Nechodíme s dítětem na žádný kurz. Jsem divná?

Aureco, nejsi divná 😉 Se mnou je to podobný, zuby nehty jsem se bránila organizované zábavě pro dětičky, i když jsem podlehla módnímu trendu a chodila s malou na plavání 😉 ale myslím, že pokud bychom nechodili, také by se houby stalo 😉
Jak je ale zima dlouhá, tak jsem zjistila, že dceři zoufale chybí děti ☹ Máme kamaráda, se kterým trávíme odpolední procházky, ale je to pořád dokola ☹
Je to 14 dní, co bylo ošklivě a tak jsme my matky vyrazily do obchodního centra a tam "odložily" 😝 děti do dětské herny...ba ne, dělám si srandu, byly jsme tam s nimi 😉 , protože samostatně tam berou děti od 3 let 😀 Bylo naprosto neuvěřitelné vidět, jak tam malá ožila, okamžitě si tam našla kamarády, jeden starší chlapeček se jí tam ujal, jezdil s ní na skluzavce do balonků...prostě paráda. Teď už bude jaro a přilehlý park opět ožije dětmi, budeme celý odpoledne na hřišti, už se nemůžu dočkat, ale na příští zimu určitě počítám s nějakým cvičením, MC, dětskými karnevaly atp. prostě abychom byli více s dětmi 😉

Aurecon,já sice chodím na 1 kroužek od 1 roka,ale to jen aby se malá(ustráchaná) zapojila mezi děti a já mezi maminky,páč jsem měla jen kamarádky bez dětí a ty pracujou přes den...Ty máš vše co dítko potřebuje a není cítit žeby mu něco scházelo...ostatním bych řekla,že :třeba. já jsem na žádný kroužek ani nikdo v mém věku nechodil a jsem tu,společensky i morálně vyzralý a chytrý člověk...

Gabinaf, zdravím 😉

Já musím říct, že mně samotnou ty dětské aktivity šíííleně nebaví, ale co mám dělat, když moje dítě každé ráno vstává s otázkami typu:
-maminko, jdeme do Šokola? /plavat/ maovat? (Sokol, výtvarný kroužek). Když zní záporná odpověď, tak chudák vždycky popláče... 🙂
Jak už tu psalo hodně mamin, když máte hodné dítě, máte štěstí. Moje holčička je hyperaktivní (to není můj výmysl) a pohyb, rozběh a pořád něco nového, co jí zaujme, prostě potřebuje.

Karotky, já mám taky hodně práce a "nemám potřebu vymetat kde co" - jak jsi nehezky napsala, ale kvůli malé to prostě udělám, i za cenu bordelu doma 😉 , je to taky trošku o prioritách.

Ale jinak je to každého věc, to je jasné. Aurecon, moje kamarádka vždycky říkávala, že je mamka na 120% úvazek a takový hry a blbiny jako vymýšlí ona, stejně nikdo nedokáže vymyslet, takže se její děti všude jinde než doma nudí 🙂

Nedočítala jsem všechno, tak se omlouvám, jestli budu opakovat něčí slova. Nikdy jsem nikam nechodila, když byl syn menší, tak nějaké plavání mě vůbec nebralo a myslim, že ani jeho by nebralo, byl to náš malý, zlatý uřvánek 😀 Myslim, že pro dítě (ale záleží na povaze) je příjemnější, když je doma s maminkou a ta se malému věnuje, zpívá si s ním apod, než ho tahat po všech čertech. V pozdějším věku souhlasim, že ty děti potřebují kolektiv, aby se otrkaly, ale to zase záleží kde ta mamnka žije. Pokud někde na dědině, kde není ani hřiště, pak je asi nějaké MC na místě, ale třeba my bydlíme na sídlišti, na každém rohu pěkné hřiště (většina čistá) a všude mrťe dětí, takže v kolektivu jsme až až. V zimě je to samozřejmě horší, to si třeba kompenzujeme občasnou návštěvou např. Človíčkova, restaurací s pěkný koutkem apod. I mě by vadilo, že bych musela denní režim uzpůsobovat kroužkům a ne dítěti, že bych i já musela od začátku řešit že musíme pospíchat, abychom v tolik a tolik stihli cvíčo apod, na to prostě nejsem a mám ráda své tempo a nikam se nehnat a syn taky. Myslim, že si toho užiju až až, až budu syna vodit na určitou hodinu do školky a ze školky 😅

aurecon - ne, jsi normální. 😎 Nechodím nikam a kluci se vyvíjeli zcela normálně, vklidu, jsou to milí, roztomilí chlapečci. BAtole do třech let nepotřebuje nutně kolektiv, dokonce ho to svým způsobem ruší a rozptyluje od vlastního hraní. To je vývojová psychologie. rozptýlit na MD potřebuje hlavně maminka, aby se nezbláznila.

