. 🙂

@demian nenene,rozhodně si nemyslím,že na tom nic není,ono je taky jedna věc natahat dráty a druhá taky je zapojit je tak aby to fungovalo-já zrovna před elektrikou mám velký respekt,nevyměním ani žárovku,aby mi nezůstal ten kovový konec v objímce ☹ a jako naschvál v poslední době se stane mě, že ráno jdu si rozsvítit a rup,žárovka vyhodí celé pojistky,takže rozhodně bez kontroly u nás nic neprobíhá,ale tu práci si můj udělá sám,což je dost velká položka v rozpočtu ušetřená,topení nás výhledově čeká taky,ale to už snad budemem mít doma odborníka 😀,taky není na škodu,domluvit se s nějakou školou-pokud je na to čas a trpělivost,udělají to za poloviční až třetinovou cenu,a určitě je to pak v pořádku-mají nad sebou dozor i revizory-jak elektro,tak topenáři i zedníci a jsou většinou rádi,že můžou něco takového dělat-je to přece jen pro ně praxe a ne jen dílny,kde skládají jednu věc za půl roku po dvacáté,jen je asi fakt,že na to potřebují víc času než firma

@marecek4 tak já mám ještě větší respekt před plynem, proto jsem ho při své šikovnosti raději zrušila:D
My jsme zdi, podlahy a rozvody vody dělali svépomocí. A pokud máš přístroj na tlakovou zkoušku, tak ani na topení toho zas tak moc není. Připoměla jsi mi, jak se babička těšila, až jí strejda- vyučený čalouník vymění potah na sedačce. Nikdy se toho nedočkala:D Snad to nebude váš případ...vidíš, vůbec jsem nevěděla o možnosti domluvit se s nějakou školou. Viděla jsem jen učně u topenáře na praxi, to je velmi dobrý nápad🙂

Tak já bych si od študáku baráky ani upravy v něm dělat nenechala.🙂Bohužel mám špatne zkušenosti

Hele Fangi a jakej názor na věc má vlastně pan manžel? Ono chlap to zajištění rodiny většinou víc "žere", takže pokud si ten Tvůj myslí, že to zvládnete už teďka, tak to asi zvládnete 🙂, no a naopak pokud se toho závazku zatím bojí, tak Ti místní ženský grémium moc nepomůže, protože to je hlavně otázka shody vás obou...

@demian tak ten můj chtěl čalounit kuchyňskou lavici,ale když jsem mu předvedla ceny látek,tak nakonec souhlasil s koupí druhé,ale na druhou stranu třeba bez nějakých cavyků ostříhal moji mámu jen tak jako by se neřeklo,tu přístavbu se chystá dělat taky sám,od základů až po střechu,a to topení pak vlastně taky,jen mladý se učí tak snad budou nějaké postřehy a vychytávky,a plyn taky nemáme,sporák máme jen na bombu a topíme prozatím v kamnech a do budoucna v krbovkách s výměníkem a rozvedené do radiátorů a do bojleru

děkuju všem za příspěvek, všechno poctivě čtu a přemýšlím 😀 🙂

@gedren Skoromanžela jsem určitě z grémia nevynechala, jenže to je ten největší optimista,co já znám, věčně veselej a spokojenej 🙂 😅 Ten zastává názor, že se to zvládne, ale možná by ho zastával i kdyby si to nespočítal, tak jsem to radši spočítala já (počty jsou můj obor 😀 ) 🙂 Finančně co se týče měsíčně je to Ok, určitě vyjdem, ale nebudem moct kupovat nic moc navíc,proto si všechno potřebujeme pořídit, dokud pracuju...
U nás bych řekla, že je to teˇˇd spíš na mě, skoromanžel se na dítě cítí a těší a ani tu šílenou koupelnu a kuchyˇˇn tak neprožívá, znáte to 🙂

@fangi Ahojky, taky se připojím s názorem. I já jsem čekala s miminkem do mých 30, nebylo to kvůli penězům, ale měli jsme problémy v partnerství a trvalo, než se vše vyřešilo... Snažit jsme se začali krátce po třicítce, dva měsíce před 31.narozeninami jsem otěhotněla, jenže vzápětí potratila. Podruhé jsem otěhotněla rok na to, tentokrát to bylo mimoděložní těhotenství. Teď jsem se, po 4 měsících, konečně nějak vzpamatovala z operace, snažíme se znova, ale už jen s jedním vejcovodem a reálně nám hrozí IVF. Takže pokud já můžu radit - nečekej na nic, pokud máte kde bydlet a byt není vyloženě v katastrofálním stavu, jděte do toho. Nikdy nevíš, jak dlouho budeš na mimi čekat.....

@fangi sla bych do mimca 🙂 z toho, co pises, nevypadate jako nejaky nerozvazny rozhazovaci a urcite nejak vyjdete 🙂 kdyz mas takhle na vsecko cas, nebudes mit s vybavickou velky oci a poohlidnes se po bazarcich, tak ani na tom nijak nevykrvacite 🙂 (ja treba "vetsi" veci jako lehatko, hr. decku apod. kupovala po bazarcich a pak jsem si pro radost koupila i nejaky novy oblecky - hlavne takovy do porodnice, jinak pak teplacky, mikinky apod. krasne taky nakoupis na bazarcich a ani to nikdo nepozna 😉 ) Rodina je zaklad, pises, ze obema se vam chce, ze manzel se neboji a ma i z tech financi dobrej pocit, ze to date - tak to je hlavni.... kdyz budete mit byt a penez jako zelez a pak to najednou nepujde a nepujde, vsecko ti bude pripadat desne malicherny, i vztah to nekdy muze pohrbit 😔 ... Dite uz ti nikdo nevezme, prevrati ti priority, neskutecne to utuzi vas vztah a nebudes pak vubec chapat, co jsi pred nim resila za "kraviny" 🙂 .... a deti ti byt opravdu trochu "upravej", takze aspon nebudes mit nervy 😀 Pokud treba ta kuchyn je fakt humus, tak i z bazaru nebo ja nevim asko, kika... koupis nejakou hotovou sestavu treba za 20tis. nebo i min a do niceho vetsiho bych nesla, pokud chcete prohazovat mistnosti....

Ahojky, já se taky pripojim. Já bych necekala a šla do miminka. Bydlet mate kde, a určitě to tam nejaky nějaký sílený, když v tom bydlite i teď. Rekonstrukce může proběhnout pak. Než se zadari otěhotnět a nez mimo přijde na Svet, tak nějakou kacku nasetrite a rezervu mit budete. My se snazime o mimo 3 roky a nejde to a je to šílenství ☹ teď chodime po ruznych vyšetřeních a tak... a je to bez moc ☹ pokud jste oba rodinné typy, rádi La bych odložit rekonstrukci a jit do miminka. AZ mimo odroste, tak vše zrekonstruujete a budete Mit vse Nové. Ono i to ditko něco zničí, co vim od kamaradek.... dobře rozmyslejte 🙂 pak kdyztak nápis, k cemu jste s pritelem došlí 🙂

@fangi
Ahoj, taky bych spíše šla do miminka, peníze nejsou všechno a představ si, že by to pak nešlo, co pak s fůrou peněz? My byli v podobné situaci a opravovali jsme za chodu, s miminkem bydleli chvilku i u rodičů, pak jen v jedné místnosti (+sociální zařízení) a dali sme to. A vůbec nelituju. Navíc jsem pak po třicítce o jedno miminko přišla, nechci strašit, ale je to fakt. A to člověka prostě poznamená ☹

...........a jednu radu bych měla, pokud se rozhodnete dítě posunout, zajděte si na nějaká vyšetření, aby Tě (Vás) prohlédli a zjistili, zda je vše OK a jestli nebudete mít s otěhotněním problém - protože kdyby jo, tak ve 30 už je docela pozdě začít to řešit, zvlášť když chcete 2 dětičky.

@jezura Děkuju za zkušenost a přeju hodně štěstí! Tohle jsem přesně měla na mysli, když jsem psala, že si uvědomuju, že když se potom nedaří, tak že najednou ten čas hrozně letí, samé čekání - na vyšetření, na to, až se bude moct pár snažit třeba po potratu znovu atd...a pak je každý měsíc cenný ☹ Přeju hodně štěstí a držím palce !!!

@zezizu Děkuju za příspěvek a je mi to líto, co prožíváte. Na tohle by opravdu člověk měl myslet, protože dokud se mu to nestane, tak si nedovede představit, jaké to pak je a řeší kde co nedůležité. V bytě se určitě bydlet dá a je pravda, že s dětmi se stejně hodně zničí - podlaha poškrábe apod... Je pravda, že kdybychom pomalu začali se snažením, tak na tu rezervu bychom něco našetřili a na výbavičku taky. A tu rekonstrukci asi fakt odložíme, zkusím akorát zjistit, co by stálo to nejdůležitější - dát elektřinu dopořádku, revize apod... Přeju vám hodně štěstí, držím palce !!!