Já tu potřebu nyní neměla, od roka podnikám, práce mám dost. Nikdo se mě neptá, nemusím nic vysvětlovat a - hlavně není nutné nikomu nic vysvětlovat!!! Prostě nechodím a hotovo. Jestli ony chtějí vyhazovat peníze za angličtinu pro tříměsíční dítě 😀 , tak ať to dělají. Když se někomu chce, cítí se dobře a dítě je taky OK, tak ať - ale nic podstatného kojenec ani batole v kroužcích všeho druhu nezíská, takže ho naprosto nijak a o nic neochuzuješ - to je zásadní věc.!!!!!!!!! Je lepší dítě nechat vklidu poznávat svět po svém, než ho zahlcovat vnucenými vjemy. A divoké, hyperaktivní děti naopak potřebují o to víc zklidňovat...

Jeden zážitek v MC byl podobný, jako to už zaznělo. Matky klábosily a lepily si srdíčko 😀 a batolata devastovala zařízení, aniž by je někdo sledoval. Skončilo to boulí na čele mého dítěte - šli jsme se uklidnit ven, do klidu a míru.
Ted od 1. Marián nastupuje do školky a je to akorát tak čas na to začít se chovat sociálně a učit se žít s ostatními dětmi.

Jinak - taky jsem vyrazili do Človíčkova a nějakého toho veřejného hracího prostoru a moc se mu tam líbí - ovšem hraje si sám - vystačí si. Nemá problém kooperovat s jinými batolaty na písku - narozdíl od ostatních batolat. Je docela smířlivý a nevzteká se, nemlátí děti - hezky si s nimi "povídá" - ovšem stejně hezky si hraje i sám. Nyní ve 3 letech ovšem po dětech už pokukuje velmi zvědavě a cíleně. Takže akorát čas na MŠ 🙂 Do 4 let bych ho doma už určitě nedržela.

Kubako, nezlob se, ale kolik hyperaktivních dětí máš doma? Naopak si myslím,že na tom výtvarném kroužku se Klára učí řízené činnosti, je tam v kolektivu, který tolik nezná, takže sedí a pracuje se mnou, doma by mi od stolu dávno utekla a šla dělat 100 jiných věcí. Tam ne, vidí, že i ostatní děti pracují, tak pracuje a těší se, až to doděláme a půjde si s nimi na klouzačku, co tam mají za odměnu. V Sokole si zas protáhne svaly, které jinak nezapojuje, což ona potřebuje vzhledem k problémům, které má a které řešíme Vojtovkou. Pohybová aktivita nám byla přímo doporučená na rehabilitaci a psycholožka se netvářila, že je proti. Já vím, že se psychologií zabýváš, máš tedy nějaké tipy, jak zklidnit hyperaktivní dítě v bytě 3+0?

Jen pro upřesnění, já to fakt nemyslela zle, já budu ráda za každý tip, kdyžtak mi písni IP, když Ti zbyde čas,já si s tím zklidňováním fakt rady nevím, na Kláru zatím nic nezabralo 😉

aurecon - určitě nejsi divná a pokud ti to vyhovuje, tak přece neřeš kamarádky - jim třeba zase bude vyhovovat něco jiného...

jinak částečně souhlasím s vladimirou - já mám dítě hodně aktivní (ne hyperaktivní, ale je prostě hodně, hodně živá a společenská), které si samo od sebe na zadek nesedne za celý den ani na 10 minut, i když jí čtu pohádky, což dělám denně, tak 5 minut vydrží sedět, aby mě potěšila a pak u toho leze, skáče atd., ale přitom poslouchá a reaguje na text, prostě je to silnější než ona - ale na výtvarce, kam chodíme od dvou let sedí na židli jak přibitá, protože sedí ostatní děti a maluje, kreslí, fouká do tuše atd. a moc se na to těší (prosím, argument, že totéž můžeme dělat doma neberu, protože to bych musela každý týden malovat obývák a navíc bych to ani nevymyslela 🙂. Nečekám od toho nic, a už vůbec ne, že z ní bude malířka, hlavní pro mě je, že ji to baví.