@mates22 Peníze určitě nejsou všechno, ale do nedávna jsme věděli, že bychom se prostě měsíčně na rodičovské neuživili, tak to pak není o rozhodování, prostě to nejde, ale teˇˇd už by šlo a byt před nebo po rekonstrukci, asi to fakt není důležité. Jinak děkuju za radu ohledně vyšetření, už jsem na to taky myslela, že za preventivní vyšetření, spermiogram nic nedáme, když si to můžeme sami objednat a zaplatit. Kolikrát je problém dávno a člověk o tom nemá tušení.

@zezizu Koukám, že je ti 29 let, tak jsi určitě ráda, že jste začali se snažením v těch tvých cca 26 letech a ne až v těch 31. Když si uvědomím, že stejně dlouhé snažení může čekat kohokoliv z nás, tak začínat ve 31 je asi opravdu nerozum. Kor když je hezký vztah, kde bydlet a oba dítě chtějí.

@fangi Já myslim, že chlap, co se na dítě těší, chce ho a bude se o něj starat, je prostě zlatej a je daleko důležitější než peníze (když to teda není varianta úplný chudoby), dokud jste mladý a při síle, taky půjde všechno líp.. (my měli první ve 26 a druhý ve 29, naši vrstevníci roděj teď, kdy naše starší půjde už do školy, a nezávidim jim to teda 🙂) Manžel teď třeba nastoupil do náročnější práce a jsem hodně ráda, že holky už jsou větší, s miminem by mi hráblo.

@gedren Já vím, děkuju, je to tak, on je fakt zlatej, i doma toho hrozně udělá. Práci nemá lehkou ani ted, ale pořád chodí domů mezi tou 16-17hod, tak to ještě jde. Když jde ráno dřív, což by s dětma zkusil chodit, tak v těch 16hod by s náma už byl a nebojim se, že by nepomáhal, s dětma si vyhraje už ted.

Vim, že peníze nejsou jakoby důležitý, hodnoty mám snad srovnaný dobře, ale přeci jenom se toho dá spousta ještě pořešit ted, pak při tom rodičáku už nepůjde nic, to už budem vycházet akorát....a pak až se vrátim do práce, tak to taky půjde pomaleji než ted, sdětma budou už větší výdaje. Tak mi to pořád trochu nedá, ale spíš to vidim, že uděláme to nejnutnější, rychle nasyslíme 😅 nějaké penízky na rezervu a výbavičku a půjdem do toho... 🙂

Když tak čtu tvoje možnosti, tak bych s miminkem neváhala. My nemáme ani vlastní byt - a nájmy v Praze jsou raketa, z domova pracovat nemůžu (i když bych chtěla - no hledám stále) a mým odchodem na RD odpadne hlavní část příjmů. Taky bych šla ráda na dvouletou, ale vzhledem k přeplněným školkám budu ráda, když mi tam malou vezmou ve třech. Budeme vycházet tak tak, ale mrně mi za to stojí. Jinak je mi 27 a dítě jsem chtěla mít nejpozději do třiceti, právě kvůli negativním zkušenostem s početím lidí z okolí, kterým je už víc

nečetla jsem celou diskuzi, jen pár příspěvků ze začátku. Já si myslím, že pokud se na mimčo cítíte, tak do toho běžte. Oni sice narostou výdaje na mimi ale zase klesnou ty ostatní, ne které v roli rodičů nezbývá tolik času. A že nemáte byt po rekonstrukci??? Tak pokud je obyvatelný, tak to tak zlé nebude a věř mi, že děti neřeší, že v koupelně nejsou nové obklady 😉 My máme rozestavěný dům. Bydlíme provizorně u našich v podkroví, kde máme 2+1, ale malé pokojíky, které jsou slepené napůl z původního nábytku a napůl z věcí, které jsme donesli z podnájmu. Miminko jsme moc chtěli a když jsme si řekli, že to zvládneme, tak to jde. Jako není to na rozhazování a nakupování každé vymoženosti, kterou ti cpou dobře cílené reklamy. Když se Eliška narodila, bylo mi 26, po škole jsme měla skoro 2 roky praxe a radši jsem se rozhodla pro děti teď, než abych přerušovala někdy, kdy budu mít práci, odkud bych třeba nechtěla jen tak odejít.