Kromě toho chodíme přes zimu ještě do sokola, a ze skákání na míčích nebo běhání přes lavičku je nadšená - když jdeme, ptá se, jestli přijde kubík, aninka atd. - tzn. o kontakt s těmi dětmi stojí. jinak času mám málo, chodím částečně do práce, takže se fakt doma nenudím, ale za to její nadšení mi ten spěch stojí.

mám ale i kamarádku, která má fakt zlaté dítě, které si dokáže samo hrát a okolí prostě nepotřebuje - tam chápu, že není potřeba nikam chodit.

takže můj názor je všeho s mírou a podle potřeb mámy i dítěte 🙂. ale když už se pro něco rozhodnu, měla bych být přesvědčená o tom, že je to správně.

vladmira, sisi - já byla taky hodně živá a kreslení byla jedniná činnost u které jsem dokázala vydržet několik hodin (v té době hlavně doma), pak mě máma přihlásila do lidušky, asi od 4 let a chodila jsem tam až do 9. třídy. Pak jsem se i přes talentovky dostala na střední. A ten cit pro kreslení a výtvarku všeobecně mi zůstal. Jsem doufala i u syna, ale na to je ještě brzy.

Kubaka to myslela spíš takhle - moje kamarádka má velmi temperamentní dítě, chodí do herničky, protože třeba na yamaze prostě nevydržel. Okamžitě začne ječet a vtrhne mezi ostatní děti, ječí a ŘÁDÍ. Takové děcko by mělo mít klidovou aktivitu, pokud by to šlo. Třeba to kreslení nebo tělocvik je super 😉

my chodime na tanyny, takove tancovani, stoji to asi 40 kč, takze se neda mluvit o predrazovani, vzdy se da najit neco levnejsiho a neni to o penezich. Mala o nicem jinem nemluvi, nez kdy bude ctvrtek a muze na tanyny. Je to o tom, ze taky vidi tetu jako pani ucitelku a dost ji to dává. nehlede na to, ze me taky, dostanu se mezi lidi. V lete tak ynikam moc nechodime, ale v zime bysme se sami unudili, i kdyz navstevy mame casto
ale nejak je pro me prijemnejsi setkavat se na neutralni pude.
Je fakt, ze je kvuli tomup orad nemocna, ale aspon si to ted vsechno vybere a pak ve skolce bude v klidu.

Znam taky maminy ktery to nemaji radi a nikam nechodi, radi vyšívají, vaří, mě by jeblo. Je to o povaze. Kdybych měla cely den resit recepty a co uvarim nebo jak uklidim, nebyla bych to ja. Ty kdybys chodila mezi deti a lidi, tak by ses taky necitila. Nehrot to a delej jak chces.

kubaka, jinak s tebou malinko nesouhlasim, ze dite do 3 let kolektiv nepotrebuje, ono sice nepotrebuje vylozene kooperovat, ale uz dost potrebuje sledovat pokradmu ostatni deti jak si hraji

Já bych taky řekal že dítě potřebuje kolektiv dřív jak ve 3 letech,ale dá se to řešit i jinak než před kroužky. Ale držet dítě 3 roky jen s mámou nepovažuju za správné.

myslim,ze tak od tech 2-2,5roku to je optimalni

taky souhlasím s tím, že do těch 2,5 let tak nějak pomalu, spíš doma a pak najít třeba jednou týdně nějaký kurz už vyloženě s něčím co dítko baví 😉

Ahojky, a také po třech letech, někomu po dvou končí mateřská, to si těch společných aktivit moc neužijí 😒 ....

Holky, já klukovi doma neustále zpívám, má to dobrý, panč mám hudební sluch, zpívala jsem v country skupině a tak si připadám, že víc zpívám než mluvím. Knížky i časopisy hlavně Květy Honzíka také baví, prohlížíme si je spolu pěkně, hrajeme si se stavebnicí, s autíčky, lezeme po výškách, tancujeme, chodíme ven, na nákupy, hrajeme na schovku a na honěnou a tak 😉

Anta, no jasně, to dělají všechny maminy 😀 , ale třeba cvičo, plavčo, MC... beru jednak jako zpestření pro dítě i mě, je to taková dobíjecí injekcička 😉 , a dle mě je dobré, že dítě už v úzkém věku vidí, že existuje nějaký kolektiv, něco se děje pravidelně...., nic neděláme ve stresu a s honěním, užíváme si kažkou chvilku, ale mám to dobrý v tom, že mám vše u čumáku

Dneska se chci jít s malým podívat do herny Beruška, co máme tady a jsem zvědavá, jak to tam vypadá a jak se tam Honzulákovi bude líbit 😉

Také se přidávám k názoru,že od 2,5-3.let by se mělo dítě zapojovat do kolektivu.Já sama jsem byla díky mamince,která s námi (jsem ze 3.dětí) ztvrdla na MD skoro 6let a nikam s námi mezi děti nechodila,tak izolovaná od kolektivu,že jsem pak měla v 5.letech velké problémy si zvyknout na agresivitu dětí ve školce,které tam chodily už od 3 let.Ségra šla do školky od 3.let a adaptovala se tam rychleji.Ještě horší na tom bylo to,že se mi za to rodiče vysmívali a dávali mi ségru vzorem,ikdyž vlastně nebyla chyba ve mě,ale chybu udělali oni. 😔
Takže my jsme na dětská hřiště začali chodit kolem roka a kolem těch 2.let už jsem začala mít pocit,že už to Adamovi nestačí.A jak už tu někdo psal,.........já taky nejsem z těch matek,které mají pedagogické vlohy a tak jsem ráda,že se ve školce naučí jiné dovednosti,než ty,na které stačím doma. 😉

Já jsem na tom podobně,do školk yve 4 letech do tý doby jen rodina a byla to bída,nikdy jsem se nenaučila se zapojit a prosadit v kolektivu.

Vanda v roce nadšeně pištěla když jsme šly kolem hřiště a viděla děti tak proč bych ji tam nebrala,yamahu jsem začaly v té samé době a měla obrovský úspěch. Ty děcka a socializaci jí doma prostě nikdy nenahradím.

Ahoj. Taky nemám pocit, že by byla máma, která se nechodí s dítětem organizovaně bavit nějaká divná. Asi bych na takové poznámky s ůsměvam odpovídala, že to nepotřebuji a dovedeme se doma zabavit sami. My máme kolem spoustu dětí a vzájmně se se sousedkama navštěvujeme, takže zábavy a dětskýho vyžití v kolektivu máme dost. Moc si nedovedu představit, že bych každý den někam chodila s Andrejkou do kroužků. Kdo by za mě vypral, vyžhlil, uklidl, uvařil v létě pak pečoval o zahradu. Jsmě většinou doma nebo kolem domu a nemám pocit že by tím Aďa trpěla. V létě se snažíme hodně cestovat za poznáním, koupili jsme krosničku a Aďa bude jezdit s náma. Možná až bude větší a bude k něčemu projevovat vlohy tak pouvažujeme o tancování, zpívání nebo výtvarném kroužku, ale to až pak.

Mám příklad. Sousedka má stejně staré dítě a hodlá se organizovat v jakémsi kroužku prací s dětma. Dělají tam různé výtvarné techniky. Ptala se mě proč tam nechci chodit s ní. Odpoběděla jsem, že spoustu takových technik sama ovládám a jsem schopna s dcerou toto dělat doma nepořebuju k tomu drahé vedení. Odpověděla, že ona to neovládá a tak se nechá poučit. A o tom to je myslím si že dost mamin potřebuje pomoct a poradit v takových kroužcích, protože to samy neumí.

Karot, přesně 😔 .

Taky myslím, že se tady spíš probírá, proč chodit do kroužků a ne to jak poradit mamině se obhájit když se rozhodne opačně.