Ahoj, nečetla jsem to celé, ale několik příspěvků. Přidám svůj názor: já bych do toho bez rezervy nešla. Jsme oba VŠ s dlouhou praxí, máme nový dům, hypotéku, oba dobře placenou práci a prcek se nám narodil, když jsme měli postaveno a když jsme věděli, že utáhnem všechno z jednoho platu. Máme pojistku ještě v bytě, který pronajímáme, takže nám to kryje část hypotéky. Ale jak někdo psal - podělat se může cokoliv i v novém (zrekonstruovaném) - odejde auto, spotřebiče, takže rezerva je prostě nezbytná. Píšeš, že přítel má super práci, kde mu plat roste. Ale kde je psáno, že to tak bude příštích pár let? Krize není jen tak nějaký blud a výmysl, zvedají se ceny všeho, firmy šetří a utahují opasky, na zaměstnancích se jim šetří nejlépe a nejsnadněji. Všichni v zádech s hypotékou a rodinou většinou drží pusu a krok, jen aby si udrželi práci, a je to pochopitelné, i za cenu snížení platů atd. Já nejsem žádný zarytý pesimista, ale prostě taková je realita.
My jsme měli prvního prcka v době, kdy mi bylo 31 a rozhodně nemyslím, že bych o něco pozdějším těhotenstvím přišla. A to mám za sebou jedno zamlklé těhotenství a jeden spontánní potrat, takže i ty horší chvilky jsme si prožili.
Někomu se to možná může zdát, že pak vypadá život jak nalinkovaný, dokud nebude tohle, nemůžu mít dítě atd, ale bohužel, taková je doba - peníze jsou AŽ na prvním místě. A když myslíš, že se vám povede ušetřit za rok, za dva, můžete přece dělat rekonstrukci průběžně, něco odkládat vedle a do toho si pak postupně splnit sny o mimi.
Tak a teď čekám kamenování 😀😀😀

tak já nevím... co ti poradit.. první těhu bylo , když mi bylo 29..potratial jsem, dcera se narodila skoro dva roky potom..pak když jí byly cca 2,5, začali jsem pracovat na dalším.. sourozence čekáme v červenci, v áří jí bude 5...mezitím jsem stihla 2x potratit... vždy jsem to dost špatně nesla.. první těhu bylo v době, kdy jsem neměli nic, muž dodělával VŠ, já byla rok v práci , ale měli jsme radost.. jako, kdo má dnes bůhvíjakou rezervu?? netvrdím, že není lepší jí mít..ale taky není nikde psáno, že dítko bude hned... já bych se asi přestala chránit, samo po dohodě s partnerem, pokud by se na to on necítil, tak bych byla trpělivá..
jinak my jsme učitel a zdravotní sestra, kdybych měla čekat, až budu mít komplet hotovej barák a nějakou rezervu, tak nemám děti dodnes...a takových tu je..

JEště dodám, že jsem asi až příliš realista - já i to první mimi řešila tak, že bych jej měla až bych věděla, že se o něj finančně a jinak dokážu postarat případně i sama, kdyby mě partner opustil. A to tomu nikdy nic nenasvědčovalo ani nenasvědčuje...

@handm Ne, ne, žádné kamenování, je to ta druhá strana, větší jistota, pohodlí, klid... Průšvih je, když se pak to miminko nedaří a nedaří a kdo tohle dopředu ví. Kdybys ted chodila už pátý rok po umělém, tak bys asi zase psala jinak, tak to prostě je a právě proto se neumim rozhodnout. Určitě by bylo lepší si udělat rezervu, byl by to větší klid a jistota, zrekonstruovaný byt zase radost a větší pohodlí a taky to při rodičovské nepůjde a do práce půjdu jestli za 10 let a to už se byt asi rozpadne 😅

Zkusíme vymyslet něco mezi, trochu dát dokupy byt, aspon malou rezervu udělat a mimi zkusit a ono to vyjde třeba stejně v těch 29 třeba...a to zase není pozdě.

@fangi hele můj muž je taky docela levej.. ale sám nadělá dříví na zimu, sám vymaluje, chováme zvířata....organizuje tábory pro děti od nich ze školy, doučuje celé prázdniny děti, které jsou s rodiči v cizině a přijíždějí na přezkoušení do české školy.. má toho nad hlavu...když se chce, tak jde leccos.. hlavně když je střecha nad hlavou a zdraví...
my po porodu bylelli v chatě, kde nebyla ani tekoucí voda, protže studna vyschla.. rodina mého muže kvůli tomu, aby měli chatu s vodou, koupila vedlejší parcelu, ale než se povedlo tu vodu natáhnout do chaty, končilo mi šestinedělí.. já si řekla, že moje máma to zvládla v půdním bytě osmé kategorie s kamny a s vodou o patro níž a suchým wc taky... takže jsme to dali, volné chvíle jsem trávila taháním dříví z kolny do chaty, při prochajdách jsem si z lesa ve spodním koši od kočáru vozila větve na zátop... ale ten největší poklad byl v kočárku trochu výš, stálo mi to za to...a to jsem 30.narozky ani slavit nechtěla... ☹ tou dobou mi dr. řek, že máme po komplikovaném potratu ještě půl roku počkat... ☹ ☹ ☹ teď mi bude 36, a musím říct, že druhé těhu sice bez komplikací, ale jsem strašně utahaná, bojím se vytáhnout paty z baráku, přesto se na mně chytá kdejakej bacil...