Ahojky, ja s malou chodim teda jen do cviceni a parkrat jsme byly v detske kavarne.Bydlime v panelaku, takze nejakou vellkou peci o domacnost a zahradu enmam, tak rpoc byt treba zavrena doma, jako chodime denne na prochazky,ale ted asi tak pred mesicem jsem zacala malou trosku vic zapojovat do kolektivu a je to super,od 6 m jsme chodily plavat,ale pak kvuli nemoci jsme prestaly a videla jsem na dceri, jak ji to chybi, tam se vyradila, vyhrala s ostatnima detma, ted jak jsme zacaly chodit do cviceni, tak je opet nadsena, ze je i v jinem prostredi a mezi detma a docela se od nich uci nove veci, coz je fajn...nerikam, ze kdo nechodi s detma do kolektivu nebo do krouzku ze je divnej a z jine planety, je to kazdeho vec jak a co dela s ditetem ve volnem case, ja ybch asi taky jeste enchodila nebyt toho, ze mala byla vyvojove pozadau (v 10m nelezla, nesedla si, nestoupala si, nic jen lezela) a tak jsem ji takto zapojila do kolektivu a za 14 dni to vse dohnala a je tam jak ostatni deti (vetsina teda, jeste nechodime, ale to je cas).Nevim jestli na to melo vliv to cviceni a kolektiv a nebo to byla nahoda...

no a na obhajobu bych rekla, ta si kazdej dela co chce, ze mam jine aktivity s ditetem a hotovo 😉

Zdravím Vladí a gratuluju, přeju, ať to tentokrát dotáhneš do zdárného konce!!!! 😉

Kubaka - chodím s malým do herny celkem pravidelně a znám matky, o kterých jsi psala. Já sama zastávám názor, že musím vědět, kde moje dítě je a co dělá (nejenom proto, že je ještě moc malý, aby zůstal ve velkém prostoru sám) a také věřím, že by nemělo docházet k tomu, aby jiné děti byly agresivní vůči mému a naopak. Pokud můj prcek vezme někomu hračku, tak mu vysvětlím, že si to druhé dítě hrálo první, že musí počkat a hračku vrátím původnímu majiteli 🙂 ne vždycky je to v pohodě, ale myslím si, že nějakým způsobem mu tak dávám najevo, co je správné a co ne. Zároveň pokud někdo vezme hračku jemu a maminka se tváří, že to nevidí, tak se toho taky ujmu já.

a otevřeně přiznávám, že nejsem zrovna moc mateřský typ (nebo jsem nebyla) a opravdu jsem dost tápala v tom, jak prcka zabavit a jak mu zkusit nějakým způsobem pomoci při vývoji. Zároveň si ale myslím, že vše dělám s mírou. Když jsme doma a prcek je evidentně spokojený a hraje si (např. s mašinkama si vydrží sám hrát i hodinu), tak nevidím důvod ho někam tahat. Tak jsme prostě doma, on si už řekne, kdy chce pryč (přinese mi boty a klíče od auta 😀 ).

Domácnosti mi zabere max 2 hodiny denně,v tom kroužky nevadí 🙂 Nejsem doma kvůli uklízení přece. Ale opakuju......není nutné chodit na kroužky,dítě se dá zabavit i jinak,jediný co mi přijde divní říct že má být dítě doma s matkou a kolektiv nepotřebuje 🙂

přidávám se k vám do klubu 😉. Taky nikam nechodíme. A abych chodila jen kvůli tomu, že se nad tím někteří pozastavují, jak jsem hrozná matka, že nic holce nedopřeju, tak to mě nechává klidnou. Jednou jsme zkusili cvičení, ale spíš z důvodu, abych zjistila, jestli je to fakt tak úžasné, ale nijak mě to nenadchlo a malou taky ne. Ona si dělá věci po svém a že zrovna někdo chce, aby běhala a držela švihadlo, to jí nebere. Ona je takový koumák a vědátor, že si stoupla a pozorovala, co dělají ostatní. když se dávali věci do mističek a nosily do krabice, tak mi přišlo, že schválně to nedělá, protože už to dávno uměla z domova a že si v duchu myslela, že nebude dělat na povel to, co ostatní. Pak když si s něčím hrát chtěla, tak to bylo většinou, když se to uklízelo a šlo se pro jiné pomůcky, jenže to už bylo houby platné.
Nejvíc každého ale udivuje, že nechodíme plavat a každý rozebírá proč.