@fangi tedy ne druhé těhu, už páté..ale druhé, které se vyvíjí dobře... 😉

@fangi Jo, třeba jo, všechny ty, co tím prošly, nebo musely projít, hrozně obdivuju, ale prostě pro mě stejně by bylo zajištění prioritní. Nikde není psáno, že by se mi předtím třeba v pětadvaceti povedlo otěhu a nemusela jsem taky na IVF apod... Ale to jsou teorie. Držím vám palce, at to dopadne, jak si přejete!!!!🙂🙂

@jenny.kay Ahoj, mám to úplně stejně. Bydlíme v Praze v nájmu, jsem 3 roky po VŠ, mám dobrou a celkem slušně placenou práci, ze které se mi hlavně kvůli penězům na mateřskou bude odcházet těžko. Přítel miminko hrozně chce, tak jsem dlouho přemýšlela, jestli bude lepší vzít si nejdřív hypotéku, zařídit vlastní bydlení, chvíli splácet a miminko si pořídit až pak. Jenže je mi 28 a nevím, jak rychle to půjde, takže jsem se nakonec rozhodla, že do toho prostě skočíme, v dubnu se budeme brát, takže v březnu doberu HA a pak to necháme osudu. Já se teda na mateřství moc necítim, ale všichni mi říkají, že se to ve mně změní a že se na miminko taky začnu těšit, tak doufám, že jo. Děti chci určitě a vím, že z racionálního hlediska na ně nikdy není vhodná doba, takže jsem se k tomu odhodlání musela vnitřně přesvědčit a musím říct, že mi k tomu pomohlo i prohlížení tohohle fóra 😉

Taky jsem to tady nečetla celé, ale asi bych se připojila k maminkám, které radí moc neváhat. Miminko se může podařit skoro hned (nám se to tak podařilo 2x - ale moc jsem se bála), ale taky ne (vidím ve svém okolí). Já prostě miminko chtěla a moc jsem nepřemýšlela, že manžel měl opravdu malinkatý plat a vycházeli jsme jenom se štěstím (vždycky, když už se zdálo, že to nedáme, přišla nějaká vratka, výbavičku pro mimi jsme hodně podědili po známých a kamarádkách, něco pomohla nakoupit rodina, hodně jsem hledala na netu po bazárcích, atd.). Byt jsme rekonstruovali postupně, jak to jen šlo, kuchyň mám pořád tu původní, co tu byla, ale stačí.. a jednou třeba bych i novou chtěla, ale jsou důležitější věci. Vždycky se najdou nějaké extra penízky, které se pak dají dát do nejakých menších či větších oprav, případně vzít krátkodobý úvěr, co moc nezatěžuje, na nějaký spotřebič a tak. My si rezervu vlastně začínáme dělat až teď, ale jenom malinkou, a tuším, že taky brzo padne na opravu auta, apod. Další věcí je, že malé děti moc drahých věcí nepotřebují, ty reklamy všude sice docela působí a člověk si myslí, že musí mít ten nej kočárek a všechny ty udělátka, co k mimi patří, ale tomu malému je to jedno a spoustu z těch věcí pak člověk použije minimálně nebo skoro vůbec. A z osobní zkušenosti taky můžu říct, že možná se někdy vyplatí počkat s rekonstrukcí až za nějakou dobu, co děti porostou, náš malý tříletý raubíř už stihnul počmárat a poškrábat nábytek, udělat pár dírek do lina, taky samozřejmě poškrábat novou plastovou vanu, okousat postýlku, zničit dvd přehrávač, rozbít spoustu nádobí... Asi ne každému se poštěstí takové malé hyperaktivní dítě, ale s manželem jsme se shodli, že už do nějaké rekonstrukce nedáme ani korunu, dokud malí nebudou větší a trošku chytřejší :D

@karchinka
@fangi no to je fakt, my ještě nestihli v chalupě vymalovat, máme stále štuky.. a už máme všude kytičky,princezny a tak podobně.. stará lednice olepená samolepkami všeho druhu, novou si pořídím, až tahle bouchne nebo až malá vyroste z toho pokreslování a polepování...takovej lihovej fix dostat z bílejch dvířek... 😠 😀
naši kamarádi si takhle kdysi pořídili novej koberec, když děti vyrostly z plen 😉